Věty, které si většina z nás při pohledu na historický graf často říká. Těžko se těmto myšlenkám odolává. Bohužel mnohdy to bývají jen spekulace neslučitelné s realitou, což si spousta obchodníků neuvědomuje. V tomto článku se zamyslíme mimo jiné nad tím, proč tomu tak je.
V grafu výše, ale i v jakémkoliv jiném vidíme spoustu zajímavých pohybů, na kterých by se jistě dalo profitovat. Zdá se, že potenciální profit na jednotlivých pohybech lze spočítat poměrně přesně. Nemusí tomu tak však být.
Cestovatelé časem
Snažit se o takovéto výpočty je podobné jako spekulovat, co by se stalo, kdybychom se přesunuli zpátky v čase do minulosti a něco v ní provedli. Již samotným přesunem bychom však ovlivnili minulost a v důsledku také přítomnost. Tím vznikají známé obtížně řešitelné paradoxy typu „co by se stalo, kdybych se vrátil v čase a zabil svého pradědečka“. Logicky bych se potom nemohl narodit, odcestovat do minulosti a zabít svého pradědečka. Zkrátka nesmysl. Nebo spekulace ve smyslu „co kdybych se přesunul pár let zpět a pokusil se Davida Camerona přesvědčit o tom, že vypisovat referendum o Brexitu není dobrý nápad a že ho to bude stát politickou kariéru?“. Byl by Brexit, nebo nebyl? To nikdo neví a nikdo to ani nemůže zjistit, stroj času zatím nemáme. Fyzikové a filozofové se s časovými paradoxy vyrovnávají po svém, vraťme se ale k tradingu.
I jehla v kupce sena může změnit trh
Kdybychom se vrátili do určitého stavu trhu v minulosti, jednak bychom trh neviděli v takovém kontextu jako nyní, ale především pokud bychom skutečně provedli nákup nebo prodej, do dění trhu bychom přímo zasáhli a tím jej změnili. Trh už by se poté nemohl vyvíjet naprosto stejně jako bez naší účasti, a to i kdyby se jednalo o menší objednávku vzhledem k velikosti trhu. Naše objednávka by ani nemusela pohnout cenou, přesto však něco změní. Stačí její přítomnost v objednávkové knize, kterou bedlivě sleduje velké množství obchodníků. Pro následnou změnu ceny by totiž poté stačilo objednávek méně (nebo více pro změnu ceny na opačnou stranu) než před naším zásahem, takže by se mohla změnit dříve nebo později než bez nás a tím ovlivnit rozhodování dalších obchodníků. A změna ceny již může dotvořit formaci technické analýzy, prorazit důležitou úroveň apod., zkrátka značně ovlivnit vnímání trhu ostatními obchodníky.
Jako příklad lze uvést situaci, kdy ke změně ceny stačí 40 nákupních kontraktů. U monitoru je připraven obchodník se 30 kontrakty, který se chystá vstoupit na trh. Ještě předtím však my vložíme objednávku na 15 kontraktů. 15 kontraktů cenu nezmění, ale po nás přijde obchodník, který vloží oněch 30. 30 + 15 je 45 nákupních kontraktů, takže cena musí zákonitě stoupnout. Bez našeho zásahu by však cena zůstala stejná, protože samotných 30 objednávek by cenu nezměnilo.
Vyhazujeme stop-lossy
Co když zadáváme objednávku právě v oblasti, která je důležitou referenční úrovní pro některého z větších hráčů nebo větší skupinu obchodníků? Nebo co když je v oblasti umístěno velké množství limitních pokynů, například stop-lossů? Je dost dobře možné, že právě naše objednávka by byla poslední kapkou a tímto mechanismem by spustila průraz, řetězovou reakci a vývoj tak kompletně změnila oproti vývoji bez našeho zásahu.
Pokud se na tyto události díváme zpětně, naše objednávka do tržního vývoje nezasáhla, a tak onen velký hráč se svými objednávkami by čekal nadále a ona řetězová reakce by se vůbec nespustila. Díky tomu, že do trhu nepřišla právě naše, třeba i drobná, objednávka.
Vliv našich zásahů se samozřejmě liší trh od trhu. Záleží především na likviditě. Nejextrémnější je tento jev na málo likvidních trzích. Typickým zástupcem málo likvidního trhu je třeba DAX nebo Nasdaq. I ta nejmenší objednávka je zde schopna výrazně změnit cenu. Naopak na likvidnějších trzích jako je oblíbený e-mini S&P 500 nebo americké dluhopisy, je těžší pohnout cenou, každá objednávka se však přesto projeví v objednávkové knize, čímž aktuální stav změní, a tak může působit na rozhodování ostatních obchodníků. Forexové burzovní deriváty jsou někde na půli cesty mezi dvěma uvedenými extrémy, spíše ale směrem k likviditě nižší, většina transakcí na forexu totiž probíhá mimoburzovně.
Konspirační teorie?
Spoustu z vás obchoduje pomocí CFD derivátů u forexových brokerů. Tam je situace odlišná, protože se jedná o mimoburzovní (OTC) produkt. Nemá tedy přímou vazbu na burzu, obchodníci nemají možnost nahlížet do centrální objednávkové knihy a cena se tvoří úplně jiným způsobem. Cenu kotuje broker a ve způsobu, jakým to bude dělat a do jaké míry se bude držet ceny podkladového aktiva, pro něj neplatí žádná omezení. I broker proto může na základě právě vaší objednávky vývoj ceny určitým způsobem ovlivnit a změnit tak průběh vaší pozice i cenový vývoj. Pohled na historický graf proto ani zde nemusí odhalit, zda bychom skutečně na minulých pohybech profitovali. Ostatně také víme, že cenové grafy se mnohdy značně liší broker od brokera. Neznamená to však, že bych podporoval často se objevující konspirační teorie o úmyslném zasahování stop-lossů ze strany forexových brokerů. O tom třeba podrobněji v jiném článku, myslím si však, že tyto teorie nestojí na reálných základech a že brokeři nemají důvod takovéto machinace provádět.
Historické grafy
Otázka tedy zní, zda vůbec má smysl na základě historických grafů provádět backtesty, tvořit obchodní systémy a odhadovat další vývoj. Nepochybně má, neboť od něčeho se odpíchnout musíme. Mimo to třeba pro příznivce technické analýzy je historický graf kritický, neboť dle jejich názoru se historie opakuje. Jedině historický graf nám prozradí důležité trhem respektované úrovně. A to je zcela v pořádku, ale je třeba mít na paměti, že pokud se pokoušíme vypočítat náš potenciální profit z minulosti, nikdy si nemůžeme být jisti, že by výsledek byl skutečně takový. Musíme vědět, že se díváme na trh, který se vyvíjel bez nás a že s námi mohl být úplně jiný. I když jsme jen jehlou v kupce sena.
