Rozbřesk: Průmysl zamířil do útlumu

Čtěte více

• Rozbřesk: Průmysl pravděpodobně výrazněji šlápl na brzdu
  ČNB dostane v tomto týdnu poslední várku makroekonomických čísel před červnovým zasedáním. Dnešní průmyslová výroba za duben pravděpodobně zaznamená meziměsíční i meziroční pokles a potvrdí, že česká ekonomika se startem invaze míří do horších časů (zejména po velmi silném prvním kvartále). Podnikatelské nálady ukazují, že nákladové tlaky v průmyslu přetrvávají a růst vstupních cen je jeden z nejrychlejších v historii.
• Rozbřesk: Průmysl přestává fungovat jako motor evropského oživení
  Průmysl v eurozóně opět viditelně zaostal za očekáváním - v květnu na místo očekávané stagnace poklesl o procento. A to nehledě na to, že podnikatelské nálady věštily průmyslové výrobě výrazně lepší výsledek. Meziroční tempo průmyslu zůstává vysoké (přes 20 %), to však o mnohém nevypovídá. Extrémně nízká srovnávací základna roku 2020 by vykouzlila svižný růst i z daleko horších květnových čísel. Faktem je, že v druhém kvartále již naplno na řadu průmyslových odvětví dolehl fenomén v lepším případě opožděných a v horším zcela nedostupných subdodávek. Výroba tak viditelně zaostává za vysokými novými objednávkami. A to se bude odrážet ve výkonu ekonomiky ve druhém a možná i ve třetím kvartále.
• Rozbřesk: Průmysl se potýká s nedostatkem vstupů a Škoda plánuje další odstávky
  Srpnové výsledky průmyslu ukázaly, že nedostatek vstupů začíná být závažnou brzdou dalšího oživení českého hospodářství. Zatímco většina průmyslových odvětví rostla, výpadky vstupů pro sužovaný autoprůmysl přispěly k meziměsíčnímu poklesu průmyslu o 3 %. A září pravděpodobně nebude lepší.
• Rozbřesk: Průmysl ukazuje na rychlejší růst ekonomiky. Nakolik ho brzdí nedostatek čipů?
  Český průmysl jede na plný plyn. Dubnová čísla ukázala, že se definitivně přehoupl nad předkrizové úrovně. V jádru “comebacku” je autoprůmysl, který se pohybuje zhruba 6 % nad úrovní produkce v roce 2019. Důležitá nejsou ani tak impozantní meziroční čísla (+55,1 %), která víc svědčí o nízké srovnávací základně z minulého roku než o čemkoliv jiném…
• Rozbřesk: Průmysl umazává jarní propad, koruna u 26,50 k euru a brent pod 42 dolary
  Včera zveřejněná čísla průmyslu potvrdila, že se největšímu tuzemskému odvětví daří postupně umazávat ztráty nakumulované během krizových jarních měsíců. Od května, kdy končily odstávky především v automobilovém průmyslu, se výpadek produkce postupně zmírňuje z dubnové třetiny až na aktuální zhruba čtyři procenta. Tedy alespoň pokud se díváme na jednotlivé měsíční objemy produkce ve srovnání s před-koronovým únorem.
• Rozbřesk: Průmyslu přibývají zakázky, avšak nadále chybí komponenty. Koruna dál pod úrovní 25,40 EUR/CZK
  Nová sada dat z české ekonomiky vyznívá zatím poměrně smíšeně. V pondělí zveřejněné statistiky z průmyslu překvapily dalším růstem výroby tohoto odvětví i vysokým objemem zakázek. Srpnové statistiky z trhu práce zase odkryly opětovný pokles nezaměstnanosti a vedle toho další zvýšení počtu volných pracovních míst. Naproti tomu ve stavebnictví se situace k lepšímu zatím příliš neobrací. Ale popořadě.
• Rozbřesk: Průmysl už brzy odhalí kondici české ekonomiky
  Tento týden sice nebyl nijak bohatý na zprávy a data z tuzemské ekonomiky, nicméně už ten následující může docela jasně naznačit, v jaké kondici bylo české hospodářství ve druhém čtvrtletí letošního roku. Přijdou totiž na řadu statistiky z průmyslu, stavebnictví a obchodu za květen a chybět nebudou ani červnová čísla z trhu práce a nakonec ani inflace. Možná z celé nadílky nebude tentokrát ani tak zajímavá inflace, neboť ČNB už dala jasně najevo, že nyní preferuje delší stabilitu sazeb, a tak pozornost trhů a nejen jejich by měly spíš upoutat výsledky největšího tuzemského odvětví – průmyslu. Už třeba proto, že dlouhodobě a zcela zřetelně udává směr české ekonomiky a její vlastní úspěch tak vždy přímo či nepřímo souvisí se situací právě v tomto odvětví.
• Rozbřesk: Průmysl v eurozóně dodá nejen auta, ale i inflaci a nová pracovní místa
  Po slabším prosinci by se měl průmysl v eurozóně vrátit zpět ke svižnějšímu růstu. Naznačuje to nejenom očekávání trhů, ale především příznivě se vyvíjející indexy nákupních manažerů zveřejněné na začátku měsíce. PMI se po silném lednu dále vyšplhal nad 55 bodů a v Německu se dokonce dostal na téměř šestileté maximum. Průmysl by se tak měl v letošním roce v eurozóně výrazněji podílet na ekonomickém růstu, snižování nezaměstnanosti a tolik vyhlížené inflaci, kterou se ECB tolik snaží svojí nekonvenční politikou v eurozóně probudit.
• Rozbřesk: Průmysl ve vleku slabých automobilek. A bankéři Fedu začínají přitvrzovat
  Po pátečním zveřejnění výsledků maloobchodu přišla včera na řadu i zářijová čísla z průmyslu, stavebnictví a obchodní bilance. Čísla z průmyslu, který skončil 4 % pod loňskou úrovní, ukázala rozsah problémů automotive, jehož produkce tentokrát propadla o téměř 35 % (podle sezónně očištěných dat). Na druhou stranu to však s ohledem na vykázaný počet vyrobených osobních automobilů (-53 %) mohlo dopadnout podstatně hůř. Na rozdíl od nedávných let není problémem automobilek nedostatek zájmu o nové vozy, ale nedostatek importovaných komponentů nutných pro jejich finalizaci. A to dává velkou naději, že s obnovením dodávek těchto dílů se tento nejvýznamnější tuzemský průmysl opět rychle dostane do formy.
• Rozbřesk: Průmysl zadržuje propad ekonomiky a ztráty dluhopisů neberou konce
  Kontrast, který vidíme v Česku, ve vývoji nálad i tržeb mezi průmyslem a službami, není v Evropském měřítku nijak výjimečný. Potvrdily ho i v pátek zveřejněné předběžné indexy nákupních manažerů ve vybraných zemích eurozóny. Nepřekvapily slabší výsledky PMI za služby, na které primárně směřují restrikce, ale spíš velmi silná čísla u průmyslu.
• Rozbřesk: Průmysl zůstává ve vleku negativního nabídkového šoku
  Začátek nového měsíce přinesl dvě tradičně první sady dat z české ekonomiky, a sice nový index nákupních manažerů v průmyslu a vedle toho i výsledek státního rozpočtu. Aktuální výrazný pokles PMI v českém průmyslu ze zářijových 58 na 55,1 bodů asi nikoho moc překvapit vzhledem k situaci nemůže. Z podnikového sektoru už delší čas přicházejí zprávy o nedostatku komponent dopadající především na automobilový průmysl, který v našem případě reprezentuje včetně navázaných oborů zhruba 10 % celé ekonomiky.
• Rozbřesk: Průzkum nálady manažerů rozhodně nepotěšil… nikde
  Začátek měsíce bývá vždy ve znamení zveřejnění indexů nákupních manažerů (PMI) a nejinak tomu bylo i v říjnu. Už letmý pohled na jeho výsledky za ČR, Německo, Francii, Itálii nebo celou eurozónu ukazuje, že tentokrát PMI šel v podstatě všude směrem na jih. Začněme u českého indexu, který skončil především v důsledku slabého růstu nových zakázek na téměř dvouletém minimu. Ač je výsledek nových objednávek slabší než v předchozích měsících, stále platí, že rostou a některým firmám se stále nedostávají pracovníci na realizaci již rozdělané práce.
• Rozbřesk: První a úspěšný test nové prognózy ČNB
  ČNB měla hned v pondělí možnost otestovat si svoji nejnovější prognózu, a sice její nejdůležitější parametr - inflaci. A byla to zkouška v podstatě úspěšná, neboť listopadová inflace zaostala za očekáváním centrální banky pouze o 0,1 procentního bodu. Spotřebitelské ceny se meziročně zvýšily o 2,7 %, mimochodem stejně jako v předchozích dvou měsících, a fakticky se nezměnily ani inflační faktory. I nadále platí, že zhruba polovinu inflace obstarává dražší bydlení v podobě rostoucích cen nemovitostí a nájemného, energií a dalších navázaných služeb, tedy ceny, na které má měnová politika ČNB jen velmi omezený dosah. A v podstatě stejný závěr bychom mohli udělat u potravin, které se na inflaci podílejí aktuálně zhruba půl procentním bodem. Takže jen bydlení a potraviny generují dvě třetiny české inflace a zbylá jedna třetina pak připadá na vše ostatní - zejména na ceny stravovacích a ubytovacích služeb, alkoholu a cigaret, dovolených atp.
• Rozbřesk: Prvních 100 dní prezidenta Bidena bude o očkování a novém fiskálním balíku
  Nový prezident Spojených Států Joe Biden se včera ujal úřadu. Začal sérií nařízení, kterými zrušil některé z politik svého předchůdce Donalda Trumpa – obnovil tak členství Spojených států ve Světové zdravotnické organizaci, připojil Spojené státy zpátky k pařížské klimatické dohodě a zastavil práce na hraniční zdi s Mexikem. Pozornost trhů se však během prvních sto dnů Joea Bidena v roli prezidenta soustředí jinam, a to především na boj s pandemií a na přípravu nového rozpočtového balíku.
• Rozbřesk: První test prognózy ČNB, červnové zvýšení sazeb Fedu a Brent na čtyřletých maximech
  Třetí letošní zasedání bankovní rady je za námi a před námi je zkrácený týden, který hned ode dneška přináší další várku nejnovějších dat z české ekonomiky. Už dnes to jsouu produkční statistiky za březen, ve středu zahraniční obchod a ve čtvrtek dubnová inflace a nezaměstnanost. Pokud jde o dnešní čísla, tak ta jsou na první pohled velmi slabá (průmyslová výroba -1,1 % meziročně při očekávání -0,2 %, maloobchod -1,8 % při očekávání +1,5 %), avšak ovlivnil je o dva dny nižší počet pracovních dnů v březnu.
• Rozbřesk – První týden ve znamení amerických čísel a evropské inflace
  Nový rok začne na globálních trzích pěkně rychle. Pozornost přitáhnou především zprávy z USA, kde stále zůstávají relativně vysoko sázky na růst sazeb. I když dvouletý americký výnos ke konci roku lehce poklesl, stále zůstává v blízkosti osmiletých maxim. Ve futures kontraktech současně investoři věří, že do konce roku 2017 vzrostou sazby v USA minimálně dvakrát a ze 40 % dokonce sází na trojitý růst sazeb. To vše díky víře v rychlejší růst největší světové ekonomiky živený rozpočtovým stimulem nového prezidenta Donalda Trumpa. Dá se říci, že sázky na rychlejší růst amerických sazeb a silný dolar přímo jsou přímým odrazem optimistických ekonomických očekávání ke konci roku. Investoři proto budou obezřetní před čímkoliv, co by jim jejich “růžová? očekávání mohlo zkazit.
• Rozbřesk: První známky zpomalování české ekonomiky
  Nová sada srpnových dat zveřejněná včera nevyznívá pro českou ekonomiku až tak zle. Meziroční výkon průmyslu byl sice slabší, nicméně se zpomalováním tohoto největšího tuzemského odvětví se počítalo. Dalo by se vlastně říct, že to dopadlo ještě o něco lépe, než se očekávalo. Oproti loňskému srpnu se výroba snížila o 1,2 %, přičemž ve srovnání s předchozím měsícem jen o 0,1 %. Navíc produkce automobilového průmyslu jako největší části tohoto odvětví dokonce vzrostla o 4,5 %. Když vezmeme v úvahu, že ve všech automobilkách právě v tomto měsíci probíhaly dovolené (loni byly v červenci), jde o úctyhodný výsledek. Zvlášť s ohledem na padající evropský automobilový trh, kam směřuje většina tuzemské produkce. Sázka výrobců na nové modely se tak evidentně stále vyplácí, a tak jako jedni z mála dokážou zvyšovat svoje tržní podíly.
• Rozbřesk: Předčasné volby zvyšují pravděpodobnost tvrdého brexitu
  Jak se zdá, Británie vždy dokáže překvapit. Loni nečekaný sled událostí započal referendem o brexitu, letos vyhlášením předčasných voleb. V mezičase už tato země (bez překvapení) nastartovala proces odchodu z EU a tak to vypadalo, že vyvine veškeré své vyjednávací síly k uzavření dohod z EU, aby její odchod byl co nejhladší. Zvláště když v Bruselu začala padat slova o tvrdém brexitu v případě, že se nepodaří zajistit čtyři základní svobody, na nichž stojí jednotný trh Unie.
• Rozbřesk: Před námi ČNB, Fed i Itálie, na trzích může být živo
  I když nás doma čeká zkrácený pracovní týden, na globálních trzích může být tentokrát poměrně živo. K hlavním událostem bude patřit zasedání Fedu a ČNB a vedle toho ve čtvrtek představení základních parametrů italského rozpočtu.
• Rozbřesk: Překvapí ČNB příští týden?
  Slovní munici ECB vyčerpala už v červnu, a tak se od jejího včerejšího zasedání vlastně ani nic nečekalo. A tento předpoklad centrální banka splnila na 100 %. Na řadu přišla tradiční slova o nutnosti stimulů, slabším růstu, nejistotách a opatrný komentář ohledně hrozící obchodní „války“. A vlastně co jiného se dalo čekat, když konec QE ECB avizovala už minule a otázku sazeb zřejmě nebude otevírat ještě dlouho po QE.