WSJ: Americká ministryně financí na jednání o minimální dani selhala

Ministři financí skupiny nejvyspělejších zemí světa G7 se přiblížili - tedy alespoň oni si to myslí - novým pravidlům zdanění nadnárodních korporací. Když odhlédneme od toho, jak se vzájemně poplácávali po zádech a ujišťovali se, jak teď vyberou víc peněz a jak bude všechno spravedlivější, je jasné, že jejich dohoda je špatná pro ekonomiku, která se teprve zotavuje z pandemie. A zvlášť špatný výsledek je to pro Spojené státy. V komentáři k víkendové schůzce ministrů G7 v Londýně to napsala redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).

Dohoda se týká jednání v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o pravidlech zdanění, která ovlivní více než 130 zemí světa. Ministři financí, včetně americké ministryně Janet Yellenové, tvrdí, že odstranili zásadní rozpory v této otázce. Jedním z nich je to, že chtějí zavést novou metodu zdanění globálních technologických gigantů na základě toho, kde tyto podniky generují tržby, nikoliv podle toho, kde mají sídlo. Dalším je minimální sazba daně z příjmu právnických osob, kde si ministři stanovili "minimálně 15 procent". Třetím bodem pak je, že dohodu přijmou i Spojené státy. Prezident Joe Biden a ministryně Yellenová jsou totiž první američtí lídři, kteří snad i věří tomu, že by to mohlo být v zájmu Ameriky.

Ta dohoda má ale více zásadních problémů. Politici i progresivisté říkají, že u podnikových daní se teď zastaví globální "závod až na dno". Jsme rádi, že konečně uznali, že daňové sazby jsou důležité pro rozhodování o investicích a o tvorbě pracovních míst, protože levičáci to desítky let popírali. To hlavní se ale odehrává kolem soutěživosti v daňové politice, která od 80. let slouží jako nástroj podpory hospodářského růstu, inovací a tvorby pracovních míst.

Plán OECD tuto soutěživost zaškrtí. A to proto, že zatímco dohoda zemí G7 se zaměřuje na hlavní sazbu nově stanovené minimální daně, plán OECD zahrnuje spoustu vzájemně prokonzultovaných dodatků pod čarou k záležitostem, jako jsou příspěvky nebo výjimky u kapitálových investic nebo u výzkumu a vývoje. Potlačení soutěživosti v otázce daní je hlavním důvodem, proč Bidenova administrativa skoncovala s dlouholetou tradicí, kdy obě hlavní politické strany v USA, tedy Republikánská a Demokratická, minimální daň na globální úrovni odmítaly. Biden doufá, že svůj debakl v podobě vysokých domácích výdajů bude financovat tím, že se bude snažit z amerických firem vydojit víc peněz. Už ale zjistil, že jeho zvyšování daní podkope konkurenceschopnost Ameriky, pokud se nepřidají i vlády jiných zemí, upozorňují autoři komentáře.

Bidenova strategie už teď selhává, vzhledem k tomu, že Yellenová si dokázala zajistit podporu jen pro 15procentní daň. Tedy nikoliv pro 21procentní sazbu daně, jak o ní ze začátku hovořila a která by byla blíž k 28 procentům, což je daň, kterou pro americké firmy navrhuje Bidenova administrativa. Vlády, které hodně utrácejí, možná časem usmlouvají zvýšení minimální daně, možná ale nejprve bude muset přijít další globální krize nebo i dvě, než to dojde až k Bidenově úrovni. Americké firmy budou v obrovské nevýhodě, dokud... jiné vlády nebudou souhlasit, že oslabí své vlastní firmy.

Aby Yellenová dostala tu minimální daň, musela souhlasit i s digitální daní zaměřenou primárně na americké technologické firmy. Právě tato daň ale znamená až překvapivou kapitulaci, které se ministryně financí dopustila. Zdá se, že Yellenová přistoupila na požadavky svých kolegů z Evropy stanovit tu daň tak těsně, aby se vztahovala primárně na americké digitální firmy a nikoliv na velké průmyslové podniky z Evropy. Tím ale obětovala možnost, aby si Washington a jeho zákonodárný sbor samy rozhodovaly, jaká sazba daně je pro americké firmy nejvhodnější.

A co z toho kdo bude mít? Ta víkendová dohoda má před sebou ještě dlouhou cestu, než začne platit. Pokud tedy vůbec platit začne. I když s ní bude souhlasit všech ostatních 130 států, daň na technologické firmy si vyžádá revizi mnoha globálních daňových úmluv - a tedy i souhlas amerického Senátu. Bez toho se americké firmy budou muset potýkat se změtí zahraničních pravidel a možná i s dalšími regulemi, které si ministerstvo financí ve Washingtonu z té dohody vybere a začne je vynucovat. To je sotva zjednodušení nebo předvídatelnost, což by byl pro něco takového ten nejlepší argument, píší autoři komentáře.

Co se minimální daně týče, můžeme očekávat společnou snahu došlápnout si na vlády zemí s nižším zdaněním, jako je Irsko nebo Maďarsko, aby se podřídily. Tyto vlády, stejně jako jiní euroskeptici, mají možnost jakýkoliv plán vetovat, protože mohou souhlas Evropské unie zablokovat. Udělají službu globální ekonomice, když budou odolávat, jak dlouho to jen půjde. Ale to nejlepší, čeho budou schopny dosáhnout, možná bude, když podpoří těch 15 procent. To je pořád hodně pod úrovní zdanění, s jakou pro americké firmy počítá Bidenův plán.

Jedna země, která to téměř jistě nepodpoří, je Čína. Peking odmítá, aby byl do těchto jednání zatahován, protože si chce udržet kontrolu nad svou daňovou politikou jako nástrojem na podporu investic. Čínští představitelé se musejí smát, když si nad šálkem čaje pročítají komuniké z jednání G7.

Bidenova administrativa doufá, že ta globální daňová pravidla umožní americkým progresivistům pošlapávat americkou sbírku zákonů, aniž tím ublíží ekonomice. Ta naděje se vzdaluje s tím, jak začínají vyplouvat na povrch podrobnosti té dohody. Cenu za to pak zaplatí američtí pracující, spotřebitelé i akcionáři.

Globální ekonomika je stále v nebezpečném bodě a jednotlivé země se pořád ještě nevzpamatovaly z pandemie. Činitelé přímo zodpovědní za to, že zajistí obnovu, už deklarovali, že jejich pozornost je někde jinde. Místo aby se zaměřili na hospodářský růst, sjednali dohodu přínosnou pro vlády, ne pro ekonomiku. Ze všech kapitulací, kterých jsme se od politiků o víkendu dočkali, je nejvíce zničující právě tato, uzavírá svůj komentář redakční rada amerického listu.

Zdroj: Reuters, ČTK, WSJ

Čtěte více

• Williams (Fed) očekává další zvýšení sazeb
  Člen americké centrální banky (Fed) John Williams uvedl, že stále očekává ještě jedno zvýšení úrokových sazeb americkou centrální bankou v tomto roce a začátek „osekávání“ masivní bilance Fedu během příštích měsíců.
• WinAccounts působí v Česku bez povolení, upozorňuje ČNB
  Česká národní banka (ČNB) upozorňuje veřejnost na internetové stránky https://www.winaccounts.com obsahující nabídku obchodování s investičními nástroji typu CFD a forex (FX) prostřednictvím obchodní platformy ActTrader pod obchodní značkou Goldstarway.
• WIPO: Celosvětový počet patentových žádostí vloni klesl
  Celosvětový počet podaných patentových žádostí se v loňském roce snížil o 1,8 procenta na 272.600. Zaznamenal tak první pokles za 14 let. Podle agentury Reuters to vyplývá z údajů, které dnes zveřejnila Světová organizace na ochranu duševního vlastnictví (WIPO). Ta dohlíží na systém, ve kterém země sdílejí uznávání patentů.
• Wood&Company má povolení pro koupi vybrané firmy a její uvedení na burzu
  Společnost WOOD SPAC One ze skupiny Wood & Company obdržela od České národní banky souhlas s transakci SPAC (Special Purpose Acquisition Company) na pražské burze cenných papírů. Jde o první takovou transakci na trzích střední a východní Evropy. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Wood & Company. SPAC je společnost založená čistě za účelem převzetí firem a slouží ke zrychlenému uvedení společnosti na burzu. Zpočátku jde o veřejně obchodovatelnou společnost, která v okamžiku uvedení na burzu nevyvíjí žádnou vlastní aktivitu. Vydáním akcií získá taková společnost kapitál pro akvizici privátně vlastněné společnosti, kterou považuje za perspektivní.
• Wood Mackenzie: Nahradit Čínu v dodávkách mědi je nemožné
  Západní země, které se snaží rozšířit své zdroje a snížit závislosti na dominanci Číny v dodávkách mědi, by mohly kromě zvýšení nákladů mít i problémy se zpožděním energetické transformace. Úplné nahrazení Číny v dodavatelském řetězci mědi je pak neproveditelné. Uvedla to ve své zprávě, na kterou upozornil server CNBC, konzultační společnost Wood Mackenzie.
• WPIC: Trh s platinou čeká po letošním přebytku příští rok deficit
  Trh s platinou čeká po letošním vysokém přebytku v příštím roce deficit. Využití kovu výrobci automobilů vzroste a investoři se z čistých prodejců změní na čisté kupce. Poptávka po platině, která se používá v automobilových katalyzátorech, průmyslu a špercích, tak příští rok stoupne o 19 procent na 7,77 milionu uncí, nejvýše od roku 2020. Uvedla to dnes Světová rada pro investice do platiny (WPIC).
• WPIC: Trh s platinou vykáže letos nejvyšší přebytek za několik let
  Celosvětový trh s platinou vykáže letos nejvyšší přebytek za několik let a vysoký přebytek bude na trhu i v roce 2022. Uvedla to dnes Světová rada pro investice do platiny (WPIC). Platinu používají výrobci aut k neutralizaci škodlivých emisí výfukových plynů, klenotníci a některá průmyslová odvětví jako například skláři. Kov se používá také pro investování. Přebytky na trhu znamenají nižší ceny, deficity naopak vyšší.
• WP: Trump u ekonomiky "naprosto selhal", uvedl Vance v roce 2020 v soukromí
  Nynější kandidát Republikánské strany na amerického viceprezidenta J. D. Vance před minulými prezidentskými volbami v soukromé zprávě uvedl, že jeho současný volební partner a tehdejší prezident Donald Trump "naprosto selhal" v naplnění své platformy ekonomického populismu. Zjistil to deník The Washington Post (WP). Jeho odhalení podkopává tvrzení, kterým Vance vysvětluje, proč se z Trumpova kritika stal jeho spojencem.
• Wright neposkytne další důkazy, že je tvůrcem bitcoinu
  Australský podnikatel Craig Wright, který tento týden oznámil, že je tvůrcem kybernetické měny bitcoin, neposkytne další důkazy potvrzující jeho prohlášení, jak slíbil. Na svém blogu uvedl, že k tomu nemá odvahu. Své tvrzení o autorství bitcoinu však neodvolal, upozorňují agentury.
• WSJ: Airbnb plánuje v srpnu podat žádost o vstup na burzu
  Airbnb plánuje v srpnu navzdory koronakrizi podat žádost o vstup na burzu. Akcie internetového poskytovatele ubytovacích služeb by se mohly začít obchodovat koncem roku, píše s odvoláním na své zdroje deník The Wall Street Journal (WSJ). Airbnb se ještě koncem roku 2019 považoval vedle poskytovatelů alternativní taxislužby Uber a Lyft za žhavého burzovního kandidáta, to se ale změnilo, když akcie těchto dvou firem zaostaly za očekáváním. Airbnb se ale o vstup na burzu nyní chce přesto pokusit, i když se zájem o jeho služby kvůli pandemii drasticky snížil.
• WSJ: Americká vláda se zaměří na platby v kryptoměnách při kyberútocích
  Americká vláda chce ztížit hackerům možnost využívat kryptoměny k ziskům při kyberútocích. Chystá několik kroků včetně sankcí, píše s odvoláním na zdroje obeznámené se situací deník The Wall Street Journal (WSJ). Platit by tato opatření podle listu mohla začít už příští týden.
• WSJ: Americký prezident Joe Biden se chystá utrácet jak za války
  Americký prezident Joe Biden se chystá utrácet takové sumy peněz, jaké snesou srovnání jen s částkami vynaloženými za druhé světové války. A k oznámení si vybral i dobu, která s tímto tématem úzce souvisí - Američané totiž v pondělí oslaví Den obětí války. Napsal to komentátor amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ) James Freeman, který dříve působil například v Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC), kde hájil práva investorů.
• WSJ: Bidenova zvláštní nová spolupráce s republikány
  Americký prezident Joe Biden v předvolební kampani sliboval, že sjednotí národ a bude se snažit s politickými protivníky z Republikánské strany spolupracovat. Jeho filozofie vládnutí je ale přesně opačná, a tak se Bílý dům v čele s demokratem Bidenem teď snaží původní koncept nově vymezit. Ve svém komentáři to píše redakční rada amerického listu The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Bidenovi demokraté skrývají skutečné náklady na své sociální programy
  Americký prezident Joe Biden a jeho demokraté skrývají skutečné náklady na své sociální programy. Budou na ně potřebovat nejméně 4,6 bilionu dolarů (více než 103 bilionů Kč), jinými slovy o dva až tři biliony dolarů více, respektive skoro trojnásobek toho, co nyní tvrdí. Ve svém komentáři to napsala redakční rada ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Bidenovo ohromující utrácení dá ve volbách šanci republikánům
  Prezident Joe Biden má podle průzkumu RealClearPolitics po 100 dnech ve funkci podporu 53 procent Američanů. To je o 12 procentních bodů více, než měl 100 dnů po nástupu do úřadu předchozí prezident Donald Trump - ale i tak je to druhá nejnižší podpora pro jakéhokoliv prezidenta USA po roce 1945. V komentáři nazvaném "Joe Biden je muž za šest bilionů dolarů" to k plánovaným výdajům nynějšího prezidenta napsal komentátor ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ) Karl Rove.
• WSJ: Binance kvůli poklesu zisku minulý měsíc snížila zaměstnancům benefity
  Kryptoměnová burza Binance minulý měsíc kvůli klesajícímu zisku snížila zaměstnancům benefity. Píše o tom na svém webu deník The Wall Street Journal (WSJ). Stejný list minulý týden napsal, že největší kryptoměnová burza propustila v posledních týdnech více než 1000 zaměstnanců. Podle WSJ je to znamení, že firma má finanční potíže, deník ale dnes zároveň připomněl, že její zakladatel a výkonný ředitel Changpeng Zhao minulý týden zaměstnance ujistil, že podnik je stále v zisku.
• WSJ: Celní výjimka USA pro Evropu bez náhrady vyprší
  Americká vláda si nedokázala vynutit ústupky Evropské unie před pátečním vypršením celní výjimky a hodlá splnit svou hrozbu a zavést cla na dovoz oceli a hliníku z Evropy. S odvoláním na činitele obeznámené s americkým rozhodnutím to včera napsal list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Čína chce zamezit firmám s citlivými daty uživatelů vydávat akcie v USA
  Peking chystá nová pravidla, která zamezí vstoupit na akciové trhy ve Spojených státech čínským firmám, jež mají velké množství citlivých údajů o spotřebitelích. S odvoláním na informované zdroje to dnes napsal americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Podle něj tento krok patrně odradí zejména čínské internetové firmy, aby se snažily vstoupit na některou z amerických burz.
• WSJ: Čína chystá černou listinu technologických firem z USA
  Čína urychleně dokončuje černou listinu amerických technologických společností. Informoval o tom včera s odvoláním na obeznámené zdroje list The Wall Street Journal. Na seznamu se patrně objeví konkurent čínské společnosti Huawei, americký podnik Cisco Systems. Peking nicméně podle WSJ se sankcemi otálí, část čelných představitelů Číny chce o černé listině rozhodnout až po listopadových prezidentských volbách ve Spojených státech. Společnost Cisco věc nekomentovala.
• WSJ: Čína se připravuje na pád zadluženého developera China Evergrande
  Akcie problémové čínské developerské společnosti China Evergrande dnes na burze v Hongkongu prudce posílily. Investory uklidnilo, že se krachem ohrožené firmě, která dluží přes 300 miliard dolarů (6,5 bilionu Kč), podařilo dohodnout s čínskými majiteli jejích dluhopisů. Píše o tom internetový portál britské BBC. The Wall Street Journal (WSJ) informuje, že čínská vláda vyzvala úřady v celé zemi, aby se na pád společnosti připravily.