Švédská akademie věd oznámí nositele Nobelovy ceny za ekonomii

Švédská Královská akademie věd dnes oznámí nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Po týdnu tak skončí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané.

Podle společnosti Clarivate Analytics, která předpovídá držitele Nobelovy ceny na základě toho, jak často jsou články jednotlivých expertů citovány a jak velký mají dopad ve vědecké komunitě, mají i letos šanci především odborníci působící na amerických univerzitách.

Na seznamu společnosti jsou Američan David Audretsch a jeho novozélandský kolega David Teece, kteří by mohli být oceněni za "průkopnický výzkum v oblasti podnikání, inovací a hospodářské soutěže", či v Nizozemsku narozený Američan židovského původu Joel Mokyr, který se zabývá hospodářskými dějinami a specializuje se na technologický pokrok a jeho ekonomické důsledky.

Mezi favority na ocenění je podle Clarivate Analytics také hlavní ekonomka Světové banky (SB) Carmen Reinhartová, která se narodila na Kubě a má americké občanství. Reinhartová se zabývá tématy jako finanční krize a globální dluh, která jsou v době pandemie covidu-19 vysoce aktuální. Oceněna by mohla být společně s americkým ekonomem a šachovým velmistrem Kennethem Rogoffem.

Loni Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané Paul Milgrom a Robert Wilson, a to za vylepšení teorie aukcí a vynálezy nových aukčních formátů.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která činí deset milionů švédských korun (zhruba 25 milionů Kč).

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Španělský Sareb pomůže čtyřem bankám
  Čtyři španělské finanční domy převedou špatné úvěry na státní ústav Sareb, který plní funkci takzvané špatné banky. Za úvěry dostanou zaplaceno v dluhopisech, které Sareb za tímto účelem vydal v celkovém objemu asi 14 miliard eur. Založení špatné banky bylo jednou z podmínek k tomu, aby mohlo Španělsko čerpat pro svůj bankovní sektor půjčku od ostatních členů eurozóny.
• Španělský státní dluh se blíží bilionu eur
  Španělský státní dluh se v květnu vyšplhal na rekordních 997 miliard eur. To odpovídá 97,4 procenta hrubého...
• Španělský státní dluh stoupl na nový rekord
  Španělský státní dluh stoupl na konci prvního čtvrtletí na 88,2 procenta hrubého domácího produktu...
• Španělský veřejný dluh dosáhl rekordní výše
  Španělský státní dluh na konci června dosáhl 942,8 miliardy eur, a dostal se tak na nový rekord...
• Španělští poslanci nepodpořili rozpočet
  Španělští poslanci dnes nepodpořili vládní návrh rozpočtu na letošní rok, když hlasovali pro několik dodatků, které předložila opozice a několik nacionalistických stran. Informoval o tom deník El País. Podle místních médií je tak skoro jisté, že zemi čekají předčasné volby. Spekuluje se o konci dubna. Datum ale zřejmě dnes známo nebude, neboť premiér Pedro Sánchez, který hned po hlasování opustil sál, se chce nejdříve setkat se členy své vlády, uvedl deník La Vanguardia.
• Španělští vládní politici vyzvali ECB, aby smazala státní dluh
  Dva významní představitelé španělských vládnoucích stran se připojili k výzvě některých ekonomů a dalších lidí, kteří žádají po Evropské centrální bance (ECB), aby smazala část státního dluhu zemí eurozóny. Výzvu dnes otiskly deníky v pěti evropských zemích, uvedla agentura AFP. Podle signatářů drží ECB až čtvrtinu státního dluhu eurozóny, kterou by šlo smazat. Podobné výzvy v minulosti členové Výkonné rady ECB odmítali.
• Špatná průmyslová produkce v Německu a Euro padá opět 1.4820
  Německá průmyslová výroba v říjnu klesla.
• Špatné zprávy ruští statistici teď publikují pod příkrovem noci
  Ruské úřady začaly zveřejňovat statistické údaje až pozdě v noci, protože vláda si nepřeje přitahovat pozornost "ke špatným číslům" v době pandemie, upozornila nyní ruská média. Na zveřejňování makroekonomických údajů "pod příkrovem noci" jako první poukázala agentura Reuters ve svém ruskojazyčném servisu.
• Švédská akademie věd dnes oznámí nositele Nobelovy ceny za ekonomii
  Švédská Královská akademie věd dnes oznámí nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Po týdnu tak skončí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
• Švédská akademie věd oznámí nositele Nobelovy ceny za ekonomii
  Švédská Královská akademie věd dnes oznámí nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Skončí tak vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
• Švédská centrální banka odložila začátek plánovaného růstu úroků
  Švédská centrální banka odložila první plánované zvýšení úrokových sazeb od roku 2011. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Švédská koruna, jejíž výkon patří letos ve srovnání s dalšími měnami velkých rozvinutých zemí k nejhorším, reagovala na oznámení dalším poklesem.
• Švédská centrální banka snížila úroky
  Švédská centrální banka Riksbank dnes překvapivě snížila svou hlavní úrokovou sazbu o 0,1 procentního...
• Švédská centrální banka zvedla úroky
  Švédská centrální banka poprvé po sedmi letech zvýšila základní úrokovou sazbu. Zvedla ji o čtvrt procentního bodu z minus 0,5 procenta na minus 0,25 procenta. Riksbank dnes ale také uvedla, že další zvyšování sazby bude pomalejší, než dříve odhadovala, a přistoupí k němu zřejmě až ve druhé polovině příštího roku. Švédská koruna v reakci na zvýšení úrokové sazby prudce zpevnila k euru i k dolaru.
• Švédská centrální banka zvýšila hlavní úrok nejvíce od roku 1992
  Švédská centrální banka zvýšila hlavní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 1,75 procenta a upozornila, že kvůli vysoké inflaci v příštích šesti měsících sazby dál porostou. Zvýšení úroků je přitom nejvýraznější od roku 1992 a vyšší, než čekali analytici. Banka o tom dnes informovala ve svém sdělení.
• Švédská centrální banka zvýšila základní úrok o půl bodu na 0,75 procenta
  Švédská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu v souladu s očekáváním o půl procentního bodu na 0,75 procenta. Jde o největší zvýšení za více než dvě desetiletí. S ohledem na inflaci, která je v této skandinávské zemi na 30letém maximu, chce banka ve zpřísňování měnové politiky pokračovat. Uvedla v tiskové zprávě.
• Švédská ekonomika loni klesla méně než jiné země EU
  Švédská ekonomika loni kvůli pandemii klesla o 2,8 procenta, oznámil dnes ve své předběžné zprávě švédský statistický úřad. Země si v tomto ohledu vedla lépe než jiné evropské státy, protože na rozdíl od nich tato skandinávská země loni na jaře nezavedla přísnou uzávěru. Švédská centrální banka předpokládala, že HDP za celý rok klesne o čtyři procenta.
• Švédská ekonomika ve druhém čtvrtletí rekordně klesla
  Švédská ekonomika ve druhém čtvrtletí kvůli dopadům nového koronaviru klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 8,6 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil švédský statistický úřad. Země si však vedla lépe než většina ostatních zemí v Evropě. Meziročně se hrubý domácí produkt (HDP) propadl o 8,2 procenta.
• Švédská ekonomika ve 3Q klesla
  Hrubý domácí produkt Švédska se ve třetím čtvrtletí poprvé po pěti letech snížil, proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta. Meziročně se pak o 1,6 procenta zvýšil, zaostal ale za očekáváním. Vyplývá to z údajů tamního statistického úřadu. Za hlavní příčinu poklesu úřad uvedl zhoršení spotřebitelských výdajů v souvislosti s realitním trhem a nestabilní světovou ekonomiku.
• Švédská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 0,3 procenta
  Švédská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Ukázal to včera rychlý odhad švédského statistického úřadu. Ve druhém čtvrtletí se ale očekává mnohem výraznější propad, protože se plně projeví negativní dopady šíření koronaviru.
• Švédská ekonomika v 1. čtvrtletí navzdory koronaviru vzrostla
  Švédská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí navzdory šíření koronaviru mírně vzrostla. Vyplývá to ze zpřesněných údajů švédského statistického úřadu. Tato skandinávská země k boji proti koronaviru přistupuje liberálněji než většina dalších států.