Rozbřesk: Fed vyráží do boje s koronavirem a snižuje sazby o 50 bps

Čtěte více

• Rozbřesk – Fed si prý není jistý, ale téměř všichni členové FOMC sázejí na rychlejší růst
  Nad americkou centrální bankou už zase visí obrovský mrak nejistoty. Tentokrát prý kvůli tomu, že je podle centrálních bankéřů z Fedu příliš brzy na to soudit, jaké změny budou (po volbách) v hospodářské politice implementovány a jak se projeví v ekonomickém růstu. Nicméně - jak včera odhalil podrobný zápis z prosincového zasedání měnového výboru (FOMC) - zhruba polovina jeho členů již do svých očekávání zakomponovala fakt, že ze strany nové republikánské administrativy přijde fiskální expanze. Logika uvažování (poněkud více jestřábích centrálních bankéřů) jde přitom zhruba následujícím směrem: stimulace domácí poptávky při extrémně nízké míře nezaměstnanosti ještě více zahřeje ekonomiku, což si vyžádá kompenzaci ze strany Fedu. Proto také nová prosincová (makro)prognóza Fedu zahrnovala tři zvýšení úrokových sazeb v roce 2017 namísto předchozích dvou.
• Rozbřesk: Fed snížil úroky “jen” o čtvrt bodu, koruna před zasedáním ČNB pod tlakem
  Americká centrální banka ignorovala apely prezidenta Trumpa, aby snížila oficiální úrokovou sazbu o pořádný kus, a zredukovala ji “jen” o čtvrt procentního bodu. Fed sice zároveň s okamžitou platností ukončil restriktivní prodeje dluhopisů ze své bilance, avšak tento ekonomice a trhům nápomocný krok kompenzuje pohled strukturu hlasování členů FOMC. Dva jestřábi hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny a nenašel se nikdo, kdo by zvedl ruku pro snížení o 50 bazických bodů, což si před zasedáním přála nemalá část trhu.
• Rozbřesk: Fed sráží úroky na nulu a rozjíždí kvantitativní uvolňování
  Nejrychleji během víkendu přibývali nakažení ve Španělsku. Ovšem nejen tam, a tak sada opatření přijatých přes víkend pravděpodobně na přelomu prvního a druhého kvartálu do značné míry paralyzuje ekonomiku eurozóny. Španělsko podobně jako Itálie vstoupilo do úplné karantény, Francie k tomu má velice blízko a Německo zavřelo své hranice s Francií Švýcarskem a Rakouskem. A k tomu samozřejmě přišlo o víkendu také úplné vyhlášení karantény v Česku. Naše poslední revize odhadů na růst v eurozóně se pohybují okolo -0,7 % pro rok 2020 (Evropská komise odhaduje -1 %), ale s hloubkou a délkou dopadů epidemie se mohou odhady spíše dále zhoršovat. V Česku v tuto chvíli odhadujeme možnost snížení českých sazeb o 100 bps na nejbližším zasedání.
• Rozbřesk – Fed tento týden po devíti a půl letech zvedne oficiální sazby
  Tento týden se schyluje k historické události. Poprvé po devíti a půl letech si americký Fed vyzkouší, jaké to je zdražovat peníze. To pro trhy sice samo o sobě nebude velké překvapení - zvýšení sazeb o 25 bps čeká naprostá většina trhu. Zásadní bude doprovodná komunikace - výhled na sazby v příštím roce (tzv. Dot plot) a tisková konference šéfky Fedu Janet Yellenové. Celkově sázíme na to, že se Fed bude snažit udělat vše pro to, aby trhy spíše zklidnil a krátké americké výnosy zastavily svůj nárůst a dolar neměl moc důvodů bezprostředně po zasedání dál posilovat. Zda se to povede, zůstává otevřenou otázkou. Čekají na to nejen americké trhy, ale především řada rozvíjejících se trhů. Ty kvůli nervozitě před blížícím se Fedem a padajícím cenám ropy zažívají nepříjemné výprodeje - brazilský real, jihoafrický rand nebo turecká lira se staly otloukánky minulého týdne a v posledních dnech ztrácely 2-4 %. Dobře se nedýchá ani našim sousedům v regionu - maďarský forint a polský zlotý ztratily v uplynulém týdnu přes procento. Jen koruna, jako by se jí nic z toho netýkalo, pozvolna pluje v těsné blízkosti 27,00 EUR/CZK.
• Rozbřesk: Fed úroky nesnížil, ale ztrácí trpělivost s nízkou inflací. Na konci července to může být jinak
  Fundamentální výhled americké ekonomiky zůstává sice příznivý, ale Fed již začíná ztrácet trpělivost se zhoršujícím se podnikatelským sentimentem a nízkou inflací. Oficiální úrokové sazby se tedy sice zatím v USA nemění, avšak řada členů vedení Fedu, jež dosud podporovala stabilitu sazeb, se nyní přiklání k tomu, že by bylo žádoucí snížit úrokové sazby již tento rok. Jak přitom šéf Fedu J. Powell na tiskové konferenci několikrát zdůraznil, americká centrální banka bude v následujících týdnech velmi pozorně sledovat nejen příchozí data, ale i to, jak dopadne nadcházející jednání zemí G20 v otázce obchodu. Podle toho se zachová na příštím zasedání na konci července. Je přitom jasné, že jak prezident Trump, tak trhy, si jasně přejí co nejrychlejší redukci úroků, byť vedení Fedu v tom ještě nemá jasno.
• Rozbřesk: Fed vidí sazby na 5 %, trh nesouhlasí. Do bankovní rady ČNB míří Kubíček a Procházka
  Úrokové sazby Fedu se sice vyšplhaly již do intervalu 4,25-4,5 %, ale šéf americké centrální banky si stále nemyslí, že jsou na dostatečně restriktivní úrovni. Přesně takový obrázek poskytuje i nová prognóza úrokových sazeb Fedu, která vidí jejich vrchol v roce 2023 v intervalu 5,0-5,25 %, což je pochopitelně podstatně výše, než jak to vidí dolarová výnosová křivka. A to je právě kámen úrazu, který musí Fed iritovat, neboť trh (na rozdíl od centrální banky) počítá s tím, že oficiální úrokové sazby půjdou dolů již příští rok. Jinak řečeno, tzv. finanční podmínky jsou v americké ekonomice uvolněnější, než by si J. Powell & spol. přáli. I proto nová úroková prognóza Fedu implikuje restriktivnější trajektorii, ačkoliv po říjnových a listopadových inflačních číslech spí vedení centrální banky přece jenom klidněji. 
• Rozbřesk: Fed vidí zpomalení inflace jako dočasné a politiku nemění
  Americká centrální banka sice začíná být lehce nervózní z inflace, která se stále nachází pod 2% cílem, ale prozatím s tímto faktem nehodlá aktivně bojovat. Šéf Fedu Powell a jeho kolegové totiž stále věří, že (jádrová) inflace bude pod cílem jen přechodně. Jinak řečeno Fed se zatím nechystá provést preventivní snížení úroků, které by fungovalo jako pojištění proti nízké inflaci a poklesu dlouhodobých inflačních očekávání. Dodejme, že za takovou akci nelze považovat aktuální snížení úrokové sazby, kterou Fed úročí dobrovolné rezervy bank. Jak J. Powell na tiskovce zdůraznil - toto kosmetické snížení z 2,40 % na 2,35 % není měnově-politickou akcí.
• Rozbřesk: Fed v pozici pilota, jenž přišel o navigaci a pomalu ztrácí radiové spojení
  Představte si pilota, který má v nádrži paliva tak akorát, aby doletěl na letiště, avšak před jeho strojem se formuje nepříjemně vypadající bouře. Pilot zvažuje alternativy, avšak co čert nechtěl, službu mu vypoví navigace a radiové spojení se pomalu vytrácí. Prekérka, co? A přesně do takto nezáviděníhodné situace se postupně dostává americký Fed.
• Rozbřesk: Fed vyčkává, IKEA, Starbucks a Apple zavírají své prodejny v Číně kvůli koronaviru
  Tisková konference šéfa Fedu J. Powella po zasedání FOMC se tentokrát nesla v poněkud jiném duchu než obvykle. Tradiční salonní debata o bilanci makroekonomických rizik či připravované revizi měnové strategie Fedu byla totiž tentokrát vystřídána daleko techničtějším povídáním o tom, jak optimálně nastavit úroveň bankovních rezerv v systému. Něco, co nikdo přesně neví, ale co má velmi důležité implikace pro finanční trhy, neboť je velký rozdíl jestli Fed (například nákupy aktiv) zajistí nadbytek či naopak nedostatek bankovních rezerv.
• Rozbřesk: Fed vydá novou prognózou, která možná ukáže na vyšší ochotu jít se sazbami rychleji nahoru
  Tak dlouho chodila vysoká inflace okolo netečných centrální bank, až ji začaly brát na vědomí a začínají konat, neboli svoji politiku utahovat. Co je přitom zajímavé, že pokud se podíváme napříč světem, tak prakticky neuplyne den, aby některá z centrální bank ať už vyslala jasný jestřábí vzkaz (viz ČNB v tomto týdnu), anebo přímo zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu.
• Rozbřesk: Fed zahrál na holubičí notu, fakticky ale svoji politiku nezměnil
  Fed na svém prvním zasedání v roce naservíroval trhům přesně to, co si mohly přát - uklidňující slova o trpělivosti, jež berou v úvahu zpomalení Číny a Evropy. Americká centrální banka navíc jedním dechem dodává, že je připravena v případě potřeby upravit restriktivní část své politiky v podobě vyfukování vlastní bilance. Padlo sice mnoho nových slov, avšak přísně vzato se politika Fedu od předvánočního zasedání fakticky nijak nezměnila - centrální banka ponechává oficiální úrokové sazby v pásmu 2,25-2,50 % a bude i nadále prodávat dluhopisy v objemu 50 miliard dolarů měsíčně.
• Rozbřesk: Fed znovu utáhne měnové šrouby a dále přiostří rétoriku
  Globální trhy a speciálně v poslední době trápící se emerging markets by se měly mít na pozoru. Večer nás totiž čeká zasedání Fedu s celou paletou jestřábích kroků, přičemž ne všechny jsou zahrnuty v tržních cenách.
• Rozbřesk: Fed zvedne sazby o očekávaných 75 bps. Klíčová však bude rétorika
  Před námi je další z historických zasedání americké centrální banky, která dnes večer již počtvrté v řadě zvýší oficiální úrokové sazby o 75 bazických bodů. Oficiální úrokové sazby Fedu se tak dostanou do intervalu 3,75 - 4,00 %, kde se naposledy nacházely v roce 2005 - tedy před globální finanční krizí.
• Rozbřesk: Fed zvedne sazby o 75 bazických bodů a zveřejní jestřábí prognózu. Proč končí éra levné ropy?
  Vysoké ceny ropy a především finálních produktů nadále citelně zdražují paliva pro koncové spotřebitele. Stále větším politickým tématem jsou před blížícími se podzimními volbami drahé pohonné hmoty ve Spojených státech, kde jsou řidiči tradičně zvyklí na levný benzín. Jeho průměrná cena však poprvé v historii překonala hranici 5 USD/galon. Americký prezident Biden na to konto tvrdě kritizoval domácí ropný gigant Exxon, který dle jeho slov „v tomto roce vydělal více než pánbůh“.
• Rozbřesk: Fed zvýšil sazby a věří ekonomice, Holanďané Ruttemu
  Vše jde podle plánu a tak prostě dozrál čas na další zvýšení oficiálních sazeb. Zároveň ale není úplně kam spěchat. Tak by se jednoduše daly shrnout závěry včerejšího zasedání americké centrální banky.
• Rozbřesk: Fed zvýšil sazby, koruně jestřábi chybí a trh s auty je v kondici
  České ekonomice se v roce 2017 vedlo nad očekávání dobře, a to především zásluhou tuzemského průmyslu, který mimochodem představuje necelou třetinu HDP. Vhledem k tomu, že třetina této třetiny je pak automobilový průmysl, který obstarává přibližně třetinu českého exportu, proto nelze zcela ignorovat údaje o registracích (poněkud zjednodušeně řečeno prodejích) osobních automobilů v EU. Nakonec tam většina v tuzemsku vyráběných aut skutečně končí.
• Rozbřesk: Fed zvýší sazby o 50 bazických bodů a ohlásí proces kvantitativního utahování
  Celá jedna generace obchodníků na finančních trzích nezažila okamžik, ke kterému dojde dnes večer. Americká centrální banka totiž zvedne oficiální úrokové sazby o více než 25 bazických bodů. Konkrétně večerní zasedání Fedu by totiž mělo přinést zvýšení úroků o 50 bazických bodů, byť dokonce malá část trhu doufá i v něco více. Růst úroků o 75 bazických bodů však není s ohledem na rétoriku z vedení Fedu pravděpodobný. Naopak pravděpodobné je to, že Fed počínaje červnem zahájí proces vyfukování své bilance (avizuje, že do konce července by objemy prodávaných dluhopisů měly činit 95 mld. měsíčně).
• Rozbřesk: Fed zvyšuje sazby a posílá trhům jestřábí prognózu. Default Ruska na obzoru?
  Americký Fed včera poprvé od startu pandemie zvýšil úrokové sazby. Bylo to sice “pouze” o 25bps, doprovodná prognóza ovšem (tak jak jsme očekávali) překvapila trhy více jestřábím vyzněním. Předpokládá v tomto roce celkem sedminásobný růst úrokových sazeb a konec “utahovacího” cyklu na 2,75 %. Současně s tím v doprovodných komentářích J. Powell působil jednoznačně jestřábím dojmem. Zdůrazňoval nebezpečí vysoké inflace a neukotvených inflačních očekávání, zatímco současně mluvil o síle domácí ekonomiky (zejména pak trhu práce).
• Rozbřesk: Finanční trhy ovládl strach z covidové Delta varianty
  Trvalo to týdny, ale záhada klesajících delších úrokových sazeb ve vyspělých zemích je rozluštěna. Nehledě na uvolněnou letní atmosféru je noční můra s přezdívkou COVID znovu na scéně, což si trhy s rizikovými aktivy (na rozdíl od bezpečných dluhopisů) až dosud nechtěly připustit.
• Rozbřesk: Firmy stále více počítají s tím, že budou zdražovat
  Nálada v české ekonomice sice v posledních měsících trochu uvadá, avšak stále zůstává na vysoké úrovni, takže do jisté míry lze zhoršování považovat spíše za korekci odrážející nadsazená očekávání zejména ve službách. Postupně se na tržbách ukazuje, že firmy v cestovním ruchu stále pociťují nedostatek zahraničních návštěvníků, kteří ještě před pandemií utratili v ČR přes 160 mld. korun, zatímco loni to byla jen polovina. A letos to nejspíš nebude o mnoho lepší. Druhým důvodem poklesu optimismu je nepochybně situace v průmyslu, který se musí vypořádávat s vysokými cenami surovin, chybějícími dováženými komponenty, problematickou mezinárodní dopravou, která navíc velmi rychle zdražuje. Nehledě na přetrvávající nedostatek pracovníků, s nímž úspěšné obory bojují dlouhodobě.