Inflace klesla pod 7 %

Čtěte více

• Inflace je stále vysoko. Vzhůru ceny žene zdražující elektřina, teplo, vepřové či ovoce
  Míra inflace vykázala v říjnu v souladu s očekáváním trhu úroveň 2,7 procenta meziročně, tempo růstu spotřebitelských cen tak zůstalo stejné jako v září. Meziměsíčně, tedy v porovnání s letošním zářím, vzrostly ceny o 0,5 procenta. Inflaci se zatím příliš „nechce“ ke svému cíli ve výši dvou procent, v rozporu s předpoklady z první poloviny roku.
• Inflace je zkrocena, ČNB se přesto musí mít na pozoru
  Nejnovější data o vývoji cenové hladiny v domácí ekonomice vyznívají relativně pozitivně. Spotřebitelské ceny v prosinci meziročně vzrostly o 6,9 procenta, tempo růstu tak proti listopadovým 7,3 procenta zvolnilo. Průměrná inflace za loňský rok byla 10,7 procenta, což bylo o 4,4procentního bodu méně než v roce 2022, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné ČR. V letošním roce by se tak inflace měla významně přiblížit 2% cíli naší měnové autority (ČNB ve své prognóze v současnosti odhaduje 2,6 %). Nenechme se však zmást, pohled do historie ukazuje, že inflace může snadno opět znovu růst.
• Inflace již téměř dosáhla svého cíle
  „Cena ropy Brent se již téměř vrátila na úroveň před pandemií koronaviru. Lze tedy očekávat, že i přes snížení spotřební daně na naftu bude v letošním roce docházet ke zdražování pohonných hmot,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace klesá, rozhodující bude leden
  „I když vývoj většiny makroekonomických ukazatelů není právě pozitivní, najdeme alespoň jednu výjimku, a to míru inflace. V listopadu klesla inflace na 7,3 % z říjnových 8,5 %. V říjnu přitom inflace povyskočila vinou technické operace, kdy se do výpočtu promítl dopad loňského úsporného tarifu na energie, který ovlivnil srovnávací základnu inflace. Tento efekt má dopad i na listopadovou inflaci a bude mít vliv ještě na její výpočet v prosinci. Pokud bychom tuto skutečnost nebrali v potaz, byla by listopadová inflace 4,7 %, což je méně než říjnových 5,8 %, na kterých by byl růst spotřebitelských cen opět po očištění o vliv úsporného energetického tarifu,“ uvádí vývoj inflace Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Inflace klesá už jen nepatrně, je stále čtyřikrát vyšší než cíl České národní banky a letos už výrazněji neklesne. Nahoře ji drží vysoké ceny energií a odeznívající efekt vysoké srovnávací základny loňského roku
  Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu rostly – dle očekávání – meziročním tempem 8,5 procenta. Tuto úroveň očekával jak trh, tak Česká národní banka ve své aktuální prognóze. Jedná se o nejnižší úroveň meziroční inflace za celé období od prosince 2021. V meziměsíčním pohledu však inflace v srpnu vykázala o něco vyšší úroveň, než se obecně čekalo. Ceny během srpna totiž poskočily o 0,2 procenta, zatímco tuzemští i zahraniční analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali, že to bude nejpravděpodobněji jen o 0,1 procenta.
• Inflace klesá více, než se čekalo. Padají cen vajec nebo mléka, takže i proto bude letošní inflace ani ne třetinová v porovnání s loňskou
  Prosincová míra inflace v Česku zaostala prakticky za všemi expertními odhady. V meziročním pohledu dosáhla úrovně 6,9 procenta. Bez započtení vlivu energetického úsporného tarifu, jenž předloni v prosinci hladinu spotřebitelských cen uměle snižoval, by inflace v prosinci 2023 činila dokonce jen 4,2 procenta. To proto, že dochází ke srovnání s uměle poníženou základnou prosince 2022. Tento efekt však již z nadcházejícího, lednového meziročního srovnání vymizí.
• Inflace klesla a je nyní bezpečněji v pásmu ČNB
  Tuzemské spotřebitelské ceny v květnu meziměsíčně stagnovaly a jejich meziroční růst zpomalil z 2,9 % na 2,6 %. Jak meziměsíční, tak i meziroční vývoj odpovídal naší prognóze. Tržní konsensus však pro květen očekával vyšší meziroční inflaci na úrovni 2,8 %. Naopak ČNB odhadovala 2,5 % y/y.
• Inflace klesla k 7 % y/y, nebýt statistické základny, byla by již pod 5 %
  Česká inflace v listopadu klesla na 7,3 % y/y po říjnových 8,5 %. To bylo jen nepatrně nad naším odhadem a tržním konsensem (oboje 7,2 %). ČNB očekávala listopadové číslo ve výši 7,1 % y/y. Meziroční inflace zůstává na zvýšených úrovních kvůli vlivu nižší srovnávací základny. V posledním loňském čtvrtletí došlo k zavedení úsporného energetického tarifu, který výrazně snížil ceny elektřiny. Nebýt tohoto statistického efektu, tak by listopadová inflace podle ČSÚ činila 4,7 % y/y.
• Inflace klesla k 7 % y/y, nebýt statistické základy, byla by již pod 5 %
  Česká inflace v listopadu klesla na 7,3 % y/y po říjnových 8,5 %. To bylo jen nepatrně nad naším odhadem a tržním konsensem (oboje 7,2 %). ČNB očekávala listopadové číslo ve výši 7,1 % y/y. Meziroční inflace zůstává na zvýšených úrovních kvůli vlivu nižší srovnávací základny. V posledním loňském čtvrtletí došlo k zavedení úsporného energetického tarifu, který výrazně snížil ceny elektřiny. Nebýt tohoto statistického efektu, tak by listopadová inflace podle ČSÚ činila 4,7 % y/y.
• Inflace klesla níže, než očekával trh
  Index spotřebitelských cen klesl v říjnu o -1,4 % meziměsíčně a 15,1 % meziročně oproti 0,8 % m/m a 18 % y/y. Trhy očekávaly meziměsíčně růst na 0,9 % a meziročně pokles na 17,9 %.
• Inflace klesla pod 9 %, dynamika jádrové složky mírně zrychlila
  Česká inflace v červenci klesla z 9,7 % y/y na 8,8 %. To bylo plně v souladu s naší prognózou a tržním konsensem. ČNB čekala inflaci ve výši 8,9 % y/y. V meziročním vyjádření nadále působila vyšší srovnávací základna loňského roku. Hlavním zdrojem meziročního růstu spotřebitelských cen zůstávají vyšší náklady na bydlení včetně energií (příspěvek +3,7 pb) a potraviny (+1,7 pb). S výjimkou pohonných hmot však k meziročnímu růstu spotřebitelských cen přispěly téměř všechny složky.
• Inflace klesne pod 3 %, ČNB ale do té doby zůstane opatrná
  ČNB podle nás na svém únorovém zasedání sníží úrokové sazby o dalších 25 bb a zůstane tak opatrná pod vlivem nejistoty kolem lednové inflace. Rozhodnutí bankovní rady by mohlo být ovlivněno také silným očekáváním finančního trhu ohledně snižování sazeb, které vedlo k výraznému uvolnění finančních podmínek, či oslabující korunou.
• Inflace letos může nepříjemně překvapit. Nebezpečně se prodražují dodávky z Asie, zdražení způsobí i zrušení superhrubé mzdy
  V Česku citelně zrychluje inflace. I když zatím docela nepozorovaně. Jedná se totiž o inflaci nikoli cen spotřebitelských, ale cen vstupů. Ovšem vstupů, které průmysloví výrobci používají pro výrobu spotřebního zboží. Znatelný nárůst cen vstupů se tak v nadcházejících měsících může projevit výraznějším než nyní předpokládaným nárůstem spotřebitelských cen. To vše v době, kdy statisíce domácností v ČR budou tak jako tak čelit nejvýraznější hrozbě propuštění ze zaměstnání nebo závažného poklesu příjmu za posledních takřka deset let.
• Inflace má před sebou ještě divokou jízdu
  Při pohledu na inflaci, respektive index spotřebitelských cen v USA vidíme od poloviny loňského roku klesající tendenci. Neočekávejme ale, že pokles zpět k inflačnímu cíli centrálních bankéřů bude plynulý a přímý. Platí totiž, že když je inflace vysoká, její další vývoj bude pravděpodobně volatilní.
• Inflace měřená HICP v eurozóně nadále zpomaluje
  Inflace v eurozóně v září prudce klesla na 4,3 % z 5,2 % v předchozím měsíci. Tempo růstu cen v eurozóně tak výrazně zpomaluje a blíží se cíli centrálních bank. Meziměsíčně však stále roste tempem 0,3 % a zpomalení je tak částečně způsobeno odchylkou z minulých měsíců, kdy ceny rostly meziměsíčně vyšším tempem. V Evropské unii se však inflace oproti předchozímu měsíci nepohnula a zůstává na úrovni 4,5 %.
• Inflace meziročně klesla
  Index spotřebitelských cen v květnu meziročně klesl na 11,1 % oproti +12,7 % v dubnu, trhy očekávaly pokles na 10,8 % meziročně. Meziměsíčně vzrostla na +0,3 % oproti -0,2 %, přičemž trhy očekávaly růst na 0,1 % meziměsíčně.
• Inflace mírně vzrostla, pokles sazeb se ale nezastaví
  Po nečekaném červnovém poklesu inflace na dvouprocentní cíl překvapily v červenci spotřebitelské ceny svižnějším růstem – v meziročním srovnání o 2,2 %, zatímco analytický koncensus i ČNB očekávaly stagnaci na 2,0 %. V meziměsíčním srovnání vzrostly spotřebitelské ceny o 0,7 %. Zásluhu na tom měly především vyšší ceny rekreace a kultury, jejichž příspěvek k celkovému růstu inflace činil 0,5 %. Konkrétně jde o skokové zdražení dovolených (+25,1 %), které v červnu sezónně netypicky stagnovaly.
• Inflace mírně zpomaluje
  Spotřebitelské ceny v ČR v únoru oproti lednu vzrostly v průměru o 0,2 % a jejich meziroční tempo tak zpomalilo na 2,1% z předchozích 2,2 %. Trh počítal se stagnací na 2,2 % y/y, my čekali zrychlení na 2,3 %.
• Inflace mírně zvolnila meziměsíční tempo, meziročně překonala 17 %
  Růst spotřebitelských cen dosáhl v květnu meziročně 17,2 % (v květnu 16,0 %). Překvapení se nekonalo, neboť medián tržního odhadu počítal s 17,1 %. Meziměsíční dynamika zvolnila z předchozích 1,8 % na 1,6 %. Nejedná se přitom o vrchol meziročního tempa inflace. Ten by měl přijít v červenci, kdy očekáváné zvýšení cen dodavatelů energií vyústí v další svižný nárůst minimálně nad 18 %. Po zbytek roku pak inflace pravděpodobně nezamíří pod 16 %.
• Inflace míří ke 20 %, a to i přes slábnoucí poptávku
  Květen přinesl částečné zmírnění problémů v dodavatelských řetězcích. To se pozitivně projevilo ve výrobě aut i v jejich prodejích. Celkové maloobchodní tržby i průmyslová produkce by v důsledku toho měly zaznamenat mírný meziměsíční nárůst. Jak ve výrobním, tak i spotřebitelském sektoru jsou však již patrné známky slábnoucí poptávky. Trend vývoje pro nejbližší měsíce je tak z hlediska ekonomické aktivity spíše negativní. V cenovém vývoji to však pravděpodobně moc vidět nebude. Inflace podle našeho odhadu v červnu dále zrychlila z 16,0 % na 17,4 %. V červenci pak z důvodu výrazného zdražení energií pro domácnosti čekáme skok ke 20 % a poblíž této úrovně by meziroční inflace měla následně setrvat po zbytek letošního roku.