Stavebnictví roste díky inženýrským stavbám

Čtěte více

• Stavebnictví má za sebou jeden z nejhorších roků dekády, výhledově kvůli tomu dále zdraží bydlení. Developery svíraly vysoké úrokové sazby, stát zase upřednostnil ozdravování veřejných financí
  České stavebnictví loni po dvou letech růstu pokleslo, a to o 2,9 procenta. Jedná se o nejslabší výkon tuzemské stavební výroby od covidového roku 2020. Zároveň jde o třetí nejhorší výsledek uplynulých deseti let. Kromě loňska a zmíněného roku 2020 se stavebnictví v uplynulé dekádě propadlo už jen roku 2016. Poprvé právě od roku 2016 se loni propadlo současně jak pozemní, tak inženýrské stavitelství.
• Stavebnictví míří do útlumu
  „Tím, že z hypotečního trhu míří na realitní trh méně peněz, klesá poptávka po nákupu nemovitostí. To se zatím projevuje snížením počtu uskutečňovaných transakcí. V případě, že tato situace bude přetrvávat delší dobu, může docházet k poklesům cen nemovitostí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví nadále drtí vysoké úroky, drahé hypotéky a investiční nejistota. Padající výstavba bytů v budoucnu umocní zdražování bydlení
  Stavební produkce v březnu opět zklamala, i když meziměsíční pokles byl výrazně nižší než v únoru. Ani teplá zima, jež ekonomice jako celku jinak výrazně pomohla, tak stavebnictví nenavádí na dráhu příznivějšího vývoje. Špatně se vyvíjí ale hlavně pozemní stavitelství, které v březnu meziměsíčně kleslo o 1,8 procenta.
• Stavebnictví naráží na nedostatek kapacit – bytů se letos začalo stavět nejvíce od roku 2009
  Stavební produkce se v říjnu po zářijovém vzepětí vrátila k meziročnímu propadu. Částečně kvůli poměrně vysoké srovnávací základně října loňského roku.
• Stavebnictví opět výrazně kleslo. Průmysl se musí připravit na zhoršení epidemiologické situace
  „Stát by měl využít volné stavební kapacity a naplno rozjet výstavbu dopravních komunikací. Díky výraznému růstu státních investic může dojít ke stabilizaci stavební produkce. Lépe fungující doprava navíc podpoří hospodářský rozvoj naší země,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví pod vodou
  Listopadová stavební produkce výrazně zklamala. Meziměsíční pokles činil výrazných 3,8 %, což znamenalo, že říjnový meziroční pokles o 0,6 % se v listopadu prohloubil až na -6,5 %. Stavebnictví dlouhodobě trpí nízkou investiční aktivitou, roli hrají vysoké náklady financování a neposlední řadě i vysoké ceny stavebních prací a materiálů, které není slabá koupěschopná poptávka ochotná akceptovat. V samotném listopadu pak výraznou roli sehrálo i deštivé počasí. Podle ČSÚ byl listopadový úhrn srážek nejvyšší od roku 1961.
• Stavebnictví pokračuje v hlubokém poklesu
  Stavební výroba v ČR v únoru klesla meziročně o 11 % po předchozím poklesu o 5,2 %. Tento vývoj byl horší než s jakým počítala naše prognóza, která očekávala oproti loňsku pokles o 8,3 %. Ve srovnání s lednem se stavební produkce snížila o 3 %. I nadále se nedaří především v odvětví pozemního stavitelství, kde se meziroční pokles produkce prohloubil na 13,8 %. Na vině jsou zde především přetrvávající protiepidemická omezení a zvýšená nejistota ohledně dalšího vývoje. Ta vede k tomu, že především firmy omezují investice do rozšiřování výroby. V oblasti inženýrského stavitelství, kde velkou část projektů zadává přímo stát, naopak produkce vzrostla meziročně o 0,8 %.
• Stavebnictví po obřím propadu roste jen mírně
  „V loňském roce bylo dokončeno 34 641 bytů, což bylo o 229 více než o rok dříve. Bohužel jsme se však nevrátili na úroveň před pandemií, kdy v roce 2019 bylo dokončeno 36 406 bytů. Nedostatek bytů na realitním trhu vede k vysokému růstu cen, což zhoršuje dostupnost vlastnického bydlení,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví postrádá růstový impuls a v nejbližší době se ho asi ani nedočká
  Celková stavební produkce v ČR v dubnu meziměsíčně klesla o 3,4 % po březnovém nárůstu o 1,1 %. Pokračoval tak velmi rozkolísaný vývoj z předchozích měsíců. V průběhu posledních zhruba dvou let odvětví stavebnictví v podstatě stagnuje.
• Stavebnictví potřebuje zahraniční pracovníky
  „Drahé stavební materiály, vysoká cena práce a růst cen pozemků prodražují budování staveb. Vzniká tak tlak na růst cen nových nemovitostí. To v kombinaci se zdražováním hypotečních úvěrů může vést ke snížení zájmu lidí o koupě nových nemovitostí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví roste, na dosažení předpandemické úrovně to ale zdaleka nestačí
  Tuzemská stavební produkce v listopadu meziměsíčně vzrostla o 1,8 %. Navázala tak na silný říjnový nárůst o 3,7 % m/m. V meziročním srovnání byla vlivem dobrých výsledků z posledních měsíců a nízké statistické základny (listopad roku 2023 byl ovlivněn vysokým úhrnem srážek) stavební produkce v listopadu vyšší o 2,5 %. Stále se ovšem jedná o pouze dílčí oživení, když za předpandemickou úrovní z února 2020 zaostávala o výrazných 6 %.
• Stavebnictví rychle roste, výhled je však zamlžený
  Tuzemská stavební produkce se v únoru zvýšila meziměsíčně o výrazných 4,8 procenta po lednovém nárůstu o 1,8 procenta a pokračoval tak její svižný růst. Od začátku letošního roku roste rychlým meziměsíčním tempem především inženýrské stavitelství, které pravděpodobně odráží vyšší investiční aktivitu státu. V únoru jeho produkce vzrostla o 8,9 procenta.
• Stavebnictví se ani v březnu příliš nedařilo
  Po únorovém zklamání příliš nepotěšila ani březnová data stavební produkce. Opět byl vykázán meziměsíční pokles (o -0,9 %), oproti únorovému propadu (o 3,8 %) byl ale výrazně nižší. Díky silnému vstupu do letošního roku (+5,0 % m/m v lednu) ale stavební produkce za celé první čtvrtletí mezikvartálně vzrostla (o 1,9 %). Meziročně byla produkce ve stavebnictví v březnu o 6,0 % nižší, za celé první čtvrtletí meziroční pokles činil 2,5 %.
• Stavebnictví se i nadále nachází ve výrazném meziročním poklesu
  Stavební produkce v srpnu poklesla meziměsíčně o 1,4 % a ve srovnání s loňským rokem tak byla i nadále o zhruba 10 % nižší. Oproti většině ostatních odvětví ekonomiky tak ve stavebnictví prozatím nedochází k významnějšímu obnovení produkce k předkrizovým úrovním. To se týká jak pozemního (meziroční pokles o 11,2 %), tak i inženýrského stavitelství (pokles o 6,2 %). Pokračující útlum stavební produkce pravděpodobně souvisí se stále vysokou mírou nejistoty ohledně dalšího vývoje koronavirové pandemie, především pak s ohledem na další možné uzavření ekonomiky. Neustálé přerušování stavebních projektů je totiž pro firmy poměrně nákladné a s blížícím se zimním obdobím důležitost tohoto omezení ještě vzroste. Ve stavebnictví navíc stále chybí pracovníci ze zahraničí, což se odráží v poklesu zaměstnanosti v tomto odvětví o přibližně 2 %.
• Stavebnictví se letos propadne, drtí jej vysoké úroky a neochota vlády stavět „hladové zdi“
  Říjnový výsledek tuzemského stavebnictví – meziroční pokles o 0,9 procenta – předznamenává celoroční vývoj tohoto segmentu. Předpokládáme, že letos ztratí 1,5 procenta ze svého loňského výkonu.
• Stavebnictví se může dostat do mírné recese
  „Nižší zájem lidí o nákupy nemovitostí není dobrým signálem pro stavebnictví, kterému nadále rostou náklady na stavební materiály a pracovní sílu. Vyšší náklady bude obtížné promítat do cen nemovitostí, které mají tendenci mírně klesat,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví se propadá stále hlouběji. Hrozí další zdražování bytů, investiční činnost vlády zaostává za sliby
  Stavebnictví se podle nejnovějších, říjnových dat meziročně citelně propadlo, o 10,5 procenta, což však není nic nečekaného. Koronavirová krize se ve stavebnictví projevuje například v porovnání s průmyslem zpožděně a setrvačněji. Stavební výroba se navíc potýká s nedostatkem vhodné zahraniční pracovní síly, která z velké části zůstává kvůli pandemické situaci ve své domovině.
• Stavebnictví se silně propadá, průmysl je stabilnější
  „Lidé, kteří vyčkávali s nákupem nemovitostí, protože očekávali, že v ekonomické krizi klesnou ceny, výrazně prodělali. Omezení stavební produkce v kombinaci s pumpováním peněz do ekonomiky vyvolalo prudký růst cen na realitním trhu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví se stále hluboce propadá. Hrozí další zdražování bytů, investiční činnost vlády zaostává za sliby
  Stavebnictví se podle nejnovějších, listopadových dat meziročně citelně propadlo, o 8,4 procenta, jen nepatrněji mírněji než v říjnu. Koronavirová krize se ve stavebnictví projevuje například v porovnání s průmyslem zpožděně a setrvačněji. Stavební výroba se navíc potýká s nedostatkem vhodné zahraniční pracovní síly, která z velké části zůstává kvůli pandemické situaci ve své domovině.
• Stavebnictví se v Česku propadá nejvíce od covidu, hrozí zdražení bytů. Stavebnictví drtí vysoké úrokové sazby a nejistota, zejména v oblasti rezidenční výstavby
  Stavební produkce v Česku se v březnu výrazně propadla a značně zklamala. Meziročně pokles činí 8,3 procenta. To je nejvýraznější pokles od února 2021, tedy za více než tři roky. Přitom v únoru 2021 se ve slabých číslech odrážela tehdejší pandemie covidu. Únor 2020 představoval poslední předcovidový měsíc, takže je zřejmé, že meziroční pokles února 2021 byl poznamenán pandemií citelně.