EU se zatím neshodla na bankovní regulaci

Země Evropské unie se ani po mnohahodinovém jednání, které se protáhlo až do dnešních časných ranních hodin, zatím definitivně neshodly na posílení bankovní regulace v reakci na finanční krizi z roku 2008. O nových pravidlech kapitálové přiměřenosti se tak ještě bude jednat, přičemž další setkání ministrů proběhne v půlce května. Dánské předsednictví EU věří, že do té doby se podaří překonat poslední zbývající "technické otázky".

Středeční mimořádné jednání ministrů mělo za cíl vyřešit dosavadní spory o to, jak do unijního práva vepsat mezinárodní dohody o pravidlech kapitálové přiměřenosti (Basel III). Ta by se měla týkat 120 hlavních světových bank, z nichž na EU připadá 45. V unii je ale kolem 8300 bank a unie chce pokrýt novými pravidly všechny.

Tyto normy počítají s tím, že od příštího roku začnou vstupovat v platnost pravidla, na jejichž základě by banky měly mít v rezervních fondech kvalitní aktiva představující sedm procent celkového objemu jejich aktiv proti dvěma procentům v současnosti.

Rozdílné pohledy různých zemí se ani po řadě hodinách jednání, které mělo podle původních předpokladů skončit krátce po poledni, nepodařilo zcela vyřešit. Potíže souvisely s nastavením limitů i tím, kdo přesně by měl na dodržování nových pravidel dohlížet.

Evropský bankovní úřad (EBA) dokonce chce, aby velké komerční banky měly do června ukazatel kapitálové přiměřenosti minimálně na devíti procentech z objemu aktiv. Ukazatel vyjadřuje poměr objemu kvalitního kapitálu k celkovým aktivům banky. To je ale jen prozatímní opatření, které by měla nahradit širší dohoda v EU platná pro více než 8000 evropských bank.

Hlavní problém se týkal zejména toho, jak velkou flexibilitu by členské země měly mít ohledně dohledu na kapitálovou přiměřeností bank. Zejména šlo o to, zda by mohly státy jít nad rámec dohodnutých minimálních pravidel v EU či nikoli.

"Nejsem připraven odejít odsud a říct něco, kvůli čemu budu za pět minut vypadat jako idiot," řekl britský ministr financí George Osborne. Právě jeho země je jednou z těch, které měla nejhlasitější výhrady. Londýn, ale i některé další státy chtějí mít možnost nastavit pravidla přísněji, než s čím počítaly původní návrhy z dílny Evropské komise.

Podle dánského předsednictví se během zhruba patnáctihodinového jednání našla dostatečná většina pro kompromis, avšak je třeba dořešit ještě několik technických věcí.

"Zhruba dvacítku problémů se během dne podařilo vyřešit...Máme dohodu. Zbývá ještě práce na tom, aby byla technicky připravena," řekla dánská ministryně financí Margrethe Vestagerová, která jednání předsedala.

Zdroj: ČTK

FXstreet.cz na Facebooku - Připojte se k naší skupině na Facebook.

Čtěte více

• EU se prý zaměří na Belgii, Itálii a Francii
  Evropská komise (EK) v pátek upozorní Belgii, Francii a Itálii, že jejich rozpočty na příští rok by nemusely...
• EU se shodla na bankovním dohledu
  Ministři financí se po dlouhém nočním jednání dnes nad ránem dohodli na vzniku jednotného bankovního...
• EU se shodla na fondu obnovy, ČR z něj dostane 230 miliard Kč
  Lídři Evropské unie dnes ráno po maratonském jednání trvajícím čtyři dny a noci dospěli k dohodě ohledně toho, jak bude vypadat finanční pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Z fondu obnovy budou moci státy už od ledna začít čerpat 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), přičemž 390 miliard eur z této částky budou tvořit granty a zbytek půjčky. Česko na dotacích z nového fondu získá 8,7 miliardy (přes 230 miliard korun), což premiér Andrej Babiš považuje za úspěch.
• EU se shodla na nové emisní normě, emisní limity už nejsou tak přísné
  Země Evropské unie a europoslanci se dnes shodli na nové emisní normě, oznámil Evropský parlament. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu a rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy, mimo jiné české automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Nařízení zcela nově zavádí opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd a ke zvýšení životnosti baterií. Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což je ovšem již považováno za formalitu.
• EU se shodla na podpoře evropské výroby čipů, pomoci má 43 miliard eur
  Evropská unie chce do konce desetiletí podpořit vývoj a výrobu polovodičů investicemi ve výši 43 miliard eur (zhruba bilion korun) a zdvojnásobit svůj podíl na jejich celosvětové produkci na 20 procent. Shodli se na tom dnes zástupci členských zemí a Evropského parlamentu, kteří dojednali konečné podmínky normy reagující na nedávný nedostatek těchto součástek klíčových pro výrobu aut či elektroniky. Aby vstoupila v platnost, musí ji potvrdit Rada EU a plénum EP.
• EU se shodla na pravidlech kapitálové přiměřenosti
  Ministři financí členských zemí Evropské unie se včera v Bruselu dohodli na pravidlech kapitálové přiměřenosti.
• EU se shodla na přísnějším omezení emisí z dopravy, budov či zemědělství
  Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise z pěti odvětví dosud nezahrnutých do systému emisních povolenek o 40 procent proti hodnotám z roku 2005. Shodli se na tom v úterý večer zástupci českého předsednictví Rady EU a Evropského parlamentu, kteří dojednali podobu nařízení stanovujícího závazky jednotlivých zemí na omezování emisí ze silniční dopravy, vytápění budov, zemědělství, malých průmyslových provozů a nakládání s odpady. Dohodu musí ještě formálně stvrdit členské státy i europoslanci.
• EU se shodla na sankčním systému proti obchodnímu zastrašování od Číny a dalších
  Evropská unie bude mít k dispozici nový nástroj, jak čelit obchodnímu a ekonomickému nátlaku či zastrašování ze strany Číny a dalších zemí. Členské země a europoslanci se dnes nad ránem shodli na znění pravidel, která EU umožní v krajním případě sáhnout k zavedení odvetných cel či omezení dovozních licencí. Některé členské země se obávají, aby případné využívání systému nevedlo k obchodním válkám. I proto si proti původnímu návrhu Evropské komise vyjednaly státy větší podíl na rozhodování o možných protiopatřeních.
• EU se s Německem shoduje na nutnosti dál šetřit
  Evropská komise a Německo se shodují na nutnosti snižovat schodky rozpočtů v zemích platících eurem...
• EU se v zásadě dohodla na reformě bankovních pravidel
  Ministři financí Evropské unie se včera dohodli na reformě bankovních pravidel, doladit už zbývají do konce roku jen některé technické detaily. Změny se týkají kapitálových požadavků na banky a ozdravných postupů a řešení bankovních krizí. Záměrem úprav, které v listopadu 2016 navrhla Evropská komise (EK), je zacelit mezery, jež odhalila globální finanční krize, a učinit další krok směrem k evropské bankovní unii.
• EU schválila další sankce proti Rusku, zakazuje dovoz ruských diamantů
  Země Evropské unie dnes schválily dvanáctý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. EU v něm mimo jiné postihuje zisky, které Rusku plynou z vývozu diamantů. Informovala o tom Rada EU, zastupující členské státy. Česku se v balíčku podařilo prosadit prodloužení výjimky na dovoz ruské oceli do roku 2028.
• EU schválila krizový fond, peníze chce rozdělovat od léta
  Pouze v rukou vlád a parlamentů členských zemí Evropské unie je po dnešku termín rozdělování mimořádného finančního balíku na podporu hospodářského oživení po koronavirové krizi. Poté, co fond obnovy obsahující 750 miliard eur (19,5 bilionu korun) schválil Evropský parlament i členské státy, musejí ještě orgány jednotlivých států schválit splácení společné půjčky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes řekla, že první peníze by mohly být k dispozici v polovině roku.
• EU schválila nejpřísnější regulaci trhu s kryptoměnami na světě
  Státy Evropské unie dnes definitivně schválily pravidla regulace trhů s kryptoměnami, která zavádějí dosud nejpřísnější mezinárodní standard pro obchodování na trhu s virtuálními aktivy. Zprostředkovatelé budou díky nové normě shromažďovat údaje o prodávajících a kupujících, což má zabránit praní špinavých peněz či zkomplikovat obcházení unijních sankcí. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské země.
• EU schválila Německu pomoc za 11 miliard eur určenou firmám zasaženým sankcemi
  Evropská komise (EK) schválila Německu pomoc v objemu 11 miliard eur (zhruba 271 miliard Kč) určenou firmám, na které doléhají protiruské sankce. Komise to dnes uvedla v tiskové zprávě. Podobnou pomoc už navrhly i další vlády. Podle německého plánu mohou firmy získat půjčky kryté státní zárukou až do 90 procent výše úvěru nebo získat půjčky s nižším úročením na pokrytí svých investičních potřeb a jako provozní kapitál.
• EU schválila plány obnovy prvním 12 zemím, dostanou miliardy z krizového fondu
  Státy Evropské unie dnes schválily prvních 12 národních plánů obnovy, díky čemuž budou moci členské země začít v příštích týdnech čerpat peníze z mimořádného fondu na obnovu ekonomiky po koronavirové krizi. Ministři financí odsouhlasili mezi jinými příspěvky pro Itálii nebo Španělsko, což jsou země, které budou největšími příjemci z fondu o celkovém objemu 750 miliard eur (asi 19,1 bilionu Kč).
• EU schválila záměr využít 100 miliard eur na podporu kurzarbeitu
  Země Evropské unie schválily záměr využít 100 miliard eur (2,8 bilionu Kč) na podporu zaměstnanců ohrožených výpadkem ekonomické aktivity v důsledku koronaviru. Ministři financí unijních zemí dnes podpořili návrh Evropské komise (EK), která hodlá půjčky do zmíněné výše poskytnout státům k podpoře krátkodobých pracovních míst. Program bude k dispozici, až členské země poskytnou záruky za úvěr, z něhož bude EK půjčky financovat.
• EU schválila zavedení eura v Chorvatsku, země jej začne používat v lednu
  Chorvatsko se od ledna stane dvacátou zemí Evropské unie používající společnou měnu. Zavedení eura v jadranské zemi, spoléhající na příjmy z turistiky, dnes schválili ministři financí, jejichž jednání poprvé vedl český ministr Zbyněk Stanjura. Současné chorvatské platidlo kuna se podle dnešního rozhodnutí ministrů smění za euro v kurzu 7,5345 ku jedné. Česko zůstane od příštího roku jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu.
• EU schválila 4,2 miliardy eur pro Ukrajinu
  Kyjev brzy získá 4,2 miliardy eur (105,5 miliardy Kč) z takzvané ukrajinské facility, tedy finančního nástroje EU na podporu Ukrajiny. Druhou platbu dnes schválila Rada EU, která zastupuje členské státy. Peníze jsou určeny na podporu makrofinanční stability a fungování veřejné správy země, která se již téměř tři roky brání ruské invazi.
• EU slíbila mobilizovat prostředky proti nezaměstnanosti mladých
  Evropští partneři se včera zavázali poskytnout v příštích dvou letech nejméně šest miliard eur na boj...
• EU souhlasí s uzavřením řeckých bank
  Evropská komise dala dnes řecké vládě oficiální svolení k dočasnému uzavření bank a dalším krokům...