Evropští představitelé mírní obavy o bankovní vklady
Jednorázové zdanění bankovních vkladů na Kypru kvůli finanční pomoci od eurozóny je unikátním opatřením, které se již nebude opakovat. Ujišťují o tom podle agentury Reuters evropští představitelé. Snaží se tak udržet důvěru v evropský bankovní sektor a rozptýlit obavy, že pokud je možné připravit bankovní klienty o část vkladů na Kypru, může se to stát v kterékoliv členské zemi Evropské unie.
"Protože tento postup nebyl ministry financí eurozóny pouze schválen, ale také navržen, představuje zneklidňující zprávu pro každého, kdo má bankovní vklady v eurozóně," uvedl na svých internetových stránkách ekonomický redaktor společnosti Sky News Ed Conway.
"Ze situace na Kypru a této dohody nelze vyvozovat závěry pro ostatní země eurozóny," tvrdí nicméně zdroj ze španělského ministerstva hospodářství. Španělsko si již od eurozóny pomoc pro svůj bankovní sektor zajistilo loni.
Bývalý český ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý, který nyní působí jako poradce společnosti Goldman Sachs, označil jednorázové zdanění vkladů za nebezpečný precedent. Dodal nicméně, že chápe, že evropští politici po Kypru požadují určité oběti.
"To nejlepší, v co může zbytek světa doufat, je, že kyperský případ je dostatečně unikátní na to, aby nevyvolal paniku v Aténách a Madridu (nebo v Lisabonu, Dublinu a Římě)," napsal ekonomický redaktor listu Washington Post Neil Irwin. "Tento bezprecedentní krok je extrémním opatřením a podle našeho názoru vyvolá určitou paniku v okrajových částech eurozóny. Nemůžeme vyloučit určitý odliv kapitálu," uvedla analytička Annalisa Piazzaová ze společnosti Newedge Strategy.
Španělská centrální banka nicméně upozornila, že v důsledku událostí na Kypru neregistruje žádné známky odlivu kapitálu ze Španělska. "Španělský bankovní systém funguje za zcela normálních podmínek," uvedl mluvčí banky.
Na Kypru oznámení dohody o zdanění vkladů vyvolalo masivní vybírání hotovosti z bankomatů. Banky již ale učinily kroky k tomu, aby byly na účtech zmraženy částky odpovídající výši daně. Kyperská vláda navíc podle státního rozhlasu uvažuje o možnosti, že v úterý ponechá banky zavřené, aby zabránila vybírání vkladů. V pondělí je na Kypru státní svátek.
Ministři financí zemí eurozóny se v noci na sobotu dohodli na programu pomoci Kypru v objemu až deseti miliard eur. Kypr ale v rámci dohody musí vybrat jednorázovou daň 9,9 procenta z bankovních vkladů nad 100.000 eur a 6,75 procenta u vkladů nižších.
Kypr je po Řecku, Irsku, Portugalsku a Španělsku pátou zemí, která musela v důsledku dluhové krize požádat eurozónu o finanční pomoc. S pomocí, kterou dříve dostaly jiné země eurozóny, podmínka zdanění vkladů spojena nebyla. Kypr by zřejmě bez finanční pomoci musel vyhlásit platební neschopnost.
"Kypr je pro nás systémově důležitý. Navzdory malému rozměru tamní ekonomiky by chaotický vývoj na Kypru mohl podkopat výrazný pokrok při stabilizaci eurozóny dosažený v loňském roce," upozornil člen vedení Evropské centrální banky Jörg Asmussen.
Zdroj: Reuters, ČTK, ECB, Sky News, Goldman Sachs, Washington Post, Newedge Strategy
Čtěte více
-
Evropský regulátor ESMA vyměřil agentuře Fitch rekordní pokutu
Evropský úřad pro cenné papíry a trhy (ESMA) vyměřil ratingové agentuře Fitch rekordní pokutu 5,13 milionu eur (zhruba 132 milionů Kč) za porušení pravidel, která mají zabránit střetu zájmů. Informovala o tom dnes agentura Reuters. -
Evropský výrobní sektor rapidně slábne
Americký dolar (USD) je silnější proti všem hlavním měnám. Evropské akciové trhy se obchodují v rozmezí -0,4% a +0,7%. -
Evropští bankéři varují před roztříštěností světové ekonomiky
Přístup amerického prezidenta Donalda Trumpa pod heslem "Amerika na prvním místě" představuje riziko roztříštěné globální ekonomiky. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu to podle listu Financial Times (FT) uvedli zástupci některých evropských bank. Na druhou stranu se ale domnívají, že totální obchodní válka mezi USA a Čínou nehrozí. -
Evropští činitelé věří bankovnímu sektoru
Evropští představitelé včera vyjádřili důvěru v pevnost bankovního systému eurozóny. Předseda euroskupiny... -
Evropští členové G20 se před summitem uskupení sejdou v Berlíně
Ladit noty pro červencový summit zemí G20 budou dnes v Berlíně členové tohoto uskupení předních světových ekonomik z řad Evropské unie. Pod vedením německé kancléřky Angely Merkelové, jejíž země nyní skupině G20 předsedá, budou jednat zřejmě především o otázkách volného obchodu, boje proti klimatickým změnám nebo proti terorismu. -
Evropští ekonomové vyzvali k rozdělení eurozóny
Skupina 18 evropských ekonomů, mezi nimiž je i viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl... -
Evropští ministři vyzvali USA k přehodnocení daňové reformy
Ministři financí pěti předních evropských ekonomik vyzvali Spojené státy k přehodnocení připravované daňové reformy, která by podle nich byla diskriminační a mohla by poškodit finanční sektor a mezinárodní obchod. Vyplývá to z dopisu, ke kterému získala přístup agentura Reuters. -
Evropští oceláři varují, že americká cla na ocel poškodí EU i USA
Evropské ocelářské sdružení Eurofer považuje rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit cla na dovoz oceli a hliníku za kontraproduktivní. Eurofer, k jehož členům patří firmy jako ArcelorMittal, ThyssenKrupp a Tata Steel Europe, v ranní tiskové zprávě varovalo, že krok poškodí ekonomiky Spojených států i Evropské unie. -
Evropští poslanci chtějí ambicióznější cíle v soběstačnosti klíčových surovin
Evropští poslanci dnes podpořili ambicióznější cíle při zajištění větší soběstačnosti Evropské unie v produkci a zpracování surovin, které jsou klíčové pro evropský průmysl a u kterých je EU závislá na dovozu ze zemí mimo blok. Usnesení, které stanovilo postoj Evropského parlamentu v jednání s členskými státy, schválilo 515 přítomných poslanců z 577. Nutnost zajistit větší soběstačnost podle zastánců návrhu dokázala omezení, která zavádí Čína, či dopady války na Ukrajině. -
Evropští poslanci vyzývali komisi, aby řešila problémy ocelářského sektoru
Evropští poslanci dnes vyzývali Evropskou komisi, aby se naléhavě zabývala problémy v odvětví výroby oceli v EU. Shodli se na tom, že část potíží způsobují levné dovozy v Číny a třetích zemí, kde ocelářské firmy dostávají státní subvence. Podle některých členů Evropského parlamentu na sektor velmi doléhají i ekologické politiky EU, které vedou k růstu nákladů a cen elektrické energie. -
Evropští regulátoři chtějí uzpůsobit dozor nad finančními službami v digitální éře
Evropští regulátoři vyzvali k rychlým změnám kontrolních mechanismů a ochrany spotřebitelů v oblasti mezinárodních finančních služeb v době, kdy se toto odvětví digitalizuje a zvýšenou roli v něm hrají velké technologické společnosti. Informovala o tom dnes agentura Reuters. -
Evropští státníci přislíbili další pomoc Ukrajině
Lídři pěti zemí Evropské unie včera ve společném prohlášení potvrdili v Praze závazek pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny, která vede boj proti ruské agresi. Podle závěrů schůzky, kterou svolal premiér Petr Fiala, "pozorně vyslechli výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke zvýšení a urychlení podpory, zejména pokud jde o munici a protivzdušnou obranu, které jsou životně důležité pro ochranu obyvatel Ukrajiny, měst a kritické infrastruktury, jakož i na bojištích". Prohlášení zveřejnila Strakova akademie na svém webu. -
Evropští výrobci elektromobilů chtějí změnu pravidel vývozu do Británie
Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) dnes vyzvalo Evropskou komisi (EK), aby urychleně změnila pravidla vývozu elektromobilů do Británie. Jinak od ledna hrozí, že evropské automobilky v příštích třech letech zaplatí o 4,3 miliardy eur (105 miliard Kč) navíc. Sdružení to dnes uvedlo v tiskové zprávě. Jde o brexitová pravidla, která počítají se zdaněním v případě, že v autech bude nadlimitní podíl součástek vyrobených mimo Evropu. -
Evropu již zítra čeká klíčový unijní summit
Evropu již zítra čeká klíčový unijní summit, který má přinést zásadní posun v řešení dluhové krize. -
Evropu ovládly holubičí centrální banky
Jako každý první čtvrtek v měsíci, i dnes zasedala Evropská centrální banka a rozhodovala o nastavení... -
Evropu znovu trápí problémové země, euro na měsíčním minimu
Měnový pár EUR/USD navázal na své předchozí obchodní seance. -
Exministr Raab: Brexitová dohoda Mayové je horší než zůstat v EU
Dohoda, kterou chce s Evropskou unií uzavřít britská premiérka Theresa Mayová, by v případě schválení byla ještě horší alternativou, než kdyby Británie v EU zůstala. V rozhovoru poskytnutém BBC to dnes řekl bývalý ministr pro brexit Dominic Raab, který se na dojednání této dohody v Bruselu podílel, kvůli nesouhlasu s její konečnou podobou ale minulý týden na svou funkci rezignoval. -
Expert: Cena zlata tento týden prudce klesla na téměř 2,5leté minimum
Cena zlata tento týden prudce klesla na téměř 2,5leté minimum. Od začátku roku zlato zlevnilo o deset procent na dnešních 1658 dolarů za unci, řekl ČTK ředitel společnosti Gold.plus Martin Stránský s odkazem na data agentury Bloomberg. Na podobných hodnotách se zlato obchodovalo naposledy koncem dubna 2020. Důvodem jsou nejnovější data z americké ekonomiky, především úterní čísla o srpnové inflaci, která překonala očekávání analytiků, doplnil analytik společnosti Zlaťáky.cz Jakub Petruška. -
Experti: Bitcoin by se do pololetí mohl vyšplhat na nový rekord
Bitcoin by podle ekonomů mohl v první polovině letošního roku dosáhnout na novou rekordní hodnotu. Té dosavadní okolo 69.000 dolarů docílil v listopadu 2021. Nejznámější kryptoměnu čeká růst kvůli spuštění ETF fondů a blížícímu se halvingu, tedy snížení odměn za těžbu na polovinu, uvedli analytici, které oslovila ČTK. -
Experti: Cena bitcoinu by se mohla v příštích měsících vrátit nad 30.000 dolarů
Cena kryptoměny bitcoin by se v nejbližších měsících mohla vrátit nad 30.000 amerických dolarů (asi 726.000 Kč) ze současných zhruba 24.000 dolarů (580.000 Kč). Bude ale záležet na vývoji akciového trhu, na který je v poslední době výrazně výrazně navázaná. Vyplývá to z vyjádření odborníků na kryptoměny pro ČTK.