Moscovici: Dočasné překročení deficitu Francie je tolerovatelné

Případné překročení limitu rozpočtového deficitu Francie v příštím roce by mohlo být tolerovatelné, pokud bude jen dočasné. Uvedl to dnes ve francouzském Senátu evropský komisař pro hospodářské a finanční otázky, daně a cla Pierre Moscovici. Očekává se, že rozpočtový deficit Francie by příští rok mohl překročit tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), protože prezident Emmanuel Macron slíbil protivládním demonstrantům ústupky, které vytvoří v rozpočtu díru deset miliard eur (258,4 miliardy Kč).

"Evropská pravidla nezakazují mimořádné a omezené překročení tříprocentní hranice deficitu," uvedl Moscovici. "Ale francouzská vláda se musí snažit omezit tento skluz v roce 2019 co nejvíce to bude možné."

Macron v pondělí oznámil zvýšení mezd pro lidi s nejnižšími příjmy a daňové úlevy pro většinu penzistů. Snaží se tak uklidnit měsíc trvající veřejné protesty tzv. hnutí žlutých vest pojmenovaného podle výstražných vest pro řidiče, které si stoupenci hnutí oblékají. Protesty hnutí sice začaly kvůli plánovanému zvýšení cen pohonných hmot, rozšířily se však na širší protesty proti vysokým životním nákladům a staly se nejnásilnějšími pouličními protesty za několik desetiletí. Přímo také ohrožují autoritu Macrona.

Po oznámení ústupků vláda naznačila, že deficit veřejných financí by mohl kvůli mimořádným výdajům stoupnout příští rok až na 3,4 procenta HDP z plánovaných 2,8 procenta. Nicméně v roce 2020 by měl deficit prudce klesnout, protože rozpočet na příští rok zahrnuje jednorázový vliv dlouhodobě plánovaných změn, v rámci kterých se z původní slevy na dani ze mzdy učiní trvalé snížení daně. Mimořádné náklady z tohoto kroku mají činit 20 miliard eur.

Moscovici uvedl, že schodek nad tři procenta nemusí nutně spustit proceduru kvůli nadměrným deficitům, pokud překročení nebude pokračovat druhým rokem a nebude vyšší než 3,5 procenta.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire ve středu uvedl, že vláda udělá vše pro to, aby udržela deficit co nejblíže třem procentům. Upřednostňuje možnost, že by k udržení deficitu přispěly velké firmy, což naznačuje, že by mohlo být odložené snížení daně z příjmů právnických osob naplánované na příští rok, napsala agentura Reuters.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Morgan Stanley: Pohled na EUR/USD
  Podle přední investiční banky Morgan Stanley bude pro měnový pár EUR/USD klíčový čtvrtek, kdy zasedá...
• Morgan Stanley: Prodávejte NZD/USD
  Americký dolar je momentálně silný, nejvíce by na to mohl doplatit jeho novozélandský protějšek. Není to...
• Morgan Stanley: Short pozice na GBP/USD
  Podle přední investiční banky Morgan Stanley by měli investoři v tomto týdnu uvažovat o krátkých (short)...
• Morgan Stanley: Short příležitost na AUD/USD
  Přední americká investiční banka Morgan Stanley přichází s dlouhodobou obchodní příležitostí na měnovém...
• Morgan Stanley: Těžba bitcoinů při kurzu pod 8600 USD je ztrátová
  Pokud se virtuální měně bitcoin brzy nepodaří vystoupit zpět nad 8600 dolarů (téměř 177.000 Kč), bude pro takzvané těžaře tvorba této kryptoměny zřejmě ztrátová. Vyplývá to ze zprávy analytiků americké investiční banky Morgan Stanley. Ve čtvrtek se podle burzy CoinDesk pohyboval kurz bitcoinu kolem 8200 USD. Bitcoinu se v posledních měsících nedaří zotavit se po propadu z rekordního maxima nad 19.000 USD, kam se dostal v polovině prosince.
• Morgan Stanley: Úplná obchodní válka posune svět k recesi
  Kolaps obchodních jednání mezi Spojenými státy a Čínou a zvýšení cel na čínské zboží posunou globální ekonomiku směrem k recesi a centrální banka USA (Fed) bude muset snížit úrokové sazby do roka na nulu. Vyplývá to ze zprávy analytiků banky Morgan Stanley. Dočasná eskalace obchodního napětí se podle analytiků může obejít bez větších následků. Trvalé selhání jednání by však způsobilo vážné škody.
• Morgan Stanley věří na libře medvědům
  Investiční banka Morgan Stanley stále vidí mnoho prostoru pro oslabení britské libry. Podle Morgan Stanley...
• Morgan Stanley: Výhled pro hlavní měny
  Projev šéfky americké centrální banky (Fed) Janet Yellenové dodal podporu euru. Očekáváme, že EUR/USD...
• Morgan Stanley: Zvládnout v Itálii špatné úvěry může trvat 10 let
  Italským bankám může trvat deset let, než sníží hladinu nesplácených úvěrů na evropský průměr. Uvedla to dnes americká investiční banka Morgan Stanley, která zároveň doporučila, že k řešení problému by mohlo pomoci, kdyby stát založil takzvanou špatnou banku. Na ni by finanční domy část nejproblematičtějších úvěrů převedly.
• Moscovici: Bulharsko se stane příští členem euruozóny
  Bulharsko se stane příštím členem eurozóny, nemělo by však přijetí jednotné evropské měny uspěchat. Uvedl to dnes evropský komisař pro hospodářské záležitosti Pierre Moscovici. Eurozóna má v současnosti 19 členů. Naposledy její řady rozšířila Litva, která přijala euro začátkem roku 2015.
• Moscovici: Dopady protekcionismu jsou prozatím omezené
  Dopady protekcionismu na ekonomiku jsou prozatím omezené, spory v mezinárodním obchodě by se však mohly vystupňovat. Uvedl to evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Pierre Moscovici po konferenci skupiny největších ekonomik světa G20 v Buenos Aires.
• Moscovici: Francouzský dluh bude nad 100 pct. HDP nejméně 10 let
  Poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) Francie bude kvůli pandemii nejméně po dobu deseti let přesahovat 100 procent. Rozpočtový deficit je na cestě zůstat nad tříprocentním prahem nejméně pět let. Francouzskému Radiu J to řekl šéf francouzského účetního dvora Pierre Moscovici, jehož úřad kontroluje státní a veřejné výdaje.
• Moscovici návrat světové krize neočekává
  Evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Pierre Moscovici neočekává, že se vrátí světová...
• Moskevská burza obnovuje obchodování, zatím jen se státními dluhopisy
  Moskevská burza dnes postupně začala obnovovat obchodování, které přerušila válka na Ukrajině. Obchoduje se zatím jen se státními dluhopisy, jejichž cena za silného kolísání oslabovala. Centrální banka už minulý týden avizovala, že na začátku vstoupí na trh, aby situaci zklidnila. Obchodování s akciemi v Moskvě zatím obnoveno nebylo.
• Moskevská burza přerušila obchodování, rubl se propadl nejníže od roku 2016
  Moskevská burza přerušila obchodování na všech trzích. Uvedla to dnes ráno na svém webu skupina MOEX, která provozuje moskevskou burzu, s tím že obnovení obchodování oznámí později. Rubl se poté, co ruský prezident Vladimir Putin nařídil ozbrojenou invazi na Ukrajinu, propadl nejníže od roku 2016.
• Moskevská burza ve čtvrtek částečně obnoví obchodování s akciemi
  Moskevská burza ve čtvrtek částečně obnoví obchodování s akciemi, oznámila dnes centrální banka. Na burze se neobchoduje od 25. února, což je den po invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Provozovatel burzy uvedl, že zpočátku bude obchodování časově omezené a že nedovolí spekulace na pokles cen, takzvaný short-selling.
• Moskevští právníci žalují západní firmy, které odešly z Ruska
  Moskevští právníci žalují západní firmy, které odešly z Ruska. Podle nich podniky, které tak učinily poté, co Moskva 24. února napadla Ukrajinu, porušily práva ruských spotřebitelů. Společnost Chernyshov, Lukoyanov & Partners už v dubnu podala žalobu na Apple a Netflix a nyní hodlá "potrestat" i další podniky. Agentuře Reuters to sdělil seniorní partner firmy Konstantin Lukojanov.
• Moskva a Rijád jsou zřejmě blízko dohodě o snížení těžby ropy
  Rusko a Saúdská Arábie jsou velmi blízko k dosažení dohody o snížení těžby ropy. Televizi CNBC to řekl šéf ruského státního investičního fondu RDIF Kirill Dmitrijev. Společnost Fitch Solutions v této souvislosti varovala, že bez dosažení dohody by se cena severomořské ropy Brent mohla propadnout i pod deset dolarů za barel. Tam byla naposledy koncem 90. let.
• Moskva hrozí odvetou za americké sankce
  Moskva na americké sankce vůči ruským firmám a občanům odpoví přesně stejnými kroky, uvedl dnes náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Rusko se podle něj nechystá zastavit vývoz titanu či raketových motorů do Spojených států.
• Moskva chce od zahraničních firem příspěvek za odchod z Ruska
  Zahraniční firmy z "nikoli přátelských zemí" by při opuštění svých ruských aktiv měly ruským úřadům zaplatit "dobrovolný příspěvek" ve výši pěti procent jejich tržní hodnoty, napsal včera na svém webu Kommersant s odvoláním na zápis z jednání vládní podkomise pro kontrolu zahraničních investic, zveřejněný na webu ministerstva financí. Podkomise jednala ještě na začátku března.