Reuters: O italský parlament soupeří populisti s populisty

Jeden z kandidátů na post italského premiéra pro nadcházející volby slibuje, že sníží daně o 50 miliard eur (1,28 bilionu korun) a výměnou nechá vyskočit rozpočtový deficit. Další chce, aby se Itálie vrátila k liře používané do roku 2002. A pak jsou tady "populističtí" kandidáti. Takové jsou podle nedávné analýzy agentury Reuters aktuální možnosti italských voličů do jarních parlamentních voleb.

Nálepku populistů většina lidí přisuzuje protestnímu Hnutí pěti hvězd (M5S), které vévodí předvolebním průzkumům. Při pohledu na hospodářský program největších stran je ale obtížné rozhodnout, která si označení zaslouží nejvíce.

Ekonomika v Itálii roste nejrychleji od roku 2010, ale politici všech ideologických ražení prohlašují, že přebytek prostředků použijí na snížení daní a další utrácení, než aby se naopak snažili zredukovat druhý největší státní dluh v rámci eurozóny hned po tom řeckém. Itálie byla v roce 2011 na vrcholu dluhové krize a nejbližší volby jsou vnímány jako další potenciální zdroj nestability v zóně jednotné evropské měny, zvlášť pokud strany dotáhnou do konce své divoké návrhy.

Se slibem 50miliardového snížení daně z příjmu fyzických a právnických osob přišel lídr vládnoucí Demokratické strany (PD) a bývalý premiér Matteo Renzi. Opatření by znamenalo porušení závazku Itálie o vyrovnání rozpočtu. Renzi chce navýšit schodek z 2,1 procenta HDP plánovaných na letošní rok na tři procenta a následně jej na této hodnotě držet, přičemž během listopadu řekl, že bude v Bruselu "mlátit pěstmi do stolu", aby dosáhl svého.

Plán tisknout "novou liru" pro domácí trh, zatímco by euro zůstalo pro mezinárodní obchod, pochází z dílny čtyřnásobného předsedy vlády a středopravého lídra Silvia Berlusconiho, podle něhož by opatření podpořilo výdaje spotřebitelů a ekonomický růst.

Žádná z předních stran nejde do voleb s ekonomicky konzervativním programem konsolidace daní, který by s velkou pravděpodobností ocenily finanční trhy a Evropská komise. Populismu se v Itálii daří zejména v důsledku doporučení EU ve smyslu daňové zodpovědnosti, kterou v zemi mnozí považují za příčinu hluboké dvoufázové recese z let 2008 až 2013, z níž se Apeninský poloostrov dostává jen pozvolna.

Podle profesora sociologie z Turínské univerzity Luky Ricolfiho po volbách v parlamentu pravděpodobně nastane patová situace, tudíž mají politici pocit, že jim nic nebrání ve slibování nesplnitelného. "Jelikož ve volbách nejsou žádné rozumné strany, Renzi může ve snaze získat další voliče činit nezodpovědné sliby, protože středopravé strany a M5S jsou ještě nezodpovědnější," řekl Ricolfi.

I samotný Berlusconi byl mnohdy nazýván populistou, nyní se ale společně s Renzim prezentují jako umírnění lídři, jejichž úkolem je zastavit nevyzpytatelné Hnutí pěti hvězd. Berlusconimu v tom má být hlavním partnerem Matteo Salvini z protiimigrační Ligy Severu, který je spojencem francouzské krajně pravicové Marine Le Penové a nizozemského nacionalisty Geerta Wilderse.

Liga Severu má rovněž svůj radikální ekonomický program, jehož součástí je jistá forma paralelní domácí měny a zavedení rovné 15procentní daně pro fyzické i právnické osoby. Výnosy na daních by tak klesly o 40 miliard eur, což by ale podle strany brzy vyvážil menší rozsah krácení daní a růst ekonomiky.

V průzkumech se Liga Severu a Berlusconiho Forza Italia shodně těší podpoře kolem 15 procent voličů, PD má přibližně 25 procent a M5S asi o tři více. Favorit voleb už sice neplánuje vyhlásit referendum o vystoupení z eurozóny, její lídr, 31letý Luigi Di Maio ale zamýšlí opětovné projednání daňových pravidel EU stejně jako navýšení deficitu nad tři procenta HDP. To je podle něj jediná cesta, jak zvýšit veřejné investice a pomoci růstu.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Reuters: Německo plánuje další půjčky, zadlužení výrazně vzroste
  Německá vláda si hodlá půjčit dalších 62,5 miliardy eur (téměř 1,7 bilionu Kč) na krytí nákladů spojených s rozsáhlým programem na podporu ekonomiky. Celková hodnota nových půjček by tak měla v letošním roce dosáhnout 218,5 miliardy eur. Uvedly to dnes zdroje agentury Reuters obeznámené s vládními plány. Podíl německého dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) se podle nich letos zvýší na zhruba 77 procent z necelých 60 procent v loňském roce.
• Reuters: Německo plánuje přísnější kontrolu zahraničních investic
  Německo plánuje důkladněji prověřovat mimoevropské investory, kteří hodlají vstoupit do německých firem podnikajících v oblasti špičkových technologií, jako jsou robotika a umělá inteligence. Informovala o tom včera agentura Reuters, která se odvolává na vládní dokument ohledně nové průmyslové strategie.
• Reuters: Německo razantně sníží prognózu hospodářského růstu
  Německá vláda výrazně sníží výhled růstu ekonomiky na letošní rok, a to na 1,7 až 1,8 procenta z 2,3 procenta předpovídaných v dubnu. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na německé vládní zdroje. Oficiálně mají být data zveřejněna příští týden ve čtvrtek. Revize předpovědi na příští rok je méně razantní, tu vláda podle zdrojů sníží z 2,1 na 2,0 procenta.
• Reuters: Německo se chystá podpořit firmy částkou asi 50 miliard eur
  Německo se chystá v příštích čtyřech letech podpořit své průmyslové a další firmy částkou zhruba 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Uvedla to dnes agentura Reuters, podle které s tím počítá nová průmyslová strategie. Návrh ministerstva hospodářství mimo jiné počítá i s daňovými úlevami. Z pomoci by měly mít prospěch hlavně malé a střední podniky.
• Reuters: Německo si chce kvůli viru půjčit téměř 100 miliard eur
  Německá vláda si hodlá v příštím roce půjčit v čistém vyjádření téměř 100 miliard eur (2,7 bilionu Kč), aby mohla pokračovat v boji proti pandemii nemoci covid-19. Agentuře Reuters to včera řekly čtyři zdroje obeznámené se situací. Ministr financí Olaf Scholz by o záměru mohl informovat příští týden.
• Reuters: Německo zhoršilo odhad letošního růstu HDP na 3 procenta
  Německá vláda nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v letošním roce zvýší pouze o tři procenta. Agentuře Reuters to dnes řekl nejmenovaný vládní představitel. Nový odhad znamená výrazné zhoršení říjnové prognózy, podle které se měl HDP zvýšit o 4,4 procenta. Za zhoršením výhledu stojí karanténa, kterou Německo v listopadu zavedlo kvůli stoupajícímu počtu případů nákazy koronavirem.
• Reuters: Německo zvažuje vedlejší rozpočet ke zvýšení investic
  Německo uvažuje o vytvoření vedlejšího rozpočtu, který by vládě umožnil obejít přísná fiskální pravidla a výrazně zvýšit veřejné investice prostřednictvím nových půjček. Agentuře Reuters to dnes řekly zdroje obeznámené se situací. Německo má v ústavě zakotvenu takzvanou dluhovou brzdu, podle které nesmějí nové půjčky překročit 0,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Euro v reakci na zprávu zamířilo vzhůru a zvýšily se i výnosy dluhopisů německé vlády.
• Reuters: O akcie čínské Didi je v USA zájem, firma získala víc, než čekala
  Čínská společnost Didi Global získala z primární veřejné nabídky akcií (IPO) v New Yorku 4,4 miliardy dolarů (94,3 miliardy Kč). Je to víc, než předpokládala a znamená to největší prodej akcií čínské firmy na burze v USA od roku 2014. Uvedly to dnes zdroje agentury Reuters. Didi je největším provozovatelem alternativní taxislužby v Číně, s jejími akciemi se dnes začne obchodovat na burze NYSE.
• Reuters: Obchodování s akciemi EDF je podle zdroje z ministerstva přerušené
  Obchodování s akciemi energetické společnosti EDF je podle zdroje agentury Reuters z ministerstva financí přerušeno. O pozastavení obchodování požádala firma, kterou chce převzít stát. EDF chce obchodování obnovit až poté, co vláda vysvětlí, jak by měl proces znárodnění vypadat.
• Reuters: Očekávání dalšího růstu úroků ve střední Evropě zůstává vysoké
  Očekávání dalšího růstu úrokových sazeb ve střední Evropě zůstává vysoké. Poslední statistické údaje o růstu inflace v Polsku a zpomalení ekonomického růstu v České republice jen málo ovlivnily trhy, které v tomto regionu očekávají výrazné zpřísňování úrokových sazeb ještě do konce letošního roku. Uvedla to agentura Reuters.
• Reuters: OPEC a Rusko diskutují o prodloužení těžebních škrtů
  Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a Rusko diskutují o prodloužení stávajících těžebních škrtů o jeden až dva měsíce. S odkazem na své zdroje z uskupení OPEC+ o tom píše agentura Reuters.
• Reuters: OPEC dohodl snížení těžby, musí ale souhlasit Rusko
  Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se dnes dohodla na snížení těžby o 1,5 milionu barelů denně. Uvedly to zdroje agentury Reuters. Snížení v tak velkém rozsahu je ale podle nich podmíněno souhlasem Ruska. Dohodnutá redukce se týká skupiny OPEC+, která zahrnuje nejen členské země kartelu, ale i jejich spojence, právě i včetně Ruska. Rozhodující jednání se čeká v pátek.
• Reuters: OPEC+ plánuje snížit těžbu o dalších 500.000 bpd
  Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci plánují snížit těžbu ropy o dalších 500.000 barelů denně (bpd). Podle zdrojů agentury Reuters se kvůli dopadům koronaviru obávají poklesu poptávky po této surovině. V roce 2019 činila průměrná produkce ropy celosvětově zhruba 80 milionů bpd. Kartel a jeho spojenci včetně Ruska, tedy skupina známá jako OPEC+, podle zdrojů zvažují, že namísto schůzky plánované až na březen se setkají už ve dnech 14. a 15. února.
• Reuters: OPEC+ se dohodl na únorovém a březnovém zvýšení těžby
  Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci se dohodli na změně těžebních limitů na únor. Saúdská Arábie svou těžbu sníží pod stanovenou kvótu a Rusko a Kazachstán ji naopak zvýší. Celkem skupina dodá na trh v únoru o 75.000 barelů více a dalších 75.000 barelů přidá v březnu, stojí v návrhu prohlášení po dnešním virtuálním setkání zástupců členských států skupiny OPEC+, z něhož citovala agentura Reuters. Dubnová těžební hodnota má být stanovena na dalším setkání, které se má uskutečnit v nejbližší době.
• Reuters: OPEC se dohodl se spojenci na výraznějším snížení těžby
  Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci se dohodli, že v prvním čtvrtletí příštího roku sníží svou celkovou těžbu o dalších 500.000 barelů denně. Uvedly to dnes zdroje agentury Reuters. Cílem dohody je podpořit ceny ropy a omezit nadbytečné dodávky suroviny na trh.
• Reuters: OPEC v červnu zvyšoval těžbu, reagoval na rostoucí poptávku
  Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v červnu zvýšila těžbu ve srovnání s předchozím měsícem o 740.000 na 26,24 milionu barelů denně. Navzdory vysokému růstu ale kartel stále těží méně, než kolik mu dovoluje dohoda s jeho spojenci. Uvedla to dnes agentura Reuters, která vychází z údajů o přepravě ropy a od zdrojů z odvětví. S výjimkou února kartel zvyšuje těžbu už od loňského června.
• Reuters: OPEC v lednu sedmý měsíc za sebou zvýšil těžbu
  Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v lednu zvýšila těžbu o 160.000 na 25,75 milionu barelů denně. Kartel a jeho spojenci se totiž dohodli na dalším zmírnění redukce dodávek suroviny na trh. Vyplývá to z dnešní zprávy agentury Reuters, která vychází z údajů o přepravě ropy od zdrojů z odvětví. Těžba OPEC tak vzrostla již sedmý měsíc za sebou.
• Reuters: OPEC+ zřejmě prodlouží snížení těžby do června
  Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci včetně Ruska pravděpodobně prodlouží dohodu o snížení těžby do poloviny roku 2020. Tvrdí to zdroje agentury Reuters. Zástupci OPEC se sejdou na jednání ve Vídni 5. prosince, poté budou následovat rozhovory se skupinou dalších států v čele s Ruskem známou jako OPEC+. Nyní platná dohoda, kterou země uzavřely, aby podpořily vyšší ceny ropy, má vypršet v březnu 2020.
• Reuters: O první dluhopisy EU na obnovu po pandemii je značný zájem
  O první dluhopisy, které vydává Evropská unie na obnovu ekonomiky po pandemii, je značný zájem. Investoři si zatím objednali papíry v objemu více než 107 miliard eur (2,7 bilionu Kč), uvedla dnes agentura Reuters, která se odvolává na hlavního manažera emise. Jde zároveň o klíčový krok na cestě k ustavení Evropské unie jako hlavního společného dlužníka.
• Reuters: Paříž nabídla Washingtonu odklad digitální daně
  Francie nabídla Spojeným státům, že ve snaze vyřešit vzájemný spor zatím odloží splatnost daně z digitálních služeb pro velké internetové firmy z dubna na konec roku. S odvoláním na zdroj z francouzského ministerstva financí to dnes uvedla agentura Reuters. Washington pohrozil Francii kvůli dani z digitálních služeb zavedením cla na některé zboží. Podobnou daň chystá i Česká republika.