Tržní dopad prvních Trumpových rozhodnutí

Donald Trump během prezidentské kampaně v rozhovoru pro Fox News navrhl, že pokud bude znovu zvolen prezidentem, stane se na jeden den diktátorem. Zdůvodnil to nutností rychle podepsat řadu důležitých prováděcích dekretů. Trump oznámil, že jeho prioritou bude uzavřít hranici a zaměřit se na bezpečnost a americkou ekonomiku, což shrnul do hesla „drilovat, drilovat“.

Seznam Trumpových potenciálních prvních rozhodnutí je dlouhý, zahrnuje především imigraci, fungování státu, mezinárodní politiku a vnitřní záležitosti. Hovoří se o 60 nebo dokonce 100 dekretech, což naznačuje intenzivní nástup do prezidentské funkce. I když rok 2017 a zejména jeho začátek může napovědět, co se očekává. Stojí za zmínku, že tehdejší reformy, ačkoli byly mediálně orientované a pozitivně ovlivňující finanční trhy, nepřinesly okázalé hospodářské výsledky. Bude tato doba jiná?

Masivní deportace?

Trump zdůraznil, že v historii USA nikdy neproběhl program masových deportací. V USA je více než 11 milionů nelegálních přistěhovalců, ale Trump se pravděpodobně zaměří na méně než 10 % z nich, kteří se dostali do konfliktu se zákonem. Podle nedávných zpráv Wall Street Journal Trump zvažuje vyhlášení výjimečného stavu na hranici s Mexikem. Kromě potenciálních deportací je jisté, že Trump podepíše exekutivní příkaz k posílení výstavby zdi na hranici s Mexikem a omezení přílivu nových imigrantů, což jim ztíží vstup do USA. Tato rozhodnutí by mohla výrazně ovlivnit kurz mexického pesa. Trump také hodlá omezit takzvané „občanství narozením“, tedy získávání občanství dětmi imigrantů narozených na území USA. Tato změna však může být obtížně proveditelná kvůli ústavním ustanovením. Pravděpodobné je také obnovení zákazu vstupu do USA pro občany některých muslimských zemí (včetně Sýrie, Libye, Jemenu a Súdánu), zavedeného v roce 2017 a zrušeného prezidentem Bidenem.

Odpuštění pro příznivce?

Trump opakovaně nazval osoby zatčené za útok na Kapitol 6. ledna 2021 „politickými vězni“ a „patrioty“. Oznámil, že milosti začne udělovat v prvních minutách po nástupu do funkce. Oznámil také tvrdý zásah proti svým politickým oponentům. Ačkoli se toto rozhodnutí netýká přímo finančních trhů, jeho přijetí v prvních hodinách jeho prezidentování by mohlo hodně napovědět o jeho stylu vládnutí na další čtyři roky.

Zachrání Trump TikTok a „osvobodí internet“?

V noci z 18. na 19. ledna vstoupil v USA v platnost zákon zakazující TikTok, populární platformu sociálních sítí z Číny. Trump oznámil, že jeho prvním rozhodnutím bude vydání exekutivního příkazu, kterým se zákaz na 90 dní pozastaví. Existují zprávy, že chce vypracovat řešení, jak obnovit operace TikTok, potenciálně vytvořením nějaké formy americké kontroly nad aplikací. Uvažuje se o společném podniku, kdy 50 % akcií vlastní čínská ByteDance a 50 % americký subjekt. Taková společnost, kotovaná na burze, by mohla generovat značné zisky a je možné, že by přitáhla zájem samotného Elona Muska, který se zákazu TikToku postavil.

Hodně se také hovořilo o vyhlášce o svobodě slova na internetu. Trump v minulosti kritizoval platformy sociálních médií za cenzuru obsahu a jeho předchozí administrativa se v této oblasti snažila zavést regulace. Existuje však nedostatek konkrétních oznámení a očekávání ohledně podoby této „svobody projevu“.

Masivní snížení daní a zdanění zahraničních příjmů

Prezident Trump chce nejen prodloužit zákon o snížení daní a pracovních místech, který snížil přímé daně a zvýšil daňové úlevy, ale usiluje o další škrty. I když neexistují žádné konkrétní plány na osobní daně, Trump plánuje pokračovat ve snižování CIT. V roce 2017 snížil rekordně vysokou globální daň z firemních zisků z 35 % na 21 %. Nyní se hodlá snížit na 15 %. Jak ukazuje příklad Irska, drastické snížení daní by mohlo nakonec vyústit ve zvýšení vládních příjmů v důsledku návratu zahraničních poboček a registrací nových společností. Teoreticky by se však snížení týkalo pouze společností vyrábějících v USA. Trump chce také vytvořit úřad pro výběr daní ze zisků amerických společností držených v zámoří. Tyto akce však vyžadují souhlas Kongresu. Nicméně samotné oznámení a sliby by mohly mít pozitivní dopad na investory z Wall Street, stejně jako tomu bylo v roce 2017. Přestože samotný návrh zákona o snížení daní v USA byl představen teprve tehdy v listopadu, index S&P 500 od ledna do listopadu 2017 získal 14 %. A pak od podpisu zákona do konce ledna, těsně před pádem Wall Street, S&P 500 získal dalších 10 %.

Hrozí nám masivní cla?

Jedním z bodů Trumpovy prezidentské kampaně bylo jeho oznámení o uvalení vysokých cel na země, se kterými USA nejvíce obchodují. Trump oznámil 60% clo na zboží z Číny, 25% na zboží z Kanady a Mexika a 10% na všechny ostatní zahraniční produkty. To by mělo přimět občany, aby si vybrali americké produkty, a přinutit ostatní země k podpisu obchodních dohod, které jsou pro USA výhodnější. Vysoká cla mohou zvýšit příjmy rozpočtu, ale zároveň zasáhnou méně majetné občany, pro které základní produkty zdraží. Přestože má Trump možnost uvalit cla prostřednictvím exekutivních příkazů, široká opatření tohoto typu se na začátku jeho prezidentování zdají nepravděpodobná. Vyhlašování cílů zaměřených na konkrétní sektory může Wall Street vnímat jako obezřetnou obchodní politiku. Trump chce pravděpodobně spíše vyděsit, než přinést návrat vysoké inflace.

Ropa za 100 dolarů za barel kvůli válce na Ukrajině?

Trump chce donutit Rusko k jednání o Ukrajině. Nový ministr financí USA Scott Bessent podporuje zavedení nových přísných sankcí vůči Rusku za tímto účelem. Pokud se Putin nepodvolí tlaku, USA by mohly uvalit sankce na celý ruský ropný sektor – velké společnosti jako Rosněfť a Lukoil a celou flotilu. Přestože více než 90 procent ruské ropy jde do Číny a Indie, americké sankce by mohly vést k vážným problémům s usazováním a dokonce i s dopravou, pokud NATO bude kontrolovat strategické mořské průlivy. To by mohlo vést ke zvýšení cen ropy i nad 100 dolarů za barel. Na druhou stranu by vstup Ruska do jednání mohl přimět USA, aby zmírnily sankce jako gesto dobré vůle. Nedávné sankce zavedené Bidenovou administrativou posunuly ceny ropy nad 80 dolarů za barel.

Další odstoupení od Pařížské smlouvy

Trump je zastáncem fosilních paliv, a zejména toho, aby se USA staly nezávislými na zahraničních dodávkách. Trump má v úmyslu ukončit limity emisí uhlíku podle Pařížské smlouvy exekutivním příkazem, což je opakování rozhodnutí z roku 2017. Trump chce obnovit vydávání povolení pro nové vrty, zrušit veškeré zákazy vydané Bidenem a zavést podporu pro americké těžařské společnosti. To je samozřejmě dobrá zpráva pro spotřebitele, který chce za galon benzínu zaplatit co nejméně. Reálný dopad takových rozhodnutí však bude dlouhodobý, takže v krátkodobém horizontu budou pro trh s ropou klíčové otázky sankcí vůči Rusku a dopadu na OPEC.

Problémy světového názoru

Trump svým voličům slíbil řešení transgenderových otázek. Oznámil mimo jiné zákaz změny pohlaví pro děti, zákaz transgender lidí soutěžit v ženských sportech a zákaz vstupu transgender rekrutů do armády. I když tato rozhodnutí přímo neovlivní trhy, v posledních měsících vyvolala ostrou kritiku z liberálních kruhů.

Dolar a kryptoměny

Donald Trump bude chtít vést popularizaci kryptoměn v USA. Nové orgány v SEC, CFTC a také přeskupení mezi viceprezidenty ve Fedu by mohly vést k pozdějšímu schválení bitcoinu jako de facto rezervy. K tomu je však ještě dlouhá cesta, ale Trump už předtím, než se stal prezidentem, těžil z vlny spekulací o popularizaci kryptoměn. Memecoin $TRUMP dosáhl v jednu chvíli kapitalizace zhruba 15 miliard dolarů a očekává se, že společnosti spojené s Trumpem budou držet 80 % nabídky kryptoměny. Uvedení této kryptoměny těsně před inaugurací však vyvolalo značné etické kontroverze.

Americký dolar od voleb získal téměř 6 % a v současnosti nemá na celkovém měnovém trhu žádné soupeře. Trumpova politika může ovlivnit dolar dvěma způsoby, ale nadcházející exekutivní příkazy pravděpodobně nejvýznamnější světovou měnu příliš neovlivní. Za zmínku stojí rok 2017, kdy dolar v prvních měsících předsednictví velmi prudce oslaboval, i když to souviselo i s pouhou ekonomickou situací USA a dalších významných zemí světa.

Přichází nová éra v politice USA?

Případný Trumpův návrat do prezidentského úřadu by mohl zahájit novou éru v politice USA, která ovlivní téměř každý aspekt globální politiky. Trumpův plán je ambiciózní, ale mnoho prvků jeho strategie musí do sebe dokonale zapadat, aby nakonec dosáhl svého vytouženého cíle, kterým je obnovení americké dominance ve světě a blahobytu jejích občanů. Trump chce v zahraniční politice hrát tvrdě, což by v případě odporu mezinárodního společenství mohlo negativně ovlivnit ekonomiku. Wall Street a investoři se na jeho politiku dívají s nadějí, zejména z fiskální perspektivy. Je však třeba připomenout, že mnohá rozhodnutí budou vyžadovat souhlas Kongresu, což i s republikány v plné moci nebude vždy snadné a rychlé. Trumpova politika s sebou nese hodně nejistoty, ale trhy na základě jeho předchozího funkčního období v letech 2017–2021 vědí, co od něj očekávat.

XTB Polsko