EK: Jednání s Řeckem neuspěla

Návrhy, s nimiž řečtí vyjednávači přišli na víkendová setkání se zástupci mezinárodních věřitelů v Bruselu, jsou nadále nedostatečné, poslední pokus o dohodu tak neuspěl. Konstatovala to dnes večer Evropská komise poté, co řecká delegace předložila dodatečné návrhy pro dohodu o uvolnění zbytku záchranného úvěru pro Atény. Konečné rozhodnutí ohledně této dohody tak budou muset podle komise učinit na nadcházejícím zasedání euroskupiny ministři financí zemí eurozóny.

"Předseda (komise Jean-Claude) Juncker učinil tento víkend, v úzké součinnosti s experty komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) poslední pokus nalézt s (řeckým) premiérem Alexisem Tsiprasem řešení, které by umožnilo pozitivní zhodnocení (řeckého plánu) na zasedání euroskupiny ve čtvrtek 18. června," uvedla komise podle agentury Reuters. "Určitý pokrok sice nastal, jednání ale neuspěla, protože přetrvává značný rozdíl mezi řeckými plány a společnými požadavky komise, ECB a MMF," dodala.

"Řecké návrhy navíc zůstávají neúplné. Vzhledem k tomu se další diskuse uskuteční na zasedání euroskupiny," píše se ve sdělení výkonného orgánu EU.

Komise upřesnila, že v otázce veřejných financí má rozdíl mezi postoji obou stran rozsah půl až jedno procento hrubého domácího produktu. To odpovídá až dvěma miliardám eur ročně.

Činitel řecké vlády krátce předtím řekl, že řecký tým předložil dodatečné návrhy, které plně pokrývají otázku celkových deficitů a primárních přebytků veřejných financí a prý také "otevírají cestu ke konečné dohodě pokrývající všechny tři pilíře - fiskální politiku, financování a ekonomický růst". Zároveň ale dal najevo, že Atény nikdy nepřijmou klíčové požadavky věřitelů na snižování důchodů a mezd a na zvýšení daně z přidané hodnoty na dodávky elektrické energie.

Řecká delegace jednala o víkendu v Bruselu ve snaze dohodnout se na opatřeních, která musí Atény přijmout, aby získaly zbylých 7,2 miliardy eur z prodlouženého záchranného programu. Bez získání těchto peněz do konce června Řecku hrozí, že nebude schopno uhradit MMF splatný dluh v částce 1,6 miliardy eur.

Napětí mezi Řeckem a věřiteli prudce vzrostlo poté, co delegace MMF ve čtvrtek kvůli neshodám opustila jednání s řeckými představiteli v Bruselu, evropští činitelé se však zasadili za další jednání. Německý vicekancléř Sigmar Gabriel ale v komentáři pro nejčtenější německý list Bild napsal, že Evropě dochází s Řeckem trpělivost a že nad zadluženou zemí se už rýsuje "stín odchodu z eurozóny".

Zdroj: Reuters, ČTK, Bild, EK

Čtěte více

• EK chce poskytnout Portugalsku rok navíc
  Evropská komise navrhne, aby krizí sužované Portugalsko dostalo rok navíc na snížení nadměrného...
• EK chce prodloužit program podpory investic
  Evropská komise (EK) navrhuje, aby její program na podporu investic v eurozóně pokračoval i po roce 2018...
• EK chce rozšířit seznam zemí představujících finanční riziko
  Evropská komise se chystá rozšířit se seznam zemí, které představují pro sedmadvacítku finanční riziko kvůli praní špinavých peněz a financování terorismu, o Panamu, Bahamy, Mauricius a dalších devět států. Jiné země naopak nejspíš vyškrtne. Informovala o tom včera agentura Reuters s odvoláním na návrh dokumentu.
• EK chce ukončit s Řeckem postup při nadměrnému deficitu
  Evropská komise (EK) doporučila ukončit proti Řecku postup při nadměrném deficitu (EDP). Řecko v posledních letech vynaložilo značné úsilí v rámci konsolidace veřejných financí a nové signály ukazují, že ekonomické oživení by mohlo zemi pomoci vrátit se brzy na dluhopisové trhy. Vyplývá to z dnešního sdělení EK.
• EK chce uvolnit pravidla pro státní podporu malých firem
  Evropská komise plánuje uvolnit unijní pravidla pro státní pomoc, aby usnadnila spolupráci soukromých investorů s vládami při záchraně malých podniků a startupů zasažených koronavirovou krizí. Informovala o tom agentura Reuters. Regulátoři rovněž hodlají umožnit poskytování pomoci malým podnikům, které se potýkaly s problémy už před příchodem koronavirové krize.
• EK chce více prověřovat zahraniční investice třetích zemí do EU
  Evropská komise chce více prověřovat přímé zahraniční investice do firem v Evropské unii a zabránit tak možnému vlivu třetích zemí na kritická hospodářská odvětví. Komise dnes představila konkrétní legislativní návrh a určité další kroky, jejichž cílem je podle ní posílit ekonomickou bezpečnost unie v době rostoucího geopolitického napětí a velkých technologických změn.
• EK: Chystaná regulace kryptoměn v EU by praktiky kryptoburzy FTX nepovolila
  Praktiky, které vedly ke krachu kryptoměnové burzy FTX, by za chystané unijní regulace odvětví nebyly povoleny. Řekla to dnes Alexandra Jourová-Schroederová z vedení úseku finanční stability při Evropské komisi (EK). Praktiky FTX přitom označila za pochybné. Evropská unie chystá průlomová pravidla pro trhy s kryptoaktivy (MiCA), která by měla vstoupit v platnost v roce 2024 a která blok staví do čela regulace odvětví, uvedla agentura Reuters.
• EK chystá v reakci na americké subvence vlastní tzv. zelenou podporu firem
  Evropská komise (EK) letos představí parametry nového fondu, který má podpořit firmy z unijních zemí v době pokračujících následků krize a zabránit jejich odlivu za masivními subvencemi do Spojených států. Komise také se stejným cílem připraví nový rámec pro státní pomoc firmám a normu, která usnadní podporu produkce klimaticky čistých technologií. V projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu to dnes oznámila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.
• EK: Itálie a komise budou sbližovat své pozice ohledně rozpočtu
  Itálie a Evropská komise budou v následujících dnech pracovat na tom, aby se jejich pozice ohledně návrhu italského rozpočtu na příští rok sblížily. Informovala o tom mluvčí komise po včerejší pracovní večeři v Bruselu, na které se setkal předseda EK Jean-Claude Juncker s předsedou italské vlády Giuseppem Contem. Komise tento týden ve středu potvrdila své původní hodnocení, podle něhož je návrh italského rozpočtu v závažném nesouladu s jejími doporučeními, protože nijak nesnižuje obrovský veřejný dluh země.
• EK: Italské hospodářství je na křižovatce
  Italské hospodářství a veřejné finance jsou na křižovatce, varovala ve své pravidelné podzimní hospodářské prognóze Evropská komise (EK). Pro letošní rok čeká růst italského hospodářství na úrovni 1,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Je to o desetinu procenta méně, než kolik vláda v Římě odhadovala ve chvíli, kdy komisi předkládala návrh svého rozpočtu pro příští rok. Komise italský rozpočtový plán počítající s výrazným zadlužením odmítla a země má do 13. listopadu předložit nový návrh.
• EK: Jednání s Řeckem postupují uspokojivě
  Rozhovory s Řeckem o třetím záchranném balíčku postupují uspokojivým způsobem, oznámila dnes...
• EK: Junckerův plán pomohl vytvořit statisíce pracovních míst
  Takzvaný Junckerův plán pro rozvoj investic v Evropě již podle odhadů podpořil vznik více než 750.000 pracovních míst a zvýšil hrubý domácí produkt Evropské unie o 0,6 procenta. Uvedla to dnes Evropská komise (EK). Dodala, že plán již aktivoval investice ve výši 360 miliard eur (9,4 bilionu Kč). Dvě třetiny z nich přitom pocházejí ze soukromých zdrojů.
• EK kvůli koronaviru uvolní pravidla o rozpočtech a státní pomoci
  Evropská komise (EK) co nejrychleji umožní členským státům Evropské unie poskytovat pomoc odvětvím zasaženým koronavirem. Brusel je také připraven uvolnit rozpočtová pravidla zemím, které kvůli šířící se nákaze čelí hospodářskému propadu. Oznámili to dnes místopředsedové komise Margrethe Vestagerová a Valdis Dombrovskis, kteří spolu s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou představili plán na zmírnění ekonomických dopadů viru. EK podle své šéfky hodlá zřídit fond investic v celkovém objemu 37 miliard eur (963 miliard Kč).
• EK: Letošní růst české ekonomiky bude vyšší, příští rok ale zaostane za odhady
  Růst české ekonomiky bude po loňském rekordním propadu v letošním roce mírně lepší, než se dosud očekávalo. Počítá s tím dnešní prognóza Evropské komise (EK), podle níž hrubý domácí produkt (HDP) vykáže růst o 3,4 procenta, zatímco předpověď z února uváděla vzestup o 3,2 procenta. Naopak výrazně pomalejší růst očekává komise v Česku v příštím roce, kdy původně předpovídala pět procent. V nové prognóze už počítá s růstem o 4,4 procenta.
• EK mírně snížila odhad letošního růstu ekonomiky EU i eurozóny
  Evropská komise (EK) dnes mírně snížila odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie. V EU by se měl hrubý domácí produkt (HDP) podle nové prognózy zvýšit o 1,4 procenta a v eurozóně o 1,2 procenta. Oba odhady jsou tak o 0,1 procentního bodu nižší než v únorové prognóze komise.
• EK mírně zhoršila odhad růstu hospodářství Evropské unie
  Evropská ekonomika bude letos již osmým rokem pokračovat v růstu, který se však proti podzimním odhadům Evropské komise (EK) mírně sníží. Zimní prognóza, kterou dnes komise zveřejnila, počítá s letošním růstem hospodářství 27 zemí EU o 1,4 procenta, což je o desetinu bodu méně než v předpovědi z loňského podzimu. Pro eurozónu zůstává odhad na 1,2 procenta.
• EK nadále odmítá odchod Řecka z eurozóny
  Evropská komise (EK) opět kategoricky odmítla možnost odchodu silně zadluženého Řecka z eurozóny. Podle...
• EK: Návrh italského rozpočtu závažným způsobem porušuje pravidla
  Návrh italského rozpočtu na příští rok obzvlášť závažným způsobem porušuje rozpočtová pravidla Evropské unie. Podle agentury Reuters to včera uvedla Evropská komise (EK) v dopise, jehož adresátem je italský ministr hospodářství a financí Giovanni Tria.
• EK navrhla evropský systém podpory kurzarbeitu
  Evropská komise (EK) dnes navrhla systém podpory krátkodobého zaměstnávání lidí, kteří by jinak mohli přijít o práci kvůli ekonomickým dopadům koronaviru. Podle Bruselu by státy měly podporovat takzvaný kurzarbeit, aby zmírnily sociální následky pandemie. Oznámila to dnes předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podrobnosti o případném evropském financování systému ale nesdělila. Ke státní podpoře krátkodobých pracovních míst už sáhly některé země včetně Česka.
• EK navrhla na příští rok mimořádně vysoký rozpočet 311 miliard eur
  Rozpočet Evropské unie navýšený o mimořádný fond obnovy by měl v příštím roce počítat s celkovými výdaji 311,3 miliardy eur (7,9 bilionu Kč). Navrhla to dnes Evropská komise, podle jejíhož plánu budou granty pro členské země z bezprecedentního krizového balíku tvořit 143,5 miliardy eur. Dalších 167,8 miliardy půjde z unijní kasy na běžné rozpočtové výdaje. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že by Brusel mohl příští týden schválit první národní plány obnovy, na jejichž základě budou země peníze z fondu dostávat.