Lídry EU čeká dlouhé jednání o rozpočtu a fondu krizové pomoci

První tvrdá vyjednávání o balíku krizové pomoci ekonomikám a příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie čekají dnes prezidenty a premiéry členských zemí. Po pěti měsících se sejdou tváří v tvář v Bruselu, aby se pokusili dojít ke kompromisům v otázkách objemu, složení či způsobu rozdělování peněz z fondu, který má oživit hospodářství zasažené koronavirovým výpadkem. Krátce před schůzkou však přetrvávají neshody a podle unijních činitelů není úspěch summitu zdaleka jistý.

Předseda Evropské rady Charles Michel, jehož úkolem bude přivést šéfy států a vlád k dohodě, den před začátkem schůzky apeloval na rychlé schválení fondu v navrhované výši 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) a rozpočtu na období 2021 až 2027, v němž má být přes bilion eur. Michel se ještě krátce před summitem sešel s řadou lídrů a unijní činitelé přítomní posledním vyjednáváním tvrdí, že zástupci některých států stále dávají najevo rázný nesouhlas.

Političtí vůdci se nejprve sejdou ke společnému jednání, na něž navážou oddělené schůzky lídrů jednotlivých zemí či jejich skupin s Michelem. Podle diplomatů není vyloučeno, že přes noc do soboty připraví Michelův tým nový návrh na základě požadavků vzešlých z dnešních rozhovorů.

Mezi nejhlasitější odpůrce aktuálního plánu podporovaného Německem, Francií, Itálií či Španělskem patří Nizozemsko, které hodlá prosadit co nejpřísnější podmínky využívání peněz z fondu. Spolu s dalšími státy takzvané šetrné skupiny - Rakouskem, Dánskem a Švédskem - hodlá navíc dosáhnout snížení objemu krizového balíku nejméně o desítky miliard eur.

Maďarský premiér Viktor Orbán pro změnu hrozí vetem jednomyslného schvalování fondu v případě, že bude čerpání z něj spojeno s dodržováním zásad právního státu. Komise vede s Maďarskem a Polskem řízení kvůli porušování evropských hodnot a zvláště západní země nehodlají z požadavku na propojení peněz a hodnot couvnout.

Lídři některých dalších zemí včetně českého premiéra Andreje Babiše pro změnu chtějí změnit klíč, podle něhož se budou peníze rozdělovat. Babiš před odletem na summit hovořil o tom, že návrh není "spravedlivý a efektivní", neboť dopad covidu-19 na ekonomiku ještě není znám.

Kvůli těmto i dalším neshodám nevylučují unijní činitelé ani to, že se summit plánovaný do soboty protáhne na celý víkend. Ve hře je stále i možnost, že se lídři rozejdou bez dohody a bude nutné další setkání.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Lidí bez práce v EU v červenci opět ubylo, nezaměstnanost klesla na 6,9 procenta
  V zemích Evropské unie nadále ubývá lidí bez práce. V červenci klesla míra nezaměstnanosti na 6,9 procenta z červnových 7,1 procenta, a snížila se tak už třetí měsíc v řadě. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad Eurostat. Nezaměstnanost je výrazně nižší než loni v červenci, kdy během rychlého růstu způsobeného první vlnou pandemie dosáhla 7,6 procenta. Nejmenší zastoupení lidí bez práce zůstává podle Eurostatu v České republice, kde jich v červenci bylo stejně jako o měsíc dříve 2,8 procenta.
• Lidí bez práce v EU v srpnu opět ubylo, nezaměstnanost klesla na 6,8 procenta
  V zemích Evropské unie v srpnu již čtvrtý měsíc v řadě ubylo lidí bez práce. Míra nezaměstnanosti klesla proti červenci o desetinu procentního bodu na 6,8 procenta, oznámil dnes evropský statistický úřad Eurostat. Nezaměstnaných je výrazně méně než před rokem, kdy v době dopadu omezení spojených s první vlnou pandemie nezaměstnanost vystoupila na 7,7 procenta. Nejnižší hladinu nezaměstnanosti si i přes mírný růst podle Eurostatu udržuje Česká republika, kde bylo v srpnu bez práce 2,9 procenta lidí.
• Lidí bez práce v Německu přibylo nad očekávání, míra nezaměstnanosti stoupla
  Počet lidí bez práce v Německu se v říjnu podle sezonně přepočtených údajů zvýšil o 30.000 na 2,678 milionu, což je více, než se čekalo. Dnes to v předběžné zprávě oznámil Spolkový úřad práce, podle kterého se míra nezaměstnanosti proti září zvýšila o desetinu procentního bodu na 5,8 procenta. Obvyklé podzimní oživení na trhu práce se tak nekoná, uvedla agentura DPA. Šéfka úřadu práce Andrea Nahlesová se domnívá, že na vině je dlouhodobá stagnace německé ekonomiky.
• Lidí bez práce v Německu ubylo, míra nezaměstnanosti zůstala na šesti procentech
  Počet lidí bez práce v Německu v březnu podle sezonně přepočtených údajů klesl o 8000 na 2,745 milionu, zatímco míra nezaměstnanosti zůstala na šesti procentech, kde byla i v únoru. Oznámil to dnes spolkový úřad práce. Uzávěry, které vláda zavedla ve snaze zpomalit šíření epidemie, na pracovní trh příliš velký vliv neměly.
• Lidí bez práce v Německu ubylo, míra nezaměstnanosti zůstala na 5,5 procenta
  Počet lidí bez práce v Německu v lednu podle sezonně přepočtených údajů klesl přibližně o 15.000 na 2,498 milionu. Míra nezaměstnanosti pak zůstala na 5,5 procenta, oznámil ve své dnešní zprávě Spolkový úřad práce. Vývoj ukazuje, že trh práce v největší evropské ekonomice odolává nepříznivému vývoji, který představuje zejména vysoká inflace a její dopady na hospodářství.
• Lidí bez práce v Německu v červenci překvapivě ubylo
  Počet lidí bez práce v Německu v červenci podle předběžných a sezonně přepočtených údajů klesl zhruba o 18.000 na 2,92 milionu. Oznámil to dnes spolkový úřad práce. Je to překvapivý výsledek, analytici totiž předpokládali, že kvůli dopadům šíření nového koronaviru nezaměstnaných opět přibude. Míra nezaměstnanosti pak zůstala v červenci na 6,4 procenta.
• Lidí bez práce v Německu v květnu ubylo víc, než se čekalo
  Počet nezaměstnaných v Německu se v květnu podle sezonně přepočtených údajů ve srovnání s předchozím měsícem snížil o 15.000 na 2,74 milionu, což znamená větší pokles, než se čekalo. Firmy totiž díky úbytku počtu nakažených novým koronavirem, uvolňování pandemických opatření a zotavování ekonomiky přijímají více nových zaměstnanců. Míra nezaměstnanosti ale zůstala pátý měsíc beze změny a je na šesti procentech. Ve své předběžné zprávě to dnes uvedl spolkový úřad práce.
• Lidí bez práce v Německu v lednu ubylo, nezaměstnanost zůstala na 5,8 procenta
  Počet lidí bez práce v Německu se v lednu podle sezonně přepočtených údajů proti předchozímu měsíci nečekaně snížil o 2000 na 2,694 milionu, míra nezaměstnanosti zůstala na 5,8 procenta. Dnes to v předběžné zprávě oznámil Spolkový úřad práce. Analytici v anketě agentury Reuters naopak očekávali, že v lednu se počet nezaměstnaných zvýší, a to o 11.000 lidí. U nezaměstnanosti čekali zvýšení na 5,9 procenta.
• Lidovci apelují na ČNB, aby dál snížila úrokové sazby
  Lidovci apelují na Českou národní banku, aby snížila základní úrokovou sazbu kvůli budoucímu nastartování ekonomiky, až odezní epidemie koronaviru. Zároveň navrhují, aby vláda jednala s ČNB o využití zisku z devizových rezerv centrální banky pro podporu růstu ekonomiky. Dnes to na tiskové konferenci řekl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
• Lídry EU čeká debata o fondu na oživení ekonomik po pandemii
  Složitá debata s otevřeným koncem čeká dnes prezidenty a premiéry zemí Evropské unie, kteří budou na dálku probírat budoucí společnou pomoc ekonomikám ochromeným pandemií způsobenou koronavirem. Lídři jsou rozdělení v pohledu na to, kolik peněz by EU měla dát dohromady a jak je státům poskytovat. Předseda Charles Michel by po již čtvrtém videosummitu rád získal jasnější představu o parametrech fondu oživení, jehož návrhem by dnes měli političtí vůdci pověřit Evropskou komisi.
• Lídry EU čekají klíčová rozhodnutí o rozpočtu či emisích
  Překonat spor blokující schválení nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie a s ním spojeného krizového fondu se dnes pokusí prezidenti a premiéři členských zemí. Během prvního dne dvoudenního summitu v Bruselu budou mít na stole kompromisní návrh, který má Maďarsko a Polsko přesvědčit ke změně postoje znemožňujícího využít historicky největší balík společných unijních peněz. Schvalovat budou rovněž zpřísnění emisních cílů EU, možné nové sankce vůči Turecku či jednat o dalším společném boji proti covidu-19.
• Lídry EU čeká náročná debata o penězích na oživení ekonomik
  Dlouhodobý plán pro oživení ekonomik ochromených pandemií způsobenou koronavirem bude hlavní náplní čtvrtečního videosummitu lídrů zemí Evropské unie, kteří se budou snažit sblížit své často velmi odlišné postoje k objemu i charakteru unijní pomoci. Předseda Evropské rady Charles Michel dal před jednáním najevo, že neočekává konečnou dohodu, ale co největší posun v diskusi o vytvoření pokrizového fondu. Prezidenti a premiéři by se naproti tomu podle unijních činitelů měli bez zásadnějších obtíží shodnout na podpoře dříve navržených stimulů či koordinovaného plánu uvolňování koronavirových restrikcí.
• Lídry EU čeká první jednání o pokrizovém fondu
  První velký střet nad bezprecedentním balíkem podpory evropských ekonomik čeká v pátek prezidenty a premiéry zemí Evropské unie. Během zřejmě posledního ze série videosummitů budou sondovat terén pro možné kompromisy v zatím velmi odlišných postojích k fondu, který chce Evropská komise naplnit vypůjčeným tři čtvrtě bilionem eur (přes 20 bilionů korun).
• Lídry EU čeká v Bruselu zásadní debata o balíku krizové pomoci
  Hledat shodu na parametrech dosud největšího záchranného fondu Evropské unie budou od pátku prezidenti a premiéři členských zemí. Na prvním bruselském summitu po téměř pěti měsících se pokusí dojít ke kompromisu, který by ekonomikám stiženým koronavirovým útlumem umožnil získat až 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Ačkoli se názory unijních lídrů krátce před vrcholnou schůzkou v řadě bodů liší, shodnou se v jedné věci: tlačí je čas.
• Lídry EU čeká videosummit o koronaviru
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou dnes na dálku hledat cesty, jak společně co nejlépe omezit šíření koronaviru a zároveň zmírnit dopady očekávané recese na evropské ekonomiky. Během již třetího videosummitu se mimo jiné chystají vyzvat Evropskou komisi, aby připravila celounijní plán hospodářského zotavení v době po ústupu pandemie. Unijní pomoc členským zemím v boji proti nebezpečné chorobě a jejím následkům budou dnes při vůbec prvním dálkovém hlasování schvalovat poslanci Evropského parlamentu.
• Lídry EU při videosummitu rozdělily koronové dluhopisy
  Političtí vůdci evropských zemí jsou rozdělení v pohledu na to, jakou sílu mají mít opatření určená na pomoc ekonomikám poškozeným koronavirovou krizí. Během čtvrtečního videosummitu se nedokázali shodnout na tom, zda poskytovat zasaženým zemím úvěry ze záchranného fondu či vydávat speciální "koronové" dluhopisy. Zatímco Itálie a další jihoevropské země usilují o co nejštědřejší podporu ze společných peněz, tradičně šetrné země v čele s Německem nechtějí, aby kvůli stimulům bobtnal veřejný dluh.
• Lídři EU budou debatovat o Ukrajině či migraci, zavítá mezi ně Zelenskyj
  Setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dnes dopoledne lídři států Evropské unie zahájí mimořádný summit, jehož tématem je mimo jiné další pomoc zemi, která už téměř rok čelí ruské agresi. Kromě toho budou prezidenti a premiéři debatovat o možnostech omezení rostoucího počtu migrantů mířících do Evropy nebo o podpoře unijní ekonomiky v době masivních státních subvencí ve Spojených státech a Číně. Českou republiku bude na summitu zastupovat premiér Petr Fiala.
• Lídři EU budou hledat cesty, jak nastartovat ekonomiku
  V Bruselu se dnes navečer setkají šéfové států a vlád zemí Evropské unie.
• Lídři EU budou na dálku poprvé jednat o pokrizovém fondu
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie si dnes vůbec poprvé vymění názory na bezprecedentní balík peněz, který má evropským ekonomikám pomoci z koronavirové krize. Během videosummitu představí své zatím velmi odlišné postoje k fondu, který chce Evropská komise naplnit vypůjčeným tři čtvrtě bilionem eur (přes 20 bilionů korun). Šéf Evropské rady Charles Michel doufá, že jednání bude výchozím krokem ke konečné dohodě, kterou by chtěl zpečetit na osobním setkání lídrů v červenci.
• Lídři EU budou o fondu obnovy jednat 19. června na dálku
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou o fondu obnovy a příštím víceletém rozpočtu EU jednat na dálku. Oznámil to dnes mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela, podle něhož 19. června Michel svolá už pátý videosummit unijních špiček od vypuknutí koronavirové krize. Podle diplomatů je však málo pravděpodobné, že by při komplikovaném virtuálním jednání mohli političtí vůdci dospět k zásadní dohodě.