Důvěra v ekonomiku se nadále snižuje

Čtěte více

• Důvěra v ekonomiku klesla
  „Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku se snížil na hodnotu 95,1 bodu. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat ČSÚ. Meziměsíčně se tak snížil o 2,9 bodu. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl rovněž o 2,9 bodu na hodnotu 94,5 a indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o 2,6 bodu na hodnotu 98,4. Ještě v dubnu přitom důvěra v českou ekonomiku rostla a její indikátor se meziměsíčně zvýšil o 2,8 bodu na úroveň 97 bodů, přičemž rostla důvěra podnikatelů i spotřebitelů. V květnu už tomu ale bylo jinak. Zatímco firmy si optimismus držely, spotřebitelé začali být poněkud skeptičtější. V květnu indikátor jejich důvěry v ekonomiku poklesl ze 103,8 na 101,6 bodu, v červnu pak na 101,0,” popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Důvěra v ekonomiku mezi spotřebiteli klesla
  „Ačkoliv se v červnu důvěra v českou ekonomiku mezi podnikateli zvýšila, spotřebitelé stejného názoru nejsou. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat ČSÚ. Souhrnný indikátor důvěry vyjádřený bazickým indexem se sice meziměsíčně zvýšil o 1,6 bodu a dostal se tak na hodnotu 98,0, vývoj jeho složek byl ale rozdílný. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl oproti květnu o 2 body na hodnotu 97,4, indikátor důvěry spotřebitelů se však mírně snížil o 0,6 bodu na hodnotu 101,0. Klesal tak již druhý měsíc v řadě, přitom od začátku roku jsme mohli čtyři měsíce sledovat jeho růst,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Důvěra v ekonomiku není nijak valná
  „Vývoj důvěry v českou ekonomiku v prvních dvou měsících letošního roku zatím nevěští nic dobrého. Po lednovém propadu totiž i v únoru se Indikátor důvěry v českou ekonomiku, který sestavuje Český statistický úřad, snížil o 1,9 bodu na hodnotu 90,6. Dolů ho táhla zejména zhoršující se nálada mezi firmami. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 89,9. A co je pro letošní vývoj české ekonomiky obzvlášť nebezpečné, k nejhlubšímu propadu důvěry v budoucí vývoj došlo v průmyslu – zde se index snížil o 4,7 bodu.
• Důvěra v ekonomiku nepatrně klesla
  „Indikátor ekonomického sentimentu v říjnu zaznamenal mírný pokles. Vyplývá to z dnes publikovaných dat ČSÚ. Souhrnný indikátor důvěry vyjádřený bazickým indexem se oproti září snížil o 0,2 bodu na hodnotu 96,8. Vývoj jeho složek byl ovšem rozdílný. Zatímco indikátor důvěry podnikatelů klesl o 0,8 bodu, a dostal se tak na hodnotu 96,0, indikátor důvěry spotřebitelů vzrostl o 2,8 bodu. Poprvé od července přitom překonal stobodovou hranici, byť jen o 0,7 bodu a poprvé od června i svůj dlouhodobý průměr,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Důvěra v ekonomiku opět klesá
  Podle květnového konjunkturálního průzkumu důvěra v českou ekonomiku opět poklesla. Nejvíce se snížil indikátor důvěry mezi průmyslníky, který poklesl o 8,2 bodu. Důvodem je to, že podniky (především v oblasti automobilového průmyslu) očekávají v nadcházejících měsících pokles tempa růstu výrobní činnosti. Důvěra se nicméně snížila i v obchodě. Ve stavebnictví se nezměnila a ve službách naopak podruhé v řadě rostla (+2,3 bodu).
• Důvěra v ekonomiku pod dlouhodobým průměrem
  Indikátor důvěry v českou ekonomiku, který sestavuje Český statistický úřad, se v listopadu sice meziměsíčně neparně zvýšil o 0,3 bodu na hodnotu 93,1, nicméně dlouhodobě zůstává na nízké úrovni. Index důvěry podnikatelů v české hospodářství rostl o 0,7 bodu na hodnotu 93,5, ale i v jeho případě platí, že důvěra podnikatelů v ekonomiku se drží od začátku letošního roku pod dlouhodobým průměrem. Není to nijak překvapivé, český průmysl trápí upadající domácí i zahraniční poptávka a pokles objemu nových objednávek. Stále častěji se začínají objevovat negativní zprávy i z automobilového průmyslu, ať již jde o odložený projekt gigafactory, anebo o ohlášené propouštění v Hyundai,“ komentuje partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička.
• Důvěra v ekonomiku roste
  „Nálada v české ekonomice se začíná zlepšovat. Vyplývá to alespoň z březnového Indikátoru důvěry v českou ekonomiku, který sestavuje Český statistický úřad. Meziměsíčně se zvýšil o 3,6 bodu na hodnotu 94,2, přičemž rostla důvěra jak podnikatelů, tak i spotřebitelů. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl celkově na hodnotu 93, ovšem na rozdíl od února se v březnu důvěra v ekonomiku zvýšila i v průmyslu, a to na hodnotu 88,9.
• Důvěra v ekonomiku roste
  Březnový konjunkturální průzkum ukázal, že důvěra v českou ekonomiku stoupá. Zlepšil se především sentiment mezi podnikateli, kde důvěra dosáhla nejlepší úrovně od srpna loňského roku. Indikátor stoupl o 2,7 bodu a dosáhl 95,2 bodu. Nálada stoupla především podnikatelům v průmyslu, a to díky výrazně vyšší očekáváné výrobní činnosti v následujících třech měsících. Obavy ohledně dalšího vývoje poptávky však optimismus stále brzdí. Výrazněji se důvěra zlepšila také v oblasti obchodu, kde vystoupala na nejvyšší hodnotu od května loňského roku. V ostatních kategoriích se nicméně mírně zhoršila.
• Důvěra v ekonomiku roste, ale s řadou otazníků
  „Důvěra v českou ekonomiku již dva měsíce v řadě roste – v srpnu se indikátor důvěry, sestavovaný Českým statistickým úřadem, meziměsíčně zvýšil o 2 body na hodnotu 93,4. Bylo to však díky růstu optimismu mezi firmami – indikátor důvěry podnikatelů totiž vzrostl o 2,8 bodu na hodnotu 93,9. Naopak domácnosti tak optimistické nejsou a indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o 1,7 bodu na hodnotu 91,0. Růst důvěry u firem má patrně kořeny v růstu průmyslové produkce, která meziročně vzrostla v červnu o 0,9 % a v květnu o 1,4 %.
• Důvěra v ekonomiku rychle roste
  Dubnový konjunkturální průzkum ukázal, že důvěra v českou ekonomiku rychle stoupá. Indikátor důvěry mezi podnikateli vzrostl o 3,2 bodu na 10,1 bodu a vrátil se tak na svůj dlouhodobý průměr. Důvěra se zvýšila ve všech odvětvích, přičemž nejvíce rostla v oblasti průmyslu. I tak ale potíže podnikatelů zcela nevymizely. Stále je dle průzkumu limituje nedostatečná poptávka, některé chybějící komponenty, místy pak i nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců.
• Důvěra v ekonomiku se opět zhoršila
  I v průběhu října pokračovalo zhoršování důvěry českých podnikatelů i spotřebitelů. U spotřebitelů indikátor již po třetí v řadě překonal svou historicky nejnižší úroveň. Respondenti se stále výrazně obávají zhoršení celkové ekonomické i finanční situace. Počet dotázaných, kteří se obávají dalšího růstu cen se sice snížil, naproti tomu ale vzrostly obavy z růstu nezaměstnanosti.
• Důvěra v ekonomiku se v březnu zlepšila
  Nálada spotřebitelů i podnikatelů se v březnu poměrně výrazně zlepšila. U spotřebitelů stoupla o téměř šest bodů na 99,9 bodu, což byla nejvyšší hodnota od října 2021. Zároveň se přiblížila svému dlouhodobému průměru. Výrazně se zvýšil počet respondentů, kteří očekávají, že v příštích dvanácti měsících dojde ke zlepšení jejich finanční situace. Zde se pozitivně odráží obnovený růst reálných mezd společně s návratem inflace ke dvouprocentnímu cíli na začátku letošního roku, s čímž souvisí i klesající obavy spotřebitelů ohledně růstu cen.
• Důvěra v ekonomiku se v dubnu výrazně snížila jak v ČR, tak i v Německu
  Dubnové indikátory ekonomického sentimentu z dílny ČSÚ dnes ukázaly na výrazný propad spotřebitelské a podnikatelské důvěry v ČR v důsledku koronavirové pandemie. Souhrnný indikátor důvěry poklesl meziměsíčně o 20 %, když se ve stejném rozsahu snížila důvěra spotřebitelů i podnikatelů. Důvěra v ekonomiku je aktuálně nižší než v době finanční krize. Naplno se tak projevil vliv preventivních opatření zabraňujících šíření onemocnění covid-19, jež vedly k paralýze velké časti české ekonomiky.
• Důvěra v ekonomiku v červnu dále poklesla
  Celková důvěra v domácí ekonomiku v červnu poklesla z květnových 1,4 bodu na -2,6 bodu. Na této úrovni se nacházela naposledy v listopadu loňského roku. K nejvýraznějšímu zhoršení došlo v průmyslu, kde se indikátor dostal na nejnižší úroveň od covidového období v polovině roku 2020. Průmyslníky nejvíce trápí relativně nízká poptávka, což se pak odráží i v poklesu očekávaného tempa růstu výrobní činnosti v nadcházejících dvanácti měsících. Společně s vývojem indexů PMI doma i v zahraničí tak dnes zveřejněná data prohloubila obavy z dalšího vývoje průmyslu. Slabší byla i důvěra ve službách a obchodě. Jediným segmentem, kde stoupla, bylo stavebnictví. Zde se ale stále jedná o velmi nízké úrovně.
• Důvěra v ekonomiku vzrostla
  „Dnes zveřejněná data ČSÚ ukázala, že se souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku v září zvýšil. Oproti srpnu vyrostl o 3,3 bodu a dosáhl tak hodnoty 97,0, stejné jako v dubnu 2024. Důvěra v českou ekonomiku se tak začala opět přibližovat ke svému letošnímu maximu, kterého souhrnný indikátor dosáhl v červnu, kdy čítal 98,0 bodů. Obě složky souhrnného indikátoru se přitom v září vyvíjely podobně. Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 3,8 bodu na hodnotu 96,8 a indikátor důvěry spotřebitelů vzrostl o 0,6 bodu na hodnotu 97,9,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Důvěra v ekonomiku vzrostla, koruna posílila
  Úvod týdne byl v regionu ve znamení vyšší volatility, protože na většině hlavních trhů se kvůli svátku neobchodovalo (to se ve střední...
• Důvěra v ekonomiku zůstává i přes nepatrné zlepšení nízká
  Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku zaznamenal v listopadu nepatrné zlepšení, když vzrostl z říjnových 89,8 b. na 90,1 b. Zatímco důvěra spotřebitelů byla meziměsíčně vyšší, nálada podnikatelů se dále zhoršovala.
• Důvěra veřejnosti v českou korunu v posledním roce stoupla, přes 10 % lidí zvažuje investici do kryptoměn
  Téměř třicet procent české populace považuje korunu za nejdůvěryhodnější měnu jako uchovatele hodnoty na období příštích 5 let. Druhou nejdůvěryhodnější měnou je pro Čechy švýcarský frank (26 %) a třetí skončilo euro (19 %). Naopak, minimálně veřejnost důvěřuje kryptoměnám jako uchovateli hodnoty - nejdůvěryhodnější jsou jen pro necelá 3 % populace. Vyplývá to z průzkumu Reputace měn 2018, který uskutečnila společnost Ipsos pro brokera a obchodníka s měnami společnost TopForex.
• Důvěra ve výrobním sektoru podle dubnových PMI výrazně poklesla, a to nejen v ČR
  Dnešek byl především ve znamení dalšího kola zveřejnění dubnových indexů nákupních manažerů (PMI), a to včetně toho českého. Nálada v českém zpracovatelském průmyslu se výrazně snížila, když PMI poklesl z březnových 41,3 b. na 35,1 b. v dubnu. Jedná se tak o nejhorší výsledek od března 2009. V době finanční krize byla nálada ve výrobním sektoru jen mírně pesimističtější. Dnes zveřejněná dubnová hodnota se nacházela velmi blízko našeho odhadu, avšak nad očekáváním trhu, který počítal s ještě větším propadem PMI na 30 b. S tím jak dochází k postupnému rozvolňování vládních opatření v ČR a také v zahraničí, lze předpokládat, že index nákupních manažerů dosáhl svého dna a v květnu již pravděpodobně dojde k mírnému zlepšení. I tak však zcela jistě zůstaneme pod hranicí 50 b. Z ostatních zemí PMI výrazně poklesl také v Polsku, Itálii a Španělsku a ve všech třech případech dosáhl zhruba 30 b. Výjimkou tak dnes bylo pouze Maďarsko, kde došlo k mírnému nárůstu důvěry ve výrobním sektoru a jen nepatrně se tak korigoval její výrazný pokles v březnu.
• Důvěra ve zpracovatelském průmyslu vzrostla, nadále však převládá pesimismus
  Dnes zveřejněný index nákupních manažerů (PMI) za červen vzrostl na 44,9 b. z květnových 39,6 b. To bylo mírně pod naší prognózou, avšak v souladu s očekáváním trhu. Důvěra ve zpracovatelském průmyslu se tak zvýšila, a to především v důsledku uvolnění restriktivních vládních opatření. Většina průmyslových podniků již sice obnovila produkci, řada z nich však stále využívá jen část své výrobní kapacity. Někteří producenti tak začali propouštět. To jsou však prozatím spíše výjimečné případy, když míra nezaměstnanosti podle MPSV i v červnu zůstala pod 3,7 %. Vyšší míre propouštění nyní pravděpodobně brání vládní opatření v rámci programu Antivirus, který spočívá v proplacení části mezd zaměstnanců, v případě prokazatelného poklesu poptávky po produktech zaměstnavatele. Tento program však koncem srpna skončí a zatím nejsou dostupné informace o jeho možném prodloužení. Míra nezaměstnanosti může tudíž v druhé půli letošního roku skokově vzrůst.