News pro FX

No to kluci nebude putinovi líbit

no  nevím , jestli má konta v dolarech..

Guvernérka amerického FEDu Janett Louise Yellen pokračuje v zodpovědné monetární politice Bena Bernankeho.

V reportu z 11. února 2014 uvedla guvernérka Janett Yellen, že bude pokračovat v transparentní a odpovědné práci bývalého šéfa FEDu Bena Bernankeho. Helicopter Ben byl známý svým programem nákupů aktiv, který začal již v září roku 2012, a který podpořilo oživení americké ekonomiky.  

Janett Yellenová se ve svém proslovu dále vyjádřila k oživení růstu americké ekonomiky. Konstatovala, že ve druhém pololetí 2013 americká ekonomika rostla nad očekávání při udržení míry inflace v přijatelných mezích. V důsledku těchto skutečností FED koncem roku 2013 rozhodl o snížení nákupu dluhopisů  o 10 mld. USD na 75 mld.

Janett Yellenová dále zdůraznila, že již nebude snižovat objem nákupu lineárně o 10 mld. jako Bernanke, ale podle aktuální situace na finančních trzích.

Tím trhy uklidnila a akcie se po této zprávě ocitly okamžitě v zelených číslech. Yellenová nicméně zdůraznila, že bude postupně ustupovat od kvantitativního uvolňování a špatné lednové výsledky z trhu práce neovlivní budoucí směřování monetární politiky FEDu. Jejím cílem i nadále zůstává nezaměstnanost pod 6,5 %, inflace nad 2 % a dlouhodobě nízké úrokové sazby.

Nejistota ohledně dalšího odkupu dluhopisů s projevem Yellenové dočasně vyprchala, přesto další pokles není vyloučen. Pokud by k němu přece jenom došlo, považoval bych jej za nákupní příležitost a investoval zejména do zdravých Bluechips akcií s pravidelnou vysokou výplatou dividendy. Investory by pak mohly zajímat například akcie strojírenské firmy Caterpillar, chemické společnosti DuPont, farmaceutického giganta Pfizer nebo technologického Intelu. Z bankovních titulů například Bank of America a Goldman Sachs.

Radek Pavlíček

Základní trojúhelník je složen z pěti vln a-b-c-d-e. Kde jednotlivé vlny jsou složeny z třífázových struktur, každá tato struktura je složena z dalších. Vlna A se nazývá Cikcak - 5-3-5 - tvoří 5, 3 a 5 vln. Nyní jsme u konce vlny tři a po optimismu by mohlo přijít na komoditách zklamání.

DIKY za pekny rozbor. A co ocekavas od ECB? Bude snizovat sazby diky nizsi inflaci nebo jim silne euro vyhovuje?

analýza na zlato nevyšla o 5 dolarů, což představuje odchylku 0,37 %, která je ještě pořád v mezích. Pořád počítám s poklesem. Obzvlášť po slovech Fishera (FED), že utahování měnové politiky v USA výrazně neovlivní další vývoj makrodat v USA (tak trochu mi to indikuje, že by mohl něco vědět) :) 

Není co dodat. Pro Ukrajinu bude probuzení do reality velmi frustrující.

Vedomosti: Poslední bitva odcházející éry se odehrává na Ukrajině

http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2582364/vedomosti-posledni-bitva-odchazejici-ery-se-odehrava-na-ukrajine.html

Nesmyslný a bezvýsledný boj o Ukrajinu, který svádí Rusko a Západ už dvě desetiletí, vstoupil do nejničivější fáze. Jestli se situace začne ubírat podle nejhoršího scénáře, s opravdovým krveprolitím a odchodem akceschopné ústřední vlády ze scény, nebude o něčím vítězství ani řeči, napsal ruský list Vedomosti.

Rusko, Evropská unie a USA v posledních měsících v ukrajinské hře neustále zvyšovaly své sázky. Teď hrozí, že se ocitnou na pokraji ostré politické krize, která nadlouho otráví jejich vztahy.

Situace okolo Ukrajiny je nesmyslná, protože je v rozporu s globálními politickými zájmy všech velkých hráčů. Jejich kroky vedou iracionální obavy a stereotypy z již minulé éry velké evropské politiky 17. až 20. století. To byla doba, kdy se o osudech světa rozhodovalo na bitevních polích Evropy jako centru světové ekonomiky, vědy, techniky a kultury. Hegemonie v Evropě znamenala světovou hegemonii.

Rusko bylo obrovskou, ale chudou agrární a surovinovou říší, bojující o vliv na bohatší země Západu, o přístup k moři, o úrodná území na jihu a západě. Občas se blížilo k roli evropského hegemona, většinu času ale bojovala s pokusy o hegemonii jiných států. Mnohé z ruské imperiální politiky podědil Sovětský svaz. Evropa byla hlavní scénou studené války.

To vše je minulost. O osudu světa se už nebude rozhodovat v Evropě, ale v Asii. USA otevřeně vyhlásily, že přenášejí do Asie těžiště své vojenské infrastruktury. Rusko bez veřejných prohlášení dělá totéž. Evropa se mění ve strategickou periferii.

Hlubokomyslná prohlášení o osudovosti ukrajinské role pro budoucnost Ruska a východní Evropy popisují mizející realitu, a to platí i o výroku Zbigniewa Brzezinského: "Bez Ukrajiny přestává být Rusko impériem, ale se zaprodanou, a tím pádem podřízenou Ukrajinou, se Rusko stává impériem automaticky."

Budoucnost Ruska je předurčena jeho polohou a demografií. Rusko bylo, je a v dohledné budoucnosti bude především vývozcem surovin. Růst poptávky po surovinách se odehrává tam, kde se odehrává i růst průmyslové výroby. A to není v Evropě, ale v Asii.

Evropská unie nepochybně ještě dlouho bude největším hospodářským partnerem Ruska, ale tato role se bude postupně snižovat. Ještě nedávno největším obchodním partnerem Ruska bylo Německo, nyní ho však zdaleka předstihla Čína. Těžiště ruské ekonomiky se bude přemisťovat na východ. Ačkoliv je to těžko uvěřitelné, dříve či později se ekonomicky aktivní část populace bude znovu stěhovat za Ural. Nápad přemístit hlavní město na Sibiř se přijímal jako naprostá utopie, ale postupně tato myšlenka přestává být něčím mimořádným a už se najdou politici, kteří ji veřejně podporují.

Mimo kontext velké evropské politiky, která odchází do minulosti, přestává být Ukrajina hlavní cenou. Stává se prostě nefungujícím státem, potácejícím se na hraně bankrotu, bez jakékoliv mezinárodní autority, s neakceschopným státním aparátem, se zničenou ekonomikou, rozdělenou populací a omezenými zdroji.

Současně boj o Ukrajinu je jedním z hlavních jablek sváru mezi Ruskem a USA. Ovzduší nedůvěry brání součinnosti Ruska nejen s Washingtonem, ale i s celým systémem asijských aliancí vedených USA, jejichž členy jsou i některé z největších světových ekonomik.

Samozřejmě, Rusko má řadu hospodářských, vojenských a politických zájmů na Ukrajině, které bude bránit za jakoukoliv cenu. Ale sotva jde o plány na rozdělení, anexi či podřízení si Ukrajiny. Tak pochybný podnik by nepřinesl žádné zjevné výhody, ale vytvořil by spoustu neřešitelných potíží. Ani EU a USA, válčící s přízrakem obrody ruského impéria, nejsou připraveny převzít za Ukrajinu odpovědnost.

Ani jedna ze stran nemůže vyhrát. Zájmy každé jsou omezené a v mnohém končí nepřípustností dominance protivníka. Boj je neperspektivní a destruktivní pro všechny.

Pro obě strany je obtížné přiznat, že ukrajinská otázka je věcí minulosti. Ale dříve či později se uzná, že zájmy všech hráčů na Ukrajině jsou omezené a ve skutečnosti si neodporují. O budoucnosti se rozhoduje jinde. Ukrajinu je záhodno ponechat samu sobě.

vytvořil se nám dvojitý vrchol a po dnešních výsledcích Non-Farm employment change asi není co řešit :) zlato dolů, stříbro dolů ,scénář pořád platí až do odvolání. Teď bude důležité utažení měnové politiky v USA v půlce března. 

//Přeju hodně pipsů

Radek Pavlíček 

Fundamentální analýza má různé podoby a jednou z možností je využití informací, které se na první pohled zdají být odtržené od světa grafů, pohybů měn, atd. Následující článek není ničím jiným, než možností začlenit úvahy autora do možného modelu pro vývoj na různých měnách. Použití základních pojmů - energetická závislost kontra energetická soběstačnost a diversifikace může stanovit zakladní východiska pro tento model, neboť jednotlivé státy EU a EZ mají různou úroveň energetické závislosti na Ruských zdrojích ropy a plynu. Po stanovení míry en. závislosti je možno zvolit výši nákladů pro jednotlivé země, aby dosáhly míry země s nejvyšší mírou energetické nezávislosti. Sledováním výše nákladů vynaložených na dosažení cíle bude možno posoudit úroveň efektivity při vynakládání státem ovládaných financí, což může napovědět na možnou míru rizika pro EURo a ostatní v Evropě fungující měny. Tím se obloukem dostavám do světa FX - tedy grafů, TA, pohybů měn, atd.

článek vyšel - http://www.blisty.cz/art/72484.html 

Ruský vpád do Ukrajiny – šanca na zmenu (Juraj Mesík)

Invázia Putinovho Ruska do Ukrajiny svetu ukázala, že imperiálne dedičstvo cárov a komisárov v dnešnom Rusku žije a dobre sa mu darí. Dediči útoku na Fínsko a Poľsko v roku 1939, Katynskej masakry, deportácií Litvanov, Lotyšov a Estóncov, Čečenov, Ingušov a Tatárov , potlačenia „kontrarevolúcie“ a masakrov v Maďarsku v roku 1956, „bratskej pomoci“ Československu v roku 1968, invázie do Afganistanu a ďalších „oslobodzovacích misií“ po roku 1989 ukázali, že sú vernými vnukmi svojich predkov. Ak mal ešte niekto v Európe doteraz ilúzie o povahe moci v súčasnom Rusku, po vpáde na Krym a zastrašovaní Ukrajiny by sa s nimi mal už definitívne rozlúčiť. Hlavný rozdiel oproti ére komisárov je, že dnešný Vasiľ Biľak má tvár pouličného kriminálnika Janukoviča.

Ruský vpád do Ukrajiny a obsadenie Krymu „neznámymi jednotkami“ ukázal okrem iného aj bezradnosť Európy zoči-voči ruskej agresii na svojich východných hraniciach. Čo okrem rétoriky a symbolických gest môže Západ a v jeho rámci Európa urobiť pre pomoc Ukrajincom? Aká by mala byť dlhodobá stratégia Európy voči veľkému susedovi s chronickými sklonmi k násiliu a zastrašovaniu svojho okolia?

Relatívna bezmocnosť Európy zoči-voči Rusku je predovšetkým výsledkom jediného faktoru: vysokej miery závislosti Európy na dovoze plynu a ropy z Ruska. Keby Rusko nebolo najväčším vývozcom zemného plynu na svete a popri Saudskej Arábii aj najväčším svetovým exportérom ropy, jeho význam pre svet a Európu by bol viac-menej marginálny. Export plynu a ropy je zďaleka najvýznamnejším zdrojom príjmov vydržujúcim ruskú vojenskú mašinériu a napájajúcim tučné bankové kontá ruských oligarchov uložené, napríklad, aj v Londýne, Viedni či Zurichu. Priškrcovanie kohútikov a zvyšovanie alebo naopak znižovanie cien plynu umožňuje Kremľu vydierať štáty závislé od toku v potrubiach z Ruska. Ukrajina bola v posledných rokoch opakovane subjektom takéhoto nátlaku.

Od marca 2014 musí Európa začať vnímať Rusko v termínoch manažmentu rizík. Najväčšie riziko pre Európu pritom nepredstavuje možnosť ruského útoku, ale jej závislosť na ruskom plyne a rope. Vývoz plynu a ropy do Európy súčasne umožňuje Rusku byť pre ňu aj potenciálnou vojenskou hrozbou.

Jediná racionálna reakcia Európy na túto situáciu je podriadiť všetky investičné akcie a programy EÚ jednému zásadnému cieľu, ktorým je znižovanie dovozu plynu a ropy. Nielen z Ruska, ale predovšetkým z neho. Znamená to predovšetkým zásadnú a rýchlu reorientáciu celej mašinérie eurofondov na zatepľovanie budov a drastické zníženie spotreby energie v komunálnej sfére aj v doprave. Zo strategického hľadiska sú skoro všetky ostatné európske rozvojové a investičné zámery podružnosti a plytvanie zdrojmi, ktoré budú čoraz vzácnejšie.

Je úplne absurdné, ak je dnes v Európe ešte legálne prípustné stavať iné, ako energeticky pasívne obytné, administratívne, obchodné a priemyselné budovy. O to absurdnejšie, že cena energeticky pasívnych alebo nízkoenergetických domov je dnes už viac-menej rovnaká ako je cena budov, ktorými vykurujeme atmosféru a súčasne s ich vykurovaním financujeme ruskú armádu. Náklady za plyn a energie súčasne predstavujú veľkú časť výdavkov rodín: predstavte si že by ste žili v dome s nulovou alebo minimálnou potrebou vykurovania. O koľko lepšie by na tom bola vaša rodina, keby ste každý mesiac neplatili za vykurovanie? Práve náklady na kúrenie tlačia časť Európanov do chudoby – a s rastom cien palív ich bude čoraz viac. Cenou za drahý plyn a ropu tak raz – a nemusí to byť o dlhý čas - môže byť aj sociálna a politická destabilizácia samotnej Európy.

Rovnako absurdné je, ak miliardy eur z fondov EÚ tečú do projektov výstavby ďalších a ďalších ciest a diaľnic, namiesto toho, aby šli len a výlučne do energeticky podstatne efektívnejšej a elektrifikovanej železničnej a modernizovanej hromadnej dopravy. Opäť: peniaze zaplatené za ruskú ropu pre pohon našich automobilov poháňajú ruskú vojenskú mašinériu okupujúcu Krym. Navyše program zatepľovania existujúcich budov a prestavby veľkej časti bytového fondu na pasívny energetický štandard by pri tých istých peniazoch vytvoril podstatne viac decentralizovaných a dlhodobých pracovných príležitostí v stavebníctve, ako ich vytvára jednorazové a priemyselné bagrovanie, betónovanie a asfaltovanie diaľnic.

Radikálne zníženie spotreby plynu a ropy v EÚ by okrem zásadných vojensko-strategických, ekonomických a sociálnych benefitov  viedlo aj k napĺňaniu klimatických cieľov EÚ, teda k výraznému zníženiu emisií CO2 a metánu. Vieme, že bez radikálneho zníženia spaľovania ropy, plynu a uhlia nedokážeme zmeny klímy zastaviť. Vieme tiež, že ak ich nezastavíme, budeme mať veľmi vážne a potenciálne katastrofálne problémy so suchami, povodňami, horúčavami, produkciou potravín a mnohými ďalšími aspektmi života.

Konečne radikálne zníženie spaľovania plynu a ropy znamená aj šancu na výrazné predĺženie obdobia prosperity a vysokej kvality života väčšiny Európanov. Dnešná prosperita bohatých krajín sveta je absolútne závislá na fosílnych palivách, ktorých zásoby sú jednoznačne vyčerpateľné. Nemáme k dispozícii žiadne rovnako lacné a porovnateľne účinné zdroje energie - takže čím dlhšie nám ropa a plyn vydržia, tým dlhšie potrvá aj náš dnešný pohodlný život.

Ruský útok na Ukrajinu a okupácia Krymu dali európskym politikom príležitosť ukončiť bezstarostný „business as usual“. Ak ruský budíček nedokážu európske elity spracovať ako rachotiaci budíček, bude to znamenať nielen ich zlyhanie, ale aj riziko zlyhania celého európskeho projektu mieru, bezpečnosti a prosperity pre všetkých.

Prvé reakcie politikov EU žiaľ naznačujú, že čokoľvek iné ako business as usual je mimo ich predstavivosti: namiesto toho, aby Ukrajincom EÚ sľúbila peniaze na masívny program zatepľovania bytov a domov – a zvýšila tak odolnosť Ukrajiny voči ruskému plynovému vydieraniu a zlepšila sociálnu situáciu zbedačených Ukrajincov – chystá sa pumpovať peniaze do výstavby ukrajinských ciest. Existuje vari lepšia cesta ako podporiť stavebné firmy ukrajinských oligarchov a prehĺbiť závislosť Ukrajiny na ruskej rope?

Dejiny posúdia, či európski politici v Bruseli a v hlavných mestách štátov EU dokázali využiť ruský vpád na Krym ako historickú príležitosť na zmenu svojich krátkozrakých politík, alebo sa Barosso a spol. zapíšu po boku legendárneho Mila Minderbindera z Hlavy XXII do zoznamu tých, čo v mene posvätných ziskov financovali a vyzbrojovali vlastných nepriateľov.

Vsichni tlaci na ECB, ale k cemu je to dobre, kdyz si Mario Draghi stejne udela svoje.

https://www.fxstreet.cz/nemecky-institut-vyzyva-ecb-k-boji-s-deflaci.html

Asi je Mario Draghi tlacen Nemeckem, kterym silne euro vyhovuje. Otazka jak dlouho...

Scénář 1 je porušený a platí scénář 2 na velkou rovinu. tj. short zlata na 1433. Do té doby by mohlo zlato posilovat a akcie padat, fundamentálně pak vyhrocení Ukrajiny.

Přepis odposlechu telefonního hovoru mezi prezidenty RF a USA

Následující text je 100% fikce a nemá nic společného s realitou… aspoň doufám.

… zvoní telefon…

Putin: Ano?

Obama: Vlado, musíš s tím okamžitě přestat!

Putin: Proč?  ..........

http://www.outsidermedia.cz/Prepis-odposlechu-telefonniho-hovoru-mezi-prezidenty-RF-a-USA-1.aspx

(....Obama: Aha… hele ale takhle to nejde. V dobách SSSR jste měli alespoň dost slušnosti, abyste nám o invazi dali vědět předem… a já bych si mohl připravil argumenty, proč s tím nemůžeme nic dělat......)

Tak to nemá chybu:)

Díky za přínosné články   ***