Menová únia potrebuje pre svoju stabilitu vyššiu harmonizácie pravidiel na trhu práce

Základným mechanizmom na vyrovnávanie problémov s konkurencieschopnosťou je menový kurz. Ten je schopný ekonomiku priblížiť k stavu, pri ktorom sa kapacity v nej využívajú naplno, a to bez ohľadu na to, či problém s konkurencieschopnosťou spočíva v trhu práce, v školskom alebo právnom systéme, infraštruktúre, alebo inde. Preložené do ľudskej reči, pri problémoch s konkurencieschopnosťou mena oslabí, čo ju následne podporí a tlmí tak dopad zmeny konkurencieschopnosti na zamestnanosť. V eurozóne ale tento vyrovnávací mechanizmus neexistuje, pretože prispôsobenie sa menovým kurzom nie je možné. Ďalším špecifikom menovej únie je to, že nízka konkurencieschopnosť nemusí z krátkodobého hľadiska znamenať nižší rast, ale namiesto toho vytváranie nerovnováh. To znamená, že neschopnosť výrobcov presadiť sa nielen na zahraničných trhoch, ale aj na domácich trhoch, nahrádza iný mechanizmus. Pred krízou (najmä pred dlhovou) sa nedostatok konkurencieschopnosti v eurozóne riešil tak, že prebytky generované konkurencieschopnejšími krajinami sa recyklovali späť do menej konkurencieschopných krajín. A to skrz úvery, ktoré smerovali väčšinou vládam, alebo na realitný trh. A práve tieto úvery dokázali zalepiť medzeru v zamestnanosti, ktorú by za normálnych okolností nízka konkurencieschopnosť spôsobila. Po kríze sa však tieto kohútiky tokov úverov do menej konkurencieschopných krajín privreli a neschopnosť tvoriť pracovné miesta sa rýchlo obnažila. Pri absencii možnosti devalvácie meny sa následne faktorom číslo jeden pre konkurencieschopnosť stala flexibilta na trhu práce. To sa ukázalo pri Írsku, ktorého ekonomika na rozdiel od ostatných problémových krajín po určitom období reštrukturalizácie ekonomickej aktivity smerom od stavebníctva do iných sektorov, dokáže dnes prudko rásť a generovať pracovné miesta. Rozdielna flexibilita na trhu práce bola jedným z hlavných dôvodov pre nerovnováhy, ktoré sa v eurozóne pred krízou vytvorili. Ukazuje to nasledovný graf, je z roku 2010, teda z obdobia, kedy ešte dlhová kríza nevyvíjala tlak na reformy trhu práce. Nerovnováhy v ňom reprezentuje saldo platobnej bilancie, pokiaľ je vo vyššom deficite, tak si krajina ako celok (vláda, podniky, domácnosti), požičiavajú značnú časť zdrojov na spotrebu a investície zo zahraničia, vysoký prebytok naopak znamená vývoz kapitálu. Flexibilitu na trhu práce som určil na základe priemerného poradia prvých šiestich indikátorov v konkurencieschopnosti na trhu práce z Global Competetivness Report 2009/2010 (zvyšné indikátory nesúviseli s flexibiltou na trhu práce), ktorý zostavuje Svetové ekonomické fórum. V Grafe sú aj niektoré krajiny, ktoré v eurozóne nie sú, resp. v nej pred krízou neboli. Tieto krajiny však mali naviazaný kurz na euro a teda trpia rovnakým neduhom ako krajiny eurozóny: Graf ukazuje negatívny vzťah medzi saldom bežného účtu platobnej bilancie a flexibilitou trhu práce. Práve s najnižšou flexibilitou (PT, GR, ES a IT), vykazovali pred dlhovou krízou vysoké deficity na bežnom účte, teda podporovali svoje ekonomiky masívnym požičiavaním si v zahraničí. Medzitým síce tieto deficity ustúpili, len čiastočne to však bolo vylepšením konkurencieschopnosti. Naopak, hlavným dôvodom bol kolaps domáceho dopytu v dôsledku prudkého nárastu nezamestnanosti. Aby mohla zamestnanosť v problémových krajinách rásť rýchlejším tempom, tak by tieto krajiny mali svoje trhy práce viac priblížiť minimálne k priemeru eurozóny. Druhou možnosťou ostáva len transferová únia, ktorá bude držať tieto nerovnováhy pri živote. A tá podľa v dohľadnej dobe neprejde (a ani nie je správna). Gréci sa síce oháňajú, že u nich výrazne klesli mzdy v pomere k produktivite práce, tak čo ešte vlastne od nich chcú. To je ale len jeden z mnohých ukazovateľov konkurencieschopnosti na trhu práce, ďalšími sú napríklad kolektívne vyjednávanie, administratívna záťaž, jednoduchosť prijímania/prepúšťania... Čo som týmto postom chcel povedať? Že pokiaľ chce eurozóna do budúcna obmedziť riziko vzniku veľkých nerovnováh v rámci menovej únie, tak by mala tlačiť na vyššiu harmonizáciu flexibility na trhu práce. Pravdepodobne aj preto tlačí v rámci svojich záchranných programov na reformy na trhu práce. Nebyť menovej únie, tak také nerovnováhy, ako sa vytvorili v eurozóne, by nemohli vzniknúť, a takisto ani masové diery v zamestnanosti v európskej periférii.

Čtěte více

• Měnová politika ČNB a vývoj koruny: ČNB zvýší své sazby v tomto roce ještě dvakrát
  Česká národní banka v červnu navzdory své prognóze zvýšila základní úrokovou sazbu na rovné 1 %. Prognóza centrální banky se tehdy výrazně odchylovala od reality, a to jak v míře posilování koruny vůči euru, tak i míra inflace výrazně zrychlila nad dvouprocentní cíl banky.
• Měnová politika ČNB: V boji proti riziku deflace sáhla centrální banka po devizových intervencích
  Před rokem začala ČNB varovat, že po vyčerpání možností pomoci ekonomice snižováním úrokových sazeb může použít k uv...
• Měnová politika ČNB: V boji proti riziku deflace sáhla centrální banka po devizových intervencích
  Před rokem začala ČNB varovat, že po vyčerpání možností pomoci ekonomice snižováním úrokových sazeb může použít k uv...
• Měnová politika ČNB zůstává podle očekávání beze změny
  Česká národní banka na dnešním zasedání rozhodla ponechat základní repo sazbu na současných 0,25 %. K žádnému překvapení tak nedošlo, když stabilitu měnově politických úrokových sazeb čekalo čtrnáct z patnácti analytiků oslovených agenturou Bloomberg. Velká část členů bankovní rady se totiž již před samotným jednáním vyjádřila, že měnová politika je podle nich v současné chvíli dostatečně uvolněná. Beze změny zůstala také diskontní a lombardní sazba.
• Měnová politika, drahé americké akcie a východní Evropa středem pozornosti
  Podle hlavního stratéga nadnárodní investiční společnosti Amundi, Philippe Ithurbide, jsou americké akcie už příliš drahé. Zmínil se i o Brexitu a domnívá se, že dopady na londýnské finanční centrum nebudou nijak dramatické. Americké akcie jsou příliš dlouhou dobu tak vysoko, že se další růst neočekává. Důvodem je zejména zpřísňování měnové politiky ze strany americké centrální banky.
• Měnová politika eurozóny se nejspíš bude i nadále deformovat
  Tento týden trhy upírají svou pozornost směrem k čtvrtečnímu zasedání Rady guvernéru Evropské centrální banky. Po delší době se jedná o událost s potenciálem rozbouřit relativně klidné vody, kterými trhy během prázdnin proplouvají. V říjnu končící prezident ECB Mario Draghi totiž svým nedávným projevem v portugalské Sintře trhy přesvědčil, že je ECB v reakci na slabou inflaci v eurozóně ochotna nadále uvolnit svou již tak extrémně uvolněnou měnovou politiku.
• Měnová politika musí být doplněna fiskální stimulací vlád
  Během uplynulých 3 měsíců zdůraznili představitelé několika světových centrálních bank, že měnová politika může sice koupit čas, ale jsou potřeba i další kroky. Ve svém předchozím čtvrtletním bulletinu demonstrovala Bank of England, že peněžní multiplikátor, který ospravedlňuje intervenci centrálních bank, nefunguje. Za těchto okolností jsou na tahu vlády. V prostředí dramatických změn požadovaly všechny mezinárodní organizace, zejména Mezinárodní měnový fond a země G20, zvýšení veřejných výdajů, které by pomohly přiblížit ekonomický růst na úroveň před začátkem krize. Není pochyb o tom, že v tomto čtvrtletí bude téma vládních výdajů zaměstnávat investory po celém světě.
• Měnová politika USA na křižovatce
  Před dnešním vyjádřením FED FOMC, které bude uveřejněno v 19 hodin, by měl být širší cross USD i nadále tažen toky na konci měsíce. Ty budou podporovat výprodej amerického dolaru, a to po prudkém nárůstu amerických akcií na nová historická maxima. Vyplývá to z nejnovějších údajů z amerického akciového trhu.
• Menová politika už nemá limity
  Fed poslúcha na slovoV analýze situácie pred včerajším zasadnutím FOMC sme písali, že reálna ekono...
• Měnová politika v USA se může zásadně změnit
  „Uvolněná měnová politika ve Spojených státech vedla k přehřívání amerického pracovního trhu. To mělo pozitivní dopad na znevýhodněné menšiny, které snadněji nacházely zaměstnání,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Měnová válka. K čemu vůbec je?
  Neil Staines, vedoucí tradingu, The ECU Group plc. Měnová válka je hra s nulovým součtem. Nakonec prohrají všic...
• Měnová válka mezi USA a Čínou zasadí úder bezbrannému Německu, zato však pomůže bitcoinu
  Čínská měna je vůči dolaru nejslabší od roku 2008. Co to zatím značí pro trhy? Pravděpodobná měnová válka mezi USA a Čínou poškodí bezbranné Německo, a tedy i Česko, naopak pomůže bitcoinu.
• Menová vojna po ázijsky
  Počas noci opäť raz trhy hovoria, že celá séria ázijských centrálnych bánk emerging ekonomík interven...
• Měnově inflační armagedon v Turecku
  Turecko zažívá turbulentní období rekordně vysoké inflace a prudkého oslabení měny. Popularita vládní garnitury se propadá, neboť prezident Erdogan je oprávněně vnímán jako hlavní viník současné situace. Ke smůle Turků je současné uklidnění s vysokou pravděpodobností pouze přechodné a dříve či později budou muset turecké autority přistoupit k zavedení dalších nepopulárních opatření na podporu liry.
• Měnové intervence se vracejí do módy
  INTERVENCE: Měnové intervence jsou opět v módě od Japonska po Čínu a Švýcarsko. Jsou součástí souboru politických nástrojů, ale šance na úspěch se značně liší. Všechny tři země se snaží posílit své měny a vycházejí z pozice silných zemí s největšími devizovými rezervami na světě. Švýcarsko a Čína mají vysoce kontrolované měny "crawling peg", zatímco japonský jen je volně plující (viz graf) a patří k těm nejlevnějším na světě. Přímá intervence není bez nákladů, od morálního hazardu a podpory riskování až po možný nesoulad s uvolněnou měnovou politikou. A pokud není podpořena širší politickou podporou, například vyššími úrokovými sazbami, může být její dopad často jen krátkodobý.
• Menové krízy na emerging markets sú dnes menej pravdepodobné ako v 90. rokoch
  V minulom týždni som v poste Čo hrozí zo spomaľovania emerging markets? Lehman 2.0 určite nie, prinajhoršom niečo na š...
• Měnové kurzy - Výhled CYRRUS
  Zde v tomto článku najdete analýzu vývoje měnových párů EUR/CZK a EUR/USD od Michala Brožky - hlavního analytika společnosti CYRRUS.
• Měnové páry EUR/USD a GBP/USD: Obchodní plán pro začínající obchodníky na 5. února
  V pátek upoutala pozornost investorů zpráva Ministerstva práce Spojených států, která nečekaně odrážela zesílení "přehřívání" trhu práce. Zaprvé, nárůst počtu pracovních míst (353 tis.) byl téměř dvojnásobný oproti konsenzuální prognóze (180 tis.) a znamenal nejvyšší hodnotu za poslední rok. Prosincové údaje byly navíc revidovány směrem nahoru z 216 tis. na 333 tis. Tyto údaje výrazně převyšují očekávaných 70–100 tisíc měsíčně, které předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell považuje za úměrné nárůstu populace v produktivním věku.
• Menové rozloženie síl
  Počas víkendového zasadnutia MMF, kde sa na neoficiálnej večeri stretli i predstavitelia G...
• Měnové tradery v bankách čeká kvůli skandálům vyhynutí. Nahradí je počítače
  Obchodníci zajišťující transakce na měnovém trhu v posledních letech nemají na růžích ustláno. Odvětví čelí tlaku na snížení nákladů, nepřebernému množství vyšetřování, a hlavně trendu computerizace.