Zásah úřadů v Číně od pátku smazal téměř 300 miliard USD z hodnoty kryptoměn
Další zásah čínských úřadů proti kryptoměnám od pátku smazal téměř 300 miliard dolarů (6,4 bilionu Kč) z hodnoty všech obchodovaných digitálních měn. Napsal to dnes server CNBC. Například nejznámější kryptoměna bitcoin se ještě ve čtvrtek prodávala zhruba za 39.300 dolarů, do pondělí ale spadla až na 32.000 USD.
Čína v posledních dnech stupňuje tlak proti kryptoměnám a v pátek úřady v jihozápadní provincii S'-čchuan podle médií takzvaným těžařům kryptoměn nařídily, aby se svou činností přestali. Právě tato provincie patří k největším centrům těžby bitcoinů v Číně a mnoho těžařů do neděle skutečně činnost zastavilo, napsal deník Global Times, který má podporu vládní čínské komunistické strany.
Krok úřadů v S'-čchuanu přichází po dřívějším zásahu na jiných místech Číny, kde se hodně těží bitcoiny, včetně autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Vláda v Pekingu v květnu vyzvala k zastavení těžby kryptoměn, a dala tak jasně najevo, že pokyny přicházejí shora, tedy že nejde o aktivitu jednotlivých provincií.
Dnes krátce před 10:00 SELČ se cena podle specializovaného webu CoinDesk pohybovala kolem 32.590 USD (asi 699.000 Kč). V dubnu přitom cena vystoupila na maximum skoro 65.000 dolarů. Bitcoin tak zhruba za dva měsíce ztratil asi polovinu hodnoty.
V pondělí čínská centrální banka oznámila, že hovořila se zástupci velkých finančních institucí včetně platební služby Alipay, kterou provozuje společnost Ant Group ze skupiny Alibaba. Vyzvala je, aby jejich podniky neposkytovaly služby související s kryptoměnami, včetně zakládání účtů nebo vypořádání transakcí v kryptoměnách.
Pokyny, které čínské úřady směrem k těžařům kryptoměn vydávají, nejsou novým regulačním opatřením. Komentáře činitelů centrální banky a jejich postoj k záležitosti ale podle analytiků naznačují, jak nejvyšší regulační úřady v Číně v souvislosti s kryptoměnami zpřísňují dohled a tlak na finanční instituce. Čína už v roce 2017 zakázala místní kryptoměnovou burzu, čímž ji donutila, aby se přestěhovala mimo čínské území. Ani tímto krokem Peking nedosáhl toho, aby čínští obchodníci přestali digitální mince nakupovat a prodávat.
Pokud chtějí lidé v Číně nakupovat kryptoměny, musejí si nejprve převést peníze na nějakou platformu a teprve jejím prostřednictvím nákup uskutečnit. To mohou udělat buď tak, že k převodu využijí platební službu Alipay, v Číně velmi oblíbenou, anebo přes účet v bance. Jednání mezi zástupci centrální banky a těmito podniky tedy ukazuje, že Čína jde v omezování kryptoměn ještě dál.
Od pátku, kdy úřady v S'-čchuan vyzvaly těžaře kryptoměn, aby svou činnost ukončili, cena bitcoinu do pondělního večera klesla zhruba o 16 procent. Další kryptoměny oslabují stejně výrazně, týká se to například etherea či XRP.
Čína ale není zdaleka jedinou zemí, které chtějí proti kryptoměnám zakročit, případně už tak učinily. Transakce s kryptoměnami omezuje například Indie a Turecko, obavy z používání kryptoměn už dříve dala najevo také americká ministryně financí Janet Yellenová či prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Nejčastěji se obávají toho, že transakce v kryptoměnách jsou anonymní a mohou se snadno využívat k praní špinavých peněz nebo k financování terorismu.
Vývoj ceny bitcoinu (1hodinový graf - H1):
Zdroj: Reuters, ČTK, Global Times, CNBC
Čtěte více
-
Za řeckou tvrdohlavost prý může Brusel
Evropská komise dala podle několika členských států Řecku falešnou naději, že nové úvěry obdrží výměnou... -
Zářijová inflace byla nad odhady ČNB
Zářijová meziroční inflace byla o 0,1 procentního bodu vyšší, než očekávala v aktuální prognóze Česká národní banka. Uvedl to dnes náměstek ředitele měnové sekce ČNB Petr Král. V září spotřebitelské ceny meziročně stouply o 0,5 procenta. Inflace se nadále nachází výrazně pod dvouprocentním cílem centrální banky. -
Zářijová inflace byla nad prognózou ČNB
Zářijová meziroční inflace 2,6 procenta byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než v letní prognóze předpokládala Česká národní banka (ČNB). Nad očekávání rostly zejména ceny potravin, nápojů a tabáku, v menší míře také regulované ceny. Naopak pohonné hmoty zlevnily výrazněji, než ČNB předpokládala. Ve zbytku roku očekává centrální banka inflaci na dohled svého dvouprocentního cíle, uvedl dnes v komentáři k údajům o inflaci ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. -
Zářijová inflace byla o 0,4 bodu nižší, než odhadovala ČNB
Zářijová meziroční inflace byla o 0,4 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Důvodem byl proti očekáváním znatelně pomalejší růst cen potravin. Uvedl to dnes ředitele sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v září podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 3,2 procenta. -
Zářijová inflace byla o 2,4 procentního bodu nižší, než odhadovala ČNB
Zářijová inflace byla o 2,4 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v srpnové prognóze. Nejvýrazněji se na odchylce zářijové meziroční inflace od prognózy stejně jako v předchozích měsících podílely ceny potravin, v menší míře pak jádrová inflace, ceny pohonných hmot a regulované ceny, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v září stoupla na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta. -
Zářijová inflace byla pod prognózou ČNB, levnější byly hlavně potraviny
Zářijová meziroční inflace 6,9 procenta byla o 0,3 procentního bodu nižší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB) ve své srpnové prognóze. Menší než očekávaný meziroční růst cen byl zejména u potravin, nižší byla i jádrová inflace. Naopak ceny pohonných hmot v meziročním srovnání klesly méně, než ČNB předpokládala. Centrální banka očekává, že počátkem příštího roku inflace klesne ke dvěma procentům, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. -
Zářijová inflace byla v souladu s odhady ČNB
Zářijová meziroční inflace odpovídala odhadům České národní banky v její aktuální prognóze. Uvedl to dnes ředitele sekce měnové ČNB Petr Král. Odchylky vývoje jednotlivých složek inflace od prognózy byly podle něj velmi mírné a vzájemně se kompenzovaly. Meziroční inflace v září podle dnešních údajů Českého statistického úřadu zpomalila na 2,7 procenta ze srpnových 2,9 procenta. -
Zářijová inflace byla výrazně vyšší, než odhadovala ČNB
Zářijová meziroční inflace byla o 1,7procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Důvodem je především jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy, a znatelně rychlejší růst cen potravin. Větší byl i růst regulovaných cen a cen pohonných hmot, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v září podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla na 4,9 procenta, byla tak nejvyšší od roku 2008. -
Zářijové zvýšení sazeb není kvůli Číně jisté
Americký dolar dnes na forexových trzích oslabuje a ke koši hlavních světových měn spadl na nejnižší hodnotu za... -
Zářijové zvýšení sazeb podpořili všichni účastníci zasedání Fedu
Zvýšení úrokových sazeb na zářijovém zasedání vedoucích představitelů americké centrální banky (Fed) podpořili všichni jeho účastníci. Ukázal to včera zveřejněný zápis ze zasedání. Tento jednomyslný postoj by mohl posílit očekávání, že Fed v prosinci přikročí k dalšímu zvýšení úroků. Americké akcie po zveřejnění zápisu zamířily dolů. -
Zasedání Fedu by nemělo ohrozit USD
Tento týden bude nejsledovanější událostí na měnových trzích středeční zasedání americké centrální... -
Zasedání MMF a SB budou dominovat obavy z vývoje v USA
Nadcházejícímu podzimnímu zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky ve Washingtonu budou dominovat obavy z dopadů politických sporů o rozpočet ve Spojených státech. Ty svou aktuální naléhavostí zřejmě zastíní podstatnější problém, jímž je ústup centrálních bank vyspělých zemí světa v čele s USA od krajně uvolněné měnové politiky, která se zaměřovala na podporu ekonomického růstu. -
Zasedání MMF podle zdrojů zřejmě skončí bez závěrečného komuniké
Na konci zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) tento týden zřejmě nebude vydáno závěrečné komuniké. Důvodem jsou neshody ohledně toho, jak se vyjádřit k rusko-ukrajinskému konfliktu. Agentuře Reuters to řekl jeden z evropských úředníků, který se účastní jednání. -
Zasedání Světového ekonomického fóra bude mít letos rekordní účast
Rekordní počet vedoucích představitelů podniků a vlád se letos zúčastní výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském horském středisku Davos, včetně zástupců Česka. V centru pozornosti 53. zasedání, které se uskuteční od 16. do 20. ledna, mají být problémy, kterým čelí rozdělený svět na začátku letošního roku, jako jsou války a konflikty, ekonomické tlaky a změny klimatu. -
Zasedání Světového ekonomického fóra se bude konat v květnu
Zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) se v příštím roce uskuteční od 18. do 21. května ve švýcarském letovisku Bürgenstock nedaleko Lucernu. Oznámili to dnes pořadatelé. Schůze se původně měla konat jako obvykle v lednu ve švýcarském Davosu, pořadatelé však v srpnu ohlásili její odklad kvůli koronaviru. -
Zasedání Světového ekonomického fóra se uskuteční v Singapuru
Zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) se v příštím roce namísto ve Švýcarsku uskuteční v Singapuru, protože v Evropě by kvůli pandemii covidu-19 bylo obtížné ochránit zdraví účastníků. Oznámili to dnes podle agentury Reuters organizátoři. -
Zasedání Světového ekonomického fóra se zúčastní Síkela a Lipavský
Zasedání Světového ekonomického fóra se příští týden za Českou republiku zúčastní ministři zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Naopak prezident Petr Pavel se do švýcarského Davosu nechystá, sdělili dnes ČTK mluvčí. -
Zasedá opět euroskupina k řecké krizi
V Bruselu se včera opět sešli ministři financí zemí sdílejících euro, aby se tento týden již poněkolikáté... -
Zásobování německého průmyslu se zlepšuje, potíže má nejméně firem od dubna 2021
Problémy německých průmyslových podniků se zásobováním v únoru opět polevily. Na potíže s nedostatkem surovin a polotovarů si stěžovalo pouze 45,4 procenta firem, tedy nejméně od dubna 2021. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnil mnichovský ekonomický institut Ifo. -
Zásoby plynu v Německu po zimě budou nadprůměrné, uvádí svaz INES
Zásoby plynu v Německu zůstanou po nynější zimě nadprůměrné a k jejich opětovnému naplnění pro nadcházející topnou sezonu na přelomu let 2023 a 2024 postačí jen mírný objem dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG). Na tiskové konferenci to dnes novinářům řekl šéf německého svazu provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES Sebastian Bleschke. Ve své zprávě o výhledu zásobování plynem INES konstatoval, že kapacita německých terminálů na LNG může být pro Evropu dostačující a v případě dokončení dlouhodobých německých plánů dokonce vyšší, než by bylo potřeba.