Pokud se nemýlím, jsou to už dva roky a dnes bych vám tedy rád pověděl něco o tom, jak to všechno pokračovalo. Píši to všechno naprosto upřímně a narovinu, takže si možná budete během čtení občas ťukat prstem na čelo. Každopádně se pokusím udržet co nejpraktičtější založení tohoto článku. Aby si z něj všichni tradeři – a to především ti začínající – mohli odnést i nějaká ponaučení.
ETAPA I. - ŠOKOVÁ TERAPIE
Můj první „live“ měsíc na forexu se nesl v duchu neustálých, malých i větších ztrát. Po čtyřech týdnech jsem se rozhodl stáhnout ze svého obchodního účtu většinu svých finančních prostředků a razantně upravit svůj Money Management. Snížil jsem finanční páku (na minimum) a rozhodl se riskovat na jeden obchod podstatně menší částku (2% celkového kapitálu). Zbytek obchodního systému jsem ponechal beze změn. Mimochodem za hlavní důvod svého počátečního neúspěchu nepovažuji OS, ale svoji zbrklost, chamtivost, roztěkanost, nesystémovost a neklid (viz můj první článek).
Koneckonců jsme jenom lidi a naše obchodování – ať už chceme nebo nechceme - je nutně ovlivněno spoustou vlivů a okolností, jejichž původ nemá s obchodováním samotným prakticky nic společného. Jako třeba že vám uteče obchod, protože vám ráno nezazvoní budík nebo jdete na rande se slečnou, která vás tak moc vykolejí, že na trading na měsíc nebo dva úplně zapomenete. A zrovna když ty trhy tak pěkně trendovaly!
Poučení: Ačkoliv si svůj první „live“ účet zakládáte s přesvědčením, že váš OS je zaručeně ziskový, že máte vše potřebné dávno natrénované z demo účtu a potřebná data zajištěna backtestingem, potlačte v sobě vidinu rychlých peněz a dodržte elementární paradigma Money Managementu. Totiž riskovat na jeden obchod max. 5% obchodního kapitálu.
ETAPA II. - ŠULNUL
Můj nový, „opatrný“ přístup přinesl své ovoce. Víceméně. Riskoval jsem tak malé částky, že mě to přestalo vzrušovat. Z mého obchodování se vytratily emoce a já se cítil jako na demo účtu. Díky tomu jsem přestal dělat chyby spojené se stresem. Přestal jsem přicházet o peníze - ale také jsem žádné nevydělával. Plácal jsem se kolem nuly a povím vám na rovinu – byla to docela nuda. Z tradingu se začalo vytrácet to zvláštní kouzlo, které nám všem od začátku učarovalo – vidina rychlých peněz. Adrenalin. Emoční jízda.
Po krátké době přišel můj první ziskový měsíc. A spolu s ním má velká tradingová pauza. Prostě jsem přestal obchodovat (cože!?). Abych to vysvětlil – blížila se mi maturita a přijímačky na vysokou. A tomu jsem dal prioritu.
Poučení: Trading nesmí být závislost, ale zároveň vás musí bavit, motivovat. Nesmí se z něj stát bezhlavý gambling, ale ani prostý koníček – měla by to být práce, kterou děláte rádi. A aby se takový „koníček“ nebo „gambling“ stal prací, musíte ho především brát profesionálně.
ETAPA III. – NOVÝ START
Někdy na konci prvního semestru na VŠ jsem si začal uvědomovat, jaká realita mě čeká, až mi po pěti letech ve škole někdo potřese rukou a předá diplom. Když si ještě během školy začnu poctivě, od nuly, budovat své CV, možná někde najdu práci. Jinými slovy – abych po škole našel práci, musím už při škole pracovat, získat praxi v oboru – tedy někde makat (zadarmo) a zároveň stíhat školu a možná i kousek studentského života (když mi na to zbydou peníze). Šance na to, že si hned po škole najdu slušně placenou práci – tak ta už je z říše snů (ale co, za to si můžu sám, měl jsem jít studovat IT). No, to teď ponechme stranou, zpět k tradingu.
Je asi jasné, že tohle uvědomění pro mě znamenalo dost hlubokou existenční krizi. Kromě toho, že jsem si začal hledat tu zmíněnou praxi a postupně si tedy budovat své CV, jsem se také zase vrátil ke tradingu. Vydrželo mi to jen několik měsíců – než přišlo druhé zkouškové a prázdniny, během kterých jsem měl možnost si mj. přičuchnout i k té vysněné odborné praxi.
Přibližně v té době se mi hodně změnil můj osobní přístup ke světu. Začal jsem myslet více dopředu. Psát si kalendář. Přestat chodit pozdě. Naučil jsem se stát se pánem svého času a stíhat vše důležité. A začal jsem se starat i více o sebe – konečně jsem si vyřídil všechny dlouho odkládané doktory, začal zdravě jíst, méně pít (čti chlastat), a sportovat. Ve škole jsem začal dávat pozor a přestal jsem dělat v hodinách blbosti. Přestal jsem brát školu jako ztracený čas, ale jako místo, kde hlavně chci být a kde se chci něco se naučit. V materiálech do školy (i do práce) jsem se naučil mít pořád pořádek. A vždycky vědět o všem, co se děje.
Na konci prázdnin jsem se vrátil k tradingu a konečně přišel nový start. Něco totiž bylo jinak. Začal jsem obchodovat ještě mnohem jednodušeji a méně násilně, než dosud. Konkrétně v duchu hesla „trend is your friend“. A najednou to šlo. I když ve skutečnosti se změnilo něco úplně jiného - totiž já sám.
Začal jsem si psát (a zpětně také číst) pořádný obchodní deník, dopředu plánovat obchody a stanovovat si jasné kroky pro případ, že v trhu nastane ta nebo ona situace. Začal jsem diverzifikovat riziko napříč různými měnovými páry a přemýšlet o tom, jak diverzifikovat i jinak – v rámci obchodních systémů i finančních instrumentů. Uvědomil jsem si, že nikdo na světě neví, kam se trh bude pohybovat (snad s výjimkou insider traderů a guvernérů národních bank chystajících intervence). Začal jsem názory jiných brát s obrovským nadhledem. Začal jsem brát s nadhledem i samotný trh a přestal se ho snažit porazit, donutit ho, aby šel tam, kam chci já. Začal jsem ho následovat. Přestal jsem v trhu hledat všelijaké patterny a svíčkové formace. Naučil jsem se je vidět.
Naučil jsem se neposlouchat své emoce - ale zároveň je nepotlačovat – nechat je běžet někde na pozadí. Zatímco rozhodnutí nechat dělat zdravý rozum v souladu s předem přichystaným plánem. Zkrátka jsem se naučil (víceméně) ovládat sám sebe.
Proč vám to sem všechno píšu? Chci totiž upozornit na něco, o čem se příliš nemluví. Celý business okolo tradingu se nás snaží přesvědčit, že obchodovat dokáže každý. Jenže... Trading není jen profese. Je to životní styl. Aby se někdo stal traderem, musí především ovládnout sama sebe. Musí být skutečnou osobností. A ano – tou se doopravdy může stát každý. Každý v sobě má ten potenciál – ale jen zlomek z nás toho skutečně dosáhne.
(Tím neříkám, že jsem se já sám snad už naučil dokonale ovládat sám sebe, že ze mě vyrostla osobnost a Trader. To totiž není pravda)
Chci vám jen říct, že cesta k úspěšnému tradingu je především cesta k sobě samotnému. A že trading nám dává mnohem víc, než „jen“ peníze. Nebo vzrušení či adrenalin. Především nám nastavuje zrcadlo nás samotných. To, jak obchodujete vypovídá mnoho o tom, kým skutečně jste. Buď si to můžete připustit a začít pracovat na svých slabinách, nebo si to nepřipouštět a nikdy se nikam neposunout.
A abych to celé nezakončil tak nějak pseudofilozoficky – dodám ještě, jak jsem na tom s tradingem teď já. Za dva měsíce (od nového startu) se mi podařilo téměř ztrojnásobit obchodní účet a smazat tak své ztráty z počátků celé mé obchodní eskapády. Dobře vím, že dva měsíce nic neznamenají a že mě čeká ještě spousta práce. Spíše jsem teď měl hodně štěstí – trhy teď fantasticky trendují! Ale přišlo mi to jako vhodná chvíle k tomu, abych napsal další článek a svěřil se vám se svými názory. A pokud bude zájem, časem se ozvu znovu.
Díky za přečtení.
Mějte se všichni skvěle a hodně štěstí.
ATony
