Podílové fondy poklesly kvůli obavám z recese

Čtěte více

• Podíl nezaměstnaných v srpnu mírně stoupl
  Podíl nezaměstnaných osob v srpnu vzrostl z červencových 3,5 % na 3,6 %. Po sezónním očištění nicméně stagnoval na 3,6 %. Indikátor tak skončil v souladu s naším odhadem i tržním očekáváním. Počet uchazečů o zaměstnání ve srovnání s předchozím měsícem vzrostl o 1,8 tisíc na 260,8 tis.íc, ve srovnání se srpnem 2022 byl vyšší o 9,1 tisíc. Počet volných pracovních míst meziměsíčně poklesl o 4,4 tisíc na 281 tisíc. Jejich počet klesal i po sezónním očištění a byl nejnižší od dubna 2018. Na jedno volné pracovní místo v srpnu připadalo 0,9 uchazeče, ještě v březnu to byl 1 uchazeč.
• Podíl nezaměstnaných v srpnu stagnoval
  Podíl nezaměstnaných osob v srpnu stagnoval na 3,8 %, což bylo v souladu s tržním očekáváním. Po sezónním očištění nezaměstnanost nepatrně vzrostla a po zaokrouhlení se přehoupla z 3,8 % na 3,9 %.
• Podíl nezaměstnaných v srpnu zřejmě stagnoval
  Srpnový podíl nezaměstnaných v České republice, který dnes zveřejní MPSV, by měl podle našich očekávání i konsenzu trhu stagnovat na červencových 5,4 %. Očekávaný nárůst absolventů mezi evidovanými na úřadech práce by měl vykompenzovat mírný pokles ostatních nezaměstnaných díky dobré výkonnosti české ekonomiky.
• Podíl nezaměstnaných v tuzemsku v říjnu mírně poklesl
  Podíl nezaměstnaných osob v říjnu mírně poklesl, a to na 3,5 % ze zářijových 3,6 %. Po sezónním očištění zůstal beze změny na 3,7 %. Indikátor bez sezónního očištění tak skončil mírně pod naším i tržním očekáváním (3,6 %). Počet uchazečů o zaměstnání ve srovnání s předchozím měsícem poklesl o 2,4 tisíce na necelých 261 tisíc, ve srovnání s říjnem 2022 byl vyšší o 4,9 tisíc. Počet volných pracovních míst meziměsíčně poklesl o 1,5 tisíce na 280,5 tisíc. Po sezónním očištění však jejich počet stoupl. Na jedno volné pracovní místo v říjnu připadal jeden uchazeč stejně jako tomu bylo v září.
• Podíl nezaměstnaných v únoru stagnoval
  Podíl nezaměstnaných osob v únoru stagnoval na 3,9 %, beze změny zůstal i po sezónním očištění (3,6 %). Indikátor tak skončil v souladu s naším i tržním očekáváním. Počet uchazečů o zaměstnání ve srovnání s předchozím měsícem mírně poklesl (na 282,5 tis.), ve srovnání s únorem 2022 byl vyšší o devatenáct tisíc. Po sezónním očištění zůstal ve srovnání s předchozím měsícem v podstatě bez změny. Počet volných pracovních míst sice stoupl na 283 tisíc z lednových 281 tisíc, po sezónním očištění však pokračoval jejich pokles. Jejich počet byl nejnižší od poloviny roku 2018. Na jedno pracovní místo, stejně jako v lednu, připadal jeden uchazeč.
• Podíl nezaměstnaných v září mírně stoupl
  Podíl nezaměstnaných osob v září stoupl na 3,9 %, což bylo o jednu desetinu více, než s čím počítal náš odhad i tržní konsenzus. Po sezónním očištění nezaměstnanost stagnovala po zaokrouhlení na 3,9 %, ač i zde o pár setinek rostla.
• Podíl obnovitelných zdrojů při spotřebě energie v Německu přesáhl 50 procent
  Podíl obnovitelných zdrojů při spotřebě energie v Německu přesáhl v prvním čtvrtletí 50 procent. Vyplývá to z dat energetické skupiny BDEW a Centra pro výzkum solární energie a vodíku (ZSW). Německo má v plánu, aby se energie ze slunce, větru a biomasy a hydroelektrická energie podílely do roku 2030 na energetickém mixu 80 procenty.
• Podílové fondy: investovat pravidelně nebo jednorázově?
  Je to otázka, kterou řeší nejeden investor. Má smysl investovat pár stovek měsíčně nebo radši našetřit částku, kterou už se vyplatí investovat? Jaké jsou výhody a nevýhody pravidelných a jednorázových investic?
• Podílové fondy letos zatím vesměs mírně prodělávají
  Podílové fondy letos zatím vesměs mírně prodělávají. Nejhůře si vedou komoditní fondy a fondy fondů, které ztratily v průměru okolo tří procent hodnoty. Akciové fondy přišly o téměř procento, dluhopisové a peněžní jen o zlomky procent. ČTK údaje k 28. březnu sdělila poradenská společnost Broker Consulting.
• Podílové fondy loni spíše prodělávaly, hlavně ty akciové
  Podílové fondy v roce 2018 spíše prodělávaly. Nejhůře si vedly akciové fondy, které ztratily v průměru více než 11 procent hodnoty. Dluhopisové fondy prodělaly 0,4 procenta, fondy peněžního byly naopak v korunovém vyjádření přes čtyři procenta v plusu. ČTK o tom informovala poradenská společnost Broker Consulting.
• Podílové fondy spadly vesměs do ztrát, akciové ztratily 19 %
  Podílové fondy se vzhledem k současné situaci na českých i globálních trzích dostaly v prvním čtvrtletí do ztrát. Akciové fondy v průměru přišly o téměř 19 procent. V plusových hodnotách byly pouze fondy peněžního trhu, které si připsaly přes osm procent. Vyplývá to z Broker Consulting Indexu podílových fondů.
• Podílové fondy v pololetí vydělávaly, hlavně ty akciové
  Podílové fondy v prvním pololetí 2019 vydělávaly. Nejlépe si vedly akciové fondy, které se zhodnotily v průměru o téměř 13 procent hodnoty. Dluhopisové fondy vydělaly 3,6 procenta, fondy peněžního trhu byly v korunovém vyjádření 0,5 procenta v plusu. ČTK o tom informovala poradenská společnost Broker Consulting.
• Podíl problematických hypoték i v únoru klesl na dlouholetá minima
  Podíl problematických bankovních úvěrů, tedy těch po splatnosti, se v Česku v únoru opět snížil. U hypoték klesl o 0,02 procentního bodu na 0,71 procenta, což je nejméně za 20 let. U spotřebitelských úvěrů klesl o 0,19 bodu na 4,48 procenta, u podniků o 0,16 bodu na 3,69 procenta. ČTK o tom informovala Česká bankovní asociace (ČBA). Únorová data nezachycují plný dopad napadení Ukrajiny ruskou armádou a vliv konfliktu a jeho následků do finanční situace podnikové sféry a domácností.
• Podíl ropy z Ruska na dovozu do ČR loni mírně stoupl, Mero dokončilo modernizaci IKL
  Podíl ropy z ruského ropovodu Družba loni na celkovém dovozu do Česka činil 58 procent, meziročně je to nárůst asi o dva procentní body. Zbylá část byla tvořena dodávkami z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský ropovod TAL. Celkově loni do Česka přiteklo 7,4 milionu tun ropy, což je zhruba stejné číslo jako o rok dříve. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl generální ředitel státní společnosti Mero Jaroslav Pantůček. Podnik v současnosti připravuje rozšíření ropovodu TAL, po jehož dokončení by se měla Česká republika stát nezávislou na ruské ropě.
• Podíl ruského plynu dováženého do ČR podle ekonoma v lednu činil 62 %
  Podíl ruského plynu na importu do České republiky v poslední době prudce vzrostl. Letos v lednu činil asi 62 procent, po většinu loňského roku byl téměř na nule. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), uvedl dnes ekonom UniCredit Bank Jiří Pour. Podle něj ČR za ruský plyn v lednu zaplatila přes tři miliardy korun. Podíl plynu z Ruska začal stoupat loni na podzim. Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) je nárůst ruského dovozu důsledkem aktuálního vývoje na trzích, stále však platí, že ČR je na plynu z Ruska nezávislá.
• Podíl velkých transakcí v bitcoinové síti rychle roste
  Během posledních čtyř měsíců obchodní aktivita v BTC síti prudce klesla. Koncem dubna byla hodnota o 40 % nižší než na vrcholu býčího trhu. Částečně to bylo způsobeno prodlouženou konsolidací cen a prudkým nárůstem volatility, což odrazovalo velké investory. Hodně z toho bylo způsobeno globální krizí a situací na Ukrajině, které přispěly k úplnému přeorientování finančních trhů.I za této situace však dochází k výraznému nárůstu počtu velkých transakcí. Jedná se o transakce, kde výše kapitálu přesahuje 10 milionů dolarů. Od října 2020 se tento ukazatel zvýšil na 40 %. Během během býčího trhu hodnota nepřesáhla 10 %. Výrazný nárůst velkých transakcí na bitcoinové síti dokládá rostoucí vliv institucionálních obchodníků a také rostoucí zájem o kryptoměny po celém světě. Trend velkých investic do BTC se objevil v roce 2020, kdy Tesla následovala příkladu jiných velkých společností a uspořádala jarní býčí rally v kryptoměně.
• Podíl ve společnosti Makro AG byl zvýšen na 10,9 %
  Křetínský s Tkáč navýšili podíl ve společnosti Makro AG na 10,9 %. Díky opci navíc mohou získat ještě mnohem více. Oba mají již i možnost uplatnit nákupní opci do výše asi 15,2 % akcií Metro AG.
• Podíl zahraničních držitelů českých státních dluhopisů klesá
  Držba státních dluhopisů v zahraničními investory v červnu v relativním vyjádření opět klesla o šest desetin na 36 %. Přitom ještě na začátku roku držely zahraniční subjekty až 41,6 % všech českých státních dluhopisů. V absolutním vyjádření ale jejich objem vzrostl za poslední tři měsíce o 116,9 mld. Kč. Většinu nových státních dluhopisů poptávaly zejména domácí subjekty v čele s bankami. Ty za stejné období navýšily svá portfolia o 338,3 mld. Kč. V relativním vyjádření tak došlo ke změně struktury držitelů tuzemských státních dluhopisů ve prospěch domácích hráčů.
• Podíl zahraničních držitelů českých státních dluhopisů v záplavě nových emisí klesl
  Podíl nerezidentů na držbě českých státních dluhopisů poklesl v dubnu na 36,4 % z březnových 39,4 %. V relativním vyjádření se tak jedná o nejnižší hodnotu od března 2018. V nominálním vyjádření ale jejich držba vzrostla zhruba o 70 mld. CZK. V záplavě nově emitovaných státních dluhopisů ale více poptávaly domácí subjekty, které v dubnu navýšily svou držbu o necelých 230 mld. CZK. Zejména ti, kteří kupují české státní dluhopisy se záměrem je držet do splatnosti, totiž viděli poslední příležitost získat dluhopisy za relativně dobrých podmínek. Snižování úrokových sazeb ČNB a vysoká poptávka totiž tlačí výnosy českých státních dluhopisů k nule a jejich atraktivita klesá. V květnu pravděpodobně tento trend pokračoval. V následujících měsících ale emisní aktivita Ministerstva financí poklesne, s čímž by se měla i ustálit struktura držitelů tuzemských státních dluhopisů, pokud nedojde k dalším turbulencím na finančních trzích.
• Podíl zahraničních investorů držících české dluhopisy klesl
  Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci března klesl na 39,39 procenta z 40,55 procenta na konci loňského roku. Zároveň se ale zvýšil objem dluhopisů v jejich držení na 615 miliard z 582,5 miliardy na konci roku 2019. Vyplývá to z dat zveřejněných ministerstvem financí. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo 1,695 bilionu korun.