Švédská centrální banka odložila začátek plánovaného růstu úroků

Švédská centrální banka odložila první plánované zvýšení úrokových sazeb od roku 2011. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Švédská koruna, jejíž výkon patří letos ve srovnání s dalšími měnami velkých rozvinutých zemí k nejhorším, reagovala na oznámení dalším poklesem.

Riksbank, jak zní název švédské centrální banky, podle očekávání nechala hlavní úrokovou sazbu beze změny na minus 0,5 procenta. Tam je od začátku roku 2016, přestože se objevuje stále více důkazů, že ekonomika funguje na plný výkon a inflace je blízko cíle banky.

Riskbank současně uvedla, že by mohla začít zvyšovat úroky v prosinci nebo únoru, protože potřebuje více dat k vývoji inflace. Na svém zasedání v červenci přitom banka uváděla, že by úroky mohla zvýšit v říjnu nebo prosinci letošního roku.

"Prognóza repo sazby naznačuje, že na měnovém zasedání v říjnu zůstane beze změny a buď v prosinci, nebo v únoru bude zvýšena o 0,25 procentního bodu," uvedla Riksbank. To znamená, že i po prvním zvýšení zůstanou úroky v negativním pásmu. Pod nulu snížila Riksbank úroky v roce 2015.

Repo sazba je úrok, za který centrální banka poskytuje krátkodobé půjčky komerčním bankám.

Centrální banka upozornila, že rychle rostoucí ceny energií zvyšují inflaci. Bez zahrnutí vlivu změn směnných kurzů jsou inflační tlaky stále nízké. V červenci inflace bez cen energií činila 1,3 procenta.

Jednotliví bankéři jsou v názoru na první zvýšení úroků rozděleni, většina z nich je však obezřetná. Příliš rychlý pohyb by mohl posílit švédskou korunu, která byla minulý měsíc k euru nejníže za devět let, a to by stlačilo dovozní ceny.

Švédska koruna po rozhodnutí banky oslabila k euru i dolaru. Vůči euru se přiblížila nejnižší hodnotě za devět let 10,72 EUR/SEK. Od začátku roku již koruna vůči euru klesla zhruba o osm procent a k dolaru o více než 11 procent.

Vývoj měnového páru EUR/SEK (1hodinový graf - H1):

Zdroj: Reuters, ČTK, MT4

Čtěte více

• Španělský státní dluh se blíží bilionu eur
  Španělský státní dluh se v květnu vyšplhal na rekordních 997 miliard eur. To odpovídá 97,4 procenta hrubého...
• Španělský státní dluh stoupl na nový rekord
  Španělský státní dluh stoupl na konci prvního čtvrtletí na 88,2 procenta hrubého domácího produktu...
• Španělský veřejný dluh dosáhl rekordní výše
  Španělský státní dluh na konci června dosáhl 942,8 miliardy eur, a dostal se tak na nový rekord...
• Španělští poslanci nepodpořili rozpočet
  Španělští poslanci dnes nepodpořili vládní návrh rozpočtu na letošní rok, když hlasovali pro několik dodatků, které předložila opozice a několik nacionalistických stran. Informoval o tom deník El País. Podle místních médií je tak skoro jisté, že zemi čekají předčasné volby. Spekuluje se o konci dubna. Datum ale zřejmě dnes známo nebude, neboť premiér Pedro Sánchez, který hned po hlasování opustil sál, se chce nejdříve setkat se členy své vlády, uvedl deník La Vanguardia.
• Španělští vládní politici vyzvali ECB, aby smazala státní dluh
  Dva významní představitelé španělských vládnoucích stran se připojili k výzvě některých ekonomů a dalších lidí, kteří žádají po Evropské centrální bance (ECB), aby smazala část státního dluhu zemí eurozóny. Výzvu dnes otiskly deníky v pěti evropských zemích, uvedla agentura AFP. Podle signatářů drží ECB až čtvrtinu státního dluhu eurozóny, kterou by šlo smazat. Podobné výzvy v minulosti členové Výkonné rady ECB odmítali.
• Špatná průmyslová produkce v Německu a Euro padá opět 1.4820
  Německá průmyslová výroba v říjnu klesla.
• Špatné zprávy ruští statistici teď publikují pod příkrovem noci
  Ruské úřady začaly zveřejňovat statistické údaje až pozdě v noci, protože vláda si nepřeje přitahovat pozornost "ke špatným číslům" v době pandemie, upozornila nyní ruská média. Na zveřejňování makroekonomických údajů "pod příkrovem noci" jako první poukázala agentura Reuters ve svém ruskojazyčném servisu.
• Švédská akademie věd dnes oznámí nositele Nobelovy ceny za ekonomii
  Švédská Královská akademie věd dnes oznámí nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Po týdnu tak skončí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
• Švédská akademie věd oznámí nositele Nobelovy ceny za ekonomii
  Švédská Královská akademie věd dnes oznámí nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Po týdnu tak skončí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
• Švédská akademie věd oznámí nositele Nobelovy ceny za ekonomii
  Švédská Královská akademie věd dnes oznámí nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Skončí tak vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
• Švédská centrální banka snížila úroky
  Švédská centrální banka Riksbank dnes překvapivě snížila svou hlavní úrokovou sazbu o 0,1 procentního...
• Švédská centrální banka zvedla úroky
  Švédská centrální banka poprvé po sedmi letech zvýšila základní úrokovou sazbu. Zvedla ji o čtvrt procentního bodu z minus 0,5 procenta na minus 0,25 procenta. Riksbank dnes ale také uvedla, že další zvyšování sazby bude pomalejší, než dříve odhadovala, a přistoupí k němu zřejmě až ve druhé polovině příštího roku. Švédská koruna v reakci na zvýšení úrokové sazby prudce zpevnila k euru i k dolaru.
• Švédská centrální banka zvýšila hlavní úrok nejvíce od roku 1992
  Švédská centrální banka zvýšila hlavní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 1,75 procenta a upozornila, že kvůli vysoké inflaci v příštích šesti měsících sazby dál porostou. Zvýšení úroků je přitom nejvýraznější od roku 1992 a vyšší, než čekali analytici. Banka o tom dnes informovala ve svém sdělení.
• Švédská centrální banka zvýšila základní úrok o půl bodu na 0,75 procenta
  Švédská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu v souladu s očekáváním o půl procentního bodu na 0,75 procenta. Jde o největší zvýšení za více než dvě desetiletí. S ohledem na inflaci, která je v této skandinávské zemi na 30letém maximu, chce banka ve zpřísňování měnové politiky pokračovat. Uvedla v tiskové zprávě.
• Švédská ekonomika loni klesla méně než jiné země EU
  Švédská ekonomika loni kvůli pandemii klesla o 2,8 procenta, oznámil dnes ve své předběžné zprávě švédský statistický úřad. Země si v tomto ohledu vedla lépe než jiné evropské státy, protože na rozdíl od nich tato skandinávská země loni na jaře nezavedla přísnou uzávěru. Švédská centrální banka předpokládala, že HDP za celý rok klesne o čtyři procenta.
• Švédská ekonomika ve druhém čtvrtletí rekordně klesla
  Švédská ekonomika ve druhém čtvrtletí kvůli dopadům nového koronaviru klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 8,6 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil švédský statistický úřad. Země si však vedla lépe než většina ostatních zemí v Evropě. Meziročně se hrubý domácí produkt (HDP) propadl o 8,2 procenta.
• Švédská ekonomika ve 3Q klesla
  Hrubý domácí produkt Švédska se ve třetím čtvrtletí poprvé po pěti letech snížil, proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta. Meziročně se pak o 1,6 procenta zvýšil, zaostal ale za očekáváním. Vyplývá to z údajů tamního statistického úřadu. Za hlavní příčinu poklesu úřad uvedl zhoršení spotřebitelských výdajů v souvislosti s realitním trhem a nestabilní světovou ekonomiku.
• Švédská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 0,3 procenta
  Švédská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Ukázal to včera rychlý odhad švédského statistického úřadu. Ve druhém čtvrtletí se ale očekává mnohem výraznější propad, protože se plně projeví negativní dopady šíření koronaviru.
• Švédská ekonomika v 1. čtvrtletí navzdory koronaviru vzrostla
  Švédská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí navzdory šíření koronaviru mírně vzrostla. Vyplývá to ze zpřesněných údajů švédského statistického úřadu. Tato skandinávská země k boji proti koronaviru přistupuje liberálněji než většina dalších států.
• Švédská ekonomika v 1Q rostla pomaleji
  Švédská ekonomika rostla v prvním čtvrtletí mezičtvrtletně pouze o 0,4 procenta a meziročně o 2,2 procenta. Na vině jsou přechodné faktory, mimo jiné nižší veřejné výdaje. Plyne to z dnešních údajů švédského statistického úřadu. Analytici oslovení agenturou Reuters v průměru očekávali mezičtvrtletní růst o 0,8 procenta a meziroční o 2,7 procenta. Výhled ale zůstává optimistický.