Rozbřesk: Efekt restartu ekonomiky už vyprchal, karanténní šrouby se v ČR utahují dále

Čtěte více

• Rozbřesk: ECB ubere plyn a oznámí omezení kvantitativního uvolňování. Korunu pohání jestřábí tón ČNB
  Dnes se dostává na zřejmě nejzajímavější událost týdne, a sice na zasedání Evropské centrální banky. Jak již naznačilo zasedání minulé a konec konců i projevy šéfa ECB Draghiho v uplynulém měsíci, tak by tentokrát mělo být skutečně nač se těšit. ECB totiž asi rozhodne o tom, jak moc a v jakém objemu bude v příštích kvartálech praktikovat expanzivní politiku kvantitativního uvolňování či APP v hantýrce ECB.
• Rozbřesk: ECB ukáže cestu ČNB, zatímco Bank of Japan znovu zamává holubičími křídly
  Tento týden ECB opět o něco více poodhalí karty a ukáže, jak vážně to vlastně myslí s ukončením měnové expanze. Podle našeho názoru se tento čtvrtek nedozvíme nic úplně převratně nového. Mario Draghi bude vychvalovat rychlejší růst - ten po překvapivě silném květnovém průmyslu pravděpodobně překoná i naše relativně optimistické odhady a ve druhém kvartále by se měl bez větších problémů vyhoupnout nad 2 %. Bude také muset vysvětlit své červnové vystoupení, ve kterém po setkání s ostatními centrálními bankéři na půdě BIS (Banky pro mezinárodní platby) citelně přitvrdil a začal trhy připravovat na konec QE. Na druhou stranu ale asi nebude chtít tento čtvrtek znovu restartovat výprodej na dluhopisových trzích ani pomoci euru k dalším ziskům. Proto se bude nejspíš chtít vyhnout diskusi nad detaily ukončení měnové expanze a bude novináře odkazovat až na zářijové zasedání. Variant ukončení je podle našeho názoru celá řada a v rámci ECB pravděpodobně ještě jasné rozhodnutí nepadlo. S trvalým útlumem QE počítáme nadále až od začátku příštího roku. Nevylučujeme, že se ale ECB rozhodne technicky omezit QE již na podzim (z 60 na 40 miliard euro) ale současně natáhne jeho trvání v této výši do prvního kvartálu. ECB se tak připojí postupně k Fedu a Bank of Canada a v jejích stopách půjde také Česká národní banka. Ta může ostatně již během srpna koketovat s prvním růstem úrokových sazeb. Bank of Japan si naopak tento týden bude chtít dát hodně záležet, aby její komunikace mířila dál zcela opačným směrem a mávala dál výhradně holubičími křídly. TRHY CZK a dluhopisy Česká koruna ke konci týdne lehce zpevnila a pohybuje se pod 26,10 EUR/CZK. V tomto týdnu bude klíčové sledovat vystoupení Maria Draghiho po zasedání ECB (viz úvodník). Jakékoliv zmínky o blížícím se konci QE mohou koruně podle našeho názoru spíše pomoci - budou vnímány jako signál pro růst sazeb ČNB. EURUSD + zahraniční FX Páteční americká data se odchýlila od očekávání a na trzích to bylo znát. Nejsledovanější údaj - inflace - byl nižší než konsensus a zklamal i slabý maloobchod. Za odhady zaostala rovněž spotřebitelská důvěra podle Michiganské university a pouze mírně překonal očekávání růst amerického průmyslu. Sázky na další letošní zvýšení sazeb Fedu po číslech klesly a to se projevilo na nižších dluhopisových výnosech a slabším dolaru. Slabá americká data ocenilo nejenom euro, ale také libra, zlotý či forint. Daří se také komoditním měnám, které dnes po ránu dostávají další podporu v podobě silného čínského růstu HDP za 2. kvartál. Tento týden bude primárně v režii zasedání ECB, ale celkově vzato situace pro dolar nevypadá vůbec růžově. Americký růst je slabý (náš běžící odhad Stopař ukazuje jen na 1,6% růst) a inflace se nechce dostatečně přiblížit k 2% cíli. Obojí přitom zařídí jen slabší dolar, takže v krátkodobém horizontu je dost možný posun EUR/USD k důležité technické úrovni 1,17.
• Rozbřesk: ECB ukončila éru záporných sazeb s novým TPI v zádech
  Konec jedné éry. I tak by se dalo označit včerejší rozhodnutí, kterým Evropská centrální banka po více než osmi letech opustila záporné úrokové sazby. Rada guvernérů se totiž rozhodla – navzdory očekávání trhu a své vlastní komunikaci – zahájit cyklus normalizace úrokových sazeb jejich razantnějším zvýšením o půl procentního bodu, díky čemuž se depozitní sazba dostala na 0 %.
• Rozbřesk: ECB ustojí poslední várku slabých čísel a nic zásadního nezmění…
  ECB na svém prvním letošním zasedání pravděpodobně udrží “nervy na uzdě” a na své politice ani komentáři nebude měnit prakticky nic. V průběhu prosince sice výrazně narostlo napětí na trzích a utáhly se finanční podmínky. V průběhu ledna už se ale situace částečně stabilizovala a především se postupně utáhlo rozpětí mezi výnosy německých a periferních dluhopisů - italské výnosy oproti úrovním od začátku prosince poklesly skoro o 70 bps. Mario Draghi a jeho družina tedy nejsou pod přímým tlakem trhů.
• Rozbřesk: ECB v kleštích vysoké inflace a války na Ukrajině
  Finanční trhy, které aktuálně žijí ve stínu ruské invaze, budou mít šanci se dnes zaměřit i na jiné důležité makro-události, jakými budou zasedání ECB a zveřejnění americké inflace za měsíc únor.
• Rozbřesk: ECB zahájila revizi své politiky
  Včerejší zasedání ECB nepřineslo žádnou změnu měnové politiky této centrální banky, a tak úrokové sazby zůstávají tam, kde byly. Kvantitativní uvolňování (QE) odstartované teprve v listopadu pokračuje v nezměněném rozsahu. QE chce ECB ukončit jen těsně před tím, než začne zvyšovat úrokové sazby.
• Rozbřesk: ECB znovu pod italským tlakem?
  Udržet si politickou nezávislost bude pro ECB zdá se čím dál tím těžší. Včera se stala terčem kritiky nových vládních stran v Itálii za to, že v uplynulém měsíci (v rámci programu QE) nakoupila více německých a méně italských dluhopisů. Centrální bankéři ve Frankfurtu přitom nikdy nekupují stejnou proporci dluhu každý měsíc. Roli hrají zejména technické faktory jako potřeba reinvestovat splatný dluh.
• Rozbřesk: ECB zůstává i nadále klid na práci
  Navzdory pokračujícímu masívnímu tisku eur se ECB příliš nedaří s dosahováním jejího inflačního cíle. Dvouprocentní růst spotřebitelských cen zůstává stále v nedohlednu, nicméně to neznamená, že uvolněná měnová politika nepřináší nějaké to ovoce. Především si tuto velkorysou politiku užívají zadlužené země, které díky ní mohou platit nízké úroky a v klidu se zadlužovat dál.
• Rozbřesk: ECB zvedla sazby a překvapila jestřábí rétorikou, eurodolar atakoval 1,07
  Evropská centrální banka včera dle očekávání zvýšila depozitní sazbu o 50 bazických bodů na 2,0 %. Ještě důležitější než samotný růst sazeb byl však doprovodný komentář, který se nesl v překvapivě jestřábím duchu a měl za následek výplach na rizikových aktivech. Rada guvernérů má totiž za to, že úrokové sazby by se měly dále „znatelně a stabilním tempem zvyšovat, aby dosáhly dostatečně restriktivní úrovně“. Na restriktivní úrovni by navíc měly úrokové sazby setrvat po delší dobu k zajištění včasného návratu inflace k 2% cíli.
• Rozbřesk: ECB zvýšila sazby nejvíce od vzniku eurozóny a půjde dál
  ECB včera dokonala jestřábí obrat - zvýšila sazby o 75 bps (nejvíce od vzniku eurozóny) a jasně naznačila, že bude na nadcházejících zasedáních sazby dál zvyšovat (my čekáme až do blízkosti 2,50 %). Otázka kvantitativního utahování sice zůstává pro centrální bankéře ve Frankfurtu mimo hru, to ale pro trhy to nebylo velké překvapení.
• Rozbřesk: Efekt restartu ekonomiky vyprchal, COVID znovu utahuje Česko
  Ani další várka nových dat z české ekonomiky nevyznívá příliš optimisticky. Maloobchod sice zaznamenal nárůst, nicméně spíše jen symbolický. Oproti červenci se tak tržby tentokrát zvýšily jen o 0,3 %, ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 2,1 %. Pokud srovnáme úroveň nákupů s předkovidovým vývojem, tak čeští spotřebitelé v srpnu utráceli zhruba stejně jako na začátku roku. Ukazuje se, že poté, co po uvolnění zrealizovali odloženou poptávku, chuť výrazněji utrácet opadá. Je to vlastně i logické vzhledem k obavám z dalšího vývoje ekonomiky i jejich finanční situace, stejně jako s ohledem na výrazné přibrzdění růstu příjmů. Růst mezd je silně zbrzděný, a tak nárůst disponibilního důchodu obstarávají především zvýšené sociální dávky. To není zrovna kombinace, která by nahrávala návratu dřívějšího spotřebitelského chování.
• Rozbřesk: Ekonomické trendy nastupující dekády, aneb na co se připravit?
  Posledním dnem roku 2019 uzavřela svou kapitolu také minulá dekáda, jejíž začátek poznamenaly následky velké hospodářské krize, zatímco jejímu konci dominovaly obavy z blížící se recese. Ty se sice prozatím nenaplnily, nicméně vše nasvědčuje tomu, že nejistota ohledně vývoje světové ekonomiky přetrvá i v tomto roce. Co dalšího nám minulá dekáda může napovědět o hlavních trendech pro nastupující dvacátá léta?
• Rozbřesk: Ekonomika eurozóny v útlumu
  Eurozóna se na rozdíl od Spojených států dokázala v první části roku vyhnout (technické) recesi, vstup do druhé poloviny se však nese ve znamení viditelného zpomalení růstové dynamiky. Včera zveřejněný souhrnný index nákupních manažerů (PMI) za země eurozóny skončil i v srpnu pod hranicí 50, což signalizuje pokles hospodářské aktivity ve třetím čtvrtletí.
• Rozbřesk: Ekonomika eurozóny ztrácí na tempu
  Nepřekvapil, a tak ani nezarmoutil. Asi tak se dá zhodnotit bleskový odhad HDP eurozóny za čtvrtý kvartál loňského roku. Podle odhadu Eurostatu si hospodářství eurozóny udrželo mezičtvrtletní tempo 0,2 %, což v meziročním srovnání znamenalo zpomalení růstu ze 1,6 % na 1,2 %. Ještě v prvním pololetí přitom ekonomika eurozóny rostla svižným tempem překonávajícím dvě procenta, nicméně s tím, jak začal ztrácet dech průmysl – zvláště pak ten automobilový ovlivněný jednak nasycením poptávky, ale i novými emisními regulacemi – se nenašlo žádné další odvětví, které by tento výpadek dokázalo dostatečně vyvážit. A jak naznačují poslední PMI, na restart průmyslu to nevypadá ani v úvodu letošního roku. Navzdory přehršli levných peněz natištěných ECB a uvolněné fiskální politice v řadě zemí Unie. Když k tomu připočteme nejistotu kolem brexitu a zpomalování čínské poptávky, důvod k optimismu se hledá jen těžko.
• Rozbřesk: Ekonomika si vede lépe, než ČNB předpokládala, Fed opouští pohádku o dočasně vysoké inflaci
  Dva měsíce po konci třetího kvartálu máme konečně možnost seznámit se s podrobnými – i když ještě ne se všemi – výsledky české ekonomiky. Růst HDP byl nakonec o něco málo lepší, než naznačoval bleskový odhad, což je s ohledem na situaci v automobilovém průmyslu docela malý zázrak.
• Rozbřesk: Emerging markets opět na koni a další test poptávky po českých bondech
  Ty tam jsou časy, kdy novinovým titulkům dominovaly obavy z prudkého zpomalení čínské ekonomiky či vážných hospodářských problémů Ruska. Rozvíjející se ekonomiky dokázaly od té doby překonat past klesající růstové dynamiky – v níž ustrnuly během první pětiletky tohoto desetiletí – a vyšvihnout se k solidnímu růstu v roce 2017. Jaké jsou vyhlídky na rok letošní?
• Rozbřesk: Energetická krize a jestřábí Fed drží na trzích strach
  Trhy hýbe energetická krize a jestřábí rétorika amerického Fedu. Tato “smrtící” kombinace poslala ke konci týdne akciové trhy prudce dolů - akciové indexy v USA ztratily přes 3 % a ztrácely druhý týden v řadě. Letní vlna oddychu je tak definitivně pryč.
• Rozbřesk: Energie a paliva táhnou inflaci v EU a dolar těží ze slov z Fedu
  Vyšší inflace se stává nejenom realitou ČR, ale i dalších evropských zemí. V EU se meziroční inflace po dvou letech vrátila na hranici dvou procent, a to především zásluhou zemí stojících mimo eurozónu. Premianty v evropském inflačním klání jsou Maďarsko a Polsko, kde se již inflace dostala přes hranici pěti procent. ČR má v tomto řebříčku čestné čtvrté místo.
• Rozbřesk: Erdoganomika, aneb makroekonomické voodoo v praxi
  Netrvalo příliš dlouho a v Turecku se opět dějí věci. Jen co vstřebal bolestivou porážku v místních volbách v Istanbulu se turecký prezident Erdogan rozhodl odvolat guvernéra centrální banky a opět si znepřátelit trhy. Samozvanému bojovníkovi proti vysokým úrokovým sazbám se totiž nelíbí – podobně jako jeho americkému protějšku – příliš restriktivní politika centrální banky. Na rozdíl od Trumpa však Erdogan koncentruje výrazně větší rozhodovací pravomoci, díky kterým má přímý vliv nejen na fiskální, ale také měnovou politiku.
• Rozbřesk: Erdogan utahuje šrouby, políčeno má na centrální banku
  Ani ne tři týdny od znovuzvolení Recepa Erdogana prezidentem je zřejmé, že se Turecko vydává opačným směrem, než trhy tajně doufaly. Erdogan totiž začal ihned po inauguraci úřadovat přesně v intencích svého neortodoxního ekonomického přístupu, nově navíc posílen rozsáhlými prezidentskými pravomocemi. A to samozřejmě těžce nese turecká lira, která se v obavách o další vývoj opět propadla poblíž rekordních hodnot vůči americkému dolaru.