Ukrajina obvinila společnost Binance ze spolupráce s Ruskem

Čtěte více

• Ukradených 140 000 akcií ČEZ má být po 13 letech splaceno 200 miliony korun
  Ivan Gregorovič ukládal své rodinné úspory do akcií společnosti ČEZ. Stát nechal Ministerstvu financí ukrást 140 000 akcií ČEZ a nezasáhl. Po 13 letech za to má investorovi zaplatit až 200 milionů korun.
• Ukrajina a nižší inflace ženou euro dolů, analýza EUR/USD
  V Německu ubylo potřetí v řadě nezaměstnaných.  Lednový výsledek dokonce překonal odhady ekonomů, kteří počítali ...
• Ukrajina dnes nevyplatila dlh Rusku. Čo bude ďalej?
  Rusku dnes malo prísť na účet 3 mld. dolárov od Ukrajiny. Ale neprišlo. Default to ešte síce nie je, Ukrajina môže so ...
• Ukrajina dolehla na měny v regionu, koruna se ale ztrát téměř zbavila
  Ve střední Evropě byl vývoj měn převážně negativní. Dopoledne všechny tři měny zaznamenaly ztráty, ze kterých se násle...
• Ukrajina kvůli vrácení turbíny spílá Kanadě: „Vrážíte nám dýku do zad“. Ode dneška bude EU prakticky bez ruského plynu, s turbínou však Rusko podle Berlína přichází o záminku, proč Nord Stream 1 nezprovoznit
  Dnes nastane historický okamžik energetického trhu EU. Do EU nebude proudit takřka žádný ruský plyn. Plánovaná údržbová odstávka, která zastaví tok plynu plynovodem Nord Stream 1, je sice každoroční, zpravidla červencovou záležitostí. Nyní se však přidává ta skutečnost, že dalším významným plynovodem, Jamalem, už od začátku dubna neproudí do Německa žádný ruský plyn. Jamal vede přes Bělorusko a Polsko.
• Ukrajina letos kvůli invazi sklidila o 40 procent méně pšenice a ječmene
  Ukrajinští zemědělci dokončili sklizeň pšenice a ječmene za letošní rok. Sklidili 19,2 milionu tun pšenice a 5,5 milionu tun ječmene, oznámilo dnes ukrajinské ministerstvo zemědělství. V obou případech je to o 40 procent méně než loni. Za poklesem je podle resortu invaze ruských vojsk do východních, severních a jižních oblastí země. Ukrajina je významným vývozcem obilí na světový trh.
• Ukrajina musí být součástí rozhovorů o své budoucnosti, řekl šéf NATO
  Je klíčové, aby byla Ukrajina zapojena do všech rozhovorů o své budoucnosti, uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Šéf NATO to řekl novinářům před dnešním jednáním ministrů obrany Severoatlantické aliance v Bruselu. Reagoval tak na středeční telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. V této souvislosti zdůraznil, že Trump hovořil i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
• Ukrajina musí nově dovážet plyn ze Slovenska a Maďarska. Kvůli vlastnímu ukončení přepravy plynu právě do těchto svou zemí totiž na ukrajinskou plynovodní infrastrukturu více útočí Rusové, Kyjev zároveň přichází o možnost odčerpávat si ruský plyn pro sebe
  Ukrajina od tohoto pátku výrazně navýšila dovoz zemního plynu ze Slovenska. A také z Maďarska. Graf Bloombergu níže zachycuje denní průtok plynu předávací stanicí Budince ne slovensko-ukrajinském pomezí. Včera touto stanici proteklo 7,3 milionu metrů krychlových, což je ne poměry posledního více než roku nebývale velké množství.
• Ukrajina může zpomalit celou Evropa. Jistotu udrží dolar či švýcarský frank
  Nejistota a hrozba válečného konfliktu na Ukrajině způsobuje kolísání trhů s cennými papíry, které může skončit až zpomalením ekonomického růstu v Evropě. Větší jistotu poskytnou státní dluhopisy, globální investování nebo americký dolar či švýcarský frank.
• Ukrajina nakonec může padnout kvůli berlínské posedlosti šetřením, varuje německá banka LBBW. Podle ní Berlín obrovsky hazarduje, když hodlá snižovat pomoc Kyjevu; akcie německých a evropských zbrojařů v reakci výrazně klesají
  Ukrajinská obrana vůči Rusku nakonec může padnout kvůli německé šetřící mánii, varuje německá banka LBBW, největší z tamních zemských bank. Podle jejích analytiků je „rizikem za miliardu dolarů“ spoléhat se v takto zásadní věci na výnosy ze zmrazených ruských devizových rezerv, jejichž použití je stále vysoce nejisté. Právě tak ovšem Berlín nyní argumentuje: chce nahrazovat své výdaje na Ukrajinu právě výnosy z ruských rezerv.
• Ukrajina od invaze dostala zahraniční pomoc v přepočtu za zhruba 5,1 bilionu korun, hlavně z USA a Evropy. Česko se na pomoci podílí 0,6 procenta
  Od ruské invaze na Ukrajinu začátkem roku 2022 do poloviny letošního roku obdržel Kyjev celkem 203,1 miliardy eur zahraniční pomoci. To je v přepočtu dle dnešního kursu celkem 5,1 bilionu korun.
• Ukrajina od začátku konfliktu s Ruskem obdržela donace v hodnotě 70 milionů USD v kryptoměnách
  Od začátku ruské invaze obdržela Ukrajina 28,9 milionu dolarů v ethereu, 22,8 milionu dolarů v bitcoinech a 11,6 milionu dolarů v tetheru.
• Ukrajina od začátku konfliktu s Ruskem obdržela dotace v hodnotě 70 milionů USD v kryptoměnách
  Od začátku ruské invaze obdržela Ukrajina 28,9 milionu dolarů v ethereu, 22,8 milionu dolarů v bitcoinech a 11,6 milionu dolarů v tetheru.
• Ukrajina popřela, že je ochotna prodloužit smlouvu o tranzitu ruského plynu
  Ukrajina popřela, že je připravena jednat o prodloužení klíčové smlouvy o tranzitu ruského plynu přes své území, jejíž platnost vyprší na konci letošního roku. Informovala o tom agentura Bloomberg. Slovenský premiér Robert Fico přitom ve středu po setkání se svým ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem uvedl, že tranzit plynu přes Ukrajinu do Evropy by mohl pokračovat.
• Ukrajina po ruském odstoupení od obilné dohody zastavila vývoz po moři
  Kyjev v reakci na sobotní odstoupení Moskvy od takzvané obilné dohody zastavil vývoz ukrajinských zemědělských produktů přes přístavy v Černém moři. Ukrajinské ministerstvo infrastruktury oznámilo, že nemohla vyplout loď s obilím určeným Etiopii.
• Ukrajina přijala Bitcoin
  Ukrajinský parlament minulý týden schválil návrh zákona z roku 2020, který dodává vyjasnění ohledně Bitcoinu v majetkovém smyslu, protože dříve nebyl nijak regulován.
• Ukrajina se bude muset od ledna obejít bez ruského plynu, který stále odebírá. Zájem o něj by ale mohlo mít Německo, takže by na tranzitu vydělávalo i Česko, jehož plynovody jsou zatím poloprázdné
  Mezinárodní agentura pro energii varuje, že Ukrajina bude muset najít náhradu za ruský plyn, který nyní odebírá. Jinak jí hrozí již tuto zimu závažný nedostatek, zejména udeří-li tuhé mrazy.
• Ukrajina už dál nebude financovat válku tištěním peněz, řekl guvernér
  Ukrajina už dál nebude financovat válku proti Rusku tištěním peněz. Deníku Firnancial Times (FT) to v dnes zveřejněném rozhovoru řekl guvernér ukrajinské centrální banky Andrij Pyšnyj. Tištění peněz je podle něj nebezpečné, protože představuje velké riziko pro makrofinanční stabilitu. Spor s vládou na toto téma je vyřešen, řekl.
• Ukrajina zítra představí obří „Marshallův plán“ své poválečné obnovy. Financování zajistí hlavně EU, a to částkou kolem 12,5 bilionu korun
  Ukrajina se chystá představit obří plán své poválečné obnovy, svého druhu „Marshallův plán pro Ukrajinu“. Stane se tak na dvoudenní konferenci ve švýcarském Luganu, která začíná zítra, informuje agentura Bloomberg. Plán má zhruba 2000 stránek.
• Ukrajina žádá o dary v podobě kryptoměn
  Oficiální Twitter účet Ukrajiny požádal o dary prostřednictvím kryptoměn v sobotu, jen několik dní poté, co Rusko napadlo jejich zemi. Žádají o Bitcoin (BTC), Ethereum (ETH) a Tether (USDT). Místopředseda vlády země, Mychajlo Fedorov, potvrdil, že výzva k dárcovství byla skutečná.