Verheugen: Řecku potrvá obnova desítky let

Řecku potrvá několik desetiletí, než se dokáže hospodářsky postavit na nohy. Eurozóna nemůže očekávat zásadní změny během několika málo let. V televizi ARD to řekl bývalý německý eurokomisař Günter Verheugen. Problém Řecka podle něj spočívá v tom, že země vůbec není konkurenceschopná.

Politici podle Verheugena zamlčují, že záchrana Řecka je dlouhodobá záležitost. "Je to něco, co potrvá přinejmenším celou jednu generaci," prohlásil Verheugen. "Naši politici by konečně měli říct pravdu, říct, že ministři financí jsou snílci, když tvrdí, že Řecko bude za tři roky stát na vlastních nohou," uvedl bývalý komisař pro rozšíření Evropské unie.

Verheugen podotkl, že o tříletém horizontu záchrany Řecka se mluvilo už v roce 2010 při schvalování prvního záchranného balíčku pro Atény. Letos v únoru přitom eurozóna prodloužila do konce června platnost druhého balíčku a odborníci nevylučují, že bude nutné poskytnout zadlužené zemi i další podporu.

"Problém je, že Řecko není konkurenceschopné v ničem, možná s výjimkou cestovního ruchu," uvedl Verheugen. Podle něj je třeba připravit dlouhodobý koncept, který by umožnil nastartovat reálnou ekonomiku středomořské země. "Uvést Řecko do konkurenceschopného stavu je záležitost desítek let, je ale třeba s tím teď začít," řekl bývalý eurokomisař.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za poskytnuté peníze přijala země hospodářské reformy, v zemi se však následně zvýšila nezaměstnanost a propadl se hrubý domácí produkt.

Nová řecká vláda letos dosavadní reformní programy zpochybnila. Mezinárodní věřitelé nyní čekají s vyplacením zbývajících 7,2 miliardy eur do zhodnocení nových reformních plánů. Řecko slíbilo svým partnerům, že se s nimi dohodne na komplexním seznamu reforem do konce dubna. Jednání mezi zástupci věřitelů a levicovou řeckou vládou se však zadrhla a zůstávají na mrtvém bodě.

Atény peníze potřebují na výplatu penzí a mezd státním zaměstnancům. V květnu má také ve dvou splátkách zaplatit MMF 973 milionů eur. Pokud Řecko peníze nezíská, hrozí mu platební neschopnost a hrozí i jeho odchod z eurozóny.

Zdroj: Reuters, ČTK, ARD

Čtěte více

• Venezuela urychluje prodej zlata
  Venezuela je kvůli ekonomické krizi nucena urychlit prodej svých zlatých rezerv, které se tak dostaly na rekordní minimum. Země v letošním prvním čtvrtletí prodala zlato v hodnotě 1,7 miliardy dolarů, aby získala peníze na splácení dluhů, uvedl server ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
• Venezuela zavádí další kryptoměnu
  Venezuela příští týden zavede další kryptoměnu. Po petru krytém ropou, jehož předprodej byl zahájen v úterý, následuje petro gold, kryptoměna krytá zlatem. Oznámil to prezident Nicolás Maduro. Doufá přitom, že kryptoměny zemi pomohou dostat se z hluboké ekonomické krize.
• Venezuela zavádí kryptoměnu petro, krytá je ropou
  Venezuela, která se zmítá v hospodářské a politické krizi, zavádí vlastní kryptoměnu s názvem petro. Země včera zahájila předprodej této virtuální měny, která má být kryta venezuelskými rezervami ropy. Uvedla to agentura DPA.
• Venezuela zavede tržní určování kurzu měny
  Venezuela zavede novou platformu pro tržní stanovování kurzu měny, ponechá ale v platnosti devizová omezení a systém několika kurzů. Opatření, která v úterý oznámila vláda, podle ekonomů zřejmě oživí příliv deviz, který kvůli propadu cen ropy výrazně klesl. Bude to ale také znamenat další devalvaci bolívaru a zvýšení už tak vysoké inflace.
• Venezuela zmírní regulaci devizového trhu
  Venezuelská vláda tento týden oznámila po 15 letech zmírnění regulace devizového trhu. Ta podle expertů výrazně přispěla k hluboké ekonomické krizi, v níž se tato země už několik let nachází. Podle španělského deníku El País by nové opatření mohlo ulevit ekonomice, snížit kurz na černém trhu a zvýšit nabídku zboží v obchodech. Experti oslovení serverem BBC Mundo ale od nového opatření příliš změn nečekají, zatím totiž ani nejsou jasné detaily fungování nového systému.
• Venezuelská vláda by měla dostat Nobelovu cenu za ekonomii, řekl její šéf Maduro
  Venezuelský prezident Nicolás Maduro ve středu prohlásil, že jeho vláda si zaslouží Nobelovu cenu za ekonomii kvůli tomu, jak podle něj zvládla pozvednout ekonomiku navzdory sankcím. Ty vůči jeho režimu v předchozích letech zavedly Spojené státy, Británie či EU kvůli porušování lidských práv a principů demokracie. Nobelovu cenu si pochopitelně Madurova vláda nezaslouží, nicméně venezuelská ekonomika začíná dělat malé kroky k oživení, napsala agentura Bloomberg.
• Venezuelská vláda v tichosti vrací majetek zabavený před lety podnikatelům
  V tichosti a bez propagandy, která je pro jeho režim příznačná, vrací postupně venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro dříve zestátněný majetek. Menší podniky, farmy, potravinářské závody či hotely se pomalu vrací do soukromých rukou, z nichž je před lety sebral Madurův předchůdce Hugo Chávez. Informoval o tom deník El País.
• Venezuelská vláda zvýšila minimální mzdu o 289 procent
  Venezuelská vláda zvýšila minimální měsíční mzdu o 289 procent. Oznámil to ministr práce Eduardo Piňate. Venezuelská ekonomika je sedmým rokem v recesi a čtvrtým rokem ji trápí vysoká inflace, tzv. hyperinflace.
• Venezuelský prezident ohlásil zavedení virtuální měny
  Venezuela zavede virtuální měnu, která zemi pomůže bojovat proti "finanční blokádě" ze strany Spojených států. Uvedl to dnes podle agentury AFP venezuelský prezident Nicolás Maduro. Nová měna s názvem "petro" bude podle Madura kryta venezuelskými rezervami ropy a dalších přírodních zdrojů.
• Verdikt německého soudu ke klimafondu by mohl ohrozit dotace továrnám na čipy
  Verdikt německého ústavního soudu o nezákonném převodu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč) do klimatického fondu dolehne nejvíce na východ země, ohrožena je mimo jiné budoucnost dotací pro velké továrny na čipy v Magdeburku a Drážďanech. V rozhovoru s mediálním domem RND to prohlásil parlamentní tajemník Michael Kellner, který ve Spolkovém sněmu zastupuje ministra hospodářství Roberta Habecka. Spolková vláda kancléře Olafa Scholze nyní vyhodnocuje, jaké dopady na rozpočet bude rozsudek mít a jak chybějící peníze nahradit.
• Veřejné finance ČR by měly v EU podle odhadů patřit k těm lepším
  České veřejné finance by měly letos skončit ve schodku 6,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což by byla šestá nejnižší hodnota mezi zeměmi EU. Celkový vládní dluh by měl být 39,4 procenta HDP, což by odpovídalo čtvrté nejnižší hodnotě v unii. Vyplývá to z odhadů jednotlivých členských států EU schválených Eurostatem v říjnové notifikaci. Na data upozornilo ministerstvo financí. Žádná ze zemí EU letos neočekává přebytek veřejných financí.
• Veřejný dluh Británie poprvé překročil dva biliony liber
  Veřejný dluh Británie v červenci poprvé překročil dva biliony liber (zhruba 58 bilionů Kč), protože koronavirová krize vedla k růstu veřejných výdajů a k poklesu daňových příjmů. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních oficiálních údajů.
• Veřejný dluh Itálie dosáhl 2,035 bilionu eur
  Veřejný dluh Itálie dosáhl v březnu rekordních 2,035 bilionu eur. Oznámila to dnes italská centrální banka...
• Veřejný dluh Španělska v 1Q vzrostl
  Veřejný dluh Španělska překonal velikost ekonomiky. Španělská centrální banka dnes oznámila, že v prvním...
• Veřejný dluh USA poprvé překonal hranici 34 bilionů USD
  Celkový veřejný dluh federální vlády Spojených států poprvé překonal 34 bilionů USD (764,6 bilionu Kč). Oznámilo to v noci na dnešek americké ministerstvo financí. Členové Kongresu se nyní připravují na další sérii bojů o financování federální vlády, upozornila agentura Reuters.
• Veřejný dluh USA se bude dle CBO zvyšovat
  Veřejný dluh Spojených států se bude zvyšovat a za čtvrt století dosáhne 106 procent výkonu ekonomiky. V nejnovější dlouhodobé prognóze to odhadl Rozpočtový úřad Kongresu (CBO). V tomto roce činí dluh zhruba 74 procent HDP. Včerejší odhad je o něco vyšší než projekce z loňského září.
• Veřejný rozpočet Německa loni skončil poprvé od roku 2013 ve schodku
  Veřejný rozpočet Německa loni vykázal schodek 189,2 miliardy eur (4,9 bilionu Kč), což je nejvíce od znovusjednocení země před 30 lety. V deficitu skončil kvůli koronavirové pandemii poprvé od roku 2013, uvedl dnes statistický úřad.
• Věří ještě akciové trhy Trumpovi?
  Americký prezident Donald Trump končí sto dnů hájení s nejslabším dolarem od nástupu do úřadu. Finanční trhy tak pomalu střízlivějí z velkých gest, která první muž Ameriky nabídl ekonomice po svém zvolení.
• Věřitelé budou dál kontrolovat rozpočtovou politiku Řecka
  Věřitelé z eurozóny budou i po skončení třetího záchranného programu kontrolovat rozpočtovou politiku Řecka. Takzvaný zvýšený dohled má zajistit, že Řecko splní stanovené rozpočtové cíle. Informovala o tom včera Evropská komise (EK).
• Věřitelé by dle MMF měli Irsku vyhradit finanční rezervu
  Zahraniční věřitelé by měli dát stranou pro Irsko finanční rezervu, která by sloužila jako případná nouzová...