Euler Hermes: ČR by bez plynu z Ruska přišlo o čtvrtinu spotřeby energie

Čtěte více

• Eufóriu strieda panika
  Finančné trhy sa počas prvej polovice európskeho obchodovania tešili z toho, že Bersani by mohol vyhrať...
• EU hazarduje, když chce s vytápěním budov plynem skoncovat už za necelých 20 let. Úporná snaha Bruselu o environmentální udržitelnost může Unii připravit o udržitelnost sociální
  Zemním plynem je v ČR plně či částečně vytápěno zhruba 1,6 milionu bytů. Rozšířenějším druhem energie k vytápění je již pouze teplo. V bytech rodinných domů pak plyn dominuje dokonce i nad teplem. Teplo se však vyrábí převážně opět z neobnovitelných zdrojů, jako je plyn a uhlí. Z plynu a z uhlí se vyrábí také podstatná část elektřiny, která s obnovitelnými zdroji energie a tuhými palivy představuje třetí až pátý nejrozšířenější druh energie k vytápění bytů v ČR.
• EU hlási 15 mil. nezaměstnaných lidí. Průměrná mzda v České republice vzrostla o 3,2 %
  Ruský ministr financí Anton Siluanov na ekonomickém fóru v Petrohradu oznámil, že Rusko hodlá ze svého státního investičního fondu (FNB) vyjmout všechna dolarová aktiva, která by měly být nahrazeny eury, jüany a zlatem. „Podobně jako centrální banka jsme se rozhodli omezit investice fondu do dolarových aktiv“, dodal Siluanov.
• EU hrozí energetická krize, Slovensko či Rakousko totiž nemají náhradu za ruský plyn. Ukrajina přitom odmítá prodloužit smlouvu o přepravě ruského plynu na jejich území
  Představitelé EU se v rostoucí míře obávají, že celek přijde o ruský plyn, a moc neví, co si mají počít a kde za něj hledat náhradu. Ke konci letoška totiž dobíhá smlouva o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu a nebude obnovena. Kyjev prodloužení smlouvy s ruskou stranou odmítá.
• EU chce ochránit investice firem v Iránu
  Evropská komise by měla zahájit právní proces, který by aktivoval blokovací zákon v Evropské unii, aby ochránil evropské společnosti před hrozbou sankcí Spojených států, které se očekávají v letošním roce. Vzhledem k tomu, že americký prezident Donald Trump odstoupil, resp. Spojené státy, z iránské dohody o jaderných zbraních a slíbil sankce vůči Íránu na počátku tohoto měsíce, evropští vůdci pracují na plánech na ochranu EU společností, které investovaly miliardy eur v Íránu, od dosažení dohody v roce 2015.
• EU chce pod taktovkou Německa prohloubit průmyslovou spolupráci s Čínou, obává se totiž velké obchodní války s ní a i její konkurence, píše Wall Street Journal. EU tím podle listu ale dost riskuje
  Chystaná cla na čínská elektroauta, která jsou v plánu od příštího měsíce, nemají být – v očích Bruselu – úvodním výstřelem v obchodní válce. Evropská unie naopak tiše akceptuje vznik „eurounijně-čínského průmyslového komplexu“. V podstatě tedy již přijala fakt, že čínská elektroauta jsou natolik konkurenceschopná, že evropští výrobci – zatížení regulacemi a normami, jež nesnesou srovnání nikde jinde ve světě – proti většině z nich nemají příliš šancí. Proto se se svým soupeřem hodlá spíše spojit než s ním zápolit; chce jej jen přimět k tomu, aby své elektrovozy vyráběl v EU, a ne v Číně.
• EU Index spotřebitelského sentimentu
  Signály z průzkumů spotřebitelského sentimentu v eurozóně v tomto týdnu přinesly mírně smíšené signály o vývoji. Indikátor Evropské komise se zvýšil na nejvyšší úroveň od počátku roku 2011, zatímco index spotřebitelského sentimentu ISTAT v Itálii vzrostl v po pěti velmi silných měsících v říjnu na nejlepší výsledek od ledna 2016, protože domácnosti přehlížely politickou nejistotu a namísto toho akceptovali pokračující ekonomické oživení.
• EU investuje 1,3 miliardy eur do AI, kyberbezpečnosti a digitálních dovedností
  Evropská unie investuje 1,3 miliardy eur (32,5 miliardy Kč) do umělé inteligence (AI), kybernetické bezpečnosti a digitálních dovedností. V tiskové zprávě to dnes uvedla Evropská komise (EK). Jde o součást programu Digitální Evropa na roky 2025 až 2027. V investicích do umělé inteligence se předhánějí firmy i jednotlivé státy, Evropa v rozvoji AI podle odborníků zatím zaostávala. Zároveň sílí obavy z centralizované AI, kterou by řídila jedna firma nebo jeden stát.
• EU je na pokraji mírné recese
  O ekonomikách EU a USA jsem v nedávné době nemluvil, i když podle mého názoru je jasné, čí ekonomika je silnější. Silná ekonomika je klíčem k silné měně. Když se podíváme dále než na minulý rok, zjistíme, že americký dolar posiluje již 16 let. Vůči euru začal dolar růst z úrovně 1,60 a vůči libře od 2,10. Stojí za zmínku, že za těchto 16 let vzrostl dolar proti euru 1,5x a proti libře se zdvojnásobil. A nejde jen o měny třetí třídy, jejichž věčný pokles se očekává, protože jejich ekonomiky jasně zaostávají. Proto ani celoroční pokles dolaru není nic jiného než korekce a trend je již 16 let "medvědí".
• EÚ je pripravená schváliť druhý odklad Brexitu v prípade, ak Mayová ponúkne jasný plán
  Diplomati členských krajín EÚ v utorok vyhlásili, že únia je pripravená poskytnúť Británii ďalší odklad Brexitu do 30. Júna 2019, avšak s podmienkou, že Mayová predloží jasný plán, ako chce dosiahnuť schválenie dohody o Brexite v britskom parlamente. Európski diplomati rokujú deň predtým, ako sa v Bruseli stretnú lídri štátov EÚ na mimoriadnom summite ohľadom Brexitu. Na summite sa má definitívne rozhodnúť, či EÚ povolí Británii ďalší odklad Brexitu. Viacerí diplomati sa na úvod ministerských rokovaní vyjadrili, že je potrebné predísť scenáru „tvrdého brexitu“. Šéf írskej diplomacie, Simon Coveney sa vyjadril, že „Každý z nás je tento týždeň ochotný podporiť odklad, určite však musíme vidieť plán spojený s týmto odkladom“. Predstavitelia Nemecka a Francúzska naznačili, že sa neplánujú prispôsobiť ľubovoľným požiadavkám Londýna, hoci by sa tiež radi vyhli chaotickému odchodu Británie.
• EU má nová rozpočtová pravidla, jež zadlužování členských zemí ale spíše usnadní. Dosavadní Pakt růstu a stability z 90. let byl porušen ve stovkách případů
  EU má nová rozpočtová pravidla. Pakt růstu a stability z 90. let se tak definitivně stává minulostí. Nová pravidla umožní ještě snazší zadlužování zemí EU, zejména pak eurozóny.
• EU napadá u WTO Čínu; jednou kvůli patentům, podruhé kvůli dovozu z Litvy
  Evropská unie se rozhodla postoupit Světové obchodní organizaci (WTO) k posouzení dva spory, které vede s Čínou. Dosavadní jednání s Pekingem o jejich vyřešení nepřineslo výsledky a Evropská komise (EK) nyní žádá o zřízení panelu, který by vynesl verdikt. Jeden případ se týká omezení dovozu z Litvy, druhý praxe, kdy Čína omezuje držitele patentů při uplatňování jejich práv na ochranu inovací před soudem.
• EU navrhuje zastropování cen plynu
  Evropská komise navrhla strop pro ceny plynu ve výši 275 EUR/MWh. Šéfka energetiky EU Simsonová zdůraznila, že tento mechanismus není stříbrnou kulkou pro snížení cen plynu a bude použit pouze jako poslední možnost. Podle jejího názoru je EU stále zranitelná vůči škodlivému nárůstu cen. Nicméně tyto zprávy měly na ceny plynu jen malý vliv, protože obchodníci se soustředí na předpovědi chladnějšího počasí v USA, zpoždění opětovného spuštění Freeportu a možnou stávku na železnici. Zaměstnanci největší americké železniční odborové organizace hlasovali proti předběžné dohodě o smlouvě uzavřené v září, což zvyšuje možnost stávky na konci roku, která by mohla narušit dodávky uhlí a donutit výrobce elektřiny spalovat více plynu.
• EU nechala zmrazit tři evropské divize ruské banky Sberbank, včetně rakouské Sberbank Europe, pod niž spadá tuzemská Sberbank CZ. Klienti tak například nemohou vybírat vklady
  EU dnes nechala zmrazit tři evropské divize ruské banky Sberbank, ovládané ruským ministerstvem financí. Zmrazení se týká rakouské Sberbank Europe, pod niž spadá i česká Sberbank CZ, a také dvou jejích divizí, slovinské a chorvatské. Znamená to například, že klienti uvedených bank nemohou vybírat své vklady. Zmrazení zatím platí pro celý dnešek a celý zítřek.
• EU odpoví na americká cla sankcemi
  Podle francouzského ministra financí jsou Francie a EU připraveny odpovědět na americká cla sankcemi. Otázkou zůstává, kdo na to nakonec doplatí. Francie a EU jsou podle francouzského ministra financí Bruna Le Maire připraveny zavést sankce. Spojené státy totiž asi v obchodním sporu kolem společnosti Airbus odmítnou přijmout podanou ruku a nakonec stejně zavedou cla, která jsou podle ministra hospodářskou a politickou chybou. USA však může zavést na dovoz z Evropy cla díky vyslovenému verdiktu Světové obchodní organizace.
• EU odpoví na americká cla vlastními opatřeními
  Obchodní sága mezi USA a zbytkem světa pokračuje. V reakci na nedávné oznámení, že USA zavedou cla na dovoz evropského zboží v objemu 7,5 mld. USD, dnes promluvil německý ministr zahraničí Heiko Maas.
• EU od roku 2008 poskytla Palestině desetinásobně větší objem peněz z evropských fondů než Česku. Ač právě od roku 2008 Gaze zcela a definitivně vládne Hamás, nekonají se tam volby, EU své peníze posílá dále
  Finanční pomoc EU Palestině je v posledních patnácti letech zhruba desetinásobná (!) v porovnání s objemem unijních peněz, které v témže období coby řádný člen EU čerpalo Česko.
• EU opatrně vyhlíží první osobní setkání lídrů
  Po více než dvou měsících videokonferencí a dálkových kontaktů začíná Evropská unie opatrně přemýšlet o prvním osobním setkání prezidentů a premiérů. Důvodem je napjatě očekávaný středeční návrh sedmiletého rozpočtu a fondu obnovy ekonomik, o jejichž parametry patrně povedou lídři unijních zemí několikaměsíční tvrdá vyjednávání. Diplomaté se shodují, že summit v Bruselu přichází v úvahu nejdříve začátkem letních prázdnin a předcházet by mu mohlo červnové dálkové jednání.
• EU podala u WTO stížnost kvůli britským subvencím na výrobu větrné energie
  Evropská unie podala u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost kvůli britskému systému subvencí na výrobu větrné energie. Oznámila to dnes Evropská komise. Podle agentury Reuters jde o první stížnost EU na Británii u WTO po brexitu.
• EU pohrozila Twitteru sankcemi kvůli zablokování účtů novinářů
  Evropská unie pohrozila společnosti Twitter sankcemi kvůli tomu, že zablokovala několika novinářům účty na své sociální síti. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová označila krok firmy Elona Muska za znepokojivý. Tvrdě ho kritizuje také Německo, podle něhož není možné svobodu tisku libovolně zapínat a vypínat. Výhrady má i Británie.