EU nechala zmrazit tři evropské divize ruské banky Sberbank, včetně rakouské Sberbank Europe, pod niž spadá tuzemská Sberbank CZ. Klienti tak například nemohou vybírat vklady

Čtěte více

• EU hrozí energetická krize, Slovensko či Rakousko totiž nemají náhradu za ruský plyn. Ukrajina přitom odmítá prodloužit smlouvu o přepravě ruského plynu na jejich území
  Představitelé EU se v rostoucí míře obávají, že celek přijde o ruský plyn, a moc neví, co si mají počít a kde za něj hledat náhradu. Ke konci letoška totiž dobíhá smlouva o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu a nebude obnovena. Kyjev prodloužení smlouvy s ruskou stranou odmítá.
• EU chce ochránit investice firem v Iránu
  Evropská komise by měla zahájit právní proces, který by aktivoval blokovací zákon v Evropské unii, aby ochránil evropské společnosti před hrozbou sankcí Spojených států, které se očekávají v letošním roce. Vzhledem k tomu, že americký prezident Donald Trump odstoupil, resp. Spojené státy, z iránské dohody o jaderných zbraních a slíbil sankce vůči Íránu na počátku tohoto měsíce, evropští vůdci pracují na plánech na ochranu EU společností, které investovaly miliardy eur v Íránu, od dosažení dohody v roce 2015.
• EU chce pod taktovkou Německa prohloubit průmyslovou spolupráci s Čínou, obává se totiž velké obchodní války s ní a i její konkurence, píše Wall Street Journal. EU tím podle listu ale dost riskuje
  Chystaná cla na čínská elektroauta, která jsou v plánu od příštího měsíce, nemají být – v očích Bruselu – úvodním výstřelem v obchodní válce. Evropská unie naopak tiše akceptuje vznik „eurounijně-čínského průmyslového komplexu“. V podstatě tedy již přijala fakt, že čínská elektroauta jsou natolik konkurenceschopná, že evropští výrobci – zatížení regulacemi a normami, jež nesnesou srovnání nikde jinde ve světě – proti většině z nich nemají příliš šancí. Proto se se svým soupeřem hodlá spíše spojit než s ním zápolit; chce jej jen přimět k tomu, aby své elektrovozy vyráběl v EU, a ne v Číně.
• EU Index spotřebitelského sentimentu
  Signály z průzkumů spotřebitelského sentimentu v eurozóně v tomto týdnu přinesly mírně smíšené signály o vývoji. Indikátor Evropské komise se zvýšil na nejvyšší úroveň od počátku roku 2011, zatímco index spotřebitelského sentimentu ISTAT v Itálii vzrostl v po pěti velmi silných měsících v říjnu na nejlepší výsledek od ledna 2016, protože domácnosti přehlížely politickou nejistotu a namísto toho akceptovali pokračující ekonomické oživení.
• EU je na pokraji mírné recese
  O ekonomikách EU a USA jsem v nedávné době nemluvil, i když podle mého názoru je jasné, čí ekonomika je silnější. Silná ekonomika je klíčem k silné měně. Když se podíváme dále než na minulý rok, zjistíme, že americký dolar posiluje již 16 let. Vůči euru začal dolar růst z úrovně 1,60 a vůči libře od 2,10. Stojí za zmínku, že za těchto 16 let vzrostl dolar proti euru 1,5x a proti libře se zdvojnásobil. A nejde jen o měny třetí třídy, jejichž věčný pokles se očekává, protože jejich ekonomiky jasně zaostávají. Proto ani celoroční pokles dolaru není nic jiného než korekce a trend je již 16 let "medvědí".
• EÚ je pripravená schváliť druhý odklad Brexitu v prípade, ak Mayová ponúkne jasný plán
  Diplomati členských krajín EÚ v utorok vyhlásili, že únia je pripravená poskytnúť Británii ďalší odklad Brexitu do 30. Júna 2019, avšak s podmienkou, že Mayová predloží jasný plán, ako chce dosiahnuť schválenie dohody o Brexite v britskom parlamente. Európski diplomati rokujú deň predtým, ako sa v Bruseli stretnú lídri štátov EÚ na mimoriadnom summite ohľadom Brexitu. Na summite sa má definitívne rozhodnúť, či EÚ povolí Británii ďalší odklad Brexitu. Viacerí diplomati sa na úvod ministerských rokovaní vyjadrili, že je potrebné predísť scenáru „tvrdého brexitu“. Šéf írskej diplomacie, Simon Coveney sa vyjadril, že „Každý z nás je tento týždeň ochotný podporiť odklad, určite však musíme vidieť plán spojený s týmto odkladom“. Predstavitelia Nemecka a Francúzska naznačili, že sa neplánujú prispôsobiť ľubovoľným požiadavkám Londýna, hoci by sa tiež radi vyhli chaotickému odchodu Británie.
• Euler Hermes: ČR by bez plynu z Ruska přišlo o čtvrtinu spotřeby energie
  V případě, že by Rusko zcela uzavřelo kohouty plynovodů vedoucích do Evropy, Česko by takto přišlo o 24 procent z celkové roční spotřeby energie. Evropský průměr je devět procent. ČR by tak byla společně s Maďarskem a Slovenskem jednou z nejvíce zasažených zemí v EU. Vyplývá to z analýzy přední světové úvěrové pojišťovny Euler Hermes.
• EU má nová rozpočtová pravidla, jež zadlužování členských zemí ale spíše usnadní. Dosavadní Pakt růstu a stability z 90. let byl porušen ve stovkách případů
  EU má nová rozpočtová pravidla. Pakt růstu a stability z 90. let se tak definitivně stává minulostí. Nová pravidla umožní ještě snazší zadlužování zemí EU, zejména pak eurozóny.
• EU napadá u WTO Čínu; jednou kvůli patentům, podruhé kvůli dovozu z Litvy
  Evropská unie se rozhodla postoupit Světové obchodní organizaci (WTO) k posouzení dva spory, které vede s Čínou. Dosavadní jednání s Pekingem o jejich vyřešení nepřineslo výsledky a Evropská komise (EK) nyní žádá o zřízení panelu, který by vynesl verdikt. Jeden případ se týká omezení dovozu z Litvy, druhý praxe, kdy Čína omezuje držitele patentů při uplatňování jejich práv na ochranu inovací před soudem.
• EU navrhuje zastropování cen plynu
  Evropská komise navrhla strop pro ceny plynu ve výši 275 EUR/MWh. Šéfka energetiky EU Simsonová zdůraznila, že tento mechanismus není stříbrnou kulkou pro snížení cen plynu a bude použit pouze jako poslední možnost. Podle jejího názoru je EU stále zranitelná vůči škodlivému nárůstu cen. Nicméně tyto zprávy měly na ceny plynu jen malý vliv, protože obchodníci se soustředí na předpovědi chladnějšího počasí v USA, zpoždění opětovného spuštění Freeportu a možnou stávku na železnici. Zaměstnanci největší americké železniční odborové organizace hlasovali proti předběžné dohodě o smlouvě uzavřené v září, což zvyšuje možnost stávky na konci roku, která by mohla narušit dodávky uhlí a donutit výrobce elektřiny spalovat více plynu.
• EU odpoví na americká cla sankcemi
  Podle francouzského ministra financí jsou Francie a EU připraveny odpovědět na americká cla sankcemi. Otázkou zůstává, kdo na to nakonec doplatí. Francie a EU jsou podle francouzského ministra financí Bruna Le Maire připraveny zavést sankce. Spojené státy totiž asi v obchodním sporu kolem společnosti Airbus odmítnou přijmout podanou ruku a nakonec stejně zavedou cla, která jsou podle ministra hospodářskou a politickou chybou. USA však může zavést na dovoz z Evropy cla díky vyslovenému verdiktu Světové obchodní organizace.
• EU odpoví na americká cla vlastními opatřeními
  Obchodní sága mezi USA a zbytkem světa pokračuje. V reakci na nedávné oznámení, že USA zavedou cla na dovoz evropského zboží v objemu 7,5 mld. USD, dnes promluvil německý ministr zahraničí Heiko Maas.
• EU od roku 2008 poskytla Palestině desetinásobně větší objem peněz z evropských fondů než Česku. Ač právě od roku 2008 Gaze zcela a definitivně vládne Hamás, nekonají se tam volby, EU své peníze posílá dále
  Finanční pomoc EU Palestině je v posledních patnácti letech zhruba desetinásobná (!) v porovnání s objemem unijních peněz, které v témže období coby řádný člen EU čerpalo Česko.
• EU opatrně vyhlíží první osobní setkání lídrů
  Po více než dvou měsících videokonferencí a dálkových kontaktů začíná Evropská unie opatrně přemýšlet o prvním osobním setkání prezidentů a premiérů. Důvodem je napjatě očekávaný středeční návrh sedmiletého rozpočtu a fondu obnovy ekonomik, o jejichž parametry patrně povedou lídři unijních zemí několikaměsíční tvrdá vyjednávání. Diplomaté se shodují, že summit v Bruselu přichází v úvahu nejdříve začátkem letních prázdnin a předcházet by mu mohlo červnové dálkové jednání.
• EU podala u WTO stížnost kvůli britským subvencím na výrobu větrné energie
  Evropská unie podala u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost kvůli britskému systému subvencí na výrobu větrné energie. Oznámila to dnes Evropská komise. Podle agentury Reuters jde o první stížnost EU na Británii u WTO po brexitu.
• EU pohrozila Twitteru sankcemi kvůli zablokování účtů novinářů
  Evropská unie pohrozila společnosti Twitter sankcemi kvůli tomu, že zablokovala několika novinářům účty na své sociální síti. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová označila krok firmy Elona Muska za znepokojivý. Tvrdě ho kritizuje také Německo, podle něhož není možné svobodu tisku libovolně zapínat a vypínat. Výhrady má i Británie.
• EU poskytne Česku kvůli povodním nečekaně masivní pomoc, zhruba 50 miliard korun. Je ale pak potřeba navyšovat schodek rozpočtu o 40 miliard, když zatím pojišťovny odhadují škody na 17 miliard?
  Ještě včera Národní rozpočtová rada uváděla, že při minulých povodních činila pomoc od EU jednotky procent – a že se Česko musí spoléhat hlavně na své zdroje. To se ale pak večer změnilo. Premiér Fiala totiž oznámil, že Brusel poskytne Česku v přepočtu zhruba 50 miliard korun. A to velmi rychle, bez nutnosti spolufinancování z českých zdrojů. To tedy nejsou žádné jednotky procent (leda že bychom zcela nerealisticky počítali, že povodňové škody půjdou až do tisíců miliard).
• EU povolila firmě PPF převzít mediální CME, majitele Novy
  Skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera může převzít mediální společnost Central European Media Enterprises (CME). Oznámila to Evropská komise. Transakce by měla být dokončena 13. října, dodala CME na svých internetových stránkách.
• EÚ pravdepodobne schávli odklad Brexitu. Nemci navrhujú odklad do konca roka.
  Mimoriadny summit EÚ ohľadom Brexitu zatiaľ nahráva libre. Vyzerá to tak, že odklad bude Británii schválený, avšak vynára sa otázka, aký dlhý odklad bude? Mayová žiadala odklad do 30. júna, pričom lídri EÚ uvažujú o predĺžení odkladu buď do decembra 2019, alebo do marca 2020. Nemci napríklad navrhujú odklad Brexitu do decembra, pričom Francúzi sú za kratší odklad. Výsledok summitu však môže priniesť zvýšenú volatilitu na libre.
• EU prodlouží lhůtu pro Brexit; Ale co se bude dít pak?
  Počátek týdne se nesl ve znamení Brexitu a s ním spojené volatility na trzích. Po rozhodnutí britského parlamentu se situace postupně uklidňuje, přestože stále není jasné, co se bude dít v blízké budoucnosti. V této analýze se podíváme na možnosti, jaké má v současnosti britský premiér Johnson a jaký potenciální dopad na libru můžeme očekávat.