Rozbřesk: Propad amerických úrokových sazeb vytlačil eurodolar nad 1,14

Čtěte více

• Rozbřesk: Proč slabý dolar znamená silné akcie?
  Silné akcie a slabý dolar – to je jeden z hlavních tržních příběhů letošního léta. Americký dolar od června spadl z okolí 1,13 až do blízkosti 1,20 EUR/USD a současně s tím americké akciové indexy zdolaly nová historická maxima – jako by žádná pandemie COVID 19 ani nikdy nebyla.
• Rozbřesk: Proč zůstat se sázkami na korunu raději při zemi nehledě na jestřábí ČNB?
  Českou korunu překvapila relativně jestřábí nálada mezi členy bankovní rady a tento týden si dovolila po delší době viditelněji posílit. Měnový pár se posunul ke 25,75 EUR/CZK, kde se pohyboval naposledy na začátku srpna. Sílu k dalším ziskům ovšem bude shánět složitě.
• Rozbřesk: Prodej aut v Číně propadá o hrozivých 92 %. ECB reviduje, nakupuje a reinvestuje...
  Zatímco ČNB letos v únoru, kdy se rozhodla úrokové sazby „jemně“ doladit a zároveň ve své prognóze zase nastínila jejich brzký pokles, potenciál ECB překvapovat je už téměř vyčerpaný. ECB se totiž pod novým managementem rozhodla letošní rok věnovat inventarizaci či revizi (jak chcete) měnově politických nástrojů, a to jak z pohledu plnění inflačního cíle, tak třeba i z ohledu na životní prostředí. Jak to celé dopadlo, a především jaké to bude mít vůbec implikace pro měnovou politiku této instituce, se uvidí nejdříve v listopadu.
• Rozbřesk: Prodeje aut v úvodu roku opět padají
  Nedostatek komponent táhne výrobu i prodeje osobních automobilů v Evropě dolů. Potvrzují to i dnes zveřejněná lednová čísla o registracích nových osobních vozů v zemích EU, podle kterých se trh tentokrát propadl o šest procent. A to přitom už ani loňský začátek roku nebyl rozhodně nijak silným, neboť tehdy trh poklesl skoro o čtvrtinu, takže o vysokém srovnávacím základu se rozhodně mluvit nedá.
• Rozbřesk: Prodeje nových aut v EU dál klesají
  Zatímco se evropská ekonomika vzpamatovává ze ztrát způsobených pandemií, automobilový průmysl si spíše hledá nová dno. Alespoň tak to vyznívá z dnes zveřejněných výsledků prodejů osobních automobilů v zemích EU. Trhy s novými vozy v listopadu propadl o pětinu a vinu na tom nemá – jako v dřívějších letech slabá poptávka, ale nabídka limitovaná nedostatkem čipů a dalších v současnosti obtížně dostupných dílů.
• Rozbřesk: Produkce aut v dubnu -90 %, výplach na ropě pokračuje
  Nových dat, která by ilustrovala vývoj české ekonomiky po nástupu korona-krize či nouzového stavu, je zatím poskrovnu, nicméně první střípky obrázku „nové“ ekonomiky se už pomalu a jistě začínají skládat. Mezi prvními tvrdými daty vynikají především čísla ze tří tuzemských automobilek, které v průběhu března zastavily výrobu vlastně největšího tuzemského průmyslu, který přímo i nepřímo generuje zhruba 10 % HDP. Odstávky přitom začaly ke konci druhé dekády března a ve dvou ze tří finalistů ještě ani neskončily.
• Rozbřesk: Prognóza ČNB: Ještě rychleji a s ještě nižší inflací
  Případné pomalejší posilování koruny může vytvořit prostor pro rychlejší růst úrokových sazeb. A ještě pro úplnost…, pokud jej nevykompenzuje nějaký jiný faktor srážející inflaci dále pod cíl či prognózu. Asi takto se dá zjednodušeně shrnout poselství z květnového zasedání bankovní rady, od kterého se nečekalo žádné překvapující rozhodnutí, ale především postoj ČNB k aktuálnímu vývoji kurzu koruny.
• Rozbřesk: Prognózu ČNB čekají další dva testy, koruna slábne
  Nejnovější prognózu ČNB čekají tento týden dvě zatěžkávací zkoušky. Tou první bude lednová inflace, která bude zveřejněná už zítra, tou druhou pak první odhad HDP za čtvrté čtvrtletí loňského roku, jenž přijde na řadu ve čtvrtek. V případě inflace centrální banka očekává mírný pokles na 2,2 %, což odpovídá meziměsíčnímu nárůstu spotřebitelských cen o 0,6 %. Pravděpodobnost, že inflace skutečně dopadne blízko tohoto odhadu je i podle trhu docela vysoká, i když určitá míra nejistoty spojená třeba i se změnami spotřebitelského koše v úvodu roku nepochybně existuje. Zvlášť zajímavý, možná i překvapující, pak může být i vliv rostoucích cen nemovitostí a nájemného, respektive nákladů na bydlení, které by letošní inflaci měly ovlivňovat výrazně více než loni.
• Rozbřesk: Projde dohoda o brexitu britským parlamentem? Velká otázka pro trhy
  Brexit naplno hýbe trhy. Po včerejším uzavření dohody mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií posílila prudce nejen libra, ale i česká koruna - ta během několika minut zpevnila o více než deset haléřů. Obě dvě měny ale své zisky v zásadě smazaly ve chvíli, kdy vyšlo najevo, že Boris Johnson nemá vůbec jistou podporu v parlamentu. Jeho tradiční spojenci ze severního Irska (DUP) jsou proti dohodě, která počítá se zaváděním celních kontrol mezi severním Irskem a zbytkem Spojeného království. A je otázkou, zda sežene podporu ve zbytku poslanecké sněmovny v dvou kriticky důležitých frakcích - mezi konzervativními euroskeptiky a labouristy z okrsků silně podporujících brexit.
• Rozbřesk: Promoříme se a proočkujeme k chytré karanténě?
  Čtvrtá vlna COVIDu v Česku pomalu odeznívá. Zemřelí bohužel přibývají stále příliš rychle a nároky na zdravotní systém klesají pomaleji, než bychom si všichni přáli. Dobrou zprávou v jinak prazvláštních časech je, že tempo očkování zrychluje. Po Velikonocích by snad podle vládních představitelů mohlo dosáhnout až 100 tisíc dávek denně. A to už je číslo, které nás může pomoci snad i celkem rychle přiblížit ke stavu, kdy se třeba děti podívají do školy i jinak než jen přes webkameru.
• Rozbřesk: Propad evropského automobilového trhu zpomaluje
  Mírně optimisticky bylo možné vnímat lednové výsledky evropského průmyslu zveřejněné ve středu. Svoji roli sice sehrála energetika, která celková čísla vylepšila, nicméně první zmínka o tom, že se už alespoň (a prozatím) průmysl nepropadá dále, tu je. Přílišnému optimismu však brání minimálně vyznění dosavadních PMI, které na jasný obrat k lepšímu ovšem stále neukazují. Jak je na tom tuzemský průmysl s jeho produkcí a zakázkami se ovšem dozvíme až dnes.
• Rozbřesk: Propadla česká ekonomika více než německá?
  Nehledě na nejhorší výsledek americké nezaměstnanosti od velké hospodářské deprese - třicátých letech (dvacátého století) - se akciím a rizikovým aktivům daří velice dobře. V dubnu počet zaměstnaných Američanů poklesl o více než 20 milionů a nezaměstnanost vystřelila na 14,7¨%. Akciový index S&P 500 si i tak připsal v uplynulém týdnu přes 3,5 % (v pátek více než +1,5 %). Investoři se v tuto chvíli zjevně dívají za mizerná aktuální čísla a věří, že díky uvolňování karanténních opatření a masivní reakci centrálních bank budeme z nejhoršího venku. Nejhorší čísla nás ale z řady míst teprve čekají a pořád není vůbec jasné, zda rozvolňování opatření nebude jen “dočasnou úlevou”. I proto možná česká koruna a obecně devizové trhy reagují o něco opatrněji. Měnový pár se drží nad 27,00 EUR/CZK a do dalších zisků se mu příliš nechce.
• Rozbřesk: Propad registrací aut v EU a nová post-exitová maxima koruny
  Současný úspěch české ekonomiky je spojený především s průmyslem, který se už na HDP podílí téměř třetinou. Je to nesrovnatelně více, než v ostatních – zvláště pak západních zemích – EU. Jde přitom o dlouhodobý výsledek především expandujícího automobilového průmyslu, který se stal nejsilnějším průmyslovým oborem ČR, téměř největším zaměstnavatelem a hlavním exportérem zaměřeným především na unijní země, kde už od roku 2013 roste hlad po nových osobních automobilech. Boom automobilového trhu v Evropě nahrává tuzemské produkci směřující k novému historickému rekordu (ten poslední je zatím z loňska, kdy automobilky překonaly hranici 1,3 mil. osobních vozů).
• Rozbřesk: Propad registrací aut v Evropě. Je čas se bát?
  Výhledy pro českou ekonomiku na letošní rok mají jedno společné, a sice předpokládají zpomalení růstu z loňských 4,6 % na 3-4 %. Posledním příkladem je i poslední prognóza Mezinárodního měnového fondu zveřejněná včera, která předpokládá, že české hospodářství letos poroste tempem 3,5 % a v roce následujícím už jen 3procentním.
• Rozbřesk: Pro prognózu ČNB dnes přišel další test
  Poté, co minulý týden statistický úřad dále vylepšil už tak velmi silná data růstu ekonomiky, dnes ČNB dostala další možnost otestovat svoji poslední prognózu. Přišly totiž na řadu mzdy, respektive jejich růst ve druhém čtvrtletí letošního roku. A očekávání centrální banky byla přitom nemalá.
• Rozbřesk: Prosincová inflace zrychlila, pro trhy už by to ale nemělo být velké překvapení
  Dnes české trhy vyčkávali na jedno hlavní číslo - prosincovou inflaci. Růst cen opět zrychlil a meziroční dynamika výrazně překoná 6 %, dosáhla na 6,6 %. Hlavní inflační skok však přijde až v lednu, ve chvíli kdy se opět vrátí na původní úroveň DPH na energie a současně značná část domácností dostane nové vyšší zálohy na elektřinu a plyn (část již přirozeně pocítila vyšší ceny energií ke konci roku).
• Rozbřesk – Prudký růst amerických výnosů bere střední Evropě vítr z plachet
  Výprodej amerických dluhopisů po vítězství Donalda Trumpa pokračuje. Při představě rozpočtového balíčku zaměřeného na vyšší infrastrukturní výdaje a nižší daně, dosahujícího potenciálně až 1 bilionu dolarů, vstávají dluhopisovým investorům na hlavě vlasy hrůzou. I když o konkrétních rozpočtových plánech Donalda Trumpa víme zatím pramálo a nejambicióznější předvolební sliby by jen těžko prošly přes republikánský Kongres, dluhopisům to k nastartování výprodejní paniky zatím zdá se stačí. Výnos amerického desetiletého dluhopisu včera poprvé od léta 2015 zdolal hranici 2,40 %.
• Rozbřesk: Průmysl brzdí oživení ekonomiky
  Ještě rok a půl po startu pandemie se ekonomika učí žít s rizikem koronaviru a jen těžko se vrací do dřívějších kolejí. Hospodářské oživení, které přinesla současná fáze rozvolňování, odkrylo, na jak křehkých základech fungoval celý systém v období před nákazou.
• Rozbřesk: Průmysl brzdí pád evropské ekonomiky, Yellenová americkou ministryní financí?
  Ještě chvíli bude trvat, než se druhá vlna pandemie v EU propíše do tvrdých dat, nicméně první signály podzimního útlumu už přinášejí předběžné indexy nákupních manažerů v eurozóně. Celkový PMI tam v listopadu propadl na šestiměsíční minimum (z 50 bodů na 45,1) v důsledku silného zhoršení situace ve službách. Jde o v podstatě pochopitelnou a vlastně i nepřekvapivou reakci na restriktivní opatření zavedená v řadě zemí v reakci na druhou vlnu koronaviru. Na rozdíl od jara však tentokrát dostaly zásah „jen“ služby, neboť průmysl se dál držel nad hranicí padesáti a oproti předchozím výsledkům jeho PMI korigoval víceméně jen drobně. Listopad sice přinesl i zpomalení trendu nových zakázek, nicméně ty i nadále pokračovaly v růstu.
• Rozbřesk: Průmysl drží ekonomiku v posledním kvartále u nás i v Německu, koruna na dohled šestadvacítky
  Série měkkých dat po pondělních PMI pokračovala i včera, kdy přišly na řadu české sentimenty a německé Ifo. I tentokrát se ukázalo, že podnikatelský sektor pociťuje negativní důsledky podzimní vlny pandemie, nicméně v menší míře než v průběhu té jarní. Průmysl jako nejsilnější tuzemské odvětví vykazuje poměrně silnou míru rezistence a vyhnul se velkým odstávkám, ke kterým ho na jaře dotlačil i rozpad dodavatelských řetězců. Tentokrát se sice musí rovněž vyrovnávat s nedostatkem pracovníků způsobeným karanténami, avšak bez velkých odstávek jede dál. Umožňuje mu to jednak stávající zásoba zakázek i solidní poptávka, která však podle očekávání firem bude v nejbližších měsících slábnout.