Rozbřesk: Proč se německá vláda zatím brání rozpočtové injekci?

Čtěte více

• Rozbřesk: Pro ČNB se pomalu vyjasňuje
  Nová data přicházející z tuzemské i evropské ekonomiky dávají pomalu a jistě dohromady obrázek, nad kterým se bude na konci března ČNB rozhodovat o dalším případném zvýšení úrokových sazeb. Už má za sebou test prognózy HDP i mezd, který v prvním případě dopadl lépe, ve druhém hůře, a včera centrální banka mohla opět zjistit, jak přesná je ve svém odhadu inflace. Únorové inflační číslo se podle očekávání přiblížilo horní hranici tolerančního intervalu, nicméně odchylka od prognózy se tentokrát snížila z lednového půl procentního bodu na tři desetiny. I když jádrová inflace už nevzrostla a setrvala na lednových tří procentech, zůstávají inflační tlaky v české ekonomice podle ČNB silné, a to především „díky“ zvyšování mezd a pokračujícímu růstu ekonomiky.
• Rozbřesk: Proč nejhorší poválečný propad ekonomiky zrychluje růst cen nemovitostí?
  Se startem pandemie COVID-19 mnozí v obavách vzhlíželi k realitnímu trhu. Není divu – nemovitosti jsou největší třídou aktiv na světě a domácnosti v nich mají uložen největší objem úspor. Při poslední finanční krizi po pádu investiční banky Lehman Brothers přitom realitní trh ztratil globálně více než deset procent a dlouho brzdil domácnosti v návratu do “nového normálu”.
• Rozbřesk: Proč německý průmysl zaostává za italským?
  Evropský průmysl vysílá trochu rozporuplné signály. Celkový pohled není nijak optimistický a je jasné, že z motoru oživení se ke konci roku 2021 stává jeho brzda. Na druhou stranu ne všude jsou výpadky v subdodávkách, špatná logistika a drahé energie stejně velkou brzdou.
• Rozbřesk: Proč neodložit podnikům DPH?
  I když máme na stole první scénáře uvolňování karanténních opatření, začíná být jasné, že po celý druhý kvartál bude řada odvětví jednoduše krvácet. A to ať už skrze přímé omezení výroby, výpadky subdodávek nebo v důsledku slabé poptávky. Pokud se budou výpadky likvidity v podnikovém sektoru pohybovat v řádu vyšších stovek miliard až jednoho bilionu korun, zdá se, že česká vláda nemůže agresivnějšími krátkodobými opatřeními mnoho pokazit. Záruční úvěrové programy COVID I a COVID II měly pomalý náběh a v jejich rámci se nakonec poskytl relativně malý objem úvěrů (zatím přibližně 300 plus 600 milionu CZK). Je tedy zapotřebí, aby se co nejrychleji rozjely nové záruční programy, a to rychleji administrované a takové, na které dosáhne větší počet podniků (například připravovaný COVID III). Do té doby může česká vláda zvážit i jiné způsoby, jak ponechat dočasně více hotovosti ve firmách - například odklad plateb DPH nebo sociálního a zdravotního pojištění výměnou za rozumný úrok. Šlo by svým způsobem o rychlou překlenovací půjčku a stát by mohl úrok nastavit jednoduše a rychle například výrazným snížením sankcí za opožděné platby.
• Rozbřesk: Proč nevěřit koruně?
  Koruna na uplynulý týden nebude vzpomínat úplně dobře. Měnový pár si je v jednu chvíli vyrazil na výlet až do blízkosti 25,90 EUR/CZK - nejslabší úrovně od počátku roku. Zdá se jako by část zahraničních investorů opět ztrácela s korunou trpělivost, a ta tak nečekaně dokáže zahrát i roli největšího otloukánka v regionu, který v určitých seancích zaostává i za maďarským forintem.
• Rozbřesk: Proč “nové” intervence proti koruně nejsou žádoucí?
  Uvolňování karanténních opatření nebude ve finále nic jednoduchého. Včera jeden z hlavních epidemiologů z amerického vládního týmu varoval Donalda Trumpa před fatálními důsledky rychlého rozvolňování karanténních opatření (které je podpořeno více tlakem byznysu než seriózními daty). Strach z druhé vlny epidemií navíc přiživují negativní zprávy o nových případech z Koreje a Číny. A to je důležitá zpráva i pro Česko, kde tento týden nastartovala zatím nejvýraznější vlna uvolňování karantény a ČNB současně představila alternativní scénář počítající s opětovným startem epidemie, který nevypadá vůbec pěkně.
• Rozbřesk: Proč odklad sociálního a zdravotního může Česku pomoci
  Česko podle řady měřítek zaostává v pomoci postiženým odvětvím a domácnostem, a to zvlášť při porovnání se sousedním Německem. Tam zatím plánovaná pomoc státu čítající kromě přímé pomoci, odklad plateb státu a garantovaných úvěrů může dosáhnout více než 50 % HDP (viz statistiky think tanku Bruegel). V Česku i kvůli pomalému startu garantovaných úvěrů (zatím COVID I a II) bude náběh celkové pomoci daleko pomalejší (pokud vše půjde tak jako doposud, odhadujeme do 10 % HDP). I proto se nabízí úvahy záplatovat výpadky likvidity v podnikovém sektoru dočasně plošnějšími rychlými nástroji - například novými odklady plateb daní.
• Rozbřesk: Proč přes lepší výkony stále koruně příliš nevěříme?
  V průběhu jara jsme výrazněji oslabili náš výhled na českou korunu. Především třetí kvartál měl být kvůli vrcholícímu brexitu a slabým číslům z Německa přehlídkou výprodejních tlaků v celém středoevropském regionu. Realita je však zatím o poznání příznivější. Německá ekonomika se sice v polovině roku pravděpodobně znovu propadla a nejistota spojená s brexitem je vysoká, to vše zatím středoevropským měnám příliš nevadí. Koruně a jejím sousedům totiž výrazně pomáhají holubičí plány ECB i amerického Fedu.
• Rozbřesk: Proč se dolar nemusí bát Trumpa?
  Americký dolar se na frontě s eurem v posledních dvou dnech znovu postavil na nohy. Při pohledu na růst krátkých amerických sazeb od začátku roku však má dost prostoru pro další postup vpřed. Hlavním důvodem jeho “váhavosti? je nedávná kritika silného dolaru z úst Donalda Trumpa.
• Rozbřesk: Proč se (ne)bát Delta varianty?
  Zatímco výsledky HDP za druhé čtvrtletí potvrdily svižné tempo oživení v hlavních ekonomikách, vývoj ve zbytku tohoto roku zůstává zatížen nemalou mírou nejistoty. Ta souvisí především s rychlým šířením Delta varianty koronaviru, jež je výrazně nakažlivější než předchozí mutace alfa. Z globálního pohledu se již Delta stala dominantní variantou, přičemž právě její agresivní šíření v Asii, Americe i Evropě má za následek opětovný růst nových případů, který odstartovaly třetí globální vlnu pandemie.
• Rozbřesk: Proč si český HDP vedl lépe než během první vlny pandemie? Koruna pod 26,00 EURCZK
  České HDP za čtvrtý kvartál dnes pravděpodobně ukáže na další pokles ekonomiky. Podobně jako na eurozónu i na Česko dopadla ke konci roku naplno druhá vlna pandemie (náš nowcast ukazuje na pokles HDP v Česku o 0,5-1 % a o něco lepší výsledek eurozóny). Přes daleko ostřejší průběh pandemie (počty nakažených i zemřelých) je však jasné, že podzimní vlna způsobila ekonomice mírnější škody než ta jarní, kdy například česká ekonomika mezikvartálně poklesla o necelá 4 %. Proč?
• Rozbřesk: Proč si Italové půjčují rekordně levně, když dluh atakuje 160 % HDP?
  Výnosy italských vládních dluhopisů ke konci uplynulého týdne spadly na historicky nejnižší úrovně – italská vláda si je tak schopná na deset let půjčit za méně než 0,5% úrok. To vše ve chvíli, kdy podle čerstvé prognózy Evropské komise Itálie nedosáhne na předkrizové úrovně HDP ani na konci příštího roku a veřejné zadlužení letos překročí 160 % HDP. Proč tolik optimismu?
• Rozbřesk: Proč slabý dolar znamená silné akcie?
  Silné akcie a slabý dolar – to je jeden z hlavních tržních příběhů letošního léta. Americký dolar od června spadl z okolí 1,13 až do blízkosti 1,20 EUR/USD a současně s tím americké akciové indexy zdolaly nová historická maxima – jako by žádná pandemie COVID 19 ani nikdy nebyla.
• Rozbřesk: Proč zůstat se sázkami na korunu raději při zemi nehledě na jestřábí ČNB?
  Českou korunu překvapila relativně jestřábí nálada mezi členy bankovní rady a tento týden si dovolila po delší době viditelněji posílit. Měnový pár se posunul ke 25,75 EUR/CZK, kde se pohyboval naposledy na začátku srpna. Sílu k dalším ziskům ovšem bude shánět složitě.
• Rozbřesk: Prodej aut v Číně propadá o hrozivých 92 %. ECB reviduje, nakupuje a reinvestuje...
  Zatímco ČNB letos v únoru, kdy se rozhodla úrokové sazby „jemně“ doladit a zároveň ve své prognóze zase nastínila jejich brzký pokles, potenciál ECB překvapovat je už téměř vyčerpaný. ECB se totiž pod novým managementem rozhodla letošní rok věnovat inventarizaci či revizi (jak chcete) měnově politických nástrojů, a to jak z pohledu plnění inflačního cíle, tak třeba i z ohledu na životní prostředí. Jak to celé dopadlo, a především jaké to bude mít vůbec implikace pro měnovou politiku této instituce, se uvidí nejdříve v listopadu.
• Rozbřesk: Prodeje aut v úvodu roku opět padají
  Nedostatek komponent táhne výrobu i prodeje osobních automobilů v Evropě dolů. Potvrzují to i dnes zveřejněná lednová čísla o registracích nových osobních vozů v zemích EU, podle kterých se trh tentokrát propadl o šest procent. A to přitom už ani loňský začátek roku nebyl rozhodně nijak silným, neboť tehdy trh poklesl skoro o čtvrtinu, takže o vysokém srovnávacím základu se rozhodně mluvit nedá.
• Rozbřesk: Prodeje nových aut v EU dál klesají
  Zatímco se evropská ekonomika vzpamatovává ze ztrát způsobených pandemií, automobilový průmysl si spíše hledá nová dno. Alespoň tak to vyznívá z dnes zveřejněných výsledků prodejů osobních automobilů v zemích EU. Trhy s novými vozy v listopadu propadl o pětinu a vinu na tom nemá – jako v dřívějších letech slabá poptávka, ale nabídka limitovaná nedostatkem čipů a dalších v současnosti obtížně dostupných dílů.
• Rozbřesk: Produkce aut v dubnu -90 %, výplach na ropě pokračuje
  Nových dat, která by ilustrovala vývoj české ekonomiky po nástupu korona-krize či nouzového stavu, je zatím poskrovnu, nicméně první střípky obrázku „nové“ ekonomiky se už pomalu a jistě začínají skládat. Mezi prvními tvrdými daty vynikají především čísla ze tří tuzemských automobilek, které v průběhu března zastavily výrobu vlastně největšího tuzemského průmyslu, který přímo i nepřímo generuje zhruba 10 % HDP. Odstávky přitom začaly ke konci druhé dekády března a ve dvou ze tří finalistů ještě ani neskončily.
• Rozbřesk: Prognóza ČNB: Ještě rychleji a s ještě nižší inflací
  Případné pomalejší posilování koruny může vytvořit prostor pro rychlejší růst úrokových sazeb. A ještě pro úplnost…, pokud jej nevykompenzuje nějaký jiný faktor srážející inflaci dále pod cíl či prognózu. Asi takto se dá zjednodušeně shrnout poselství z květnového zasedání bankovní rady, od kterého se nečekalo žádné překvapující rozhodnutí, ale především postoj ČNB k aktuálnímu vývoji kurzu koruny.
• Rozbřesk: Prognózu ČNB čekají další dva testy, koruna slábne
  Nejnovější prognózu ČNB čekají tento týden dvě zatěžkávací zkoušky. Tou první bude lednová inflace, která bude zveřejněná už zítra, tou druhou pak první odhad HDP za čtvrté čtvrtletí loňského roku, jenž přijde na řadu ve čtvrtek. V případě inflace centrální banka očekává mírný pokles na 2,2 %, což odpovídá meziměsíčnímu nárůstu spotřebitelských cen o 0,6 %. Pravděpodobnost, že inflace skutečně dopadne blízko tohoto odhadu je i podle trhu docela vysoká, i když určitá míra nejistoty spojená třeba i se změnami spotřebitelského koše v úvodu roku nepochybně existuje. Zvlášť zajímavý, možná i překvapující, pak může být i vliv rostoucích cen nemovitostí a nájemného, respektive nákladů na bydlení, které by letošní inflaci měly ovlivňovat výrazně více než loni.