Zelenskyj podle Trumpa přijede podepsat dohodu o surovinách

Americký prezident Donald Trump včera uvedl, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj chce koncem týdne navštívit Washington, aby podepsal dohodu o ukrajinských kritických surovinách. Napsala to agentura Reuters, podle níž je dohoda zásadní pro udržení americké podpory Ukrajiny, která se již tři roky brání ruské agresi. Agentura AP napsala, že podle ukrajinských představitelů Kyjev souhlasil s parametry hospodářské dohody s USA a že do ní vkládá naději, že udrží americkou pomoc. Podle zdrojů Reuters se zástupci USA a Ukrajiny na podmínkách návrhu dohody již shodli a Zelenskyj do Washingtonu odcestuje v pátek.

"Slyšel jsem, že dorazí v pátek," řekl Trump o Zelenském novinářům. "Rozhodně mi to nevadí... a že by to chtěl podepsat se mnou. A chápu, že je to velká věc, velmi velká věc," dodal šéf Bílého domu. Na otázku, co Ukrajina dostane na oplátku, Trump podle serveru BBC odpověděl "právo pokračovat v boji". "Jsou velmi odvážní... bez Spojených států a jejich peněz a vojenského vybavení by tato válka skončila velmi rychle," dodal.

Zelenskyj mezitím na sociálních sítích poděkoval spojencům za podporu, ale dohodu o nerostech nezmínil. Poznamenal mimo jiné, že hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který jej informoval o výsledku svého pondělního setkání s Trumpem v Bílém domě.

Trump tvrdí, že usiluje o rychlé uzavření míru mezi Ukrajinou a Ruskem a zároveň o dohodu, která by USA zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství. Ta by podle něj Spojeným státům kompenzovala dosavadní pomoc Kyjevu v obraně proti Rusku.

Dohoda o ukrajinských vzácných zeminách byla podle Trumpa v podstatě již vyjednána. Trumpova snaha rychle ukončit ruské tažení na Ukrajině však vyvolává obavy z přílišných ústupků ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, které by v dlouhodobém horizontu ohrozily nejen bezpečnost Ukrajiny, nýbrž i Evropy obecně, a změnily by geopolitické uspořádání.

Podle Reuters není jasné, zda dohoda o nerostech přinese Ukrajině ze strany USA konkrétní bezpečnostní záruky, o něž Kyjev usiluje, ani zda se Washington zavázal poslat další vojenskou pomoc. Podle jednoho ze zdrojů Reuters se o budoucích amerických zbrojních dodávkách Kyjevu stále jedná. O tom, že se obě strany shodly na obsahu návrhu, nejprve s odkazem na ukrajinskou vicepremiérku Olhu Stefanišynovou informoval deník Financial Times (FT). Agentura AFP krátce nato uvedla totéž s odkazem na nejmenovaný ukrajinský zdroj a vzápětí s odvoláním na své zdroje informaci přinesla také další velká světová média, včetně agentur Reuters, AP a Bloomberg.

Trump včera novinářům podle Reuters řekl, že na Ukrajině budou muset v nějaké podobě fungovat mírové síly, pokud dojde k dohodě o ukončení konfliktu. Rusko však odmítlo přistoupit na nasazení sil Severoatlantické aliance na ukrajinském území.

Ukrajina má významná ložiska důležitých prvků a nerostů, od lithia po titan, které jsou nezbytné pro moderní technologie a jsou velmi žádané v celosvětovém boji o zdroje. Má také značné zásoby uhlí, ropy, plynu a uranu, byť většina z nich se nachází na území pod ruskou kontrolou.

Mezi Trumpem a Zelenským došlo minulý týden k ostré a veřejné výměně názorů. Šéf Bílého domu označil Zelenského za "diktátora bez voleb" a vyzval jej k rychlému jednání, pokud nechce přijít o svou zem. Ukrajinský prezident naopak o Trumpovi prohlásil, že žije "v dezinformační bublině".

Setkání ukrajinského prezidenta s Trumpem podle jednoho ze zdrojů Reuters, který si přál zachovat anonymitu, navrhl Bílý dům. Podle tohoto zdroje se vyjednavači na obou stranách shodli na návrhu dohody a doporučili ji podepsat. Jiný zdroj obeznámený se záležitostí uvedl, že Zelenskyj se možná ve Washingtonu setká se zákonodárci, ale že harmonogram návštěvy se ještě mění.

První návrh dohody o nerostném bohatství ale Zelenskyj odmítl podepsat, neboť podle něj neobsahoval bezpečnostní záruky. Dodal, že Ukrajinu nemůže prodat s tím, že podle původní dohody by USA získaly ukrajinské vzácné nerosty v hodnotě 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů Kč) výměnou jen za dosud poskytnutou válečnou pomoc. Tato částka navíc podle Zelenského skutečné výši americké pomoci ani neodpovídá.

Zdroj: Reuters, ČTK, Bloomberg, AP, AFP, BBC, FT

Čtěte více

• Z Dow Jonesova indexu vypadne Exxon Mobil a Pfizer
  Z prestižního amerického Dow Jonesova akciového indexu vypadne ropný koncern Exxon Mobil, farmaceutická společnost Pfizer a zbrojovka Raytheon Technologies. K 31. srpnu je nahradí technologická společnost Salesforce.com, farmaceutická firma Amgen a průmyslový konglomerát Honeywell International. Společnost, která Dow Jonesův index řídí, o tom informovala v pondělí. Změny spustil záměr firmy Apple rozdělit ke stejnému dni své akcie v poměru jedna ku čtyřem.
• Zdražování ropy pokračuje, Brent poprvé v letošním roce překročil 93 USD
  Ceny ropy se po mírném středečním poklesu dnes vrátily k růstu, severomořská ropa Brent tak poprvé v letošním roce překročila 93 dolarů za barel. Omezování dodávek suroviny na trh podle analytiků zastiňuje obavy z negativních dopadů pomalejšího hospodářského růstu na poptávku.
• Zdroje: Zástupci G7 se blíží dohodě o minimální dani ze zisku globálních firem
  Ministři financí skupiny nejvyspělejších zemí G7 se blíží dohodě ohledně minimální daně ze zisku globálních firem, která by měla být - jak navrhovaly Spojené státy - 15 procent. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na obeznámené zdroje. Podle německého ministra financí Olafa Scholze zástupci G7 dohody dosáhnou dnes nebo v sobotu.
• Zeit: Nositel Nobelovy ceny varuje před Lindnerem jako ministrem financí
  Nositel Nobelovy ceny za ekonomii varuje předtím, aby se německým ministrem financí stal šéf liberálů Christian Lindner. Joseph Stiglitz a jeho kolega Adam Tooze v příspěvku v týdeníku Die Zeit argumentují tím, že předseda strany FDP přichází s "předpotopní rozpočtovou agendou" a přimlouvají se za to, aby ministra nominovala strana Zelených.
• Zelenskyj bude v Davosu hovořit o poválečné obnově Ukrajiny
  Obnova Ukrajiny po válce s Ruskem bude jedním z témat letošního Světového ekonomického fóra v Davosu, předpověděl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který má k účastníkům fóra příští týden promluvit. Ještě dnes má ukrajinský prezident debatovat s americkými a kanadskými vysokoškoláky.
• Zelenskyj by souhlasil s přímými rozhovory s Putinem o konci války
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem uvedl, že by souhlasil s přímými rozhovory se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o konci války, kterou Moskva zahájila před téměř třemi lety. Na jednání by ale podle Zelenského měli být i další účastníci.
• Zelenskyj dostal pozvání na summit skupiny největších ekonomik G20
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v závěru letošního roku bude moci zúčastnit summitu největších světových ekonomik G20. Na jednání ho pozval indonéský prezident Joko Widodo, který aktuálně G20 předsedá. "Vážím si pozvání na summit G20," napsal Zelenskyj na twitteru. Upřesnil, že indonéskému prezidentovi poděkoval za jeho podporu ukrajinské územní celistvosti a suverenity a jeho jasný postoj v OSN.
• Zelenskyj jednal s šéfkou MMF o poválečné obnově Ukrajiny
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu Kristalinou Georgievovou o zajištění finanční stability Ukrajiny a poválečné obnově země. Uvedl to Zelenskyj na svém twitterovém účtu.
• Zelenskyj nabádal k urychlení rozhodnutí o pomoci Ukrajině, žádal tanky
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval svět, aby se rychle rozhodoval ohledně pomoci jeho zemi, která se od loňského února brání ruské agresi. V projevu, kterým prostřednictvím videomostu oslovil účastníky Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu, žádal konkrétně tanky, jejichž dodávky podle něj musí být rychlejší než schopnost Ruska provádět útoky. Polský prezident Andrzej Duda na fóru varoval, že Rusko se chystá na Ukrajině spustit novou ofenzivu.
• Zelenskyj podle Reuters požádal země G7 o sankce a protiletecké systémy
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal skupinu velkých světových ekonomik G7 o další protiruské sankce, protiletecké systémy a pomoc s vývozem obilí a poválečnou rekonstrukcí země. S odvoláním na nejmenovaného činitele Evropské unie o tom informovala agentura Reuters. Zelenskyj, jehož země přes čtyři měsíce vzdoruje ruské invazi, se dnes k summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau připojil digitálně.
• Zelenskyj: Trvající ruský útok ukazuje, že sankce Západu proti Moskvě nestačí
  Sankce, které v posledních dnech na Moskvu uvalily západní země, nejsou dostatečné, řekl dnes ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Důkazem je podle něj stále pokračující ruská agrese proti jeho zemi. Dodal, že svět nadále pozoruje dění na Ukrajině z povzdálí, uvedla ukrajinská média.
• Zelenskyj: Ukrajina nemíní uznat, že by dlužila USA 500 mld. dolarů
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl na tiskové konferenci, že se nechystá uznat, že by Ukrajina dlužila Spojeným státům 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů Kč) za válečnou pomoc. USA poskytly Ukrajině pomoc za 100 miliard dolarů a dary nepovažujeme za půjčky, řekl Zelenskyj novinářům podle serveru RBK-Ukrajina. Prohlásil také, že je připraven okamžitě odstoupit z prezidentské funkce výměnou za mír či za členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci, a varoval, že žádná dohoda uzavřená Spojenými státy a Ruskem o ukončení války nemůže uspět, pokud Ukrajina nebude souhlasit s jejími podmínkami.
• Zelenskyj uvalil další sankce proti Rusům i proti gruzínským aerolinkám
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zavedl sankce proti 189 Rusům, dvěma Bělorusům a jednomu Gruzínci a také proti téměř 300 podnikům spojených s Ruskem a s válkou proti Ukrajině. S odvoláním na prezidentovy výnosy to včera uvedl server listu Ukrajinska pravda. Na sankčním seznamu figuruje i Tamaz Gaiašvili, což je zakladatel společnosti Georgian Airways, na kterou Zelenskyj rovněž uvalil sankce, protože začala opět létat do Ruska.
• Zelenskyj varoval Evropany, aby se připravili na chmurnou zimu
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzkázal Evropanům, aby očekávali těžkou zimu kvůli ruské invazi do jeho země, která vedla k omezení vývozu ropy a plynu z Ruska. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na pravidelné videoposelství Zelenského, podle kterého chce Moskva zničit normální život Evropanů.
• Zelenskyj vítá novou finanční pomoc EU, jde podle něj o důvěryhodnost Evropy
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval členským zemím Evropské unie za schválení dalšího balíku finanční pomoci Ukrajině v hodnotě 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Unijním lídrům na summitu, který rozhodnutí přijal, vzkázal, že v sázce byla důvěryhodnost Evropy. V projevu také připomenul nesplněný cíl EU v dodávkách dělostřelecké munice a vyzval unii k vystupňování investic do vojenské podpory.
• Zelenskyj vyzval švýcarskou vládu, aby zmrazila bankovní účty ruských oligarchů
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval švýcarskou vládu, aby zmrazila bankovní účty ruských oligarchů. Televizní stanice SRF uvedla, že Zelenskyj rovněž kritizoval švýcarskou potravinářskou společnost Nestlé, která sice v Rusku omezila činnost, nicméně z ruského trhu se zcela nestáhla, zatímco mnoho jiných mezinárodních firem ano.
• Zelenskyj vyzval účastníky fóra v Davosu k uvalení maximálních sankcí na Rusko
  Sankce mezinárodního společenství vůči Moskvě by měly být "maximální" včetně embarga na ruskou ropu či úplného zákazu obchodování s Ruskem. V projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (WEF) to dnes podle agentury AP řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také k urychlení dodávek zbraní Ukrajině.
• Zeman: ČNB asi úmyslně oslabila korunu
  Česká národní banka (ČNB) možná loni úmyslně devalvovala českou korunu, aby oddálila vstup Česka...
• Zeman: ČNB může intervence ukončit dříve
  Česká národní banka (ČNB) by mohla ukončit intervence proti posilování koruny dříve než v půlce letošního roku, o které zatím hovoří členové bankovní rady. Při návštěvě Olomouckého kraje to dnes řekl prezident Miloš Zeman, který patří k odpůrcům forexových intervencí a v závěru minulého týdne o nich jednal s guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem.
• Zeman: Ekonomika by po návratu k normálu měla růst o 2 až 3 pct
  Prezident Miloš Zeman považuje v zásadě za reálnou prognózu premiéra Andreje Babiše (ANO), že by se ekonomika po pandemii koronaviru mohla vracet k normálu v roce 2023. Včera to řekl pro server Blesk.cz. Svoji představu o normálním vývoji popsal tak, že vzhledem k tomu, že průmysl, stavebnictví i zemědělství jsou schopné v současné situaci růst, měl by růst i hrubý domácí produkt o dvě až tři procenta. Nejde podle jeho slov o žádné zázračné tempo.