EU se nenechává zastrašit Ruskem, řekl Michel po schválení pomoci Kyjevu

Evropská unie vyslala jasný signál o své jednotě, a to svým vlastním občanům, partnerům v zahraničí i Rusku samotnému, když dnes schválila úpravy víceletého unijního rozpočtu s až 50 miliardami eur pomoci pro Ukrajinu. Po konci dnešního mimořádného summitu EU se na tom na tiskové konferenci shodli předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

"Museli jsme udělat několik obtížných rozhodnutí," uvedla šéfka EK. "Nakonec jsme ale s přijetím (úpravy víceletého unijního rozpočtu pro období 2021 až 2027) potvrdili své odhodlání bojovat s ilegální migrací, podporovat naše partnery na západním Balkánu i rozvíjet evropskou obranu a konkurenceschopnost," poznamenala.

Schválení 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) pro Kyjev je podle von der Leyenové rovněž signálem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Předsedkyně unijní exekutivy dnes potvrdila středeční slova šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, že EU Ukrajině do konce tohoto měsíce dodá přes půl milionu dělostřeleckých granátů a původně slíbený milion, který měli mít ukrajinští dělostřelci k dispozici do konce března, doplní do konce roku.

Balík finanční pomoci v prosinci zablokoval maďarský premiér Viktor Orbán a spekulovalo se, zda totéž neučiní i dnes. Orbán si kvůli svému odmítavému postoji vůči pomoci Kyjevu od některých komentátorů v médiích i západních politiků vysloužil označení jako "Putinův přítel v Evropě".

Dnes se Orbán nechal slyšet, že jeho souhlas je vítězstvím pro Budapešť, jelikož v Bruselu dostal záruky, že peníze, které byly kvůli zmrazení některých fondů Maďarsku odepřeny, neskončí na Ukrajině.

Polský premiér Donald Tusk v Bruselu poznamenal, že Orbánův odpor zmizel tváří v tvář jednotě EU, píše Reuters. Tusk ovšem dodal, že neručí za to, že Orbán v budoucnu zůstane týmovým hráčem.

Na zahraniční vojenské pomoci je Ukrajina ve své obraně proti ruské invazi takřka závislá a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozhodnutí summitu okamžitě uvítal. Podle předsedy Evropské rady Michela je dnešní diplomatický úspěch EU ale rovněž signálem pro Spojené státy, které se při schvalování další pomoci Kyjevu potýkají s vnitropolitickými spory.

"Americkým daňovým poplatníkům ukazujeme, že jsme spolehliví a důvěryhodní partneři," pronesl Michel.

Přijetí balíku uvítal rovněž německý kancléř Olaf Scholz. I on podle agentury Reuters vyjádřil naději, že vývoj v Evropě přiměje USA rychleji ve věci rozhodnout.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• EU: Řecko přijalo účast MMF na záchraně
  Řecko souhlasí s účastí Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve svém třetím záchranném programu...
• EU řeší, kdo zaplatí kostlivce v bankovních skříních
  Země Evropské unie stále nejsou schopny vyřešit, kdo zaplatí zatím neobjevené kostlivce ve skříních...
• EU: Sedm zemí nedodrží rozpočtová pravidla
  Sedmi zemím eurozóny hrozí, že v příštím roce nedodrží unijní rozpočtová pravidla. Oznámila to dnes...
• EU se dohodla na nových pravidlech snižujících náklady na vstup firem na burzu
  Zástupci členských zemí Evropské unie a Evropského parlamentu se dnes dohodli na nových pravidlech, která sníží náklady na vstup firem na akciový trh. Nová pravidla mají rovněž povzbudit zakladatele k uvádění svých podniků na burzu tím, že jim zajistí zachování značné kontroly nad rozhodováním, napsala agentura Reuters.
• EU se dohodla na rozpočtu pro příští rok, bude v něm téměř 170 miliard eur
  Po mnohahodinovém vyjednávání se v noci na dnešek zástupci členských zemí Evropské unie a Evropského parlamentu shodli na podobě rozpočtu EU pro příští rok. Navrhovanou částku téměř 170 miliard eur (4,3 bilionu Kč) se europoslancům podařilo navýšit o několik stovek milionů, členské země tradičně usilující o nižší rozpočet však naproti tomu řadu jejich dalších požadavků odmítly.
• EU se dohodla, že odstřihne od SWIFTu sedm ruských bank, Sberbank ušetřila
  Zástupci Evropské unie se dohodli, že odstřihnou od mezinárodního platebního systému SWIFT sedm ruských bank. Největší z nich - Sberbank - mezi nimi není. Informovala o tom agentura Bloomberg. Odpojena nebude ani banka částečně vlastněná ruským plynárenským gigantem Gazprom. Podle úředníků obeznámených s rozhodnutím jsou zasaženy banky VTB, Bank Rossiya, Otkritie, Novikombank, Promsvjazbank, Sovkombank a VEB.RF. Zasílání zpráv v systému SWIFT umožňuje transakce v hodnotě bilionů dolarů po celém světě.
• EU se má soustředit na digitální a čisté technologie
  Důraz na digitální a čisté technologie a na modernizace klade inovovaná strategie průmyslové politiky EU, kterou dnes novinářům představila Evropská komise (EK). Její součástí budou letos na podzim například i nová opatření o oběhovém hospodářství či zpřísnění emisních norem CO2 pro osobní auta a lehká užitková vozidla.
• EU se musí zaměřit na udržení růstu
  Udržení ekonomického růstu a posílení obnovy bude hlavním úkolem ekonomiky Evropské unie...
• EU se může pokusit odvrátit americká cla na ocel a hliník
  Evropská unie (EU) by se dnes mohla pokusit na poslední chvíli odvrátit zavedení nových cel na dovoz evropské oceli a hliníku do Spojených států. Americká cla na dovoz oceli ve výši 25 procent a na dovoz hliníku ve výši deseti procent vstoupila v platnost 23. března. EU je zatím od těchto cel osvobozena, její dočasná výjimka ale již na konci tohoto měsíce vyprší.
• EU se nedohodla na návrhu poskytnout MMF půjčku
  Evropská unie (EU) se nedohodla na návrhu poskytnout Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) půjčku 200 miliard eur. Předseda
• EU se podle Merkelové musí vztahům s USA více věnovat
  Evropská unie musí více pečovat o vztahy se Spojenými státy, toto partnerství je pro Evropu strategické. Na okraj hospodářského fóra pořádaném deníkem Süddeutsche Zeitung to dnes prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.
• EU se pokusí dohodnout na rozpočtu 2014-2020
  Evropská unie se na svém summitu, který dnes začíná v Bruselu, pokusí dohodnout na výši unijního...
• EU se prý zaměří na Belgii, Itálii a Francii
  Evropská komise (EK) v pátek upozorní Belgii, Francii a Itálii, že jejich rozpočty na příští rok by nemusely...
• EU se shodla na bankovním dohledu
  Ministři financí se po dlouhém nočním jednání dnes nad ránem dohodli na vzniku jednotného bankovního...
• EU se shodla na fondu obnovy, ČR z něj dostane 230 miliard Kč
  Lídři Evropské unie dnes ráno po maratonském jednání trvajícím čtyři dny a noci dospěli k dohodě ohledně toho, jak bude vypadat finanční pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Z fondu obnovy budou moci státy už od ledna začít čerpat 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), přičemž 390 miliard eur z této částky budou tvořit granty a zbytek půjčky. Česko na dotacích z nového fondu získá 8,7 miliardy (přes 230 miliard korun), což premiér Andrej Babiš považuje za úspěch.
• EU se shodla na nové emisní normě, emisní limity už nejsou tak přísné
  Země Evropské unie a europoslanci se dnes shodli na nové emisní normě, oznámil Evropský parlament. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu a rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy, mimo jiné české automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Nařízení zcela nově zavádí opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd a ke zvýšení životnosti baterií. Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což je ovšem již považováno za formalitu.
• EU se shodla na podpoře evropské výroby čipů, pomoci má 43 miliard eur
  Evropská unie chce do konce desetiletí podpořit vývoj a výrobu polovodičů investicemi ve výši 43 miliard eur (zhruba bilion korun) a zdvojnásobit svůj podíl na jejich celosvětové produkci na 20 procent. Shodli se na tom dnes zástupci členských zemí a Evropského parlamentu, kteří dojednali konečné podmínky normy reagující na nedávný nedostatek těchto součástek klíčových pro výrobu aut či elektroniky. Aby vstoupila v platnost, musí ji potvrdit Rada EU a plénum EP.
• EU se shodla na pravidlech kapitálové přiměřenosti
  Ministři financí členských zemí Evropské unie se včera v Bruselu dohodli na pravidlech kapitálové přiměřenosti.
• EU se shodla na přísnějším omezení emisí z dopravy, budov či zemědělství
  Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise z pěti odvětví dosud nezahrnutých do systému emisních povolenek o 40 procent proti hodnotám z roku 2005. Shodli se na tom v úterý večer zástupci českého předsednictví Rady EU a Evropského parlamentu, kteří dojednali podobu nařízení stanovujícího závazky jednotlivých zemí na omezování emisí ze silniční dopravy, vytápění budov, zemědělství, malých průmyslových provozů a nakládání s odpady. Dohodu musí ještě formálně stvrdit členské státy i europoslanci.
• EU se shodla na sankčním systému proti obchodnímu zastrašování od Číny a dalších
  Evropská unie bude mít k dispozici nový nástroj, jak čelit obchodnímu a ekonomickému nátlaku či zastrašování ze strany Číny a dalších zemí. Členské země a europoslanci se dnes nad ránem shodli na znění pravidel, která EU umožní v krajním případě sáhnout k zavedení odvetných cel či omezení dovozních licencí. Některé členské země se obávají, aby případné využívání systému nevedlo k obchodním válkám. I proto si proti původnímu návrhu Evropské komise vyjednaly státy větší podíl na rozhodování o možných protiopatřeních.