Východisko pro Řecko je prý drachma

Poskytnutí dalších úvěrů zadluženému Řecku problém země nevyřeší, protože Atény nedokážou peníze splatit. ČTK to dnes řekl prezident mnichovského ekonomického institutu Ifo Hans-Werner Sinn. Z dlouhodobého pohledu je podle něj jediným východiskem zavedení paralelní měny k euru, kterou by Řecko mohlo devalvovat, aby znovu získalo konkurenceschopnost.

"Řecko už de facto zbankrotovalo. Zastírání této skutečnosti tím, že mu budeme poskytovat stále další peníze, nikomu nepomůže," řekl Sinn. "Řecko peníze nemůže vrátit a ani je vrátit nechce. Čím dříve pohledávky odepíšeme, tím lepší to bude pro všechny zúčastněné," uvedl s tím, že pro Německo by tento krok znamenal ztrátu 87 miliard eur.

Podle Sinna je třeba zajistit zvýšení řecké konkurenceschopnosti. "To se dá udělat třemi způsoby. Zvýšením inflace ve všech ostatních zemích eurozóny, snížením mezd a cen v Řecku nebo znovuzavedením drachmy. Třetí způsob považuji za sociálně nejúnosnější," řekl.

Technické řešení by podle Sinna vypadalo tak, že by se zvláštním zákonem převedly všechny smlouvy uzavřené v Řecku ke konkrétnímu datu z eur na drachmy. Týkalo by se to pracovních smluv, smluv o nájmech i bankovních kontraktů. "Fyzicky by se dál platilo eurem, drachma by zůstala jen jako virtuální měna, ale nominální ceny by byly v drachmách," řekl.

Podle Sinna by během týdne od takového kroku ztratila drachma polovinu hodnoty proti euru. "To by zdražilo dovozy, takže by vzrostla poptávka po domácím zboží. Díky tomu by se začala vytvářet pracovní místa a klesla by nezaměstnanost. Vzhledem k relativnímu poklesu cen nemovitostí by se také do Řecka vrátila část kapitálu, který byl ze země vyveden. Zlevnění by samozřejmě také zvýšilo atraktivitu Řecka pro turisty," řekl.

"První roky po znehodnocení měny by pochopitelně byly z hospodářského pohledu těžké, než by začal růst," uvedl Sinn. Proto by podle něj Evropská unie musela Aténám pomáhat i nadále. "Řecko by mělo získat finanční pomoc vázanou na zajištění životně důležitých dovozů, jako jsou léky nebo energie. Pro zemědělství by to podle mě nemělo být nutné, protože v něm je země konkurenceschopná. Ale je třeba zdůraznit, že tato pomoc by na rozdíl od té současné netrvala věčně," řekl.

Prezident institutu Ifo také odmítl obavy z toho, že by návrat Řecka k drachmě vyvolal dominový efekt a vedl k rozpadu eurozóny. "Když se podíváte na ostatní země, které prošly krizí, úroky na jejich dluhopisy se jen málo liší od německých. Trhy se žádné řecké nákazy neobávají," řekl.

Zdroj: Reuters, ČTK, Ifo

Čtěte více

• Vyhlídky průmyslových ekonomik se zlepšují
  Vyhlídky předních průmyslových ekonomik se zlepšují, a to zejména díky...
• Vyhlídky průmyslových ekonomik se zlepšují
  Hospodářské vyhlídky předních průmyslových ekonomik se zlepšují v čele se Spojenými státy a Japonskem...
• Vyhlídky rakouské ekonomiky se zhoršily
  Vyhlídky rakouské ekonomiky se podle tamních hospodářských institutů zhoršily. Institut WIFO nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Rakouska se v letošním roce zvýší pouze o 0,2 procenta, zatímco ještě v prosinci letošní růst odhadoval na 0,9 procenta. Institut dnes navíc poukázal na nejistotu panující kolem dodávek plynu do Rakouska. Ta souvisí se záměrem Ukrajiny ukončit tranzit ruského plynu přes své území dál na západ Evropy.
• Vyhlídky rakouské ekonomiky se zhoršily
  Přední rakouské hospodářské instituty dnes snížily odhad růstu rakouské ekonomiky pro letošní i příští rok. Upozornily, že slabý hospodářský vývoj v eurozóně bude mít negativní dopad na rakouskou ekonomiku, která je závislá na exportu. Příští rok má být ale přesto výrazně lepší, než ten letošní.
• Vyhlídky světového hospodářství zůstávají slabé
  Vyhlídky světové ekonomiky zůstávají slabé, ačkoli politická opatření ve Spojených státech, eurozóně a Japonsku...
• Vyhlídky světových ekonomik podle OECD
  Vyhlídky předních světových ekonomik zůstávají slabé navzdory rostoucím známkám hospodářské stabilizace ve Spojených státech a Číně. Vyplývá to podle agentury Reuters z pravidelné měsíční zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
• Vyhlídky španělské ekonomiky se prý zlepšily
  Španělská vláda dnes zlepšila odhad růstu hrubého domácího produktu pro příští rok na 0,7 procenta z dříve očekávaných...
• Vyhlídky španělské ekonomiky se zlepšily
  Španělská centrální banka dnes mírně zlepšila odhad růstu domácí ekonomiky na letošní a příští rok...
• Vyhlídky vyspělých ekonomik se zlepšují
  Vyhlídky vyspělých ekonomik se postupně zlepšují, a to zejména díky hospodářskému růstu ve Spojených státech...
• Vyhlídky vyspělých ekonomik se zlepšují
  Vyhlídky většiny vyspělých ekonomik se zlepšují, v čele hospodářského oživení stojí Spojené státy a Japonsko...
• Východ Německa bude dále za západem
  Východoněmecké spolkové země zůstanou podle výzkumného institutu Ifo i v příštím čtvrtstoletí hospodářsky...
• Východní Asie je motorem světového růstu
  Rozvíjející se ekonomiky východní Asie a Tichomoří letos znovu zažijí zhruba sedmiprocentní růst, a celý region...
• Východoasijské státy kritizují Trumpův dekret o zavedení cel
  Východoasijské státy dnes ostře kriticky komentovaly čtvrteční rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa zatížit clem dovoz hliníku a oceli. Sdružení čínských ocelářů vyzvalo pekingskou vládu, aby v reakci podnikla "rozhodné kroky" proti americkému zboží včetně ušlechtilé oceli, uhlí a elektroniky.
• Vyjádření Schillerové ohledně zvýšení sazeb ČNB je podle Rusnoka nekompetentní
  Vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) na twitteru ohledně čtvrtečního zvýšení úrokových sazeb České národní banky je naprosto nekompetentní. Ve včerejším pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Schillerová řekla, že ČNB přehodila výhybku hospodářské politiky ČR na kolej typickou pro rozvojové země a zvolila cestu dražších úvěrů pro firmy či zdražení hypoték rodinám o tisíce korun měsíčně. Hospodářskou politiku ale podle Rusnoka netvoří jen měnová politika ČNB. Z 50 až 60 procent hospodářskou politiku tvoří ministr financí, uvedl guvernér. Schillerová na svém vyjádření trvá.
• Vyjednavači EU a Británie proberou plán pokračování rozhovorů
  Šéfové vyjednávacích týmů Evropské unie a Británie Michel Barnier a David Frost ve středu proberou, jak pokračovat v přerušených rozhovorech o budoucích vztazích unie s bývalou členskou zemí. ČTK to dnes sdělil mluvčí Evropské komise (EK), podle něhož by vyjednavači měli stanovit rozvrh dalších kol jednání. Při prvním kontaktu po více než měsíční pauze nebudou podle listu Financial Times mluvit o prodloužení přechodného období, k němuž se EU zatím neúspěšně snaží přesvědčit Londýn.
• Vyjednavači se dohodli na ekonomickém balíčku
  Vyjednávači obou stran v americkém Senátu a Bílého domu se dohodli na zákonu o masivních ekonomických stimulech, které mají zmírnit dopad pandemie koronaviru na hospodářství. Oznámily to dnes tiskové agentury. Termín, kdy by zákon mohl být přijat, zatím neupřesnily.
• Vyjednávání kolem řecké krize pokračuje
  Řecký premiér Alexis Tsipras by se dnes mohl sejít na okraj summitu Evropské unie se státy Latinské...
• Výkon ekonomiky se podle odhadů ve 3. čtvrtletí dočasně zlepšil
  Ekonomika ve třetím čtvrtletí stoupla ve srovnání s druhým čtvrtletím o zhruba pět procent, vyplývá z odhadů analytiků oslovených ČTK. V meziročním srovnání ale nadále pokračoval pokles hrubého domácího produktu, a to podle odhadů kolem sedmi procent. Český statistický úřad zveřejní první předběžný odhad HDP za 3. čtvrtletí 2020 v pátek 30. října.
• Výkon ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí byl mírně pod očekáváním ČNB
  Výkon české ekonomiky v posledním čtvrtletí loňského roku skončil mírně pod očekáváním České národní banky (ČNB). Výraznější, než centrální banka předpokládala, byl především pokles spotřeby domácností. Naopak vládní spotřeba a investice byly vyšší, než ČNB očekávala. Dnes o tom informoval ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí meziročně rostla o 0,2 procenta, centrální banka v únorové prognóze předpokládala růst 0,5 procenta.
• Výkon ekonomiky ve čtvrtletí byl mírně slabší, než čekala ČNB
  Výkon české ekonomiky v prvním čtvrtletí byl slabší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB). Výrazněji, než ČNB očekávala, se propadly spotřeba domácností, investice nebo stav zásob. Předpoklady naopak překonaly export a spotřeba vládních institucí. Dnes o tom informoval ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Hrubý domácí produkt (HDP) v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 0,4 procenta, ČNB ve své jarní prognóze očekávala pokles o 0,2 procenta.