EK nadále odmítá odchod Řecka z eurozóny

Evropská komise (EK) opět kategoricky odmítla možnost odchodu silně zadluženého Řecka z eurozóny. Podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) Luca Coeneho nicméně Řecko musí pokračovat v reformách a zapomenout na "falešné sliby" hlavní vládní strany SYRIZA.

"SYRIZA učinila sliby, které nemůže dodržet," řekl Coene belgickému listu De Tijd. Dodal, že Řekové "rychle pochopí, že byli oklamáni falešnými sliby". Upozornil rovněž, že život mimo eurozónu by byl pro Řeky mnohem obtížnější.

"Nikdo z politicky odpovědných osob v Evropě nepracuje na vystoupení Řecka z eurozóny. Tato země je a zůstane členem měnové unie," řekl v rozhovoru s německým listem Welt am Sonntag šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Dodal, že odchod Řecka z eurozóny by vedl k nenapravitelnému poškození obrazu celé Evropské unie ve světě.

Juncker rovněž apeloval na Evropany, aby pochopili vážnost situace v Řecku, které se v důsledku ekonomické krize potýká s vysokou nezaměstnaností a rozsáhlými sociálními problémy. "Musíme dávat pozor, aby se poměry v Řecku ještě více nezhoršily," prohlásil. "Dělá mi starost, že ne všichni v Evropské unii již pochopili vážnost situace v Řecku," dodal.

Ministři financí eurozóny budou o řeckých finančních problémech jednat v pondělí. Řecku už nyní akutně hrozí, že se dostane do platební neschopnosti, protože během března musí uhradit závazky v celkové výši 6,85 miliardy eur. Další velké splátky jej čekají v dalších měsících.

Zvláštní velvyslanec řecké vlády pro evropské hospodářské otázky Jorgo Chatzimarkakis v rozhovoru s listem Rheinische Post uvedl, že věřitelé by měli Řecku poskytnout více času. "Splácení dluhu musí být rozprostřeno na 50 nebo 70 let. V současnosti je většina půjček splatná již během příštích 20 let," řekl.

Chatzimarkakis rovněž navrhl, aby Německo jako odškodné za nacistické zločiny během druhé světové války vložilo miliardy eur do nové řecké rozvojové banky, která by byla obdobou německé státní rozvojové banky KfW. Německá vláda již ale opakovaně zdůraznila, že otázku poválečných reparací považuje za definitivně vyřešenou a nehodlá se k ní vracet.

Řecký ministr zahraničí Nikos Kotzias dnes německé veřejnoprávní televizi řekl, že Řecko požaduje v rámci EU odškodnění za újmu, kterou utrpělo v důsledku sankcí uvalených na Rusko. Ty podle něj způsobily velké škody zejména řeckému zemědělství. "Tyto škody musejí být nahrazeny v rámci EU. S finanční pomocí to nemá nic společného," prohlásil.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a od EU a MMF dostalo ve dvou kolech slíbeno celkem 240 miliard eur. Druhý záchranný program měl vypršet na konci února, nová levicová vláda se ale dohodla s eurozónou na jeho prodloužení o čtyři měsíce. Atény ale musely předložit seznam reforem, které chtějí v tomto období uskutečnit. Ustoupit musely také od některých klíčových populistických slibů z předvolební kampaně.

Zdroj: Reuters, ČTK, EU, De Tijd, Welt am Sonntag

Čtěte více

• EK chystá v reakci na americké subvence vlastní tzv. zelenou podporu firem
  Evropská komise (EK) letos představí parametry nového fondu, který má podpořit firmy z unijních zemí v době pokračujících následků krize a zabránit jejich odlivu za masivními subvencemi do Spojených států. Komise také se stejným cílem připraví nový rámec pro státní pomoc firmám a normu, která usnadní podporu produkce klimaticky čistých technologií. V projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu to dnes oznámila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.
• EK: Itálie a komise budou sbližovat své pozice ohledně rozpočtu
  Itálie a Evropská komise budou v následujících dnech pracovat na tom, aby se jejich pozice ohledně návrhu italského rozpočtu na příští rok sblížily. Informovala o tom mluvčí komise po včerejší pracovní večeři v Bruselu, na které se setkal předseda EK Jean-Claude Juncker s předsedou italské vlády Giuseppem Contem. Komise tento týden ve středu potvrdila své původní hodnocení, podle něhož je návrh italského rozpočtu v závažném nesouladu s jejími doporučeními, protože nijak nesnižuje obrovský veřejný dluh země.
• EK: Italské hospodářství je na křižovatce
  Italské hospodářství a veřejné finance jsou na křižovatce, varovala ve své pravidelné podzimní hospodářské prognóze Evropská komise (EK). Pro letošní rok čeká růst italského hospodářství na úrovni 1,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Je to o desetinu procenta méně, než kolik vláda v Římě odhadovala ve chvíli, kdy komisi předkládala návrh svého rozpočtu pro příští rok. Komise italský rozpočtový plán počítající s výrazným zadlužením odmítla a země má do 13. listopadu předložit nový návrh.
• EK: Jednání s Řeckem neuspěla
  Návrhy, s nimiž řečtí vyjednávači přišli na víkendová setkání se zástupci mezinárodních věřitelů v Bruselu...
• EK: Jednání s Řeckem postupují uspokojivě
  Rozhovory s Řeckem o třetím záchranném balíčku postupují uspokojivým způsobem, oznámila dnes...
• EK: Junckerův plán pomohl vytvořit statisíce pracovních míst
  Takzvaný Junckerův plán pro rozvoj investic v Evropě již podle odhadů podpořil vznik více než 750.000 pracovních míst a zvýšil hrubý domácí produkt Evropské unie o 0,6 procenta. Uvedla to dnes Evropská komise (EK). Dodala, že plán již aktivoval investice ve výši 360 miliard eur (9,4 bilionu Kč). Dvě třetiny z nich přitom pocházejí ze soukromých zdrojů.
• EK kvůli koronaviru uvolní pravidla o rozpočtech a státní pomoci
  Evropská komise (EK) co nejrychleji umožní členským státům Evropské unie poskytovat pomoc odvětvím zasaženým koronavirem. Brusel je také připraven uvolnit rozpočtová pravidla zemím, které kvůli šířící se nákaze čelí hospodářskému propadu. Oznámili to dnes místopředsedové komise Margrethe Vestagerová a Valdis Dombrovskis, kteří spolu s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou představili plán na zmírnění ekonomických dopadů viru. EK podle své šéfky hodlá zřídit fond investic v celkovém objemu 37 miliard eur (963 miliard Kč).
• EK: Letošní růst české ekonomiky bude vyšší, příští rok ale zaostane za odhady
  Růst české ekonomiky bude po loňském rekordním propadu v letošním roce mírně lepší, než se dosud očekávalo. Počítá s tím dnešní prognóza Evropské komise (EK), podle níž hrubý domácí produkt (HDP) vykáže růst o 3,4 procenta, zatímco předpověď z února uváděla vzestup o 3,2 procenta. Naopak výrazně pomalejší růst očekává komise v Česku v příštím roce, kdy původně předpovídala pět procent. V nové prognóze už počítá s růstem o 4,4 procenta.
• EK mírně snížila odhad letošního růstu ekonomiky EU i eurozóny
  Evropská komise (EK) dnes mírně snížila odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie. V EU by se měl hrubý domácí produkt (HDP) podle nové prognózy zvýšit o 1,4 procenta a v eurozóně o 1,2 procenta. Oba odhady jsou tak o 0,1 procentního bodu nižší než v únorové prognóze komise.
• EK mírně zhoršila odhad růstu hospodářství Evropské unie
  Evropská ekonomika bude letos již osmým rokem pokračovat v růstu, který se však proti podzimním odhadům Evropské komise (EK) mírně sníží. Zimní prognóza, kterou dnes komise zveřejnila, počítá s letošním růstem hospodářství 27 zemí EU o 1,4 procenta, což je o desetinu bodu méně než v předpovědi z loňského podzimu. Pro eurozónu zůstává odhad na 1,2 procenta.
• EK: Návrh italského rozpočtu závažným způsobem porušuje pravidla
  Návrh italského rozpočtu na příští rok obzvlášť závažným způsobem porušuje rozpočtová pravidla Evropské unie. Podle agentury Reuters to včera uvedla Evropská komise (EK) v dopise, jehož adresátem je italský ministr hospodářství a financí Giovanni Tria.
• EK navrhla evropský systém podpory kurzarbeitu
  Evropská komise (EK) dnes navrhla systém podpory krátkodobého zaměstnávání lidí, kteří by jinak mohli přijít o práci kvůli ekonomickým dopadům koronaviru. Podle Bruselu by státy měly podporovat takzvaný kurzarbeit, aby zmírnily sociální následky pandemie. Oznámila to dnes předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podrobnosti o případném evropském financování systému ale nesdělila. Ke státní podpoře krátkodobých pracovních míst už sáhly některé země včetně Česka.
• EK navrhla na příští rok mimořádně vysoký rozpočet 311 miliard eur
  Rozpočet Evropské unie navýšený o mimořádný fond obnovy by měl v příštím roce počítat s celkovými výdaji 311,3 miliardy eur (7,9 bilionu Kč). Navrhla to dnes Evropská komise, podle jejíhož plánu budou granty pro členské země z bezprecedentního krizového balíku tvořit 143,5 miliardy eur. Dalších 167,8 miliardy půjde z unijní kasy na běžné rozpočtové výdaje. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že by Brusel mohl příští týden schválit první národní plány obnovy, na jejichž základě budou země peníze z fondu dostávat.
• EK navrhla pokutu pro Španělsko
  Evropská komise včera navrhla uložit Španělsku pokutu skoro 19 milionů za to, že manipulovalo údaji...
• EK navrhla pro Řecko sedm miliard eur
  Evropská komise (EK) navrhuje řešit okamžité finanční potřeby zadluženého Řecka ve výši asi sedmi miliard eur...
• EK navrhla regulovat strategický vývoz a investice v Číně a dalších zemích
  Evropská unie by mohla v budoucnu jednotně regulovat vývoz citlivých technologií do Číny a dalších nedemokratických zemí i jejich investice do strategických evropských firem. Počítá s tím plán pro zajištění ekonomické bezpečnosti bloku, který dnes představila Evropská komise. Unijní exekutiva chce v jeho rámci členské státy a jejich firmy přesvědčit i k větší obezřetnosti při vlastních investicích do výroby ve zmíněných státech.
• EK navrhla rozpočet EU na rok 2024, chce podpořit zelené a digitální projekty
  Celkem 189,3 miliardy eur (téměř 4,5 bilionu korun) by měla mít Evropská unie k dispozici na výdaje v příštím roce. Počítá s tím návrh unijního rozpočtu, který dnes představila Evropská komise. Peníze by podle exekutivy EU měly stejně jako letos směřovat především do zelených a digitálních projektů, ale i pomoci mají zemím také vyrovnávat se s dopady války na Ukrajině a nebývale vysoké inflace. Státy bloku budou paralelně s rozpočtem čerpat peníze z mimořádného postpandemického fondu, v němž bude pro příští rok 113 miliard eur. Konečné slovo při schvalování rozpočtu budou mít na podzim členské země a Evropský parlament.
• EK navrhla společný dohled nad bankami v eurozóně
  Evropská komise navrhla, aby Evropská centrální banka převzala dohled nad všemi bankami v eurozóně, a udělala tak...
• EK navrhla úpravu finančního trhu
  Evropská komise (EK) dnes představila návrh nových pravidel, která mají účinně řešit krizi infrastruktury finančního trhu se systémovým významem, takzvaných ústředních protistran (Central Counterpart-CCP). Nově tak budou muset mít například vypracované plány pro případ krizových situací a dohledové orgány jim do nich budou moci v případě hrozících potíží navrhovat konkrétní opatření či změny obchodní strategie.
• EK navrhla uvolnit pravidla pro poskytování úvěrů bankami
  Evropská komise (EK) navrhla uvolnit některá účetní pravidla pro banky, aby mohly snáze poskytovat úvěry firmám i domácnostem ekonomicky zasaženým koronavirem. Oznámil to dnes místopředseda EK odpovědný za finanční služby Valdis Dombrovskis, podle něhož jsou úpravy pouze dočasné na dobu krize. Úlevy se týkají především některých požadavků přijatých v reakci na finanční krizi z konce minulého desetiletí, které mají bránit nezdravému růstu zadlužení bank.