EU se shodla na přísnějším omezení emisí z dopravy, budov či zemědělství

Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise z pěti odvětví dosud nezahrnutých do systému emisních povolenek o 40 procent proti hodnotám z roku 2005. Shodli se na tom v úterý večer zástupci českého předsednictví Rady EU a Evropského parlamentu, kteří dojednali podobu nařízení stanovujícího závazky jednotlivých zemí na omezování emisí ze silniční dopravy, vytápění budov, zemědělství, malých průmyslových provozů a nakládání s odpady. Dohodu musí ještě formálně stvrdit členské státy i europoslanci.

Evropský blok se v současnosti snaží shodnout na bezprecedentním klimatickém balíčku známém jako Fit for 55, který má zajistit zpřísnění emisních cílů unie k roku 2030. Českému předsednictví se koncem října podařilo dovést k finální shodě pravidla prakticky znemožňující prodej nových aut na klasická fosilní paliva od roku 2035. Druhá z více než desítky norem ze zmíněné sady stanovuje přísnější omezování zplodin z pěti sektorů, které v současnosti produkují přibližně 60 procent emisí skleníkových plynů v EU. Dosud unie plánovala snížit emise z těchto odvětví o 29 procent.

"Jsem rád, že se nám podařilo dosáhnout rychlou shodu na tomto návrhu právě v době COP 27. EU tím může ukázat světu, že vážně hodlá snižovat emise v souladu se svými závazky z Pařížské dohody o udržování globálního oteplování na bezpečné úrovni," prohlásil český ministr životního prostředí Marian Jurečka s odkazem na probíhající světovou klimatickou konferenci.

Pravidla stanovují přísnější emisní cíle ze zmíněných odvětví pro jednotlivé členské země v závislosti na výkonu jejich ekonomik. Německo či skandinávské státy mají do konce desetiletí omezit emise o 50 procent v porovnání s rokem 2005, další západoevropské státy mají cíle mezi 40 a 50 procenty. Česko figuruje s 26 procenty mezi zeměmi východního křídla unie s nejvyššími závazky, zatímco ten zcela nejnižší má Bulharsko s deseti procenty.

Státy a europarlament se dohodly, že v roce 2025 postupné cíle jednotlivých zemí znovu zhodnotí s ohledem na možné komplikace při jejich plnění. Závazky platné pro každý jednotlivý rok pak mohou být upraveny. Unijní země, které v konkrétním roce vyprodukují méně emisí, než bude činit jejich povolená hodnota, budou moci převést část těchto emisí do dalších let.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• EU se nedohodla na návrhu poskytnout MMF půjčku
  Evropská unie (EU) se nedohodla na návrhu poskytnout Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) půjčku 200 miliard eur. Předseda
• EU se nenechává zastrašit Ruskem, řekl Michel po schválení pomoci Kyjevu
  Evropská unie vyslala jasný signál o své jednotě, a to svým vlastním občanům, partnerům v zahraničí i Rusku samotnému, když dnes schválila úpravy víceletého unijního rozpočtu s až 50 miliardami eur pomoci pro Ukrajinu. Po konci dnešního mimořádného summitu EU se na tom na tiskové konferenci shodli předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
• EU se podle Merkelové musí vztahům s USA více věnovat
  Evropská unie musí více pečovat o vztahy se Spojenými státy, toto partnerství je pro Evropu strategické. Na okraj hospodářského fóra pořádaném deníkem Süddeutsche Zeitung to dnes prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.
• EU se pokusí dohodnout na rozpočtu 2014-2020
  Evropská unie se na svém summitu, který dnes začíná v Bruselu, pokusí dohodnout na výši unijního...
• EU se prý zaměří na Belgii, Itálii a Francii
  Evropská komise (EK) v pátek upozorní Belgii, Francii a Itálii, že jejich rozpočty na příští rok by nemusely...
• EU se shodla na bankovním dohledu
  Ministři financí se po dlouhém nočním jednání dnes nad ránem dohodli na vzniku jednotného bankovního...
• EU se shodla na fondu obnovy, ČR z něj dostane 230 miliard Kč
  Lídři Evropské unie dnes ráno po maratonském jednání trvajícím čtyři dny a noci dospěli k dohodě ohledně toho, jak bude vypadat finanční pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Z fondu obnovy budou moci státy už od ledna začít čerpat 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), přičemž 390 miliard eur z této částky budou tvořit granty a zbytek půjčky. Česko na dotacích z nového fondu získá 8,7 miliardy (přes 230 miliard korun), což premiér Andrej Babiš považuje za úspěch.
• EU se shodla na nové emisní normě, emisní limity už nejsou tak přísné
  Země Evropské unie a europoslanci se dnes shodli na nové emisní normě, oznámil Evropský parlament. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu a rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy, mimo jiné české automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Nařízení zcela nově zavádí opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd a ke zvýšení životnosti baterií. Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což je ovšem již považováno za formalitu.
• EU se shodla na podpoře evropské výroby čipů, pomoci má 43 miliard eur
  Evropská unie chce do konce desetiletí podpořit vývoj a výrobu polovodičů investicemi ve výši 43 miliard eur (zhruba bilion korun) a zdvojnásobit svůj podíl na jejich celosvětové produkci na 20 procent. Shodli se na tom dnes zástupci členských zemí a Evropského parlamentu, kteří dojednali konečné podmínky normy reagující na nedávný nedostatek těchto součástek klíčových pro výrobu aut či elektroniky. Aby vstoupila v platnost, musí ji potvrdit Rada EU a plénum EP.
• EU se shodla na pravidlech kapitálové přiměřenosti
  Ministři financí členských zemí Evropské unie se včera v Bruselu dohodli na pravidlech kapitálové přiměřenosti.
• EU se shodla na sankčním systému proti obchodnímu zastrašování od Číny a dalších
  Evropská unie bude mít k dispozici nový nástroj, jak čelit obchodnímu a ekonomickému nátlaku či zastrašování ze strany Číny a dalších zemí. Členské země a europoslanci se dnes nad ránem shodli na znění pravidel, která EU umožní v krajním případě sáhnout k zavedení odvetných cel či omezení dovozních licencí. Některé členské země se obávají, aby případné využívání systému nevedlo k obchodním válkám. I proto si proti původnímu návrhu Evropské komise vyjednaly státy větší podíl na rozhodování o možných protiopatřeních.
• EU se s Německem shoduje na nutnosti dál šetřit
  Evropská komise a Německo se shodují na nutnosti snižovat schodky rozpočtů v zemích platících eurem...
• EU se v zásadě dohodla na reformě bankovních pravidel
  Ministři financí Evropské unie se včera dohodli na reformě bankovních pravidel, doladit už zbývají do konce roku jen některé technické detaily. Změny se týkají kapitálových požadavků na banky a ozdravných postupů a řešení bankovních krizí. Záměrem úprav, které v listopadu 2016 navrhla Evropská komise (EK), je zacelit mezery, jež odhalila globální finanční krize, a učinit další krok směrem k evropské bankovní unii.
• EU se zatím neshodla na bankovní regulaci
  Země Evropské unie se ani po mnohahodinovém jednání zatím neshodly na posílení bankovní regulace...
• EU schválila další sankce proti Rusku, zakazuje dovoz ruských diamantů
  Země Evropské unie dnes schválily dvanáctý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. EU v něm mimo jiné postihuje zisky, které Rusku plynou z vývozu diamantů. Informovala o tom Rada EU, zastupující členské státy. Česku se v balíčku podařilo prosadit prodloužení výjimky na dovoz ruské oceli do roku 2028.
• EU schválila krizový fond, peníze chce rozdělovat od léta
  Pouze v rukou vlád a parlamentů členských zemí Evropské unie je po dnešku termín rozdělování mimořádného finančního balíku na podporu hospodářského oživení po koronavirové krizi. Poté, co fond obnovy obsahující 750 miliard eur (19,5 bilionu korun) schválil Evropský parlament i členské státy, musejí ještě orgány jednotlivých států schválit splácení společné půjčky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes řekla, že první peníze by mohly být k dispozici v polovině roku.
• EU schválila nejpřísnější regulaci trhu s kryptoměnami na světě
  Státy Evropské unie dnes definitivně schválily pravidla regulace trhů s kryptoměnami, která zavádějí dosud nejpřísnější mezinárodní standard pro obchodování na trhu s virtuálními aktivy. Zprostředkovatelé budou díky nové normě shromažďovat údaje o prodávajících a kupujících, což má zabránit praní špinavých peněz či zkomplikovat obcházení unijních sankcí. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské země.
• EU schválila Německu pomoc za 11 miliard eur určenou firmám zasaženým sankcemi
  Evropská komise (EK) schválila Německu pomoc v objemu 11 miliard eur (zhruba 271 miliard Kč) určenou firmám, na které doléhají protiruské sankce. Komise to dnes uvedla v tiskové zprávě. Podobnou pomoc už navrhly i další vlády. Podle německého plánu mohou firmy získat půjčky kryté státní zárukou až do 90 procent výše úvěru nebo získat půjčky s nižším úročením na pokrytí svých investičních potřeb a jako provozní kapitál.
• EU schválila plány obnovy prvním 12 zemím, dostanou miliardy z krizového fondu
  Státy Evropské unie dnes schválily prvních 12 národních plánů obnovy, díky čemuž budou moci členské země začít v příštích týdnech čerpat peníze z mimořádného fondu na obnovu ekonomiky po koronavirové krizi. Ministři financí odsouhlasili mezi jinými příspěvky pro Itálii nebo Španělsko, což jsou země, které budou největšími příjemci z fondu o celkovém objemu 750 miliard eur (asi 19,1 bilionu Kč).
• EU schválila záměr využít 100 miliard eur na podporu kurzarbeitu
  Země Evropské unie schválily záměr využít 100 miliard eur (2,8 bilionu Kč) na podporu zaměstnanců ohrožených výpadkem ekonomické aktivity v důsledku koronaviru. Ministři financí unijních zemí dnes podpořili návrh Evropské komise (EK), která hodlá půjčky do zmíněné výše poskytnout státům k podpoře krátkodobých pracovních míst. Program bude k dispozici, až členské země poskytnou záruky za úvěr, z něhož bude EK půjčky financovat.