Rozbřesk: Průmysl ukazuje na rychlejší růst ekonomiky. Nakolik ho brzdí nedostatek čipů?

Čtěte více

• Rozbřesk: Prosincová inflace zrychlila, pro trhy už by to ale nemělo být velké překvapení
  Dnes české trhy vyčkávali na jedno hlavní číslo - prosincovou inflaci. Růst cen opět zrychlil a meziroční dynamika výrazně překoná 6 %, dosáhla na 6,6 %. Hlavní inflační skok však přijde až v lednu, ve chvíli kdy se opět vrátí na původní úroveň DPH na energie a současně značná část domácností dostane nové vyšší zálohy na elektřinu a plyn (část již přirozeně pocítila vyšší ceny energií ke konci roku).
• Rozbřesk – Prudký růst amerických výnosů bere střední Evropě vítr z plachet
  Výprodej amerických dluhopisů po vítězství Donalda Trumpa pokračuje. Při představě rozpočtového balíčku zaměřeného na vyšší infrastrukturní výdaje a nižší daně, dosahujícího potenciálně až 1 bilionu dolarů, vstávají dluhopisovým investorům na hlavě vlasy hrůzou. I když o konkrétních rozpočtových plánech Donalda Trumpa víme zatím pramálo a nejambicióznější předvolební sliby by jen těžko prošly přes republikánský Kongres, dluhopisům to k nastartování výprodejní paniky zatím zdá se stačí. Výnos amerického desetiletého dluhopisu včera poprvé od léta 2015 zdolal hranici 2,40 %.
• Rozbřesk: Průmysl brzdí oživení ekonomiky
  Ještě rok a půl po startu pandemie se ekonomika učí žít s rizikem koronaviru a jen těžko se vrací do dřívějších kolejí. Hospodářské oživení, které přinesla současná fáze rozvolňování, odkrylo, na jak křehkých základech fungoval celý systém v období před nákazou.
• Rozbřesk: Průmysl brzdí pád evropské ekonomiky, Yellenová americkou ministryní financí?
  Ještě chvíli bude trvat, než se druhá vlna pandemie v EU propíše do tvrdých dat, nicméně první signály podzimního útlumu už přinášejí předběžné indexy nákupních manažerů v eurozóně. Celkový PMI tam v listopadu propadl na šestiměsíční minimum (z 50 bodů na 45,1) v důsledku silného zhoršení situace ve službách. Jde o v podstatě pochopitelnou a vlastně i nepřekvapivou reakci na restriktivní opatření zavedená v řadě zemí v reakci na druhou vlnu koronaviru. Na rozdíl od jara však tentokrát dostaly zásah „jen“ služby, neboť průmysl se dál držel nad hranicí padesáti a oproti předchozím výsledkům jeho PMI korigoval víceméně jen drobně. Listopad sice přinesl i zpomalení trendu nových zakázek, nicméně ty i nadále pokračovaly v růstu.
• Rozbřesk: Průmysl drží ekonomiku v posledním kvartále u nás i v Německu, koruna na dohled šestadvacítky
  Série měkkých dat po pondělních PMI pokračovala i včera, kdy přišly na řadu české sentimenty a německé Ifo. I tentokrát se ukázalo, že podnikatelský sektor pociťuje negativní důsledky podzimní vlny pandemie, nicméně v menší míře než v průběhu té jarní. Průmysl jako nejsilnější tuzemské odvětví vykazuje poměrně silnou míru rezistence a vyhnul se velkým odstávkám, ke kterým ho na jaře dotlačil i rozpad dodavatelských řetězců. Tentokrát se sice musí rovněž vyrovnávat s nedostatkem pracovníků způsobeným karanténami, avšak bez velkých odstávek jede dál. Umožňuje mu to jednak stávající zásoba zakázek i solidní poptávka, která však podle očekávání firem bude v nejbližších měsících slábnout.
• Rozbřesk: Průmysl má strach z vysokých cen a slabé poptávky. Mzdy jako klíčové číslo pro ČNB
  Situace v českém průmyslu se mění. Hlavní problém posledních dvou let - rozbité výrobní řetězce - pomalu ustupuje do pozadí. To ale neznamená, že s lepší dostupností polovodičů se automaticky blýská na lepší časy. Novým zásadním problémem jsou vysoké vstupní ceny (zejména energií) a slábnoucí poptávka, která zjevně v řadě oblastí nedokáže dobře strávit rychlý cenový nárůst. Srpnový index PMI ukázal, že nové zakázky kvůli vysokým cenám klesají v průmyslu šestý měsíc v řadě a nejrychlejším tempem od května 2020 (čísla z ČSÚ vyznívají optimističtěji, ale jsou dva měsíce zpožděná). Klienti podle průzkumu PMI s nákupy napříč sektory více váhají a někteří z nich dokonce ruší rozdělané projekty. To se pomalu začíná odrážet i v produkci, která v průběhu léta dál klesala.
• Rozbřesk: Průmyslová euforie na obou stranách Atlantiku a koruna zdolává nová maxima
  Průmysl na obou stranách Atlantiku nezklamal. Jak evropský index nákupních manažerů (PMI), tak americký ISM za červen dopadl výborně, když dokonce překonal optimistické odhady trhu. V eurozóně se PMI dostal dokonce na více než šestileté maximum, především zásluhou pozitivního vývoje v Německu, Rakousku a Nizozemí. Dobrou zprávou je zlepšení i v zemích s tradičně slabšími ekonomickými fundamenty, a sice v Itálii a Francii.
• Rozbřesk: Průmysl pravděpodobně výrazněji šlápl na brzdu
  ČNB dostane v tomto týdnu poslední várku makroekonomických čísel před červnovým zasedáním. Dnešní průmyslová výroba za duben pravděpodobně zaznamená meziměsíční i meziroční pokles a potvrdí, že česká ekonomika se startem invaze míří do horších časů (zejména po velmi silném prvním kvartále). Podnikatelské nálady ukazují, že nákladové tlaky v průmyslu přetrvávají a růst vstupních cen je jeden z nejrychlejších v historii.
• Rozbřesk: Průmysl přestává fungovat jako motor evropského oživení
  Průmysl v eurozóně opět viditelně zaostal za očekáváním - v květnu na místo očekávané stagnace poklesl o procento. A to nehledě na to, že podnikatelské nálady věštily průmyslové výrobě výrazně lepší výsledek. Meziroční tempo průmyslu zůstává vysoké (přes 20 %), to však o mnohém nevypovídá. Extrémně nízká srovnávací základna roku 2020 by vykouzlila svižný růst i z daleko horších květnových čísel. Faktem je, že v druhém kvartále již naplno na řadu průmyslových odvětví dolehl fenomén v lepším případě opožděných a v horším zcela nedostupných subdodávek. Výroba tak viditelně zaostává za vysokými novými objednávkami. A to se bude odrážet ve výkonu ekonomiky ve druhém a možná i ve třetím kvartále.
• Rozbřesk: Průmysl se potýká s nedostatkem vstupů a Škoda plánuje další odstávky
  Srpnové výsledky průmyslu ukázaly, že nedostatek vstupů začíná být závažnou brzdou dalšího oživení českého hospodářství. Zatímco většina průmyslových odvětví rostla, výpadky vstupů pro sužovaný autoprůmysl přispěly k meziměsíčnímu poklesu průmyslu o 3 %. A září pravděpodobně nebude lepší.
• Rozbřesk: Průmysl umazává jarní propad, koruna u 26,50 k euru a brent pod 42 dolary
  Včera zveřejněná čísla průmyslu potvrdila, že se největšímu tuzemskému odvětví daří postupně umazávat ztráty nakumulované během krizových jarních měsíců. Od května, kdy končily odstávky především v automobilovém průmyslu, se výpadek produkce postupně zmírňuje z dubnové třetiny až na aktuální zhruba čtyři procenta. Tedy alespoň pokud se díváme na jednotlivé měsíční objemy produkce ve srovnání s před-koronovým únorem.
• Rozbřesk: Průmyslu přibývají zakázky, avšak nadále chybí komponenty. Koruna dál pod úrovní 25,40 EUR/CZK
  Nová sada dat z české ekonomiky vyznívá zatím poměrně smíšeně. V pondělí zveřejněné statistiky z průmyslu překvapily dalším růstem výroby tohoto odvětví i vysokým objemem zakázek. Srpnové statistiky z trhu práce zase odkryly opětovný pokles nezaměstnanosti a vedle toho další zvýšení počtu volných pracovních míst. Naproti tomu ve stavebnictví se situace k lepšímu zatím příliš neobrací. Ale popořadě.
• Rozbřesk: Průmysl už brzy odhalí kondici české ekonomiky
  Tento týden sice nebyl nijak bohatý na zprávy a data z tuzemské ekonomiky, nicméně už ten následující může docela jasně naznačit, v jaké kondici bylo české hospodářství ve druhém čtvrtletí letošního roku. Přijdou totiž na řadu statistiky z průmyslu, stavebnictví a obchodu za květen a chybět nebudou ani červnová čísla z trhu práce a nakonec ani inflace. Možná z celé nadílky nebude tentokrát ani tak zajímavá inflace, neboť ČNB už dala jasně najevo, že nyní preferuje delší stabilitu sazeb, a tak pozornost trhů a nejen jejich by měly spíš upoutat výsledky největšího tuzemského odvětví – průmyslu. Už třeba proto, že dlouhodobě a zcela zřetelně udává směr české ekonomiky a její vlastní úspěch tak vždy přímo či nepřímo souvisí se situací právě v tomto odvětví.
• Rozbřesk: Průmysl v eurozóně dodá nejen auta, ale i inflaci a nová pracovní místa
  Po slabším prosinci by se měl průmysl v eurozóně vrátit zpět ke svižnějšímu růstu. Naznačuje to nejenom očekávání trhů, ale především příznivě se vyvíjející indexy nákupních manažerů zveřejněné na začátku měsíce. PMI se po silném lednu dále vyšplhal nad 55 bodů a v Německu se dokonce dostal na téměř šestileté maximum. Průmysl by se tak měl v letošním roce v eurozóně výrazněji podílet na ekonomickém růstu, snižování nezaměstnanosti a tolik vyhlížené inflaci, kterou se ECB tolik snaží svojí nekonvenční politikou v eurozóně probudit.
• Rozbřesk: Průmysl ve vleku slabých automobilek. A bankéři Fedu začínají přitvrzovat
  Po pátečním zveřejnění výsledků maloobchodu přišla včera na řadu i zářijová čísla z průmyslu, stavebnictví a obchodní bilance. Čísla z průmyslu, který skončil 4 % pod loňskou úrovní, ukázala rozsah problémů automotive, jehož produkce tentokrát propadla o téměř 35 % (podle sezónně očištěných dat). Na druhou stranu to však s ohledem na vykázaný počet vyrobených osobních automobilů (-53 %) mohlo dopadnout podstatně hůř. Na rozdíl od nedávných let není problémem automobilek nedostatek zájmu o nové vozy, ale nedostatek importovaných komponentů nutných pro jejich finalizaci. A to dává velkou naději, že s obnovením dodávek těchto dílů se tento nejvýznamnější tuzemský průmysl opět rychle dostane do formy.
• Rozbřesk: Průmysl zadržuje propad ekonomiky a ztráty dluhopisů neberou konce
  Kontrast, který vidíme v Česku, ve vývoji nálad i tržeb mezi průmyslem a službami, není v Evropském měřítku nijak výjimečný. Potvrdily ho i v pátek zveřejněné předběžné indexy nákupních manažerů ve vybraných zemích eurozóny. Nepřekvapily slabší výsledky PMI za služby, na které primárně směřují restrikce, ale spíš velmi silná čísla u průmyslu.
• Rozbřesk: Průmysl zamířil do útlumu
  Včera zveřejněné výsledky průmyslu, mimochodem největšího tuzemského odvětví, které udává směr téměř celé ekonomice, rozhodně příliš neladí s optimistickým tónem nejnovější prognózy z dílny centrální banky. Průmysl má za sebou velmi slabý měsíc a nic zatím nenasvědčuje tomu, že by šlo jen o nahodilý výkyv.
• Rozbřesk: Průmysl zůstává ve vleku negativního nabídkového šoku
  Začátek nového měsíce přinesl dvě tradičně první sady dat z české ekonomiky, a sice nový index nákupních manažerů v průmyslu a vedle toho i výsledek státního rozpočtu. Aktuální výrazný pokles PMI v českém průmyslu ze zářijových 58 na 55,1 bodů asi nikoho moc překvapit vzhledem k situaci nemůže. Z podnikového sektoru už delší čas přicházejí zprávy o nedostatku komponent dopadající především na automobilový průmysl, který v našem případě reprezentuje včetně navázaných oborů zhruba 10 % celé ekonomiky.
• Rozbřesk: Průzkum nálady manažerů rozhodně nepotěšil… nikde
  Začátek měsíce bývá vždy ve znamení zveřejnění indexů nákupních manažerů (PMI) a nejinak tomu bylo i v říjnu. Už letmý pohled na jeho výsledky za ČR, Německo, Francii, Itálii nebo celou eurozónu ukazuje, že tentokrát PMI šel v podstatě všude směrem na jih. Začněme u českého indexu, který skončil především v důsledku slabého růstu nových zakázek na téměř dvouletém minimu. Ač je výsledek nových objednávek slabší než v předchozích měsících, stále platí, že rostou a některým firmám se stále nedostávají pracovníci na realizaci již rozdělané práce.
• Rozbřesk: První a úspěšný test nové prognózy ČNB
  ČNB měla hned v pondělí možnost otestovat si svoji nejnovější prognózu, a sice její nejdůležitější parametr - inflaci. A byla to zkouška v podstatě úspěšná, neboť listopadová inflace zaostala za očekáváním centrální banky pouze o 0,1 procentního bodu. Spotřebitelské ceny se meziročně zvýšily o 2,7 %, mimochodem stejně jako v předchozích dvou měsících, a fakticky se nezměnily ani inflační faktory. I nadále platí, že zhruba polovinu inflace obstarává dražší bydlení v podobě rostoucích cen nemovitostí a nájemného, energií a dalších navázaných služeb, tedy ceny, na které má měnová politika ČNB jen velmi omezený dosah. A v podstatě stejný závěr bychom mohli udělat u potravin, které se na inflaci podílejí aktuálně zhruba půl procentním bodem. Takže jen bydlení a potraviny generují dvě třetiny české inflace a zbylá jedna třetina pak připadá na vše ostatní - zejména na ceny stravovacích a ubytovacích služeb, alkoholu a cigaret, dovolených atp.