Stavebnictví se může dostat do mírné recese

Čtěte více

• Stavebnictví pokračuje v hlubokém poklesu
  Stavební výroba v ČR v únoru klesla meziročně o 11 % po předchozím poklesu o 5,2 %. Tento vývoj byl horší než s jakým počítala naše prognóza, která očekávala oproti loňsku pokles o 8,3 %. Ve srovnání s lednem se stavební produkce snížila o 3 %. I nadále se nedaří především v odvětví pozemního stavitelství, kde se meziroční pokles produkce prohloubil na 13,8 %. Na vině jsou zde především přetrvávající protiepidemická omezení a zvýšená nejistota ohledně dalšího vývoje. Ta vede k tomu, že především firmy omezují investice do rozšiřování výroby. V oblasti inženýrského stavitelství, kde velkou část projektů zadává přímo stát, naopak produkce vzrostla meziročně o 0,8 %.
• Stavebnictví po obřím propadu roste jen mírně
  „V loňském roce bylo dokončeno 34 641 bytů, což bylo o 229 více než o rok dříve. Bohužel jsme se však nevrátili na úroveň před pandemií, kdy v roce 2019 bylo dokončeno 36 406 bytů. Nedostatek bytů na realitním trhu vede k vysokému růstu cen, což zhoršuje dostupnost vlastnického bydlení,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví postrádá růstový impuls a v nejbližší době se ho asi ani nedočká
  Celková stavební produkce v ČR v dubnu meziměsíčně klesla o 3,4 % po březnovém nárůstu o 1,1 %. Pokračoval tak velmi rozkolísaný vývoj z předchozích měsíců. V průběhu posledních zhruba dvou let odvětví stavebnictví v podstatě stagnuje.
• Stavebnictví potřebuje zahraniční pracovníky
  „Drahé stavební materiály, vysoká cena práce a růst cen pozemků prodražují budování staveb. Vzniká tak tlak na růst cen nových nemovitostí. To v kombinaci se zdražováním hypotečních úvěrů může vést ke snížení zájmu lidí o koupě nových nemovitostí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví roste díky inženýrským stavbám
  „Postupný pokles úrokových sazeb zvyšuje zájem lidí o hypoteční úvěry. Díky tomu se dostává více peněz na realitní trh, což vyvolává růst cen nemovitostí. Zdražování realit následně povede k oživení stavební produkce,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví roste, na dosažení předpandemické úrovně to ale zdaleka nestačí
  Tuzemská stavební produkce v listopadu meziměsíčně vzrostla o 1,8 %. Navázala tak na silný říjnový nárůst o 3,7 % m/m. V meziročním srovnání byla vlivem dobrých výsledků z posledních měsíců a nízké statistické základny (listopad roku 2023 byl ovlivněn vysokým úhrnem srážek) stavební produkce v listopadu vyšší o 2,5 %. Stále se ovšem jedná o pouze dílčí oživení, když za předpandemickou úrovní z února 2020 zaostávala o výrazných 6 %.
• Stavebnictví rychle roste, výhled je však zamlžený
  Tuzemská stavební produkce se v únoru zvýšila meziměsíčně o výrazných 4,8 procenta po lednovém nárůstu o 1,8 procenta a pokračoval tak její svižný růst. Od začátku letošního roku roste rychlým meziměsíčním tempem především inženýrské stavitelství, které pravděpodobně odráží vyšší investiční aktivitu státu. V únoru jeho produkce vzrostla o 8,9 procenta.
• Stavebnictví se ani v březnu příliš nedařilo
  Po únorovém zklamání příliš nepotěšila ani březnová data stavební produkce. Opět byl vykázán meziměsíční pokles (o -0,9 %), oproti únorovému propadu (o 3,8 %) byl ale výrazně nižší. Díky silnému vstupu do letošního roku (+5,0 % m/m v lednu) ale stavební produkce za celé první čtvrtletí mezikvartálně vzrostla (o 1,9 %). Meziročně byla produkce ve stavebnictví v březnu o 6,0 % nižší, za celé první čtvrtletí meziroční pokles činil 2,5 %.
• Stavebnictví se i nadále nachází ve výrazném meziročním poklesu
  Stavební produkce v srpnu poklesla meziměsíčně o 1,4 % a ve srovnání s loňským rokem tak byla i nadále o zhruba 10 % nižší. Oproti většině ostatních odvětví ekonomiky tak ve stavebnictví prozatím nedochází k významnějšímu obnovení produkce k předkrizovým úrovním. To se týká jak pozemního (meziroční pokles o 11,2 %), tak i inženýrského stavitelství (pokles o 6,2 %). Pokračující útlum stavební produkce pravděpodobně souvisí se stále vysokou mírou nejistoty ohledně dalšího vývoje koronavirové pandemie, především pak s ohledem na další možné uzavření ekonomiky. Neustálé přerušování stavebních projektů je totiž pro firmy poměrně nákladné a s blížícím se zimním obdobím důležitost tohoto omezení ještě vzroste. Ve stavebnictví navíc stále chybí pracovníci ze zahraničí, což se odráží v poklesu zaměstnanosti v tomto odvětví o přibližně 2 %.
• Stavebnictví se letos propadne, drtí jej vysoké úroky a neochota vlády stavět „hladové zdi“
  Říjnový výsledek tuzemského stavebnictví – meziroční pokles o 0,9 procenta – předznamenává celoroční vývoj tohoto segmentu. Předpokládáme, že letos ztratí 1,5 procenta ze svého loňského výkonu.
• Stavebnictví se propadá stále hlouběji. Hrozí další zdražování bytů, investiční činnost vlády zaostává za sliby
  Stavebnictví se podle nejnovějších, říjnových dat meziročně citelně propadlo, o 10,5 procenta, což však není nic nečekaného. Koronavirová krize se ve stavebnictví projevuje například v porovnání s průmyslem zpožděně a setrvačněji. Stavební výroba se navíc potýká s nedostatkem vhodné zahraniční pracovní síly, která z velké části zůstává kvůli pandemické situaci ve své domovině.
• Stavebnictví se silně propadá, průmysl je stabilnější
  „Lidé, kteří vyčkávali s nákupem nemovitostí, protože očekávali, že v ekonomické krizi klesnou ceny, výrazně prodělali. Omezení stavební produkce v kombinaci s pumpováním peněz do ekonomiky vyvolalo prudký růst cen na realitním trhu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví se stále hluboce propadá. Hrozí další zdražování bytů, investiční činnost vlády zaostává za sliby
  Stavebnictví se podle nejnovějších, listopadových dat meziročně citelně propadlo, o 8,4 procenta, jen nepatrněji mírněji než v říjnu. Koronavirová krize se ve stavebnictví projevuje například v porovnání s průmyslem zpožděně a setrvačněji. Stavební výroba se navíc potýká s nedostatkem vhodné zahraniční pracovní síly, která z velké části zůstává kvůli pandemické situaci ve své domovině.
• Stavebnictví se v Česku propadá nejvíce od covidu, hrozí zdražení bytů. Stavebnictví drtí vysoké úrokové sazby a nejistota, zejména v oblasti rezidenční výstavby
  Stavební produkce v Česku se v březnu výrazně propadla a značně zklamala. Meziročně pokles činí 8,3 procenta. To je nejvýraznější pokles od února 2021, tedy za více než tři roky. Přitom v únoru 2021 se ve slabých číslech odrážela tehdejší pandemie covidu. Únor 2020 představoval poslední předcovidový měsíc, takže je zřejmé, že meziroční pokles února 2021 byl poznamenán pandemií citelně.
• Stavebnictví se v listopadu vrátilo k růstu
  Stavební výroba v listopadu meziročně vzrostla o 4,5 %, což více než dvojnásobně převyšuje průměrné tempo růstu v letošním roce. Po třech měsících meziročního poklesu se tak stavebnictví vrátilo k růstu. K tomu přispěly vyšší teploty oproti předchozímu roku, které dovolily větší množství stavebních prací, což pravděpodobně vykompenzovalo i menší počet pracovních dní.
• Stavebnictví se v říjnu relativně dařilo
  Stavební produkce, jako jedna z mála říjnových statistik, potěšila. Oproti září si po očištění o sezónnost připsala v reálném vyjádření silných 1,8 %. Oproti loňskému říjnu byla vyšší o 1,0 %. Směrem k lepšímu byla navíc revidována zářijová hodnota – původně oznámený meziroční pokles o 3,7 % byl revizí zmírněn na -2,9 %.
• Stavebnictví se v únoru ukázalo opět v plné síle
  Stavební výroba v únoru meziročně vzrostla o 5,3 %, což je téměř dvojnásobné tempo, než byl průměr loňského roku. Za tím stojí jednoznačně velmi teplé počasí během zimních měsíců, které dovolovalo pokračovat v pracích na stavbách. Ve srovnáním s předchozím rokem byla průměrná únorová teplota vyšší o celé dva stupně.
• Stavebnictví skomírá. Zahajování výstavby nových bytů se odkládá
  „Přestože ceny nemovitostí zažívají mírnou korekci, lidé o jejich nákup nemají příliš vysoký zájem. Na vině jsou především drahé hypotéky a vyčkávání na další pokles cen nemovitostí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví stále v útlumu
  Stavební produkce v ČR v dubnu po očištění o vliv sezonnosti a rozdílného počtu pracovních dní poklesla meziročně o 4,6 %. V meziměsíčním vyjádření klesla o 1,3 % poté, co v březnu o 3,3 % rostla. Snížila se jak produkce pozemního, tak i inženýrského stavitelství (meziměsíčně o 1,5 %, resp. 0,7 %). Ve stavebnictví tak i v dubnu pokračoval utlumený vývoj a tamní produkce i nadále významně zaostávala za předkrizovou úrovní. Nepomohlo ani mírné rozvolnění protiepidemických opatření, ve formě zrušení zákazu cestovat mezi okresy. K oživení stavební produkce nejspíše dojde až se zpožděním, a to ve chvíli kdy se rozjedou nové investiční projekty. To by mohlo být už v létě, kdy by ekonomika již měla svižně růst a nejistota způsobená pandemií by v důsledku očkování měla rychle klesat. Pozitivním signálem je v tomto ohledu dubnový meziměsíční nárůst počtu nově vydaných stavebních povolení o skoro 7 %. Obnovení produkce ve stavebnictví však bude zřejmě hodně pozvolné a za celý rok tak očekáváme její pokles o zhruba o 1 %, a to hlavně díky slabé první polovině roku.
• Stavebnictví svírá koronavirová nejistota, která si svoji daň výhledově vybere i v podobě dražšího bydlení
  Tuzemské stavebnictví se ani v srpnu nevzpamatovalo tak, jak se to po jarním úderu koronaviru podařilo většině jiných odvětví. Meziročně byla stavební produkce stále o zhruba desetinu níže.