Důvěra v ekonomiku vzrostla

Čtěte více

• Důvěra v ekonomiku roste
  Březnový konjunkturální průzkum ukázal, že důvěra v českou ekonomiku stoupá. Zlepšil se především sentiment mezi podnikateli, kde důvěra dosáhla nejlepší úrovně od srpna loňského roku. Indikátor stoupl o 2,7 bodu a dosáhl 95,2 bodu. Nálada stoupla především podnikatelům v průmyslu, a to díky výrazně vyšší očekáváné výrobní činnosti v následujících třech měsících. Obavy ohledně dalšího vývoje poptávky však optimismus stále brzdí. Výrazněji se důvěra zlepšila také v oblasti obchodu, kde vystoupala na nejvyšší hodnotu od května loňského roku. V ostatních kategoriích se nicméně mírně zhoršila.
• Důvěra v ekonomiku roste, ale s řadou otazníků
  „Důvěra v českou ekonomiku již dva měsíce v řadě roste – v srpnu se indikátor důvěry, sestavovaný Českým statistickým úřadem, meziměsíčně zvýšil o 2 body na hodnotu 93,4. Bylo to však díky růstu optimismu mezi firmami – indikátor důvěry podnikatelů totiž vzrostl o 2,8 bodu na hodnotu 93,9. Naopak domácnosti tak optimistické nejsou a indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o 1,7 bodu na hodnotu 91,0. Růst důvěry u firem má patrně kořeny v růstu průmyslové produkce, která meziročně vzrostla v červnu o 0,9 % a v květnu o 1,4 %.
• Důvěra v ekonomiku rychle roste
  Dubnový konjunkturální průzkum ukázal, že důvěra v českou ekonomiku rychle stoupá. Indikátor důvěry mezi podnikateli vzrostl o 3,2 bodu na 10,1 bodu a vrátil se tak na svůj dlouhodobý průměr. Důvěra se zvýšila ve všech odvětvích, přičemž nejvíce rostla v oblasti průmyslu. I tak ale potíže podnikatelů zcela nevymizely. Stále je dle průzkumu limituje nedostatečná poptávka, některé chybějící komponenty, místy pak i nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců.
• Důvěra v ekonomiku se nadále snižuje
  Kurz koruny včera v odpoledních hodinách mírně posílil a pohybuje se na hladině 27,03 CZK/EUR, tedy jeden haléř nad úrovní, kterou přímými intervencemi brání ČNB
• Důvěra v ekonomiku se opět zhoršila
  I v průběhu října pokračovalo zhoršování důvěry českých podnikatelů i spotřebitelů. U spotřebitelů indikátor již po třetí v řadě překonal svou historicky nejnižší úroveň. Respondenti se stále výrazně obávají zhoršení celkové ekonomické i finanční situace. Počet dotázaných, kteří se obávají dalšího růstu cen se sice snížil, naproti tomu ale vzrostly obavy z růstu nezaměstnanosti.
• Důvěra v ekonomiku se v březnu zlepšila
  Nálada spotřebitelů i podnikatelů se v březnu poměrně výrazně zlepšila. U spotřebitelů stoupla o téměř šest bodů na 99,9 bodu, což byla nejvyšší hodnota od října 2021. Zároveň se přiblížila svému dlouhodobému průměru. Výrazně se zvýšil počet respondentů, kteří očekávají, že v příštích dvanácti měsících dojde ke zlepšení jejich finanční situace. Zde se pozitivně odráží obnovený růst reálných mezd společně s návratem inflace ke dvouprocentnímu cíli na začátku letošního roku, s čímž souvisí i klesající obavy spotřebitelů ohledně růstu cen.
• Důvěra v ekonomiku se v dubnu výrazně snížila jak v ČR, tak i v Německu
  Dubnové indikátory ekonomického sentimentu z dílny ČSÚ dnes ukázaly na výrazný propad spotřebitelské a podnikatelské důvěry v ČR v důsledku koronavirové pandemie. Souhrnný indikátor důvěry poklesl meziměsíčně o 20 %, když se ve stejném rozsahu snížila důvěra spotřebitelů i podnikatelů. Důvěra v ekonomiku je aktuálně nižší než v době finanční krize. Naplno se tak projevil vliv preventivních opatření zabraňujících šíření onemocnění covid-19, jež vedly k paralýze velké časti české ekonomiky.
• Důvěra v ekonomiku se zvýšila
  „Celková důvěra v ekonomiku v listopadu stoupla. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat ČSÚ. Souhrnný indikátor důvěry vyjádřený bazickým indexem se oproti říjnu zvýšil o 1,2 bodu, a dosáhl tak hodnoty 98,0. Navíc rostla jak důvěra podnikatelů, tak i důvěra spotřebitelů. Indikátor důvěry podnikatelů stoupl o 1,3 bodu na hodnotu 97,3. Indikátor důvěry spotřebitelů se pak zvýšil o 0,9 bodu a již druhý měsíc v řadě se držel nad stobodovou hranicí i svým dlouhodobým průměrem,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Důvěra v ekonomiku se zvýšila
  Důvěra v českou ekonomiku v listopadu stoupla o 1,2 bodu, přičemž rostla jak u spotřebitelů, tak i podnikatelů. U podnikatelů byl vývoj diferencovaný. Zatímco důvěra ve službách stoupla meziměsíčně o 5,9 bodu a dostala se poprvé od července 2022 nad svůj dlouhodobý průměr, důvěra podnikatelů v průmyslu naopak meziměsíčně poklesla o 3,9 bodu. Zároveň ale v obchodě stoupla o 4,6 bodu a je nejvyšší za poslední čtyři měsíce, ve stavebnictví vzrostla o 4,2 bodu.
• Důvěra v ekonomiku v červnu dále poklesla
  Celková důvěra v domácí ekonomiku v červnu poklesla z květnových 1,4 bodu na -2,6 bodu. Na této úrovni se nacházela naposledy v listopadu loňského roku. K nejvýraznějšímu zhoršení došlo v průmyslu, kde se indikátor dostal na nejnižší úroveň od covidového období v polovině roku 2020. Průmyslníky nejvíce trápí relativně nízká poptávka, což se pak odráží i v poklesu očekávaného tempa růstu výrobní činnosti v nadcházejících dvanácti měsících. Společně s vývojem indexů PMI doma i v zahraničí tak dnes zveřejněná data prohloubila obavy z dalšího vývoje průmyslu. Slabší byla i důvěra ve službách a obchodě. Jediným segmentem, kde stoupla, bylo stavebnictví. Zde se ale stále jedná o velmi nízké úrovně.
• Důvěra v ekonomiku vzrostla, koruna posílila
  Úvod týdne byl v regionu ve znamení vyšší volatility, protože na většině hlavních trhů se kvůli svátku neobchodovalo (to se ve střední...
• Důvěra v ekonomiku zůstává i přes nepatrné zlepšení nízká
  Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku zaznamenal v listopadu nepatrné zlepšení, když vzrostl z říjnových 89,8 b. na 90,1 b. Zatímco důvěra spotřebitelů byla meziměsíčně vyšší, nálada podnikatelů se dále zhoršovala.
• Důvěra veřejnosti v českou korunu v posledním roce stoupla, přes 10 % lidí zvažuje investici do kryptoměn
  Téměř třicet procent české populace považuje korunu za nejdůvěryhodnější měnu jako uchovatele hodnoty na období příštích 5 let. Druhou nejdůvěryhodnější měnou je pro Čechy švýcarský frank (26 %) a třetí skončilo euro (19 %). Naopak, minimálně veřejnost důvěřuje kryptoměnám jako uchovateli hodnoty - nejdůvěryhodnější jsou jen pro necelá 3 % populace. Vyplývá to z průzkumu Reputace měn 2018, který uskutečnila společnost Ipsos pro brokera a obchodníka s měnami společnost TopForex.
• Důvěra ve výrobním sektoru podle dubnových PMI výrazně poklesla, a to nejen v ČR
  Dnešek byl především ve znamení dalšího kola zveřejnění dubnových indexů nákupních manažerů (PMI), a to včetně toho českého. Nálada v českém zpracovatelském průmyslu se výrazně snížila, když PMI poklesl z březnových 41,3 b. na 35,1 b. v dubnu. Jedná se tak o nejhorší výsledek od března 2009. V době finanční krize byla nálada ve výrobním sektoru jen mírně pesimističtější. Dnes zveřejněná dubnová hodnota se nacházela velmi blízko našeho odhadu, avšak nad očekáváním trhu, který počítal s ještě větším propadem PMI na 30 b. S tím jak dochází k postupnému rozvolňování vládních opatření v ČR a také v zahraničí, lze předpokládat, že index nákupních manažerů dosáhl svého dna a v květnu již pravděpodobně dojde k mírnému zlepšení. I tak však zcela jistě zůstaneme pod hranicí 50 b. Z ostatních zemí PMI výrazně poklesl také v Polsku, Itálii a Španělsku a ve všech třech případech dosáhl zhruba 30 b. Výjimkou tak dnes bylo pouze Maďarsko, kde došlo k mírnému nárůstu důvěry ve výrobním sektoru a jen nepatrně se tak korigoval její výrazný pokles v březnu.
• Důvěra ve zpracovatelském průmyslu vzrostla, nadále však převládá pesimismus
  Dnes zveřejněný index nákupních manažerů (PMI) za červen vzrostl na 44,9 b. z květnových 39,6 b. To bylo mírně pod naší prognózou, avšak v souladu s očekáváním trhu. Důvěra ve zpracovatelském průmyslu se tak zvýšila, a to především v důsledku uvolnění restriktivních vládních opatření. Většina průmyslových podniků již sice obnovila produkci, řada z nich však stále využívá jen část své výrobní kapacity. Někteří producenti tak začali propouštět. To jsou však prozatím spíše výjimečné případy, když míra nezaměstnanosti podle MPSV i v červnu zůstala pod 3,7 %. Vyšší míre propouštění nyní pravděpodobně brání vládní opatření v rámci programu Antivirus, který spočívá v proplacení části mezd zaměstnanců, v případě prokazatelného poklesu poptávky po produktech zaměstnavatele. Tento program však koncem srpna skončí a zatím nejsou dostupné informace o jeho možném prodloužení. Míra nezaměstnanosti může tudíž v druhé půli letošního roku skokově vzrůst.
• Důvěra v maďarskou ekonomiku na osmiměsíčním minimu
  Kurz koruny vůči euru zahájil zkrácený pracovní týden v poklidném módu. Koruna krátce zamířila k hladině 27,06 CZK/EUR, v odpoledních hodinách se však vrátila zpět ke 27,07 CZK/EUR, kde včerejší seanci zahajovala.
• Důvěra v oživení a dobrá data pomáhá trhům dál nahoru
  Pokračující očkování, důvěra v další peníze z rozpočtu i sázky na dobrá makrodata jsou závěrem týdne zdrojem nových zisků na akciových trzích. V případě italského (+1,3 pct) či francouzského (+0,9 pct) trhu jde o zisky slušné, v Německu (+0,15 pct) je to slabší. Pražská burza s růstem o 0,8 pct patří k těm úspěšnějším. Výnosy dluhopisů na hlavních trzích zůstávají v klidu, eurodolar se aspoň zvedá z lokálního minima na 1,1980 a libra proti dolaru posiluje už nad 1,3700.
• Důvěra v průmysl eurozóny padla na šestileté minimum, ČNB zhorší Česku prognózu
  Důvěra v průmysl zemí eurozóny se v září propadla na nejnižší úroveň za posledních šest let. Níže byla naposledy v červenci 2013. Propad nálady v průmyslu stahuje dolů celkový ekonomický sentiment ohledně ekonomiky eurozóny. Ten se v září ocitl nejníže za celé období od února 2015.
• Důvěra v tuzemské ekonomice klesá napříč všemi sektory
  Dopady přetrvávající války na Ukrajině, zejména vysoké ceny nejenom energetických komodit se podepisují na náladě tuzemských firem i domácností. Podle červnového konjunkturálního průzkumu klesla důvěra v českou ekonomiku jako celek pod dlouhodobý průměr. I když zhoršení zaznamenal sentiment podnikatelů i domácností, je zřejmý výrazně negativní vývoj především u spotřebitelské důvěry.
• Důvěryhodnost Fedu je ohrožena. Poptávka po zlatě roste
  Ekonomové očekávali další pokles spotřebitelských cen, ale americké ministerstvo práce uvedlo, že index v květnu meziročně vzrostl o 8,6 % a dostal se téměř až k novému 40letému maximu. Tyto údaje přiměly investory porozhlédnout se po bezpečných aktivech, což vyvolalo poměrně působivý pohyb zlata.