Potopí tchaj-wanská delegace českou ekonomiku?

Čtěte více

• Potenciální snižování sazeb centrálními bankami žene trhy vzhůru
  Americké akciové trhy zahajují dnešní obchodování v zisku. Index Dow Jones posiluje o 1,3 %, S&P 500 roste o 0,7 % a technologický Nasdaq přidává 1,8 %. V rámci širšího indexu S&P 500 se nejlépe daří technologickým firmám (+1,8 %). Jediným ztrátovým odvětvím jsou v tuto chvíli síťová odvětví (-0,2 %). To hlavní, co aktuálně žene globální trhy vzhůru, je očekávání investorů nad závěry dvoudenního zasedání Fedu, které začíná dnes. Očekává se, že by zástupci Fedu mohli naznačit ve svém výhledu úrokových sazeb, že by mělo dojít k jejich snižování ve zbytku roku. Druhou pozitivní zprávou je oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém prohlásil, že na summitu zemí G20 bude mít se svým čínským protějškem „delší“ schůzi, než bylo původně zamýšleno.
• Potenciální test ročních maxim EURUSD zůstává ve hře
  Euro se ustálilo v oblasti okolo 1.1150/1200. Pokud prorazí nad úroveň 1.1300, vytvoří si tak cestu až na 1.1400/50 nebo ještě výš. Technicky považujeme oblast kolem 1.1350 za úroveň „make-or-break" a v případě průrazu můžeme dosáhnout oblasti současných ročních maxim.
• Potenciální výprodej zlata
  Zlato vzrostlo od začátku roku už o 10 %. Jeho hvězdná rally dotlačila ceny tak daleko, kam to jen letos jde. Po testu rekordních maxim před více jak týdnem se zlato obchoduje v širokém pásmu mezi 1 900 a 2 100 USD.
• Potenciál obnovy pre GBPUSD
  Kľúčovou udalosťou pre GBPUSD po zvyšok týždňa bude revízia monetárnej politiky Bank of England 5-6. novembra a PMI výstavby a služieb...
• Potenciál růstu eura a libry je stále omezený
  Včera jsme byli svědky silné rally eura a britské libry, kterou podpořily projevy představitelů Fedu. Trh si cení zejména komentářů těch, kteří letos hlasují o rozhodnutích o měnové politice, takže pod zvláštním drobnohledem byly výroky Loretty Mester a Mary Daly. Obecně lze říci, že politici stále očekávají, že americká centrální banka sníží úrokové sazby v roce 2024 třikrát, ačkoli se snížením výpůjčních nákladů zatím nespěchá.
• Potěší, nebo zklame? Během vyčkávání na Fed klesají výnosy dluhopisů, akcie hledají směr
  Během vyčkávání na večerní informace z Fedu sledujeme na trzích větší pohyby než ráno. Dohromady ale nepůsobí dojmem, že by se očekávání posouvala jedním, či druhým směrem. Na poklesu se shodují dluhopisové výnosy v Evropě i USA. Americké kratší splatnosti jdou dolů o něco rychleji, což ale dolaru nebrání v odpoledním posilování na páru s eurem na 1,1135.
• Potíže v dodavatelském řetězci sráží tuzemský průmysl
  Dubnová data v plné síle ukázala na potíže v dodavatelském řetězci v souvislosti s válkou na Ukrajině i pandemií covidu, který kvůli lockdownům omezil produkci zejména v Číně, tedy v počátcích výrobního řetězce.
• Potíže v Líbyi
  Nejnovější průzkum agentury Reuters ukázal, že produkce ropy v říjnu vzrostla o 70.000 barelů za den – v Libyi je nárůst na 1 milion barelů denně. Zdá se však, že je to krátkodobé, neboť produkce opět údajně poklesla kvůli protestu.
• Potopia grécki veritelia skrz bankový bail-in podnikovú sféru?
  Grécko v posledných plní titulky predovšetkým kvôli kolapsu bankových akcií, ktoré prišlo po pondelkovom znovuotvorení...
• Potopí Portugalsko euro?
  Hneď na začiatok si povedzme, že sotva. Včera síce jednotná mena...
• Potraviny jsou nejlevnější za 6 let, klesá široké spektrum zemědělských komodit
  Ač se to z regálů maloobchodních řetězců nemusí zdát zřejmé, ceny potravin na burzách se nacházejí na mnohaletých mini...
• Potraviny rychle zlevňují, inflace je ale stále vysoká. Jak to?
  Spotřebitelské ceny v Česku stoupají, a to stále velmi výrazně. Podle nejnovějších údajů, těch srpnových, totiž rostly meziročním tempem 8,5 procenta. To je vskutku stále citelná inflace. Ovšem nepřehlížejme ono slůvko „meziročním“. Ano, v porovnání s loňským srpnem ceny stále výrazně rostou. Zhruba čtyřikrát výrazněji, než by si přála Česká národní banka. Ta má ze zákona dbát také o cenovou stabilitu. A ta je plně slučitelná s dvouprocentní meziroční inflací.
• Potraviny v České republice zlevňují. V okolních zemích však ceny rostou
  „Podle údajů Eurostatu došlo v lednu 2024 k poklesu cen potravin v České republice o 4,8 procenta. Oproti tomu ceny potravin ve všech našich sousedních státech vzrostly. Nová data o vývoji cen zemědělských výrobců navíc naznačují, že by zlevňování některých druhů potravin mělo pokračovat i v následujících měsících,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Potraviny v Česku jsou stále o desítky procent dražší než roku 2021, tedy před nástupem inflační vlny. Klesají nyní nejrychleji v EU, neboť předtím stoupaly v rámci EU výrazně nadprůměrně
  Ceny potravin v červnu meziročně klesly nejvíce v celé Evropské unii, o 4,8 procenta, píše tuzemský tisk. Premiér Fiala pak přidává, že zlevňují nejvíce v rámci OECD. Až to skoro vypadá, že Česko je nyní rájem levného nakupování.
• Potraviny v Česku zdražují nejrychleji za více než třináct let. Pro vládní politiky je to další špatná zpráva
  Kilogram vepřové pečeně zdražil mezi prosincem a lednem o 10,70 kč. Polotučné mléko o skoro korunu. Máslo v přepočtu na kilogram bylo oproti prosinci dražší o bezmála čtyři koruny. Výsledkem toho všeho je nejprudší meziměsíční cen potravin a nealkoholických nápojů za posledních více než třináct let. V lednu 2021 totiž potraviny a nealkoholické nápoje meziměsíčně zdražily o 3,1 procenta. V tomto miléniu zdražily výrazněji jen jednou, a to právě před více než třinácti lety, v listopadu 2007, kdy z měsíce na měsíc poskočily o rovná čtyři procenta.
• Potraviny, včetně zeleniny, znatelně zdraží. Poslanci totiž schválili kvóty na potraviny
  Sněmovna dnes schválila takzvané kvóty na potraviny. To znamená, že od příštího roku prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních budou muset prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyrobených v Česku. Menších prodejen, s plochou pod 400 metrů čtverečních, se nařízení týkat nebude. Pokud kvóty na potraviny projdou i Senátem, lidem v ČR v příštích letech potraviny citelně zdraží, přičemž se zhorší jejich dostupnost a časem i zdravotní stav obyvatel ČR.
• Potraviny v dubnu výrazně zdražily, co čekat dál?
  Ceny potravin nás v dubnu překvapily výrazným růstem napříč většinou kategorií od masa, přes mléčné výrobky po pečivo. Klesly pouze ceny olejů, tuků a zeleniny. Celkově vzrostly ceny potravin o 1,6 % meziměsíčně (naše očekávání +0,2 %), což nás vedlo k posunu inflační trajektorie pro nejbližší měsíce směrem vzhůru.
• Potraviny ve světě už plošně zlevňují, čeští prodejci ovšem místo toho své ceny často dále šponují. Češi by si měli dát při nákupu v obchodě pozor a nekupovat potraviny za jakoukoli cenu
  Ceny potravin ve světě v tomto měsíci podle všeho klesají, a to poprvé za více než dva roky. Hrozba globální potravinové krize je nejspíše zažehnána. K mnoha českým prodejcům, včetně řetězců, ovšem tato zpráva ani po několika měsících zjevně nedorazila, plyne z říjnových dat ČSÚ.
• Potraviny ve světe už zlevňují, Češi se ale musí připravit na další zdražování. Při nákupech by měli být v adventním čase zvláště obezřetní, prodejci se budou snažit kapitalizovat mimořádné okolnosti
  Světová potravinová krize je nejspíše zažehnána. Ve světě totiž po více než dvou letech potraviny podle všeho konečně zlevňují. V Česku si ovšem na takový příznivý vývoj ještě počkáme, zatím je bohužel třeba připravit se na další zdražování. Řetězce a další prodejci se budou snažit mimořádné okolnosti maximálně kapitalizovat ve svůj prospěch.
• Potraviny v obchodech v Česku dlouhodobě zdražují nejpomaleji ze zemí Visegrádské čtyřky, srovnatelně s Německem. To však nevylučuje, že jsou tuzemští zemědělci a potravináři i tak odběrateli „ždímáni“ více než jinde
  Ceny potravin v Česku v posledních letech rostou pomaleji než v ostatních zemích Visegrádské skupiny. Letos v říjnu byly ceny v obchodech v Česku o 49,6 procenta výše než v průměru v roce 2015. V Polsku za stejnou dobu potraviny podražily o 61 procent, na Slovensku o 61,1 procenta, a v Maďarsku dokonce o 96,9 procenta. V Evropské unii jako celku to bylo o 41,6 procenta, v Německu pak o 45,8 procenta a v Rakousku o 34,4 procenta. Údaje vyplývají ze statistiky Eurostatu.