Moskevská burza obnovuje obchodování, zatím jen se státními dluhopisy

Moskevská burza dnes postupně začala obnovovat obchodování, které přerušila válka na Ukrajině. Obchoduje se zatím jen se státními dluhopisy, jejichž cena za silného kolísání oslabovala. Centrální banka už minulý týden avizovala, že na začátku vstoupí na trh, aby situaci zklidnila. Obchodování s akciemi v Moskvě zatím obnoveno nebylo.

Obchodování na moskevské burze bylo přerušeno 25. února, den po invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Akcie mnoha ruských firem ten den odepsaly často i více než 50 procent, což regulační orgány donutilo zakročit.

Kurz rublu se po prvotním propadu stabilizoval, dolar se tak nyní prodává zhruba za 105 rublů. Krátce po začátku invaze dolar vystoupil až nad 130 rublů, zatímco před invazí se pohyboval pod 80 rubly. V zahraničí se dnes rubl pohyboval kolem stejných hodnot jako v Moskvě, ale ráno zpevnil až asi na 93,60 rublu za dolar, uvedla agentura Reuters.

Ruská centrální banka minulý týden ponechala základní úrokovou sazbu na 20 procentech, kam ji mimořádně zvýšila na konci února v reakci na dopady války. Základní sazbu tak více než zdvojnásobila, předtím činila 9,50 procenta.

Ceny některých státních dluhopisů OFZ denominovaných v rublech klesly ještě před zahájením obchodování až o třetinu. Burza se pro obchody s těmito obligacemi otevřela v 11:00 SEČ. Propad ceny, a tedy růst výnosu, byl částečně reakcí na výrazné zvýšení základní úrokové sazby z konce února.

Výnos dluhopisu OFZ se splatností deset let, který je považován za referenční papír mezi ruskými obligacemi, se v předobchodní fázi vyšplhal na rekordních 19,74 procenta. Později v hlavní obchodní seanci klesl přibližně na 13,3 procenta, což je podle záznamů společnosti Refinitiv Eikon úroveň, kde se očekávala intervence centrální banky. Výnosy se pohybují opačně k cenám - vyšší výnos je tedy výsledkem cenového poklesu.

Vstup centrální banky na trh by měl poskytnout bankovnímu systému dodatečnou likviditu a přispět k tomu, že se výnosová křivka ustálí na reálnějších hodnotách, které odpovídají masivnímu zvýšení úroků z konce února.

Moskevská burza také uvedla, že zatím nepovolí prodej dluhopisů OFZ nerezidentům, kteří na začátku února drželi 19,1 procenta ze všech těchto obligací. Pokud prodej zadají od 21. března do 1. dubna, burza jej neschválí. Až se začne obchodovat s akciemi, budou nerezidenti moct nakoupit jen takový objem, aby se vyvázali z takzvaných krátkých pozic, kdy spekulují na cenový pokles. Dříve nakoupené akcie zatím nebudou smět prodat.

Centrální banka zatím nestanovila, kdy povolí obnovit obchodování s akciemi. Zatím hledá možnosti, jak zabránit cenovému kolapsu, až se začne obchodovat.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Morgan Stanley: Těžba bitcoinů při kurzu pod 8600 USD je ztrátová
  Pokud se virtuální měně bitcoin brzy nepodaří vystoupit zpět nad 8600 dolarů (téměř 177.000 Kč), bude pro takzvané těžaře tvorba této kryptoměny zřejmě ztrátová. Vyplývá to ze zprávy analytiků americké investiční banky Morgan Stanley. Ve čtvrtek se podle burzy CoinDesk pohyboval kurz bitcoinu kolem 8200 USD. Bitcoinu se v posledních měsících nedaří zotavit se po propadu z rekordního maxima nad 19.000 USD, kam se dostal v polovině prosince.
• Morgan Stanley: Úplná obchodní válka posune svět k recesi
  Kolaps obchodních jednání mezi Spojenými státy a Čínou a zvýšení cel na čínské zboží posunou globální ekonomiku směrem k recesi a centrální banka USA (Fed) bude muset snížit úrokové sazby do roka na nulu. Vyplývá to ze zprávy analytiků banky Morgan Stanley. Dočasná eskalace obchodního napětí se podle analytiků může obejít bez větších následků. Trvalé selhání jednání by však způsobilo vážné škody.
• Morgan Stanley věří na libře medvědům
  Investiční banka Morgan Stanley stále vidí mnoho prostoru pro oslabení britské libry. Podle Morgan Stanley...
• Morgan Stanley: Výhled pro hlavní měny
  Projev šéfky americké centrální banky (Fed) Janet Yellenové dodal podporu euru. Očekáváme, že EUR/USD...
• Morgan Stanley: Zvládnout v Itálii špatné úvěry může trvat 10 let
  Italským bankám může trvat deset let, než sníží hladinu nesplácených úvěrů na evropský průměr. Uvedla to dnes americká investiční banka Morgan Stanley, která zároveň doporučila, že k řešení problému by mohlo pomoci, kdyby stát založil takzvanou špatnou banku. Na ni by finanční domy část nejproblematičtějších úvěrů převedly.
• Moscovici: Bulharsko se stane příští členem euruozóny
  Bulharsko se stane příštím členem eurozóny, nemělo by však přijetí jednotné evropské měny uspěchat. Uvedl to dnes evropský komisař pro hospodářské záležitosti Pierre Moscovici. Eurozóna má v současnosti 19 členů. Naposledy její řady rozšířila Litva, která přijala euro začátkem roku 2015.
• Moscovici: Dočasné překročení deficitu Francie je tolerovatelné
  Případné překročení limitu rozpočtového deficitu Francie v příštím roce by mohlo být tolerovatelné, pokud bude jen dočasné. Uvedl to dnes ve francouzském Senátu evropský komisař pro hospodářské a finanční otázky, daně a cla Pierre Moscovici. Očekává se, že rozpočtový deficit Francie by příští rok mohl překročit tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), protože prezident Emmanuel Macron slíbil protivládním demonstrantům ústupky, které vytvoří v rozpočtu díru deset miliard eur (258,4 miliardy Kč).
• Moscovici: Dopady protekcionismu jsou prozatím omezené
  Dopady protekcionismu na ekonomiku jsou prozatím omezené, spory v mezinárodním obchodě by se však mohly vystupňovat. Uvedl to evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Pierre Moscovici po konferenci skupiny největších ekonomik světa G20 v Buenos Aires.
• Moscovici: Francouzský dluh bude nad 100 pct. HDP nejméně 10 let
  Poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) Francie bude kvůli pandemii nejméně po dobu deseti let přesahovat 100 procent. Rozpočtový deficit je na cestě zůstat nad tříprocentním prahem nejméně pět let. Francouzskému Radiu J to řekl šéf francouzského účetního dvora Pierre Moscovici, jehož úřad kontroluje státní a veřejné výdaje.
• Moscovici návrat světové krize neočekává
  Evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Pierre Moscovici neočekává, že se vrátí světová...
• Moskevská burza přerušila obchodování, rubl se propadl nejníže od roku 2016
  Moskevská burza přerušila obchodování na všech trzích. Uvedla to dnes ráno na svém webu skupina MOEX, která provozuje moskevskou burzu, s tím že obnovení obchodování oznámí později. Rubl se poté, co ruský prezident Vladimir Putin nařídil ozbrojenou invazi na Ukrajinu, propadl nejníže od roku 2016.
• Moskevská burza ve čtvrtek částečně obnoví obchodování s akciemi
  Moskevská burza ve čtvrtek částečně obnoví obchodování s akciemi, oznámila dnes centrální banka. Na burze se neobchoduje od 25. února, což je den po invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Provozovatel burzy uvedl, že zpočátku bude obchodování časově omezené a že nedovolí spekulace na pokles cen, takzvaný short-selling.
• Moskevští právníci žalují západní firmy, které odešly z Ruska
  Moskevští právníci žalují západní firmy, které odešly z Ruska. Podle nich podniky, které tak učinily poté, co Moskva 24. února napadla Ukrajinu, porušily práva ruských spotřebitelů. Společnost Chernyshov, Lukoyanov & Partners už v dubnu podala žalobu na Apple a Netflix a nyní hodlá "potrestat" i další podniky. Agentuře Reuters to sdělil seniorní partner firmy Konstantin Lukojanov.
• Moskva a Rijád jsou zřejmě blízko dohodě o snížení těžby ropy
  Rusko a Saúdská Arábie jsou velmi blízko k dosažení dohody o snížení těžby ropy. Televizi CNBC to řekl šéf ruského státního investičního fondu RDIF Kirill Dmitrijev. Společnost Fitch Solutions v této souvislosti varovala, že bez dosažení dohody by se cena severomořské ropy Brent mohla propadnout i pod deset dolarů za barel. Tam byla naposledy koncem 90. let.
• Moskva hrozí odvetou za americké sankce
  Moskva na americké sankce vůči ruským firmám a občanům odpoví přesně stejnými kroky, uvedl dnes náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Rusko se podle něj nechystá zastavit vývoz titanu či raketových motorů do Spojených států.
• Moskva chce od zahraničních firem příspěvek za odchod z Ruska
  Zahraniční firmy z "nikoli přátelských zemí" by při opuštění svých ruských aktiv měly ruským úřadům zaplatit "dobrovolný příspěvek" ve výši pěti procent jejich tržní hodnoty, napsal včera na svém webu Kommersant s odvoláním na zápis z jednání vládní podkomise pro kontrolu zahraničních investic, zveřejněný na webu ministerstva financí. Podkomise jednala ještě na začátku března.
• Moskva nemá zájem znárodňovat zahraniční podniky působící v Rusku, řekl ministr
  Moskva nemá zájem znárodňovat podniky v zahraničním vlastnictví, které působí v Rusku, řekl dnes ruský ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je to pro západní podniky ubezpečení jen částečné. Mnoho západních a dalších zahraničních společností se po invazi Moskvy na Ukrajinu rozhodlo z Ruska odejít. Moskva pracuje na zákonu, který by státu umožnil zabavit majetek odcházejících firem.
• Moskva odmítá tvrzení, že je v platební neschopnosti, oznámil Kreml
  Ruská federace odmítá tvrzení, že se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety ocitla v platební neschopnosti. Úroky, které měla zaplatit, zahraničním držitelům dluhopisů odeslala, oznámil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Pokud peníze nedorazily, jsou na vině sankce, které na Rusko uvalily západní země, dodal.
• Moskva přestala zveřejňovat podrobnější údaje o rozpočtových výdajích
  Ruská vláda přestala zveřejňovat údaje o vývoji rozpočtových výdajů v jednotlivých kategoriích. Informovaly o tom včera agentury Reuters a Bloomberg. Moskva tak prohlubuje utajování informací o stavu veřejných financí v době, kdy čelí prudkému růstu výdajů v souvislosti s válkou na Ukrajině, napsal Bloomberg.
• Moskva: Rusko sníží závislost na americkém dolaru
  Moskva v reakci na nové protiruské sankce USA bude intenzivně pracovat na snížení závislosti na amerických platebních systémech a americkém dolaru. Oznámil to náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, informovala dnes agentura Reuters.