Válka s USA na trhu ropy by byla drahá, řekl ruský činitel
Rusko by na trzích ropy nemělo rozpoutat cenovou válku se Spojenými státy, mělo by se držet dohody o omezení těžby, i kdyby to znamenalo, že ve střednědobém horizontu ztratí podíl na trhu. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu to podle agentury Reuters prohlásil šéf ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev, jeden z hlavních ruských architektů první těžební dohody s Organizací zemí vyvážejících ropu (OPEC).
Rusko a OPEC dodržují těžební škrty od roku 2017 s cílem zvýšit ceny ropy na světovém trhu. Zatímco před dohodou se ceny pohybovaly pod 30 dolary za barel, poté se ceny vyšplhaly na 60 až 85 dolarů.
"Má-li se těžba ropy z břidlic v USA snížit, barel ropy by musel stát 40 a méně dolarů, a to není pro ruskou ekonomiku zdravé," prohlásil Dmitrijev.
Dohoda o omezování produkce ropy Rusku podle něho přinesla další příjmy ve výši 110 miliard dolarů (téměř 2,5 bilionu Kč). Vyšší ceny ropy však pomohou také Spojeným státům, které se dohody neúčastní. Těžba v USA letěla nahoru a země předstihla Rusko a Saúdskou Arábii a stala se světovou jedničkou. Letos se americká produkce zřejmě dále zvýší.
Ruský prezident Vladimir Putin plánuje letos navštívit Saúdskou Arábii, aby projednal další posílení spolupráce.
Začátkem prosince se OPEC se svými spojenci opět domluvila na snížení dodávek ropy na trh, a to o 1,2 milionu barelů denně z říjnové úrovně. Dohoda vstoupila v platnost začátkem ledna. Samotný OPEC by měl podle ní snížit těžbu o 800.000 barelů denně a jeho spojenci, mezi které patří například Rusko, o dalších 400.000 barelů denně.
Na dohodě se podílí také Ázerbájdžán, jeden z největších bývalých sovětských producentů ropy. Jak nedávno uvedl jeho prezident Ilham Alijev, pokud bude platnost dohody prodloužena ze stávajících šesti měsíců na celý rok, ceny by se měly udržet v rozmezí 60 až 70 dolarů za barel.
Zdroj: ČTK, Reuters, OPEC
Čtěte více
-
Už i Japonci přestávají věřit vlastní měně
Bylo pouze otázkou času, kdy se USD/JPY po dlouhých letech přehoupne zpět nad hranici 100 bodů... -
Uživatelé sítě Reddit hrozí, že vsadí proti růstu akcií firmy
Uživatelé fóra na sociální síť Reddit hrozí, že vsadí proti růstu ceny akcií jejího provozovatele. Ten se chystá vstoupit na akciovou burzu ve Spojených státech a doufá, že by jej investoři mohli ocenit na 6,5 miliardy dolarů (152 miliard Kč), uvedla agentura Bloomberg. Datum vstupu na burzu firma ještě nezveřejnila. -
Uživatelé twitteru odhlasovali, aby Musk už nebyl ředitelem podniku
Většina uživatelů sociální sítě Twitter se v hlasování vyslovila pro odchod Elona Muska z funkce ředitele stejnojmenného podniku. Ukázaly to výsledky po skončení hlasování. Musk toto hlasování sám v neděli večer inicioval a slíbil, že výsledku se podřídí. Pro odchod miliardáře Muska z čela Twitteru se vyslovilo 57,5 procenta z více než 17 milionů hlasujících. -
Václav Klaus: Euro je katastrofa a chybný projekt
Jednotná evropská měna je katastrofa a chybný projekt, prohlásil český prezident Václav Klaus. -
Vakcína firmy Pfizer má podle konečných výsledků účinnost 95 %
Vakcína proti covidu-19 vyvíjená společností Pfizer ve spolupráci s firmou BioNTech má podle první sady konečných výsledků z poslední fáze testů účinnost 95 procent a žádné vážné vedlejší účinky. Podle listu The New York Times to dnes uvedla farmaceutická firma společně s prohlášením, že se chystá v horizontu několika dní požádat americké úřady o mimořádné nasazení vakcíny v USA. -
Válka na Ukrajině a problémy ruské ekonomiky sníží poptávku po kávě
Válka na Ukrajině a dopad sankcí na ruskou ekonomiku poškodí globální poptávku po kávě a způsobí, že v sezoně 2022/2023 se trh s kávou z deficitu přehoupne do přebytku. Uvedla to ve své zprávě makléřská a poradenská společnost HedgePoint. -
Válka na Ukrajině je tragická a měla by skončit, řekl sankcemi stižený oligarcha
Válka na Ukrajině je tragická a měla by skončit, uvedl dnes ruský oligarcha Michail Fridman, který se objevil na sankčním seznamu Evropské unie. Spolu se svým dlouholetým obchodním partnerem, ruským miliardářem Pjotrem Avenem, chtějí "nepodložené" unijní sankce napadnout, napsala agentura Reuters. -
Válka na Ukrajině naplno odhalila slabiny a podfinancování německé armády
Ruská invaze na Ukrajinu naplno odhalila to, na co už odborníci i část médií upozorňují léta - německá armáda je dlouhodobě podfinancovaná a stěží bojeschopná. Potvrzují to i aktuální slova vrcholných německých představitelů, že bundeswehr už prakticky nemá možnost dodávat další zbraně Kyjevu, protože by to mohlo ohrozit německou bezpečnost. I když teď politici slibují dramatické změny, zlepšení armádní připravenosti bude podle expertů trvat léta. -
Válka na Ukrajině oslabila ukrajinskou hřivnu proti světovým měnám včetně koruny
Válečný konflikt na Ukrajině oslabil kurz ukrajinské hřivny proti téměř všem světovým měnám včetně české měny, což navzdory souběžnému oslabení české koruny snižuje kupní sílu Ukrajinců v Česku. Kurz hřivny proti české koruně oslabil za poslední měsíc, tedy od 14. února do dneška, o 2,69 procenta, řekl dnes ČTK analytik společnosti XTB Štěpán Hájek. -
Válka na Ukrajině poničila až 30 procent dopravní infrastruktury
Válka poničila na Ukrajině až 30 procent dopravní infrastruktury. Uvedla to v pondělí agentura Reuters s odvoláním na místní ministerstvo dopravy. To odhaduje výši škod na 100 miliard dolarů (přes dva biliony korun). Ukrajina doufá, že se jí většinu škod podaří opravit do dvou let a že bude moci financovat práce z ruských fondů zabavených v západních zemích. -
Válka Ukrajině podle odhadu způsobila škody ve výši 143,8 miliardy dolarů
Ruskem vyvolaná válka už Ukrajině způsobila škody ve výši 143,8 miliardy dolarů (3,13 bilionu Kč), odhaduje Kyjevská ekonomická škola. Zničeno či poškozeno podle ní bylo přes 150.000 obytných domů. O analýze kyjevských ekonomů dnes informuje server The Kyiv Independent. -
Valls: Není možné riskovat Grexit
Odchod Řecka z eurozóny není možné riskovat, řekl dnes francouzský premiér Manuel Valls. Základy dohody... -
Valls viní firmy z vysoké nezaměstnanosti
Francouzský premiér Manuel Valls obvinil místní společnosti ze selhání při plnění slibů, že budou najímat... -
Valná hromada Buffettovy Berkshire Hathaway bude bez akcionářů
Výroční valná hromada investiční společnosti Berkshire Hathaway, kterou spravuje legendární investor Warren Buffett, se letos kvůli novému koronaviru uskuteční bez fyzicky přítomných akcionářů. Buffett držitelům akcií své firmy v dopise napsal, že se akce ale bude konat podle plánu 2. května a stejně jako v předchozích letech ji bude možné sledovat alespoň prostřednictvím streamovací služby Yahoo. -
V Americe rostou mzdy!
Zápis z jednání americké centrální banky včera poukázal na možnost ukončení QE3 možná již v tomto... -
V americkém Jackson Hole začíná sympozium centrálních bankéřů
V americkém horském letovisku Jackson Hole dnes začíná každoroční sympozium centrálních bankéřů, hlavní řeč bude mít v pátek šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Investory zajímá především jeho názor na inflaci a na další zvyšování úrokových sazeb. Letošní ročník je 45. a zaměří se mimo jiné i na přetrvávající dopady pandemie covidu-19. -
V amerických firmách se v lednu a únoru propouštělo nejvíce od roku 2009
Propouštění v amerických firmách dosáhlo v lednu a únoru nejvyšší úrovně od srovnatelného období roku 2009. Přes třetinu z více než 180.000 propuštěných připadá na technologický sektor, ukázala dnešní zpráva společnosti Challenger, Gray & Christmas. Jen v únoru americké firmy propustily 77.770 lidí, což je ve srovnání s loňským únorem více než pětinásobek. -
Vánoce po Fedu
Jak se dalo očekávat, kalendář zpráv tohoto týdne bude ve velkém ovlivněn přípravou na Vánoce. Z eurozóny... -
Van Rompuy svolává mimořádný summit EU
Prezident Evropské unie Herman Van Rompuy svolal na 23. května do Bruselu mimořádný unijní summit. Van Rompuy o tom dnes informoval na Twitteru. Na neformální večeři šéfů států a vlád se mají projednávat hlavně otázky podpory ekonomického růstu v Evropě, kterou sužují dopady hospodářské krize. summit. -
V Argentině debatu o úsporných reformách provázely násilné protesty
Násilné protesty provázely středeční debatu v argentinském senátu o úsporných opatřeních, která prosazuje pravicový prezident Javier Milei. Senátoři zákon po jedenáctihodinové diskuzi přijali jako celek a pak začali hlasovat o jednotlivých částech reforem. Britská BBC na svých internetových stránkách píše, že demonstranti v centru Buenos Aires házeli na policisty kameny a zápalné lahve. Policie proti nim použila slzný plyn a vodní děla.