FT: K řeckému oddlužení chybí vůle

Někdy je to, co je správné, i tím nejmoudřejším řešením. Tak je tomu nyní s Řeckem. Při správném postupu prospěje snížení dluhu nejen Řecku, ale i zbytku eurozóny. Způsobí to potíže. Ale ty budou menší, než ty, které vzniknou, když bude Řecko předhozeno dravé zvěři. Dosáhnout takovéto dohody může ale být také nemožné. Proto omylem si myslet, že krize eurozóny již pominula, napsal komentátor britského listu Financial Times (FT) Martin Wolf.

Nikdo nemůže být překvapen vítězstvím řecké levicové strany SYRIZA. Přestože se hovoří o hospodářském oživení, nezaměstnanost dosahuje 26 procent pracovních sil, přičemž nezaměstnanost mladých lidí je vyšší než 50 procent. Hrubý domácí produkt (HDP) je také 26 procent pod předkrizovým vrcholem. Ale HDP je v tomto případě obzvláště nevhodným měřítkem poklesu ekonomického blahobytu. Běžný účet platební bilance byl na minus 15 procentech HDP ve třetím čtvrtletí roku 2008, ale byl v přebytku od druhé poloviny roku 2013. Takže výdaje řeckého obyvatelstva na zboží a služby ve skutečnosti klesly nejméně o 40 procent.

Není vzhledem k této katastrofě překvapující, že voliči odmítli předchozí vládu a politiku, kterou na popud věřitelů, i když váhavě, vedli. Jak řekl nový předseda vlády Alexis Tsipras, Evropa je založena na principu demokracie. Řečtí obyvatelé promluvili. Přinejmenším by se jim mělo popřát sluchu. Z dosavadních reakcí ale vyplývá, že požadavky na novou dohodu o dluzích a úsporných opatřeních budou víceméně rovnou odmítnuty. Taková odpověď je ale do značné míry farizejským nesmyslem.

Existují dvě moralistická tvrzení, která stojí v cestě rozumné odpovědi na řecké požadavky. Tím prvním je to, že Řekové si půjčili peníze, a proto jsou povinni je splatit, ať je to stojí, co to stojí. To byl velmi rozšířený postoj, který udržoval při životě věznice pro dlužníky.

Pravdou však je, že věřitelé mají morální povinnost poskytovat půjčky s rozvahou. Pokud si své dlužníky náležitě neprověří, zaslouží si následky. V případě Řecka byl rozsah zejména vnějších deficitů očividný. Stejně jako způsob, jak byl řecký stát řízen.

Druhým tvrzením je, že od té doby, co krize vypukla, byl zbytek eurozóny k Řecku mimořádně velkorysý. To ale také není pravda. Eurozóna a Mezinárodní měnový fond (MMF) sice poskytly půjčky, které dosáhly obrovské částky 226,7 miliardy eur (asi 125 procent HDP), což jsou zhruba dvě třetiny celkového veřejného dluhu 175 procent HDP.

Ale drtivá většina těchto peněz nesloužila Řekům, ale zabraňovala devalvaci špatných úvěrů řecké vládě a řeckým bankám. Jen 11 procent z úvěrů přímo financovalo vládní aktivity. Dalších 16 procent šlo na splácení úroků. Zbytek mířil do kapitálových operací různého druhu: peníze tekly dovnitř a pak zase ven. Čestnější by bylo zachraňovat přímo věřitele. Ale to by bylo příliš trapné.

Jak podotýkají Řekové, oddlužení je normální. Německo, které bylo ve 20. století sériovým neplatícím dlužníkem na domácí i zahraniční půdě, z něho těžilo. Co nemůže být splaceno, splaceno také nebude. Klamná je představa, že Řekové budou po jednu generaci vytvářet fiskální přebytky, aby vypláceli věřitelské vlády uvyklé zachraňovat soukromé věřitele od jejich pošetilosti.

Takže co by se mělo udělat? Volit lze mezi správným, pohodlným a nebezpečným řešením.

Jak tvrdí bývalý šéf evropského oddělení MMF Reza Moghadam, "Evropa by měla nabídnout podstatné oddlužení - snížit řecký dluh na polovinu a na polovinu snížit i požadovanou fiskální rovnováhu - výměnou za reformy". Jak dodává, dluhy by tak byly výrazně pod hranicí 110 procent HDP, na které se ministři eurozóny dohodli v roce 2012. Ale takové snížení by nemělo být bezpodmínečné.

Nejlepší přístup začaly v roce 1996 MMF a Světové banky používat u "silně zadlužených chudých zemí" z podnětu. Oddlužení bylo povoleno pouze zemím splňujícím přesná kritéria pro reformu. Takový program by byl přínosný pro Řecko, které potřebuje politickou a ekonomickou modernizaci.

Politicky pohodlný přístup je i nadále "odkládat a předstírat". Nepochybně existují způsoby, jak ještě dál odsunout den zúčtování. Jsou také způsoby, jak snížit současnou hodnotu úroků a splátek bez snížení nominální hodnoty. To všechno by umožnilo eurozóně vyhnout se konfrontaci s morálními důvody pro oddlužení jiných zemí postižených krizí, jako je zejména Irsko. Takovýto přístup ale nemůže zaručit poctivý a transparentní výsledek, kterého je velice zapotřebí.

Nebezpečné je dotlačit Řecko k bankrotu. To pravděpodobně vytvoří situaci, ve které by se Evropská centrální banka již necítila schopná fungovat jako řecká centrální banka. To by si pak vynutilo odchod Řecka z eurozóny. Výsledek by jistě byl pro Řecko v krátkodobém horizontu katastrofální.

Patrně by se tak po jednu generaci odložila modernizace země. Poškozeno by ale nebylo jen Řecko. Ukázalo by se, že měnová unie v eurozóně není nevratná a je pouze napevno ukotveným směnným kurzem.

To by znamenalo z obou věcí to nejhorší - rigidita ukotveného kurzu bez věrohodnosti měnové unie. V každé budoucí krizí by se pak kladla otázka, zda nenastal čas pro odchod. Výsledkem by byla chronická nestabilita.

Vytvoření eurozóny bylo asi druhou nejhorší myšlenkou, kterou její členové měli. Její rozbití by bylo ale tou nejhorší. Přitom k tomu by ale vytlačení Řecka z eurozóny vedlo. Správným řešením je uznat argumenty pro odpuštění dluhů podmíněné dosažením ověřitelných reforem. Politici tuto myšlenku odmítnou. Státníci se jí ale chopí. Brzy zjistíme, kdo kam patří.

Zdroj: Reuters, ČTK, Financial Times, MMF, Světová banka

Čtěte více

• FT: EU chce do světové infrastruktury mobilizovat investici 300 mld. eur
  Evropská unie chce do globální infrastruktury a dalších projektů mobilizovat investice za 300 miliard eur (7,7 bilionu Kč). Plánem Globální brány (Global Gateway) hodlá konkurovat čínskému projektu nové Hedvábné stezky, který někteří evropští politici hodnotí kriticky. Informoval o tom dnes list Financial Times (FT) s odvoláním na návrhy Evropské komise. Při shánění peněz se bude Brusel spoléhat i na soukromý sektor, veřejné investice a členské státy.
• FT: EU plánuje vyšetřování čínských výrobců oceli kvůli státním subvencím
  Evropská unie plánuje tento měsíc na summitu se Spojenými státy oznámit vyšetřování čínských výrobců oceli v souvislosti s podezřením, že využívají vládní subvence, aby mohli ocel dodávat levněji. Připojí se tak ke snahám Washingtonu ochránit průmysl před levnou konkurencí. Uvedl to list Financial Times s odvoláním na dva úředníky obeznámené s touto situací.
• FT: Eurozóna musí být při potírání inflace tvrdohlavá, říká šéf Bundesbank
  Tvůrci úrokových sazeb v eurozóně musejí být při potírání inflace tvrdohlaví a sazby dál zvedat. Deníku Financial Times (FT) to řekl šéf německé centrální banky Joachim Nagel. Jeho poznámky přicházejí poté, co Evropská centrální banka (ECB) minulý týden zvedla základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu navzdory některým hlasům, aby nepokračovala ve zpřísňování měnové politiky, dokud se neuvolní napětí v bankovním sektoru.
• FT: Evropská komise představí návrh, jak naložit se zmrazenými ruskými aktivy
  Evropská komise (EK) dnes představí návrh, jak využít zisky ze zmrazených ruských aktiv v EU na podporu obnovy Ukrajiny. Informoval o tom deník Financial Times (FT). EK zveřejnění návrhu několikrát odložila kvůli obavám některých členských států EU, ale i Evropské centrální banky. Ty podle informací ČTK vznášely námitky, že jakékoli použití těchto aktiv musí být v souladu s právem a nesmí výrazně ovlivnit finanční trhy.
• FT: Evropský trh s kancelářemi čelí největšímu testu od finanční krize
  Podmínky na evropském trhu s kancelářskými prostory jsou teď nejhorší od finanční krize. Hrozí přitom, že rostoucí úrokové sazby a růst nákladů na výstavbu zastaví jeho zotavení z pandemického propadu. Vyšší úrokové sazby a širší zpřísnění finančních podmínek podle analýzy Bank of America (BofA) majitelů kanceláří poprvé od roku 2007 zvýšily náklady na obsluhu jejich dluhu nad příjmy z pronájmu, upozornil server listu Financial Times (FT).
• FT: Evropští investoři si stěžují na růst cen burzovních dat
  Evropské akciové burzy v posledních měsících čelí stížnostem z řad svých největších klientů. Ti tvrdí, že předražují základní složku každodenního obchodování: data. Podle názoru některých burzy poplatky zvyšují, aby kompenzovaly slabší příjmy z obchodování, píše list Financial Times.
• FT: Evropští poslanci dohodli pravidla pro velké technologické společnosti
  Evropští poslanci se dohodli na pravidlech, jak postupovat vůči velkým technologickým společnostem. Dotknou se firem s tržní kapitalizací nad 80 miliard eur (dva biliony Kč), píše na svém webu deník Financial Times (FT). Týkat se podle něj budou nejen amerických firem Google, Amazon, Apple a Facebook, ale i čínské společnosti Alibaba nebo nizozemského ubytovacího serveru Booking.com.
• FT: Francie žádá po technologických firmách z USA digitální daň
  Francouzský daňový úřad už začal po amerických technologických firmách vyžadovat miliony eur v rámci nové daně z digitálních služeb, kterou Washington kritizuje. V posledních dnech obdržely od francouzského daňového úřadu informaci o platbě daně za rok 2020 mimo jiné firmy Amazon a Facebook, napsal dnes britský list Financial Times (FT). Požadavek Paříže na výběr daně tak znamená konec příměří s Washingtonem.
• FT: Itálie se ptá, kde je evropská solidarita
  Itálie byla zklamána reakcí některých nejbližších evropských spojenců a ptá se v krizi kolem epidemie koronaviru, kde je evropská solidarita. Vyplývá to z pátečního článku ekonomického listu Financial Times (FT).
• FT: Italská vláda po propadu cen akcií bank mírní podmínky výběru daně
  Akcie italských bank dnes umazávaly vysoké ztráty, které zaznamenaly v úterý po překvapivém oznámení vlády, že letos jednorázově zavede 40procentní daň z mimořádných zisků bank. Řím se snaží uklidnit nervozitu, kterou svým oznámením vyvolal, argumentuje přitom nutností zachovat finanční stabilitu. Napsal to dnes britský ekonomický list Financial Times (FT).
• FT: Letošní rok bude zřejmě z hlediska fúzí a akvizic rekordní
  Globální hodnota sjednaných fúzí a akvizic se v dosavadním průběhu letošního roku vyšplhala na téměř čtyři biliony dolarů (zhruba 85 bilionů Kč). Je tak na cestě k dosažení nového celoročního rekordu. Informoval o tom na svých internetových stránkách list Financial Times (FT) s odvoláním na údaje společnosti Refinitiv.
• FT: Majitel TikToku, firma ByteDance, obnovil plán vstupu na burzu
  Čínská společnost ByteDance, která je majitelem populární aplikace pro sdílení krátkých videí TikTok, obnovila plán vstupu na burzu. A to navzdory rostoucímu tlaku čínských regulátorů na technologické podniky. Informoval o tom včera list Financial Times (FT), který se odvolává na zdroje obeznámené s plány podniku. ByteDance podle zdrojů hodlá uvést své akcie na hongkongskou burzu, buď v letošním čtvrtém čtvrtletí, nebo začátkem příštího roku.
• FT: MMF v případě ruského embarga na plyn varuje před recesí ve východní Evropě
  Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval před vážnou recesí ve východní Evropě včetně České republiky v případě, že Rusko zavede embargo na dodávky plynu a ostatní země se s nimi nepodělí o své zásoby. Na svém webu o tom píše list Financial Times (FT). Recese by podle měnového fondu dolehla i na Itálii.
• FTMO kupuje marketingovou agenturu eVisions
  Česká firma FTMO provozující platformu pro amatérské burzovní obchodníky koupila tuzemskou marketingovou agenturu eVisions. Hodnota transakce je ve vyšších desítkách milionů korun. Firmy uzavření obchodu oznámily v tiskové zprávě.
• FTMO má další konkurenci, broker OANDA začíná s Prop Tradingem
  Společnost OANDA oznamuje spuštění nového programu OANDA Labs Trader, který je určený obchodníkům a nabízí jim podíl na zisku v rámci takzvaného Prop Tradingu, který nyní zažívá značný boom ve světě ale i u nás. Známá společnost FTMO, která se proslavila v tomto oboru tak vyhlíží další silnou konkurenci. Konkurence mezi Prop Trading firmami poslední dobou velmi silně narůstá a vzniká velmi mnoho nových společností. Nedávno například na český trh vstoupila společnost Fintokei. Je pravděpodobné, že tento trend bude zesilovat a dočkáme se velmi brzy dalších nových společností v tomto rychle se rozvíjejícím oboru Prop Trading firem. Tlak, rivalita a konkurence mezi Prop Trading společnostmi je již nyní obrovská.
• FT: Může být Evropa zelená bez důležitých nerostných surovin z Číny?
  Blízký východ má ropu, Čína má kovy vzácných zemin, řekl v roce 1987 tehdejší čínský lídr Teng Siao-pching, když byl na návštěvě města Pao-tchou v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. V této lokalitě se nachází jedno z největších nalezišť vzácných zemin v Číně. I když kovy vzácných zemin jsou po celém světě, žádná země je nevyužívá tak, jako Čína. Peking rozpoznal strategickou důležitost těchto zdrojů před více než třiceti lety a vybudoval si dominantní postavení v produkci oxidů vzácných zemin - vytěžené suroviny, ze které se oddělují prvky vzácných zemin, píše list Financial Times (FT).
• FT: Naftogaz jednal s americkými podniky o projektech na Ukrajině
  Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz jednala s americkými firmami Exxon Mobil, Chevron a Halliburton o projektech na Ukrajině. Informoval o tom na svých internetových stránkách list Financial Times (FT). Kyjev se nyní podle listu snaží přilákat zpět investice do ukrajinského energetického sektoru.
• FT: Návrh komuniké ze summitu G20 nezmiňuje boj s protekcionismem
  Návrh komuniké ze summitu G20, který se uskuteční v závěru listopadu v Argentině, neobsahuje výslovný závazek bojovat s protekcionismem. Tím by se mohlo předejít podobnému napětí mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a světovými lídry, jaké poznamenalo loňský summit největších světových ekonomik, napsal ekonomický list Financial Times (FT).
• FT: Navržená severoirská pojistka brexitu nemůže fungovat
  Takzvaný protokol o Irsku a Severním Irsku představoval jednu z největších překážek pro dokončení čerstvě ujednané dohody o vystoupení Británie z Evropské unie. Právně závazné opatření má zajistit bezproblémový režim na irské hranici i po přechodném období po britském odchodu z evropského bloku, které je naplánováno do prosince 2020, pokud během tohoto období Brusel a Londýn nenaleznou lepší řešení. Deník Financial Times (FT) dnes ale po prozkoumání návrhu "rozvodové dohody" napsal, že severoirská pojistka, tak jak je nyní formulovaná, nemůže fungovat.
• FT: Největší burzou v Evropě je Amsterodam - předstihl Londýn
  Největší akciovou burzou v Evropě se po brexitu stal Amsterodam, který tak předstihl dosud kralující Londýn. V lednu se na různých nizozemských obchodních platformách denně zobchodovaly akcie v průměru za 9,2 miliardy eur (237 miliard Kč), což je ve srovnání s prosincem více než čtyřnásobek. S odvoláním na údaje společnosti CBOE Europe to napsal britský deník Financial Times (FT).