Rozbřesk: Překvapivá odolnost eura vůči rozjíždějící se obchodní válce

Čtěte více

• Rozbřesk: Průmysl zůstává ve vleku negativního nabídkového šoku
  Začátek nového měsíce přinesl dvě tradičně první sady dat z české ekonomiky, a sice nový index nákupních manažerů v průmyslu a vedle toho i výsledek státního rozpočtu. Aktuální výrazný pokles PMI v českém průmyslu ze zářijových 58 na 55,1 bodů asi nikoho moc překvapit vzhledem k situaci nemůže. Z podnikového sektoru už delší čas přicházejí zprávy o nedostatku komponent dopadající především na automobilový průmysl, který v našem případě reprezentuje včetně navázaných oborů zhruba 10 % celé ekonomiky.
• Rozbřesk: Průzkum nálady manažerů rozhodně nepotěšil… nikde
  Začátek měsíce bývá vždy ve znamení zveřejnění indexů nákupních manažerů (PMI) a nejinak tomu bylo i v říjnu. Už letmý pohled na jeho výsledky za ČR, Německo, Francii, Itálii nebo celou eurozónu ukazuje, že tentokrát PMI šel v podstatě všude směrem na jih. Začněme u českého indexu, který skončil především v důsledku slabého růstu nových zakázek na téměř dvouletém minimu. Ač je výsledek nových objednávek slabší než v předchozích měsících, stále platí, že rostou a některým firmám se stále nedostávají pracovníci na realizaci již rozdělané práce.
• Rozbřesk: První a úspěšný test nové prognózy ČNB
  ČNB měla hned v pondělí možnost otestovat si svoji nejnovější prognózu, a sice její nejdůležitější parametr - inflaci. A byla to zkouška v podstatě úspěšná, neboť listopadová inflace zaostala za očekáváním centrální banky pouze o 0,1 procentního bodu. Spotřebitelské ceny se meziročně zvýšily o 2,7 %, mimochodem stejně jako v předchozích dvou měsících, a fakticky se nezměnily ani inflační faktory. I nadále platí, že zhruba polovinu inflace obstarává dražší bydlení v podobě rostoucích cen nemovitostí a nájemného, energií a dalších navázaných služeb, tedy ceny, na které má měnová politika ČNB jen velmi omezený dosah. A v podstatě stejný závěr bychom mohli udělat u potravin, které se na inflaci podílejí aktuálně zhruba půl procentním bodem. Takže jen bydlení a potraviny generují dvě třetiny české inflace a zbylá jedna třetina pak připadá na vše ostatní - zejména na ceny stravovacích a ubytovacích služeb, alkoholu a cigaret, dovolených atp.
• Rozbřesk: Prvních 100 dní prezidenta Bidena bude o očkování a novém fiskálním balíku
  Nový prezident Spojených Států Joe Biden se včera ujal úřadu. Začal sérií nařízení, kterými zrušil některé z politik svého předchůdce Donalda Trumpa – obnovil tak členství Spojených států ve Světové zdravotnické organizaci, připojil Spojené státy zpátky k pařížské klimatické dohodě a zastavil práce na hraniční zdi s Mexikem. Pozornost trhů se však během prvních sto dnů Joea Bidena v roli prezidenta soustředí jinam, a to především na boj s pandemií a na přípravu nového rozpočtového balíku.
• Rozbřesk: První test prognózy ČNB, červnové zvýšení sazeb Fedu a Brent na čtyřletých maximech
  Třetí letošní zasedání bankovní rady je za námi a před námi je zkrácený týden, který hned ode dneška přináší další várku nejnovějších dat z české ekonomiky. Už dnes to jsouu produkční statistiky za březen, ve středu zahraniční obchod a ve čtvrtek dubnová inflace a nezaměstnanost. Pokud jde o dnešní čísla, tak ta jsou na první pohled velmi slabá (průmyslová výroba -1,1 % meziročně při očekávání -0,2 %, maloobchod -1,8 % při očekávání +1,5 %), avšak ovlivnil je o dva dny nižší počet pracovních dnů v březnu.
• Rozbřesk – První týden ve znamení amerických čísel a evropské inflace
  Nový rok začne na globálních trzích pěkně rychle. Pozornost přitáhnou především zprávy z USA, kde stále zůstávají relativně vysoko sázky na růst sazeb. I když dvouletý americký výnos ke konci roku lehce poklesl, stále zůstává v blízkosti osmiletých maxim. Ve futures kontraktech současně investoři věří, že do konce roku 2017 vzrostou sazby v USA minimálně dvakrát a ze 40 % dokonce sází na trojitý růst sazeb. To vše díky víře v rychlejší růst největší světové ekonomiky živený rozpočtovým stimulem nového prezidenta Donalda Trumpa. Dá se říci, že sázky na rychlejší růst amerických sazeb a silný dolar přímo jsou přímým odrazem optimistických ekonomických očekávání ke konci roku. Investoři proto budou obezřetní před čímkoliv, co by jim jejich “růžová? očekávání mohlo zkazit.
• Rozbřesk: První známky zpomalování české ekonomiky
  Nová sada srpnových dat zveřejněná včera nevyznívá pro českou ekonomiku až tak zle. Meziroční výkon průmyslu byl sice slabší, nicméně se zpomalováním tohoto největšího tuzemského odvětví se počítalo. Dalo by se vlastně říct, že to dopadlo ještě o něco lépe, než se očekávalo. Oproti loňskému srpnu se výroba snížila o 1,2 %, přičemž ve srovnání s předchozím měsícem jen o 0,1 %. Navíc produkce automobilového průmyslu jako největší části tohoto odvětví dokonce vzrostla o 4,5 %. Když vezmeme v úvahu, že ve všech automobilkách právě v tomto měsíci probíhaly dovolené (loni byly v červenci), jde o úctyhodný výsledek. Zvlášť s ohledem na padající evropský automobilový trh, kam směřuje většina tuzemské produkce. Sázka výrobců na nové modely se tak evidentně stále vyplácí, a tak jako jedni z mála dokážou zvyšovat svoje tržní podíly.
• Rozbřesk: Předčasné volby zvyšují pravděpodobnost tvrdého brexitu
  Jak se zdá, Británie vždy dokáže překvapit. Loni nečekaný sled událostí započal referendem o brexitu, letos vyhlášením předčasných voleb. V mezičase už tato země (bez překvapení) nastartovala proces odchodu z EU a tak to vypadalo, že vyvine veškeré své vyjednávací síly k uzavření dohod z EU, aby její odchod byl co nejhladší. Zvláště když v Bruselu začala padat slova o tvrdém brexitu v případě, že se nepodaří zajistit čtyři základní svobody, na nichž stojí jednotný trh Unie.
• Rozbřesk: Před námi ČNB, Fed i Itálie, na trzích může být živo
  I když nás doma čeká zkrácený pracovní týden, na globálních trzích může být tentokrát poměrně živo. K hlavním událostem bude patřit zasedání Fedu a ČNB a vedle toho ve čtvrtek představení základních parametrů italského rozpočtu.
• Rozbřesk: Překvapí ČNB příští týden?
  Slovní munici ECB vyčerpala už v červnu, a tak se od jejího včerejšího zasedání vlastně ani nic nečekalo. A tento předpoklad centrální banka splnila na 100 %. Na řadu přišla tradiční slova o nutnosti stimulů, slabším růstu, nejistotách a opatrný komentář ohledně hrozící obchodní „války“. A vlastně co jiného se dalo čekat, když konec QE ECB avizovala už minule a otázku sazeb zřejmě nebude otevírat ještě dlouho po QE.
• Rozbřesk: Přepisování historických rekordů pokračuje
  Už včera zveřejněné předběžné výsledky americké a německé ekonomiky ukázaly, že dopad korona-krize je naprosto nebývalý. Dvouciferný propad, k němuž přispěl nejdříve rozpad dodavatelských řetězců a následně restrikce a opatrnost spotřebitelů a v neposlední řadě i obezřetnost firem. Nepřekvapí proto, že na poklesu německé ekonomiky o více než 10 procent se podílely všechny složky poptávky s výjimkou vlády. Zadrhnul se zahraniční obchod, spotřebitelé omezovali své výdaje a firmy investice. A tak jediný, kdo utrácel více, byla nakonec vláda. A s obdobným scénářem můžeme počítat i pro další evropské země včetně ČR, která dnes zveřejnila svá předběžná čísla za druhé čtvrtletí. Lišit se bude jen rychlost pádu, která byla „úměrná“ načasování, míře dopadu koronaviru a restrikcí s ním spojených v každé jednotlivé zemi.
• Rozbřesk: Přepíše Ifo historická maxima?
  Německé ekonomice se v letošním roce daří nad očekávání dobře a nejspíše to dnes potvrdí i jedno z posledních letošních velkých čísel, a sice Ifo. Minule, když Ifo přepsalo historické rekordy, se firmy vyjadřovaly ještě před krachem jednání o jamajské koalici, nyní zase fakticky před startem jednání o staronové vládní koalici. Přesto by politika s výsledky příliš zamíchat nemusela a Ifo by opět mělo potvrdit výbornou kondici německého hospodářství.
• Rozbřesk: Přes střelbu na Kapitolu převládá optimismus z nástupu “modré vlny”. Dolar a dluhopisy mohou zůstat pod tlakem
  Politický vývoj ve Spojených státech v posledních dnech naplňuje bohužel nejhorší obavy skeptiků. Odcházející prezident Donald Trump opakováním nepodložených tvrzení o “zfalšovaných” volbách, které odmítly zatím veškeré soudní instance v USA, mobilizoval své skalní přívržence, kteří včera napadli Kapitol, aby přerušili jmenování nového prezidenta Joea Bidena. Výsledkem byly zablokované účty prezidenta Trumpa na Twitteru a Facebooku a čtyři mrtví.
• Rozbřesk: Přesvědčí mzdy ČNB ke zvýšení sazeb už v prosinci?
  Napětí na českém trhu práce nepolevuje. I při rekordně nízké nezaměstnanosti se dále rozšiřuje nabídka volných pracovních míst, i když jejich struktura se příliš nemění. V první desítce se nadále drží především dělnické profese – od kvalifikovaných dělníků až po ty pomocné, řidiči a nově se mezi nejhledanější pozice dostaly uklížeč(ky)i. Růst nabídky volných pracovních míst tak jen dále potvrzuje, že si česká ekonomika drží velmi silné tempo růstu. Nakonec už v minulých dvou recesích se docela dobře ukázalo, že počty nabízených volných pracovních míst mohou dobře fungovat jako indikátor stavu ekonomiky.
• Rozbřesk: Příběh iránských sankcí, aneb ropná troika v akci
  Zatímco v minulých týdnech trápil ropný trh eskalující konflikt v Libyi, nejnověji poutá pozornost situace kolem Íránu. Americká administrativa se totiž rozhodla neprodloužit výjimky na import íránské ropy (celkem osmi zemím), což povede k významnému zpřísnění sankcí vůči Teheránu. Takto razantní krok, jenž má íránský režim odstřihnout od klíčového zdroje příjmů, se bezprostředně odráží v cenách ropy, které atakují hranici 75 USD/barel.
• Rozbřesk: Přijde do ČR post-koronavirový šok?
  Včera zveřejněná česká inflace sice dopadla o jednu desetinu procentního bodu lépe, než předpokládal trh, nicméně dál se drží nad cílem ČNB i nad její aktuální prognózou. Výrazná odchylka inflace od prognózy, která vznikla už před měsícem v důsledku rychlejšího růstu cen potravin, však alespoň lehce poklesla. Dolů zamířila i jádrová inflace, kterou ČNB rovněž sleduje, nicméně její pokles stále zaostává za očekáváním centrální banky.
• Rozbřesk: Přijde náznak dobré kondice českého průmyslu? Špunt v Suezu povoluje
  Nejenom finanční trhy uklidnila minulý týden umírněná rétorika ČNB, která dala jasně najevo, že ke zvyšování úrokových sazeb přistoupí teprve tehdy, až bude zvládnuta pandemie v ČR a dojde i k oživení ekonomiky. Předběžné indexy nákupních manažerů z Německa pak ukázaly, že minimálně naše nejbližší okolí vytváří příznivé podmínky pro návrat konjunktury už nyní, a tak jen zbývá doma zvládnout pandemii a postupně se vracet do dřívějších kolejí. Plán rozvolňování asi ještě tento týden nespatří světlo světa, nicméně po Velikonocích by se mohlo ukázat, že si ČR může dovolit učinit první kroky na cestě k normálu. V první fázi nicméně půjde nejspíše o návrat žáků a studentů do škol a o odstranění restrikcí ve službách půjde teprve až v druhém sledu. V každém případě pandemická čísla zůstanou i nadále v centru pozornosti.
• Rozbřesk: Přijde náznak zpomalení české ekonomiky?
  Už zítra čeká tuzemské finanční trhy velká událost v podobě měnově-politického zasedání bankovní rady ČNB, od kterého si sice neslibujeme změnu úrokových sazeb, ale o to víc se může vyjasnit postoj centrální banky k aktuálně slabé koruně. ČNB totiž ve své dosud platné prognóze počítala s rychlým posilováním za hranici 25 korun za euro, nicméně aktuálně je kurz koruny vůči euru o téměř 80 haléřů (cca 3 %) slabší.
• Rozbřesk: Přinese dnešek konec intervencí ČNB?
  Přinese dnešek konec intervencí? Dnes se bankovní rada ČNB uvidí poprvé od uplynutí tvrdého závazku na koruně vůči euru. Nejedná se sice o klasické měnově-politické zasedání, guvernér Rusnok ale jasně řekl, že se z běžného jednání může stát mimořádné měnově-politické zasedání velice jednoduše. Nikde není psáno, kdy přesně, v jakou hodinu by takové rozhodnutí bylo oznámeno. Jisté pouze je, že oznámeno bude - ČNB mnohokrát zopakovala, že se nehodlá z trhu “vypařit jako pára nad hrncem?.
• Rozbřesk: Přinesl říjen pro Německo obrat k lepšímu?
  V říjnu jako by se ve světové ekonomice začaly věci obracet k lepšímu a některé černé mraky již zdaleka nevypadají tak děsivě. Čína a Spojené státy v obchodní válce vyjednaly dočasné příměří a snaží se dospět k první (minimalistické) fázi dohody. V případě brexitu viditelně poklesla pravděpodobnost chaotického odchodu Británie bez dohody - souboj před prosincovými volbami se mezi dvěma hlavními stranami vede o to, zda přijmout dohodu Borise Johnsona nebo vypsat nové referendum. Současně Fed znovu uvolnil měnové kohouty a americké korporace hlásí slušnou výsledkovou sezónu. Tento koktejl dohromady přispěl na trzích k velké úlevě a rizikovým aktivům se jednoduše dařilo - akciové indexy si připsaly mezi 2-5 %, viditelně posílilo euro na frontě s dolarem a daří se i české koruně.