Unijní instituce se dohodly na principech fondu pro odklon od ruských energií

Zástupci členských zemí Evropské unie se předběžně dohodli s Evropským parlamentem na konečné podobě plánu REPowerEU, který má unii pomoci vymanit se ze závislosti na ruských fosilních palivech. Program přináší pro tento účel nové granty v celkové výši 20 miliard eur (skoro 490 miliard Kč), které budou státy čerpat skrze dodatky k takzvaným plánům obnovy reagujících na pandemii. Česku by z nich mělo připadnout zhruba 17 miliard Kč.

Dohodu na spuštění klíčového programu oznámilo v noci na dnešek české předsednictví v Radě EU, které členské státy při vyjednávání s parlamentem zastupovalo. "Splnili jsme, co jsme slíbili: REPowerEU vstoupí v platnost na začátku příštího roku," uvedl jeden z vyjednavačů EP Siegfried Mureşan.

Evropská komise s návrhem přišla v květnu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Cílem iniciativy je zbavit unii energetické závislosti na Rusku skrze spolupráci s jinými dodavateli, silnější využívání obnovitelných zdrojů nebo zvyšování energetické účinnosti.

Jednotlivé členské země budou nyní předkládat plány naplnění těchto cílů v dodatečné kapitole svých plánů obnovy po covidové pandemii. Europoslanci se s Radou EU mimo jiné dohodli, že 30 procent přidělených prostředků mají státy vynaložit na projekty přeshraničního významu. Pětinu požadovaných peněz mohou vlády získat předem, což má podpořit rychlou realizaci plánů.

Členské státy mohou také žádat o půjčky z původního pandemického fondu obnovy. Pokud jde o nových 20 miliard v grantech, ty budou nakonec ze 60 procent hrazeny z Inovačního fondu, v němž jsou příjmy z prodeje emisních povolenek určené na podporu ekologických technologií. Zbylých 40 procent chtějí země získat rychlejším prodejem části povolenek.

Princip rozdělení dotací mezi jednotlivé členy podle Rady EU zůstal v souladu s jejím stanoviskem z října. Z toho vyplývalo, že Česká republika bude mít nárok na přibližně 16,7 miliard Kč.

Dohodu z nočního jednání musí ještě europoslanci i členské země potvrdit samostatně, aby mohla vstoupit v platnost.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• UNCTAD: Globální toky přímých zahraničních investic letos mírně porostou
  Globální toky přímých zahraničních investic (FDI) by mohly letos mírně vzrůst. Uvedla to dnes Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Loni přímé zahraniční investice podle předběžných odhadů nepatrně stouply, a to o tři procenta na 1,37 bilionu USD (31,2 bilionu Kč), díky vyšším investicím v některých evropských zemích.
• UNCTAD: Globální veřejný dluh vzrostl na 97 bilionů dolarů
  Celosvětový veřejný dluh se v loňském roce zvýšil o 5,6 bilionu dolarů na rekordních 97 bilionů dolarů (zhruba 2,2 biliardy Kč). Uvedla to včera Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Ve své zprávě rovněž poukázala na rychlý růst veřejného dluhu rozvíjejících se zemí.
• UNCTAD: Mezinárodní obchod by letos mohl klesnout o 20 procent
  Mezinárodní obchod by se v letošním roce mohl propadnout zhruba o 20 procent, a to kvůli negativním dopadům koronavirové krize na významná odvětví, včetně automobilového průmyslu a energetiky. Předpověděla to dnes Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). V samotném druhém čtvrtletí by podle jejích odhadů mohl mezinárodní obchod klesnout o 27 procent.
• UNCTAD: Obchodní válka mezi USA a Čínou škodí oběma zemím
  Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou má negativní hospodářský vliv na obě země. Zavedená cla vedla k výraznému poklesu dovozu čínského zboží do USA, zatímco ztráty na americké straně souvisejí převážně s vyššími spotřebitelskými cenami. Uvedla to včera Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).
• UNCTAD: Pandemie letos opět způsobí velké ekonomické škody v turistickém sektoru
  Kolaps mezinárodní turistiky v důsledku pandemie covidu-19 by mohl světové ekonomice v letošním roce způsobit ztrátu 1,7 až 2,4 bilionu dolarů (zhruba 36,4 až 51,4 bilionu Kč). Ve své zprávě, kterou vydala společně se Světovou turistickou organizací (UNWTO), to dnes předpověděla Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Ztráta by tak mohla dosáhnout podobné úrovně jako v loňském roce, kdy podle odhadů UNCTAD činila 2,4 bilionu dolarů.
• UNCTAD: Růst světové ekonomiky letos kvůli ruské invazi zpomalí na 2,5 procenta
  Ruská invaze na Ukrajinu bude brzdou světové ekonomiky, ohroženy budou zejména rozvojové země. Tempo růstu světového hospodářství letos patrně zpomalí na 2,5 procenta z loňských 5,6 procenta, napsala v dnešní zprávě Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).
• UNICEF ve Francii netradičně vyzvala ke sbírce v kryptoměně
  Francouzská pobočka Dětského fondu OSN (UNICEF) se netradičně obrátila na nový druh dárců - fanoušky videoher. Ti mají využít síly svých počítačů k tomu, aby zvýšili hodnotu jedné z kryptoměn na její sbírku pro Sýrii. Informovala o tom včera agentura AFP.
• UniCredit Bank dostala od ČNB pokutu 10 mil. Kč za porušení pravidel u hypoték
  UniCredit Bank dostala od České národní banky pokutu deset milionů korun kvůli poplatkům účtovaným za předčasné splacení hypotéky. Přestupek proti zákonu o spotřebitelském úvěru se týkal skoro 1500 klientů, kterým banka nesnížila úrokové náklady o celkem 42,37 milionu korun. Vyplývá to z rozhodnutí ČNB, na které upozornil server Peníze.cz. Podle něj jde o zatím nejvyšší sankci kvůli poplatkům za předčasné splacení.
• UniCredit: Ekonomiky střední a východní Evropy porostou v 2024 a 2025 o tři pct
  Ekonomové UniCredit očekávají v letech 2024 a 2025 růst ekonomik ve střední a východní Evropě přibližně o tři procenta, podobnou míru růstu očekávají i na západním Balkáně. Vyplývá to ze studie skupiny UniCredit, kterou má ČTK k dispozici.
• Unijní agentura rozhodne o vakcíně Pfizer/BioNTech už v pondělí
  Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes oznámila, že o podmínečné registraci vakcíny proti covidu-19 firem Pfizer a BioNTech rozhodne již 21. prosince. Původně o ní měla jednat až o osm dní později, informovala agentura DPA. Podle ní je tak možné, že se začne v Evropské unii očkovat ještě letos.
• Unijní lídři budou řešit konkurenceschopnost a prosperitu EU
  Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie se dnes v závěrečný den dvoudenního summitu v Bruselu budou zabývat zejména konkurenceschopností a prosperitou evropského bloku a jeho posilováním. Setkají se rovněž s italským expremiérem Enricem Lettou, který vypracoval zprávu o jednotném trhu EU. Rozsáhlou zprávu ale unijní lídři dostali teprve v úterý odpoledne a není tedy jasné, zda se jim podařilo si ji do detailů prostudovat. Česká republika podle informací ČTK uvítala, že návrh závěrů z jednání obsahuje část o zemědělství, kde se mimo jiné hovoří o překonávání překážek, kterým farmáři v EU čelí.
• Unijní ministři v Bruselu jednají o zlepšení konkurenceschopnosti EU
  Unijní ministři průmyslu dnes v Bruselu jednají o posílení konkurenceschopnosti Evropské unie. Český zástupce na schůzce, ministr Jozef Síkela, doufá, že z jednání vzejdou konkrétní formulace, jakým směrem se vydat. Důležité je podle něj zejména snížení administrativní zátěže a byrokracie, které evropské firmy čelí.
• Uniklý dokument: Brexit Británii poškodí
  Odchod z Evropské unie Británii hospodářsky poškodí, ať už budou podmínky dohody, kterou s Bruselem uzavře, jakékoli. Podle serveru BuzzFeed News to vyplývá z dosud utajované analýzy, kterou vypracovaly britské úřady a kterou server získal. Británie by měla EU opustit 29. března příštího roku, přechodné období by podle unijního návrhu mohlo trvat dalších 21 měsíců. Britská vláda premiérky Theresy Mayové dlouhodobě popírá, že by se zemi po brexitu mělo vést hůře.
• Únor byl pro podniky v eurozóně špatný
  Podniky v eurozóně v únoru zažily nejhorší měsíc za více než rok. Růst ekonomiky eurozóny by tak mohl...
• Únorová inflace byla mírně nad prognózou ČNB, rychleji zdražovaly potraviny
  Únorová inflace, která v meziročním vyjádření činila 16,7 procenta, byla o 0,2 procentního bodu nad prognózou České národní banky (ČNB). Rychleji, než centrální banka očekávala, rostly ceny potravin a pohonných hmot. Nejrychlejší meziroční růst vykázaly regulované ceny, kam spadají zejména ceny energií. Rostly ale pomaleji, než centrální banka předpokládala, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
• Únorová inflace byla o 0,4 bodu vyšší, než odhadovala ČNB
  Únorová meziroční inflace byla o 0,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Důvodem rozdílu byl především, stejně jako v lednu, vývoj cen potravin. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v únoru podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 2,1 procenta.
• Únorová inflace byla vyšší, než odhadovala ČNB
  Únorová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka ve své prognóze. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Důvodem rozdílu byl především růst tzv. jádrové inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy. Meziroční inflace v únoru podle dnešních údajů Českého statistického úřadu stoupla na 3,7 procenta.
• Únorová inflace již dosáhla cíle České národní banky
  Únorová inflace dosáhla dvouprocentního cíle České národní banky (ČNB), a skončila tak 0,8 procentního bodu pod její prognózou. Slabší než očekávaný byl růst regulovaných cen, nižší byla také jádrová inflace, která je důležitá pro rozhodování ČNB a centrální banka ji svou politikou může nejvíc ovlivnit. Naopak pohonné hmoty meziročně zdražily, zatímco centrální banka očekávala jejich zlevnění. V komentáři k vývoji spotřebitelských cen to dnes uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
• Únorová inflace v eurozóně zůstala na 0,8 %
  Meziroční míra inflace v eurozóně zůstala v únoru na lednové hodnotě 0,8 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil statistický úřad Eurostat. Podle statistiků nejvíce rostly v únoru ceny potravin, alkoholu a tabáku, a to o 1,5 procenta. Služby zdražily o 1,3 procenta. Ceny energií naopak klesly o 2,2 procenta.
• Únorová meziroční inflace 11,1 procenta byla výrazně vyšší, než odhadovala ČNB
  Únorová meziroční inflace byla o 1,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v únorové prognóze. Důvodem byl především vývoj cen potravin, jejichž meziroční růst proti odhadům dále zrychlil. Další příčinou byl vyšší růst cen energií a pohonných hmot. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v Česku v únoru stoupla na 11,1 procenta. To je nejvyšší hodnota od června 1998, kdy dosáhla 12 procent. Inflace zrychluje osm měsíců v řadě.