Ruská firma Alrosa opět prodává velké množství diamantů, zvláště do Indie

Panika, která letos zachvátila svět diamantů, pomalu začíná ustupovat, protože ruský těžební gigant Alrosa, na který byly uvalené sankce, v tichosti obnovil vývoz na téměř stejnou úroveň jako před válkou. Alrosa se na celosvětové nabídce surových diamantů podílí zhruba třetinou, upozornila agentura Bloomberg.

Odvětví diamantů v hodnotě 80 miliard USD (dva biliony Kč) se ocitlo v problémech, protože brusiči, leštiči a obchodníci hledali způsoby, jak pokračovat v nákupech z Ruska, když jejich banky nemohly nebo nechtěly realizovat platby. Náhlý nedostatek surových kamenů poslal ceny diamantů vzhůru, zejména menších a levnějších drahokamů, na které se Alrosa specializuje.

Nyní Alrosa, po měsících paralýzy kvůli americkým sankcím, opět prodává diamanty za více než 250 milionů USD měsíčně. Podle lidí obeznámených se situací je to zhruba jen o 50 milionů až 100 milionů USD pod úrovní z doby před válkou. Prodej se obnovil, protože některé indické banky se podle zdrojů lépe orientují v tom, jak uskutečnit transakce v jiných měnách než v amerických dolarech.

Většina ruských kamenů směřuje ke zpracovatelům v Indii, která patří mezi největší průmyslová centra a stovky převážně rodinných podniků zde brousí a leští surové kameny, které se pak dají použít v náušnicích či zásnubních prstenech. Zdroje uvádějí, že Alrosa prodává diamanty kupcům v Indii a Evropě převážně za rupie.

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by prodej porušoval sankce nebo zákony. Stále však existuje všeobecné znepokojení nad důsledky obchodování s ruským zbožím. Dohody se proto uskutečňují v tichosti, a to dokonce i ve srovnání se standardy velmi uzavřeného světa diamantů, který je proslulý mlčenlivostí. Alrosa také přestala zveřejňovat informace o svých prodejích nebo finančních výsledcích.

Mluvčí Alrosy se ke zprávě odmítl vyjádřit.

U obchodu s diamanty však hraje svoji velkou roli i pověst. Pokud se spotřebitelé budou chtít vyhnout ruským diamantům, mohou jednoduše přestat diamanty úplně kupovat, protože vzhledem k povaze odvětví je velmi těžké sledovat původ každého jednotlivého kamene. Mezi desítkami obchodníků a producentů proudí miliony zaměnitelných drahokamů předtím, než skončí ve výloze klenotnictví.

Část diamantového odvětví se snaží o vyloučení ruské produkce, zvláště v USA. Kupci z Indie a Belgie a klenotníci z důležitých trhů jako Čína a Blízký východ mají nadále zájem nakupovat ruské diamanty a hledají řešení, jak nakupovat i poté, co kvůli sankcím nejsou banky schopné nebo ochotné zpracovávat platby.

Firmu Alrosa prakticky kontroluje stát. Federální vláda vlastní podíl 33 procent a místní úřady dalších 25 procent. Jejím hlavním konkurentem je společnosti De Beers, kterou vlastní Anglo American. Obě společnosti ročně vyprodukují zhruba stejné množství diamantů.

Zdroj: ČTK, Reuters, Bloomberg

Čtěte více

• Ruská ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla nejrychleji od roku 2000
  Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostl o 10,3 procenta, nejrychleji od roku 2000. Ruská ekonomika se tak dostala na úroveň před pandemií nemoci covid-19. Oznámil to v pátek ruský statistický úřad. Loni ve stejném období HDP prudce klesl kvůli pandemii a nižším cenám ropy, která je v Rusku důležitou vývozní položkou.
• Ruská ekonomika ve druhém čtvrtletí zrychlila na 0,9 procenta
  Ruská ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,9 procenta. Tempo růstu tak zrychlilo z 0,5 procenta v prvních třech měsících roku a bylo v souladu s očekáváním centrální banky. Ve své předběžné zprávě to dnes uvedl ruský statistický úřad. Ministerstvo hospodářství čeká ve třetím čtvrtletí další zrychlení.
• Ruská ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 4,3 procenta
  Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 4,3 procenta po prudkém růstu o 10,5 procenta ve druhém kvartálu. Ve své předběžné zprávě to včera uvedl ruský statistický úřad. Ruská ekonomika tak dál oživuje po poklesu zapříčiněném pandemií covidu-19.
• Ruská ekonomika ve 2Q zpomalila pokles
  Ruská ekonomika ve druhém čtvrtletí dál zpomalila pokles. Hrubý domácí produkt (HDP) klesl meziročně o 0,6 procenta...
• Ruská ekonomika ve 3. čtvrtletí podle statistiků vzrostla o 5,5 procenta
  Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 5,5 procenta. Oznámil to včera ruský statistický úřad. Hospodářský růst v Rusku tak byl podle agentury DPA nejsilnější od čtvrtého čtvrtletí roku 2021, tedy od doby před zahájením ruské invaze na Ukrajinu.
• Ruská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 1,9 procenta
  Ruská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku klesla meziročně o 1,9 procenta. Ve stejném období loni se hrubý domácí produkt zvýšil o tři procenta, v předchozím čtvrtletí se propadl o 2,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ruský statistický úřad Rosstat.
• Ruská ekonomika v prvním čtvrtletí rostla
  Ruská ekonomika začátkem letošního roku pokračovala v růstu. Hrubý domácí produkt se podle předběžných údajů tamního statistického úřadu v prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o 0,5 procenta. V posledním čtvrtletí loňského roku stoupl o 0,3 procenta po předchozích sedmi čtvrtletích poklesu za sebou.
• Ruská ekonomika v září klesla meziročně o pět procent
  Ruská ekonomika v září klesla meziročně o pět procent. To je o něco horší výkon, než v předchozím měsíci, kdy se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o čtyři procenta. Uvedlo to včera ruské ministerstvo hospodářství. Ve třetím čtvrtletí pak ekonomika podle ministerstva klesla meziročně o 4,4 procenta.
• Ruská ekonomika zažívá šok, řekl mluvčí Kremlu; sankce nazval ekonomickou válkou
  Ruská ekonomika zažívá šok kvůli vnějším vlivům, Moskva přijímá kroky, aby jim dokázala čelit, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Reuters. Rozsáhlé sankce, které na Rusko uvalily západní státy kvůli útoku ruské armády na Ukrajinu, nazval zcela bezprecedentní ekonomickou válkou.
• Ruská ekonomika zrychlila čtvrtletní růst na 5,4 procenta, vyšší je také inflace
  Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska v prvním čtvrtletí vzrostl meziročně o 5,4 procenta. Tempo růstu zrychlilo z 4,9 procenta v posledních třech měsících loňského roku. Ekonomiku podpořily vojenské výdaje a příznivý vývoj cen na ropy, vyplývá z předběžného odhadu, který dnes zveřejnil ruský statistický úřad Rosstat. Statistici rovněž oznámili, že inflace v dubnu zrychlila na 7,84 procenta z březnového tempa 7,72 procenta.
• Ruská měna i akcie po změně vlády výrazně zpevňují
  Ruský rubl dnes výrazně zpevňuje, v jednu chvíli přidával k dolaru více než půl procenta. Na rekord se pak vyšplhaly ruské akcie. Trh tím reaguje jednak na ohlášené změny v ruské vládě, jednak na solidní statistiku z Číny. Vzpruhu znamená pro ruské trhy i růst cen ropy, což je pro Rusko hlavní vývozní komodita, která značnou měrou přispívá i k plnění státní pokladny.
• Ruská měna vystoupila vůči dolaru k 55 rublům, což je maximum za sedm let
  Ruský rubl dnes vůči dolaru vystoupil na nejvyšší hodnotu za téměř sedm let. Podporuje ho zejména blížící se konec měsíce, kdy budou firmy platit daně, uvedla agentura Reuters. Růst kurzu rublu je do značné míry stále jen umělý, protože jeho vývoj ovlivňují kroky ruské centrální banky a zejména administrativní zásahy, které po začátku války na Ukrajině nařídil Kreml.
• Ruská Sberbank odvede na mimořádné dani do rozpočtu tři miliardy rublů
  Největší ruská banka Sberbank odvede na mimořádné dani do ruského státního rozpočtu tři miliardy rublů (700 milionů Kč). Banka to podle agentury Reuters uvedla ve svém dnešním sdělení. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon o dani z mimořádných zisků firem v červenci.
• Ruská společnost Gazprom zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska
  Ruská plynárenská společnost Gazprom zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Polská společnost PGNiG přerušení dodávek potvrdila. Krok označila za porušení smlouvy a vyhradila si právo požadovat odškodné. Upozornila také, že její zákazníci nadále dostávají plyn podle svých potřeb.
• Ruská společnost MTS odkoupí akcie zahraničních vlastníků
  Společnost MTS, která je největším mobilním operátorem v Rusku, zahraničním investorům nabízí, že od nich koupí své akcie, ovšem se slevou kolem 69 procent. Oznámila to včera v tiskové zprávě. Zahraniční akcionáři by tak měli šanci dostat se alespoň ke zlomku svých peněz, které mají v Rusku už asi dva roky blokovány kvůli západním sankcím.
• Ruská státní firma Sovkomflot vstoupila na burzu
  Na ruské akciové burze se dnes začalo obchodovat s akciemi státní společnosti Sovkomflot. Primární veřejná nabídka (IPO) akcií největšího lodního přepravce v zemi je první nabídkou státní firmy v Rusku od roku 2013. Cena akcií byla stanovena na 105 rublů (31 Kč), což je na spodním konci původního rozpětí, což ohodnotilo společnost na 3,2 miliardy USD (73,6 miliardy Kč). Po zahájení obchodování ale akcie podniku klesaly.
• Ruská technologická firma Astra dokončila primární nabídku akcií
  Ruská technologická společnost Astra získala z primární nabídky akcií 3,5 miliardy rublů (842,5 milionu Kč). Cena akcií byla stanovena na horním konci navrhovaného rozpětí. Zájem byl zvláště mezi drobnými investory, napsala agentura Reuters.
• Ruská technologická firma Astra plánuje tento měsíc nabídku akcií v Moskvě
  Ruská technologická společnost Astra plánuje tento měsíc nabídnout své akcie na moskevské burze. Oznámila to dnes společnost. Primární nabídka akcií firmy by mohla oživit skomírající ruské kapitálové trhy, upozornila agentura Reuters.
• Ruská těžařská firma Norilsk Nickel ohlásila dividendu a schválila štěpení akcií
  Ruská těžařská firma Norilsk Nickel ohlásila dividendu za devět měsíců a schválila štěpení akcií. Chce tak zvýšit jejich likviditu na trhu. Největší světový producent palladia a významný producent vysoce kvalitního niklu to uvedl ve svém dnešním sdělení. Akcie firmy na burze v Moskvě po oznámení zpevnily na více než 17měsíční maximum.
• Ruská vláda chystá protikrizový plán
  Ruská vláda v reakci na pád cen ropy chystá protikrizový plán, který počítá s výdaji ve výši přibližně 750 miliard...