Jsme svědky několika signálů, že globální růst se již zdá být na svém vrcholu a na to také reaguje FED a další centrální banky a utahováním měnové politiky, nebo prezident Donald Trump zaváděním tarifů na dovoz ocele a hliníku do USA. Také data několika hlavních ekonomik nedohání svoje predikce a to nejvíce od září 2017. Výrobní produkce a tržby se však stále drží na velmi vysoké úrovni.
Během schůzky G-20 příští týden bude velmi horké téma riziko z globální obchodní války. Potencionální riziko se zdá být totiž větším, než se může na první pohled zdát. Přičemž největším rizikem může být pro globální ekonomiku rozpoutání obchodní války mezi USA a Čínou. Ta by mohla ohrozit výkonost několika amerických firem, které dlouhodobě profitují na obchodech s Čínou. Mohlo by se jednat například o společnosti jako Boeing, Strabucks, Tesla a další. Čína také zvýšila náklady na zkapalněný zemní plyn omezující dlouhodobé dodávky.
USA jako jedna z největších ekonomik bude jedním z hlavních indikátorů rozvoje světové expanze. Utahování trhu práce a silnější poptávka by měla pobízet společnosti k investicím a vyšší produktivitě, zajištující pokračování globální expanze. Také daňové škrty a vládní výdaje zvyšují poptávku, ale nakonec by mohly vyvolat potřebu FEDu k agresivnějšímu zvyšování úrokových sazeb, než plánují politici. Nezaměstnanost je již nyní na úrovni 4,1% a předpokládá se její postupný pokles pod 4%. Konec konců FED bude muset pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, aby předcházel přehřátí ekonomiky pomyslným sundáváním nohy z plynu.
Rizika však nepřichází pouze z USA. Především se jedná o politická rizika z eurozóny. V Itálii vyjádřili svou podporu voliči v populismus a jakým směrem se bude tamní vláda ubírat, zůstává nejasné. Vyjednávání ohledně přechodného období po Brexitu je i přes pozitivní komentáře z obou táborů také rizikem, kde se stále neví, zda bude Spojené království členem jednotného trhu a za jakých podmínek. Riziko zohledňuje ve svých projekcích i JP Morgan, který upravil svou projekci pro ekonomický růst v eurozóně z 3,5% na 2,5%.
Štěpán Hájek
Analytik finančních trhů BOSSA
Tento článek má pouze informativní a edukativní charakter. V žádném případě neslouží jako investiční či obchodní doporučení.
