Inflace se zvýšila na 2,8 %, zrychlila i jádrová složka

Čtěte více

• Inflace se vrátila do tolerančního pásma
  Spotřebitelské ceny v květnu rostly především kvůli opožděnému efektu zvýšení spotřební daně. Celková inflace nicméně brzdí a brzdit bude i nadále. Rychlejšímu poklesu inflace brání slabá koruna. ČNB by měla zvážit snížení úrokových sazeb na technickou nulu.
• Inflace se vrátila do tolerančního pásma. Stále je však vysoká
  „Situace v některých domácnostech začíná být kritická. Lidé přicházejí o práci a klesají jim příjmy. Na druhou stranu ceny nezbytných statků jako jsou potraviny a bydlení rostou,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se vrátila na svůj cíl
  „Inflační vlna byla hlavní příčinou, proč reálné mzdy v České republice mezi posledním čtvrtletím 2019 a prvním čtvrtletí 2024 klesly o 7,5 procenta, což bylo nejvíce ze všech zemí OECD. Utlumení inflace v letošním roce v kombinaci se zvyšováním nominálních mezd vede k růstu reálných mezd. Ty se však na předcovidovou úroveň vrátí až na přelomu let 2025 a 2026,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se v únoru zvýšila na 11,1 procenta
  Spotřebitelské ceny v ČR se v únoru zvýšily meziměsíčně v průměru o dalších 1,3 %. Téměř totožně vysoký byl nárůst i po sezónním očištění, když činil 1,2 %, po výrazném lenovém zvýšení cen o 2,9 %. Z hlediska struktury k meziměsíčnímu zdražení ve spotřebitelském sektoru přispěly nejvíce náklady spojené s bydlením (příspěvek 0,5 pb) a potraviny (příspěvek 0,3 pb). Samotné imputované nájemné se meziměsíčně zvýšilo o dalších 0,6 % a potraviny (bez alkoholu a tabáku) zdražily o 1,4 %.
• Inflace se vymyká kontrole
  „Vzhledem ke zrychlování inflace se rozhodnutí Česká národní banky o zvýšení úrokových sazeb jeví jako prozíravé. Je třeba inflaci dostat pod kontrolu a k tomu nám růst úrokových sazeb pomůže,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se výš již nevyšplhala
  Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly „pouze“ o 2,9 %, přičemž trh čekal stagnaci či mírné navýšení dynamiky. V meziměsíčním srovnání došlo k růstu o 0,2 % namísto trhem odhadovaných 0,4 %. Největší vliv na růst spotřebitelských cen měl oddíl doprava, což je dáno statistickým efektem, jež je pozůstatkem loňského propadu cen ropy na globálních trzích. Nicméně tento efekt v květnu již dosáhl vrcholu a v následujících měsících bude postupně slábnout. I přesto ale očekáváme inflaci v příštích měsících v blízkosti 3% hranice. K tomu přispěje nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou po otevření dlouho uzavřených služeb a obchodů. V květnu ceny služeb vzrostly meziměsíčně o 0,5 % a s rozkolísanou dynamikou lze počítat i v červnu a červenci. Složky, u kterých počítáme s úpravami ceníků jsou zejména kultura a rekreace či restaurace. V těchto kategoriích se zatím nedostavilo nikterak výrazné zdražení –o 0,3 %, respektive o 0,2 %.
• Inflace se vyšplhala na 8,5 %
  V tomto roce inflace setrvale klesala až do října, což je dáno ale čistě statistickým efektem. Srovnávací základna, která byla hlavním důvodem poklesu inflace během celého roku, tak měla tentokrát opačný účinek. Inflace vzrostla na 8,5 %, což je vyšší hodnota, než očekávala naše i tržní prognóza. Pokud by do výpočtu nebyl promítnut pro poslední čtvrtletí minulého roku platný tzv. úsporný tarif, tak by inflace činila 5,8 %.
• Inflace se začíná zadýchávat
  „Meziroční míra inflace konečně začala klesat, přesto se stále udržuje na velmi vysokých úrovních. Prudký růst cen vedl k omezování spotřeby, což se negativně odrazilo na tržbách obchodníků. Nadále hrozí, že v české ekonomice propukne stagflace, protože ekonomika může přejít do recese dřív, než se nám podaří porazit vysokou inflaci,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se začne přibližovat ke svému cíli
  „Vyšší příjmy českých domácností společně s růstem cen potravin a regulovaných cen budou v nejbližších měsících udržovat inflaci v horní polovině tolerančního pásma. Inflace by se však vzhledem k nastavení úrokových sazeb měla postupně snižovat a směřovat ke svému cíli, kterého by měla dosáhnout v průběhu příštího roku, říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace se zpomaluje: Je sklenice poloprázdná nebo poloplná?
  Úřad pro ekonomickou analýzu (BEA) v pátek vydal zprávu PCE (Personal Consumption Expenditure) za duben 2022. Tato zpráva je preferovaným měřítkem inflace, kterou Federální rezervní systém používá jako klíčovou složku při utváření jejich výhledu měnové politiky.
• Inflace se zvýšila na 2,8 %, zrychlila zřejmě i jádrová složka
  Česká inflace v říjnu vzrostla v meziročním vyjádření z 2,6 % na 2,8 %. To bylo v souladu s naším odhadem, tržním konsensem i prognózou ČNB. Ke zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen z velké části přispěl efekt nižší srovnávací základny u cen energií, které ve druhé polovině loňského roku začaly klesat ze svých vrcholů. Růst regulovaných cen v důsledku toho letos v říjnu zrychlil z 6,6 % na 8,0 % y/y.
• Inflace sice brzdí, ale zůstává vysoko
  Český statistický úřad dnes zveřejnil inflaci za listopad. Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,1 % a meziročně o 7,3 %, což bylo o 1,2procentního bodu méně než v říjnu. To je dobrý výsledek.
• Inflace sice nadále klesá, avšak méně, než se čekalo
  Tuzemská meziroční inflace v květnu zpomalila z 12,7 % na 11,1 %, oproti očekávání tedy méně. Tržní konsensus činil 10,8 % y/y, zatímco naše prognóza předpokládala 10,6 %. ČNB ve své prognóze zveřejněné začátkem května pak počítala s 11,6 %.
• Inflace skokově narůstá a již dosáhla úrovně 16 procent
  „Lidé akceptují vysoké ceny v obchodech a dál nakupují, protože se obávají, že budoucnost přinese další zdražování. To ukazuje, jak se mění naše inflační očekávání. Bohužel to může vést k tomu, že se boj s inflací protáhne na další období,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace skutečně zvolní, jak potvrzují i ceny v průmyslu či zemědělství
  Ceny v primárních okruzích potvrzují nízkoinflační prostředí, které se postupně projeví i ve spotřebitelské inflaci a jejím návratu nejprve do tolerančního pásma ČNB (ještě letos) a následně i k dvouprocentnímu cíli (v průběhu příštího roku).
• Inflace spotřebitelských cen mírně zvolnila tempo
  Spotřebitelské ceny v srpnu v souladu s naším i tržním očekáváním meziročně vzrostly o 3,3 %, což je o 0,1 % méně oproti červenci. V meziměsíčním srovnání zůstaly spotřebitelské ceny v souhrnu beze změny (0,0 %). Ke snížení cen vedly především klesající ceny potravin a nealkoholických nápojů. V meziměsíčním srovnání klesly ceny zeleniny (-3,4 %) a ceny brambor pokračovaly v klesajícím trendu (-11,1 %). V sekci potravin vzrostly pak ceny cukru (+4,9 %) a olejů a tuků (+2,1 %). K meziměsíční dynamice cen přispěla kategorie dopravy, zejména růst cen automobilů (+0,6 %) a pohonných hmot a olejů (+0,4 %). Ve stravování a ubytování vzrostly ceny o 0,2 %. Ceny dovolených s komplexními službami rostly o 2,1 %, jelikož se s ohledem na pandemickou situaci zohledňují balíčky v tuzemsku namísto v zahraničí. Úhrnem v srpnu meziměsíčně klesly ceny zboží o 0,2 %, zatímco ceny služeb přidaly 0,2 %.
• Inflace s přispěním nižších cen pohonných hmot v prosinci klesla
  Průmyslová produkce podle našeho odhadu v listopadu částečně korigovala předchozí výrazný meziměsíční pokles. Pomoci by k tomu měly pokračující odeznívání problémů v dodavatelských řetězcích a obnovení vyšší produkce energetického průmyslu po předchozí dílčí odstávce. Maloobchodní tržby v důsledku výrazného snížení reálných příjmů domácností v listopadu pravděpodobně pokračovaly v meziměsíčním poklesu. Meziroční inflace by měla podle nás klesnout z 16,2 % na 15,8 % v prosinci. Na nižší meziměsíční dynamiku spotřebitelských cen působilo hlavně výrazné zlevnění pohonných hmot.
• Inflace stagnovala na 2,8 % a byla tak nižší, než se čekalo
  Česká inflace v listopadu zůstala v meziročním vyjádření beze změny na 2,8 %. Naše prognóza i tržní konsensus naproti tomu očekávaly zrychlení na 3,0 %. Centrální banka pak pro listopad odhadovala meziroční inflaci ve výši 2,9 %.
• Inflace stále nepolevuje, spíše naopak
  Inflace v září opět překvapila vyšším nárůstem, než se čekalo. Hlavním tahounem jsou náklady na bydlení včetně počínajícího navyšování cen energií. Meziroční jádrová inflace vzrostla nad 6 %. O tom, že ČNB bude dál zvyšovat úrokové sazby, není pochyb.
• Inflace stoupla k 18 %
  Index spotřebitelských cen v září vzrostl na 18 % meziročně oproti 17,2 % v srpnu. Trhy očekávaly stagnaci na 17,2 % meziročně.