News pro FX

QE je fenomén USA dnešní doby, jelikož se v poslední době objevila divergence vůči množství peněz v ekonomice, Patria přinesla slušný rozbor z pera Davida Beckwortha - QE a slabé výdaje v USA v jedné rovnici a jednom grafu  - Nominální výdaje v USA zůstávají nadále slabé. Pro nalezení důvodu je dobré se na problém podívat prostřednictvím tří komponentů nominálních výdajů, které představují monetární báze, peněžní muptiplikátor a rychlost obratu peněz.                                Z obrázku je patrné, že nominální HDP je od roku 2008 tažen dolů multiplikátorem i rychlostí obratu peněz. Problém tak představuje nabídka peněz a velká poptávka po bázi. Pokles multiplikátoru pravděpodobně odráží pokračující neochotu bank k půjčování v prostředí, kdy mohou držet relativně bezpečné nadbytečné rezervy u Fedu, které vynášejí 0,25 %. Pokles rychlosti obratu naznačuje, že reálná poptávka po penězích se ještě nevrátila na úrovně dosažené před krizí.

Poptávka po penězích existuje nadále, ale chybí ochota si půjčovat, což má souvislost s nezaměstnaností, zvýšením cen - inflací atd. Pro mne, v souvislosti s předcházejícími příspěvky,  jde stále o obrat ve smýšlení spotřebitelů v rozvinutých zemích, který si mnoho analytiků nechce připustit, což by ani tak nevadilo, jako že si to nechtějí připustit politici, kteří o penězích rozhodují. Pet

Souvisí - QE 1, QE 2,… QE 3? ,  Re: QE 1, QE 2,… QE 3, nějak to nesedí na M 2

Vybírám příspěvek z diskuse na Patrii, který mi mluví z duše - autor pod nickem - Kalka, z 16.11.2010.

Ale stejně si myslím, že s nezaměstnaností to bude spíš jako v době Dlouhé deprese v předminulém století. I tehdy nastávala změna paradigmatu - jedna velmoc, ve které právě docházelo k industriální revoluci, střídala druhou - nebyla vyčerpávána válkami jako Evropa (obč. válku měly S.S. už za sebou). Stejně jako nyní se řešil obrovský nárůst peněz, které se dostávaly do ekonomiky (francouzské reparace z prusko-francouzské války), což uspíšilo demonetizaci stříbra a přechod ke zlatému standardu. Krize propukla 1873 krachem na Vídeňské burze a nastalá panika ukončila železnicovou horečku. Pád Union Générale 1882 způsobil kolaps fr. akciového trhu, nastalo období deflace s dlouhou ohromnou nezaěstnaností. Nezaměstnaní ovšem nebyli po konci této dlouhé krize přijati nazpět do svých oborů, které se mezitím masívně modernizovaly a nepotřebovaly tolik lidské síly, ale vznikaly obory nové - hlavně služby, které byly do té doby vyhrazeny pohodlí feudálů a zbohatlíků. Nějaký takovýto skok zřejmě bude muset nastat i nyní a není možné si myslet, že nezaměstnanost by se měla co nejrychleji vyřešit, a neustále sledovat její počty. Nano-, bio- a jiné technologie asi moc pracovních míst nepřinesou, takže mě zatím napadají zas jenom ty služby. Zřejmě výroby a služby pro stárnoucí baby-boomers (a pak přesídlení na jinou planetu ;-)

Neztotožňuji se pouze s jedním - že tím oborem, který bude max. zaměstnavatelem budou služby, na služby(mimo ty základní) musí mít spotřebitel přebytek peněz, což podle mého nemá. Pet

Na japonskou přírodní katastrofu nebývalých rozměrů dnes po zkráceném jednání bankovní rady odpověděla japonská centrální banka největší kapitálovou injekci do finančního systému v historii země. Tvůrce japonské měnové politiky dnes nechal sazby na nule, zdvojnásobil kvantitativní uvloňování měnové politiky, ale především poskytl bankovnímu systému nejprve sedm bilionů jenů (asi 183 mld. USD) a později sumu zvýšil na nevídaných 15 bilionů jenů.

Zdroj: Patria, Celý článek

Nejhorší doba na investice do čínských akcií? - Inflace dosáhne vrcholu v létě, nebo na počátku podzimu, ovšem pouze tehdy, pokud vláda bude nadále utahovat svou politiku. Růst by měl v důsledku této politiky ve druhé polovině roku „výrazně zpomalit pod svůj trend“. Investiční komunita v Číně se ale podle ekonomky před zveřejněním posledních čísel domnívala, že inflace bude nižší a že by vláda dokonce mohla přestat s utahováním.

Dá se tak čekat negativní reakce akcií a v následujících měsících investoři postupně pochopí, že růst ekonomiky bude muset znatelně poklesnout na to, aby se problém s rostoucími cenami vyřešil. Choyleva odhaduje, že trendový růst v tomto desetiletí bude v průměru dosahovat 5 %, vláda ale hovoří o 7 %. Nejasné je stále také to, jak úspěšný bude přechod na ekonomický model založený na domácí spotřebě

Eichengreen: Zpomalování Číny je tu   -  Barry Eichengreen se na stránkách Project Syndicate zamýšlí nad schopností Číny nadále dosahovat vysokého ekonomického růstu. Oficiální cíl je dosáhnout v následujících pěti letech 7% ročního růstu, což samo o sobě představuje znatelné zpomalení z 11 % dosažených v průměru za posledních pět let. K němu přispěl rychlý přesun velkého počtu zaměstnanců ze zemědělství do průmyslu a vysoká míra investic dosahující 45 % HDP. A v neposlední řadě podhodnocená měna, která podporuje exporty. Nyní je ale nutné nastolit v ekonomice novou rovnováhu a spoléhat se více na služby a domácí poptávku.

Podle Eichengreena tak není otázkou, zda zpomalení přijde, ale pouze to, kdy přijde. V souvislosti s tím zmiňuje výzkum, který on a Kwanho Shin z Jižní Koreje zaměřil na 39 případů, při nichž došlo k prudkému a dlouhodobému zpomalení rychle rostoucích ekonomik. Závěrem této analýzy je, že k takovému zpomalení dochází ve chvíli, kdy příjem na hlavu dosáhne 16.500 dolarů (roku 2005). V případě Číny by při 10% ročním růstu bylo této hranice dosaženo v roce 2014.

Ekonom uvádí, že nejde o železné pravidlo a zpomalení přichází dříve u zemí s vysokým podílem starých lidí na celkové pracovní síle, což je právě případ Číny. Pravděpodobnost zpomalení se také zvyšuje, pokud podíl průmyslu na celkové zaměstnanosti překročí 20 %, protože tím se zvyšuje nutnost přesunu lidí do sektoru služeb. Jde opět o situaci, ve které se Čína nachází. A podobně působí podhodnocená měna, jejíž vliv se vytrácí s tím, jak se ekonomika stává závislejší na inovacích. Podle ekonoma se tak dá čekat brzké zpomalení čínské ekonomiky, je jen otázkou, „zda je svět připraven“.

pojďme se vrátit k pátečnímu zasedání EU elit. Mnohé se předneslo, málo se dohodlo a podežřele málo se presentovalo a tak výsledkem jsou zrcadla nastavené ke slunci, asi aby země EU měli pocit, že více světla a přicházející jaro všechno vyřeší. Pro investorskou obec na FX si nejsem jist, že dojde ke spolknutí návnad a za členy EU se v zásadě modlím, aby si zachovali selský rozum. předpokládal jsem více, hlavně co se týče zvýšení tlaku na existenci Bruselu, ale bohužel musí dojít zřejmě na větší krizi, aby si lidi uvědomili, že ře mít Bruselskou centrálu pro potřeby jednotné celní unie je stojí naprosto, ale naprosto nepředstavitelné peníze(EURA).

Na Patrii fundované shrnutí - doporučuji - Pakt pro euro: Cesta ke dvourychlostní Evropě, nebo mediální trik?

JPY, Japonsko - vývoj, vliv

Roubini o Japonsku - Podle jeho názoru v následujících měsících přijde pokles japonského produktu, protože byla poničena zásoba produkčního kapitálu. Na druhou stranu zde bude velká potřeba obnovy ekonomiky, což vyvolá obrovský fiskální tlak

Díky tragickým událostem vyšlo najevo, že Japonsko je naprosto nepostradatelný článek dodavatelsko-odběratelského řetězce v elektronickém průmyslu. Není mobilního telefonu, stolního počítače a jiného elektronického zařízení, aby v něm nebylo něco vyrobeno na japonských ostrovech.

Stejně jako po Kobe lze čekat výrazné posílení japonského jenu proti americkému dolaru. V roce 1995 to bylo o 20 procent během nejbližších tří měsíců k úrovním u 80 JPY/USD, tedy podobným dnešnímu poměru mezi JPY a USD. 

Jak spekulovat na vývoj japonských akcií? - Běžnému investorovi se nabízí několik možností, jak svůj názor na vývoj v Japonsku realizovat. Jelikož žádný obchodník s cennými papíry v České republice neumožňuje přímý nákup akcií na tokijské burze, kde se navíc obchoduje v jenech, investoři mohou využít skutečnosti, že japonské akcie se obchodují i mimo japonskou burzu. Např. akcie společnosti Sony se obchodují i v USD nebo EUR na hlavních burzách v New Yorku, Londýně nebo Frankfurtu.

Velmi oblíbený je i produkt ETF – tzv. indexové akcie (více ZDE). Prostřednictvím tohoto moderního investičního produktu je možné spekulovat nejen na růst (long), ale i na pokles (short) různých zemí nebo regionálních celků. V případě Japonska je možné zvolit ETF, které kopíruje vývoj vybraných japonských akcií nebo indexu Nikke

Plukovník mne provází skoro celý život ( je u moci o něco déle než já na světě) a vybavují se mi vzpomínky na hodiny občanské nauky a referáty o Libyi, Chile, Chině, pak Albánii atd., to asi později narození tradeři neznají( čemuž jsem rád)

Narazil jsem na jeden článek, snad ani ne zajímávý , jako jiný text než přinášejí naše mainstream media a neb jsou tam i některé zajímavé údaje tak sem dám odkaz - číst možno zde . Pet

na FXL je odkaz na článek z WSJ - Prepare for a Euro Zone Divided in Two

v něčem mi připomíná článek od Tomáše - Předvánoční úvaha na téma EUR, dolarový index a počátek r. 2011 (v 1Q), včetně diskuse pod ním, kde se polemizovalo o poklesu EUR.

zde ve WSJ se polemizuje o vlivu na členy EU zóny vyčleněných z EUR zóny. Nemohu se zbavit dojmu, že autor nebere do úvahy byrokracii v Bruselu, zkušenost noEUR krajin a vzrůstající povědomí o fungování EU, ze strany tzv. nových členů. Pet

USD/JPY, JPY, současnost, budoucnost.

Různě po foru jsou příspěvky o současnosti a budoucnosti JPY, který v násl. měs. ovlivní radikálně EUR, tak si sem vložím odkazy - USD/JPY, USD/JPY pokr., JPY - poslední intervence? . Pet

EUR, euroval

Eurozóna má náhradu za záchranný fond, bude půjčovat levněji - Členské státy eurozóny přispějí do pokladny ESM celkem 80 miliardami eur (téměř dvěma biliony korun) v hotovosti. Dalších zhruba 620 miliard bude mít mechanismus k dispozici na vyžádání v případě, že se některý ze států dostane do problémů například jako Řecko či Irsko v nedávné minulosti. Část peněz, přibližně 200 miliard eur, poslouží jako rezerva, na poskytování úvěrů tak ESM bude mít celkem 500 miliard eur.

...já jsem spíše pro to peklo .... už od vzniku Eura říkám , že to nemůže fungovat ... tolik rozdílných národů , mentalit , atd. Miíchání jablek s hruškama nikdy nedělalo dobrotu ....  

Buttonwood: Obavy Grosse jsou oprávněné. Z QE2 není (bezbolestné) cesty zpět

Podle Grosse Spojené státy z dluhové pasti už neuniknou, k třetímu kolu kvantitativního uvolňování (QE) nedojde a ukončení současného programu (podle plánu letos v červnu) bude pro dluhopisový trh citelné. Ve zprávě pro investory Gross uvedl: „Legitimní otázkou je, kdo bude kupovat vládní dluhopisy poté, co Fed s nákupy přestane?“ Výnosy a ceny dluhopisů podle něho nyní uměle podporuje kvantitativní uvolňování, což „může, ale nemusí“ vést k nastolení stability na měnových a finančních trzích.

Míru umělého stlačení výnosů amerických treasury bondů Gross odhaduje na 1,5 % a svou kalkulaci podepírá několika historickými srovnáními. Jednak se odvolává na přibližnou korelaci mezi výnosy (nyní 3,3 % u desetiletých dluhopisů) a růstem nominálního HDP (prognóza počítá s 5 % ročně). Zadruhé poukazuje na průměrný reálný výnos (očištěný o inflaci) pětiletých dluhopisů, který v minulosti činil kolem 1,5 % - a nyní je lehce negativní. Zatřetí, klíčová sazba Fedu o 475 bazických bodů zaostává za nominálním růstem HDP, zatímco historický průměr činí 75 bodů.

Bude ale výstup tak snadný jako nástup (to se týká i ECB a britské centrální banky, které spustily podobné programy)? Nejde jen o to přestat nakupovat dluhopisy. Pokud centrální banky nebudou chtít navždy fungovat s nabobtnalými rozvahami, budou muset dřív či později nakoupené obligace prodat. Někdo by namítl, že si je si zkrátka ponechají do data splatnosti, čímž minimalizují riziko náhlého zvýšení výnosů. Jenže pokud dotyčná vláda rychle nezačne hospodařit s přebytky (což v následujících minimálně třech letech té americké, nebo britské opravdu nehrozí), bude si muset půjčit i na splacení starých dluhů (tzv. roll-over), takže se dostáváme zpět na začátek. Jednoduše řečeno, soukromý sektor bude muset absorbovat nejen nově vydané dluhopisy, ale i ty, které na trh vrhne centrální banka. A nejedná se zrovna o skromnou sumu – Fed nashromáždil aktiva v hodnotě 2,6 bilionů USD, z čehož zhruba méně než polovinu tvoří vládní obligace

Marně dumám, co se stane, pokud začne Euroval agenda vydávat slíbené eurobondy a nebude stahovat staré PIIGS bondy. Pet

čl. od P.Krugmana -  Opuštěné milióny a nefungující monetární politika se mi jeví jako vhodné zakončení seriálu o vlivech oslabujících USD.

Více než tři roky poté, co ekonomika USA prošla největším poklesem od 30. let, se stala podivná věc. Vláda ztratila zájem o nezaměstnané. Tu a tam o nich padne zmínka, žádné plány na vytvoření pracovních míst ale nejsou. Jedna šestina amerických pracujících – ti, kteří práci nemohou najít, nebo ti, kteří musí pracovat jen na částečný úvazek, zůstala bez pomoci. Pokud by tu byla naděje, že práci brzy najdou, nebylo by to tak zlé. Nezaměstnanost se ale stala pastí, ze které lze velmi těžko uniknout.

Gregory Mankiw a Matthew Weinzierl ve své poslední studii tvrdí, že pro stimulaci ekonomiky by se měla používat monetární politika, fiskální politika by se neměla řídit keynesiánskými zásadami, ale analýzou jejích přínosů a nákladů. To platí i v případě, kdy se sazby dostanou na nulovou hranici. Pak nastupuje nekonvenční monetární politika zaměřená na snížení výnosů dlouhodobých dluhopisů. Přitom je zapotřebí „dlouhodobá nominální kotva“, například ve formě cílení růstu nominálního HDP.
Krugman na svém blogu s takto omezenou rolí fiskální politiky nesouhlasí:
Mankiw a Weinzierl sami uznávají, že potenciální role monetárního cíle není myšlenkou novou. Pokud má ale fungovat, centrální banka se musí důvěryhodně zavázat, že bude nezodpovědná. To znamená, že se musí zavázat k vyšší inflaci. Pokud chcete případovou studii, která ukáže, jak těžké to je, stačí nedávná zkušenost Gregoryho Mankiwa. Ten na počátku krize veřejně prezentoval to, co jeho současná analýza implikuje: Fed musí slíbit, že bude cílovat vyšší inflaci, aby se dostal k negativním reálným sazbám.