Zelenskyj: Ukrajina nemíní uznat, že by dlužila USA 500 mld. dolarů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl na tiskové konferenci, že se nechystá uznat, že by Ukrajina dlužila Spojeným státům 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů Kč) za válečnou pomoc. USA poskytly Ukrajině pomoc za 100 miliard dolarů a dary nepovažujeme za půjčky, řekl Zelenskyj novinářům podle serveru RBK-Ukrajina. Prohlásil také, že je připraven okamžitě odstoupit z prezidentské funkce výměnou za mír či za členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci, a varoval, že žádná dohoda uzavřená Spojenými státy a Ruskem o ukončení války nemůže uspět, pokud Ukrajina nebude souhlasit s jejími podmínkami.

O částce 500 miliard dolarů často mluví americký prezident Donald Trump, poznamenala agentura Reuters. Trump se snaží Kyjev přimět přistoupit na dohodu, která by Spojeným státům zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství. USA podle Trumpa dostanou zpět peníze vložené za minulé administrativy do země, která se již tři roky brání ruské agresi.

Zelenskyj podle agentury AFP uvedl, že se necítí uražen tím, že jej Trump v minulých dnech nazval "diktátorem", a také řekl, že by se s americkým prezidentem rád setkal dříve, než se Trump setká s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Ukrajinský prezident míní, že se Kyjev a Washington přibližují k dohodě o nerostném bohatství. Ta se stala předmětem sváru s USA, jejichž podpora je pro Ukrajinu ve válce proti Rusku důležitá.

"Musíme se sejít (s Trumpem) a promluvit si (o dohodě)," řekl Zelenskyj a dodal, že tato schůzka by měla být správně načasována, tedy měla by se konat před Trumpovým setkáním s Putinem. "Určitě bych nepopsal slova používaná Trumpem jako lichotky. Ale výrazem diktátor by mohl být uražen jen někdo, kdo by byl diktátor. Já jsem legitimně zvolený prezident," řekl Zelenskyj podle AFP.

Podle prezidenta se jeho setkání s Trumpem určitě uskuteční, ale není s to říci, kdy se tak stane. "Bez toho nelze ukončit válku, bez jedné strany, bez Ukrajiny," řekl podle agentury Interfax-Ukrajina. "Pokud by se Amerika - osobně v to nevěřím, ale vše se může stát - domluví s Rusy o nás bez nás, tak to neuspěje, pokud následně nepřijmeme podmínky této dohody," ujistil.

Zelenskyj podle serveru BBC News na tiskové konferenci řekl, že USA mu navrhly dohodu, podle které by Ukrajina měla za každý dolar obdržené pomoci vrátit dvojnásobek. Ale ujistil, že nepřistoupí na dohodu, kterou by muselo splácet "ještě deset pokolení Ukrajinců". Na dotaz jednoho novináře řekl, že je připraven odstoupit ze své funkce výměnou za mír Ukrajině. Stejně tak by byl ochoten odstoupit, pokud by to přineslo Ukrajině členství v Severoatlantické alianci. Členství NATO pokládá za "nejlevnější variantu" bezpečnostních záruk, aby Ukrajinu znovu nenapadlo Rusko, a určitě se tato otázka objeví během jednání. A dodal, že u moci každopádně nehodlá setrvat desítky let.

Ukrajinský prezident si od pondělní schůzky s vůdci spojeneckých zemí v Kyjevě slibuje, že se stane "bodem obratu", protože Kyjev a jeho partneři se snaží zmobilizovat tváří tvář nepřátelské rétorice Trumpa, který chce vyjednat mírovou dohodu s Ruskem, poznamenala AFP. Pondělního summitu v ukrajinské metropoli k třetímu výročí ruské invaze by se mělo osobně zúčastnit 13 zahraničních představitelů, dalších 24 pak prostřednictvím videospojení.

"Nejde o vyjednávací stůl, ke kterému zvou Ukrajinu. Je to náš stůl, protože válka je na Ukrajině. To my zveme především naše evropské vůdce, protože válka se odehrává na Ukrajině a Ukrajina je neoddělitelnou součástí kontinentu, Evropy a v budoucnu Evropské unie," řekl Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda a dodal, že za vyjednávacím stolem, u kterého se bude jednat o míru a zárukách bezpečnosti, by měla být Evropa a USA.

"Chceme ukončit válku. Přejí si to i naši partneři. A partneři chtějí, aby tam bylo Rusko - a Rusko tam bude. Skutečně věřím, že prezident Trump chce a pomůže nám ukončit tuto válku, ale mír dosažený prostřednictvím síly znamená, že by svou sílu měl zaměřit především vůči Rusku," řekl.

Na okupovaném území je bohatství za 350 miliard dolarů, tvrdí ministryně

Hodnota nerostného bohatství v hlubinách Ruskem okupovaných území Ukrajiny činí okolo 350 miliard dolarů (asi 8,4 bilionu Kč), uvedla včera místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.

O den dříve americký prezident Donald Trump prohlásil, že USA jsou blízko uzavření dohody s Ukrajinou, která by jim zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství. Trump uvedl, že USA poskytly Ukrajině 350 miliard dolarů (asi 8,4 bilionu Kč), ale své peníze dostanou zpět.

První návrh dohody o nerostném bohatství ale ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl podepsat, neboť podle něj neobsahovala bezpečnostní záruky. Dodal, že Ukrajinu nemůže prodat s tím, že podle původní dohody by USA získaly ukrajinské vzácné nerosty v hodnotě 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů Kč) výměnou jen za dosud poskytnutou válečnou pomoc. Tato částka navíc podle Zelenského skutečné výši americké pomoci ani neodpovídá.

Šéf Zelenského prezidentské kanceláře Andrij Jermak včera podle serveru BBC News uvedl, že se Kyjev nezříká dohody s USA a že na návrhu dohody se dál "normálně pracuje".

"Na dočasně okupovaných územích se nalézají zdroje za přibližně 350 miliard dolarů," řekla vicepremiérka Svyrydenková podle serveru Ukrajinska pravda na konferenci o Ukrajině v letošním roce a varovala, že tyto zdroje by Rusové mohli využít pro své zbrojovky.

Svyrydenková podle agentury Unian také uvedla, že ukrajinská ekonomika po bezprecedentním propadu o 30 procent v roce 2022, kdy ruská vojska vpadla do země, pokračuje - a to i zásluhou finanční pomoci od zahraničních partnerů - v postupném růstu. Již v roce 2023 ekonomika vzrostla o pět procent, loni o 3,6 procenta a hospodářský růst se očekává i letos.

"V prvé řadě (za růst) vděčíme ukrajinským podnikatelům a také našim partnerům, kteří nám během posledních třech let jen v podobě přímé rozpočtové podpory poskytli pomoc ve výši 115 miliard dolarů," řekla Svyrydenková. Největší část této pomoci poskytla EU, následovaná USA s vkladem přímé rozpočtové pomoci ve výši 30 miliard dolarů, dodala.

Pro ukrajinský stát je velice důležité, aby tato pomoc od partnerů pokračovala. V zemi nyní ukrajinské a zahraniční společnosti stavějí nové továrny v oblasti zpracování zemědělské produkce, strojírenství a výroby zbraní. "Jak ukrajinské, tak zahraniční společnosti svými penězi podporují naši víru v budoucnost a ve vítězství," řekla podle Unian.

Agentura připomněla, že podle údajů za leden ukrajinská ekonomika meziročně vzrostla o 1,5 procenta, zatímco o měsíc dříve šlo podle ministerstva hospodářství o růst na úrovni 1,7 procenta. Ke zpomalení vedla menší aktivita vývozců.

Zdroj: Reuters, ČTK, RBK-Ukrajina, AFP, BBC News, Ukrajinska pravda

Čtěte více

• Zdražování ropy pokračuje, Brent poprvé v letošním roce překročil 93 USD
  Ceny ropy se po mírném středečním poklesu dnes vrátily k růstu, severomořská ropa Brent tak poprvé v letošním roce překročila 93 dolarů za barel. Omezování dodávek suroviny na trh podle analytiků zastiňuje obavy z negativních dopadů pomalejšího hospodářského růstu na poptávku.
• Zdroje: Zástupci G7 se blíží dohodě o minimální dani ze zisku globálních firem
  Ministři financí skupiny nejvyspělejších zemí G7 se blíží dohodě ohledně minimální daně ze zisku globálních firem, která by měla být - jak navrhovaly Spojené státy - 15 procent. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na obeznámené zdroje. Podle německého ministra financí Olafa Scholze zástupci G7 dohody dosáhnou dnes nebo v sobotu.
• Zeit: Nositel Nobelovy ceny varuje před Lindnerem jako ministrem financí
  Nositel Nobelovy ceny za ekonomii varuje předtím, aby se německým ministrem financí stal šéf liberálů Christian Lindner. Joseph Stiglitz a jeho kolega Adam Tooze v příspěvku v týdeníku Die Zeit argumentují tím, že předseda strany FDP přichází s "předpotopní rozpočtovou agendou" a přimlouvají se za to, aby ministra nominovala strana Zelených.
• Zelenskyj bude v Davosu hovořit o poválečné obnově Ukrajiny
  Obnova Ukrajiny po válce s Ruskem bude jedním z témat letošního Světového ekonomického fóra v Davosu, předpověděl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který má k účastníkům fóra příští týden promluvit. Ještě dnes má ukrajinský prezident debatovat s americkými a kanadskými vysokoškoláky.
• Zelenskyj by souhlasil s přímými rozhovory s Putinem o konci války
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem uvedl, že by souhlasil s přímými rozhovory se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o konci války, kterou Moskva zahájila před téměř třemi lety. Na jednání by ale podle Zelenského měli být i další účastníci.
• Zelenskyj dostal pozvání na summit skupiny největších ekonomik G20
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v závěru letošního roku bude moci zúčastnit summitu největších světových ekonomik G20. Na jednání ho pozval indonéský prezident Joko Widodo, který aktuálně G20 předsedá. "Vážím si pozvání na summit G20," napsal Zelenskyj na twitteru. Upřesnil, že indonéskému prezidentovi poděkoval za jeho podporu ukrajinské územní celistvosti a suverenity a jeho jasný postoj v OSN.
• Zelenskyj jednal s šéfkou MMF o poválečné obnově Ukrajiny
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu Kristalinou Georgievovou o zajištění finanční stability Ukrajiny a poválečné obnově země. Uvedl to Zelenskyj na svém twitterovém účtu.
• Zelenskyj nabádal k urychlení rozhodnutí o pomoci Ukrajině, žádal tanky
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval svět, aby se rychle rozhodoval ohledně pomoci jeho zemi, která se od loňského února brání ruské agresi. V projevu, kterým prostřednictvím videomostu oslovil účastníky Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu, žádal konkrétně tanky, jejichž dodávky podle něj musí být rychlejší než schopnost Ruska provádět útoky. Polský prezident Andrzej Duda na fóru varoval, že Rusko se chystá na Ukrajině spustit novou ofenzivu.
• Zelenskyj podle Reuters požádal země G7 o sankce a protiletecké systémy
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal skupinu velkých světových ekonomik G7 o další protiruské sankce, protiletecké systémy a pomoc s vývozem obilí a poválečnou rekonstrukcí země. S odvoláním na nejmenovaného činitele Evropské unie o tom informovala agentura Reuters. Zelenskyj, jehož země přes čtyři měsíce vzdoruje ruské invazi, se dnes k summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau připojil digitálně.
• Zelenskyj: Trvající ruský útok ukazuje, že sankce Západu proti Moskvě nestačí
  Sankce, které v posledních dnech na Moskvu uvalily západní země, nejsou dostatečné, řekl dnes ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Důkazem je podle něj stále pokračující ruská agrese proti jeho zemi. Dodal, že svět nadále pozoruje dění na Ukrajině z povzdálí, uvedla ukrajinská média.
• Zelenskyj uvalil další sankce proti Rusům i proti gruzínským aerolinkám
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zavedl sankce proti 189 Rusům, dvěma Bělorusům a jednomu Gruzínci a také proti téměř 300 podnikům spojených s Ruskem a s válkou proti Ukrajině. S odvoláním na prezidentovy výnosy to včera uvedl server listu Ukrajinska pravda. Na sankčním seznamu figuruje i Tamaz Gaiašvili, což je zakladatel společnosti Georgian Airways, na kterou Zelenskyj rovněž uvalil sankce, protože začala opět létat do Ruska.
• Zelenskyj varoval Evropany, aby se připravili na chmurnou zimu
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzkázal Evropanům, aby očekávali těžkou zimu kvůli ruské invazi do jeho země, která vedla k omezení vývozu ropy a plynu z Ruska. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na pravidelné videoposelství Zelenského, podle kterého chce Moskva zničit normální život Evropanů.
• Zelenskyj vítá novou finanční pomoc EU, jde podle něj o důvěryhodnost Evropy
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval členským zemím Evropské unie za schválení dalšího balíku finanční pomoci Ukrajině v hodnotě 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Unijním lídrům na summitu, který rozhodnutí přijal, vzkázal, že v sázce byla důvěryhodnost Evropy. V projevu také připomenul nesplněný cíl EU v dodávkách dělostřelecké munice a vyzval unii k vystupňování investic do vojenské podpory.
• Zelenskyj vyzval švýcarskou vládu, aby zmrazila bankovní účty ruských oligarchů
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval švýcarskou vládu, aby zmrazila bankovní účty ruských oligarchů. Televizní stanice SRF uvedla, že Zelenskyj rovněž kritizoval švýcarskou potravinářskou společnost Nestlé, která sice v Rusku omezila činnost, nicméně z ruského trhu se zcela nestáhla, zatímco mnoho jiných mezinárodních firem ano.
• Zelenskyj vyzval účastníky fóra v Davosu k uvalení maximálních sankcí na Rusko
  Sankce mezinárodního společenství vůči Moskvě by měly být "maximální" včetně embarga na ruskou ropu či úplného zákazu obchodování s Ruskem. V projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (WEF) to dnes podle agentury AP řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také k urychlení dodávek zbraní Ukrajině.
• Zeman: ČNB asi úmyslně oslabila korunu
  Česká národní banka (ČNB) možná loni úmyslně devalvovala českou korunu, aby oddálila vstup Česka...
• Zeman: ČNB může intervence ukončit dříve
  Česká národní banka (ČNB) by mohla ukončit intervence proti posilování koruny dříve než v půlce letošního roku, o které zatím hovoří členové bankovní rady. Při návštěvě Olomouckého kraje to dnes řekl prezident Miloš Zeman, který patří k odpůrcům forexových intervencí a v závěru minulého týdne o nich jednal s guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem.
• Zeman: Ekonomika by po návratu k normálu měla růst o 2 až 3 pct
  Prezident Miloš Zeman považuje v zásadě za reálnou prognózu premiéra Andreje Babiše (ANO), že by se ekonomika po pandemii koronaviru mohla vracet k normálu v roce 2023. Včera to řekl pro server Blesk.cz. Svoji představu o normálním vývoji popsal tak, že vzhledem k tomu, že průmysl, stavebnictví i zemědělství jsou schopné v současné situaci růst, měl by růst i hrubý domácí produkt o dvě až tři procenta. Nejde podle jeho slov o žádné zázračné tempo.
• Zeman je přesvědčen, že intervence budou zrušeny v polovině roku
  Prezident Miloš Zeman je plně přesvědčen, že forexové intervence budou zrušeny v polovině letošního roku. Zeman, který intervence dlouhodobě kritizuje, to dnes řekl při setkání se zastupiteli Plzeňského kraje. Rozhodnutí o ukončení je v rukou České národní banky, která termín poloviny roku 2017 vidí jako pravděpodobný. O nastavení měnové politiky bude bankovní rada jednat příští týden ve čtvrtek.
• Zeman jmenoval Michla a Holuba novými členy bankovní rady ČNB
  Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval novými členy bankovní rady ekonomy Aleše Michla (41) a Tomáše Holuba (44). Od prosince nahradí v radě viceguvernéry ČNB Mojmíra Hampla a Vladimíra Tomšíka, kterým vyprší druhé funkční období a na třetí už nemohou kandidovat. Prezident tak zároveň dnes jmenoval stávající členy rady Marka Moru a Tomáše Nidetzkého viceguvernéry ČNB.