Lídry EU čeká první jednání o pokrizovém fondu

První velký střet nad bezprecedentním balíkem podpory evropských ekonomik čeká v pátek prezidenty a premiéry zemí Evropské unie. Během zřejmě posledního ze série videosummitů budou sondovat terén pro možné kompromisy v zatím velmi odlišných postojích k fondu, který chce Evropská komise naplnit vypůjčeným tři čtvrtě bilionem eur (přes 20 bilionů korun).

Političtí vůdci se přitom krátce před vrcholným jednáním neshodují na celkovém objemu balíku, klíči k rozdělování peněz ani na tom, zda má jít spíše o přímé granty či půjčky členským zemím. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela by tak jednání mělo sloužit spíše jako prolog k osobnímu setkání lídrů, které by rád svolal v červenci.

"Očekávání nejsou nijak vysoká, videokonference je chápána spíše jako první krok," řekl dnes novinářům jeden z unijních diplomatů.

Komise plánuje rozdělit celkem 500 miliard eur grantů a 250 miliard úvěrů tak, aby více než třetina peněz připadla Itálii a Španělsku, tedy zemím, které pandemie covidu-19 zasáhla nejvíce. Vedle jihoevropských zemí, podle nichž je solidarita v krizové době podmínkou dalšího úspěšného fungování či přímo přežití unie, tento poměr s drobnými výhradami podporují největší členské země Německo a Francie.

Kritika se však ozývá z několika směrů. Skupina takzvaných šetrných států se obává velkého společného zadlužení, které má unie splácet do poloviny století. Rakousko, Nizozemsko a skandinávské země proto navrhují, aby převážnou část celkové sumy tvořily půjčky, které by později musely splatit přímo jednotlivé země.

Lídři zemí východního křídla EU včetně Česka či Maďarska zase nelibě nesou, že v zájmu pomoci dosud vyspělejším jižním zemím je ohrožena jejich pozice čistých příjemců peněz z unijního rozpočtu. Ale například Polsko, které má z fondu získat třetí největší podíl, je s návrhem v zásadě spokojeno, stejně jako Slovensko.

"Uspějeme tehdy, pokud do jednání vstoupíme se smyslem pro zodpovědnost a s vůlí vyjít z této těžké zkoušky jednotní a silní," napsal Michel vůdcům zemí ve zvacím dopise před jejich již pátou videokonferencí od vypuknutí koronavirové pandemie. Zároveň přiznal, že lídři musejí sblížit své postoje i v dalších otázkách týkajících se fondu obnovy i s ním svázaného příštího sedmiletého rozpočtu. Je mezi nimi například podmíněnost čerpání peněz dodržováním evropských hodnot, které se nelíbí Polsku či Maďarsku, nebo zachování slev z rozpočtových příspěvků bohatších zemí, jež vadí mnoha dalším státům.

Lídři by se měli vyjádřit i k otázce nových zdrojů rozpočtových příjmů, bez nichž není podle EK reálně možné budoucí dluh splatit. Mají jimi být například peníze z prodeje emisních povolenek, takzvané uhlíkové clo, či poplatky z nerecyklovaných plastů. V jejich podpoře však státy nejsou zdaleka jednotné a unijní činitelé očekávají, že diskuse potrvá až několik let.

Političtí vůdci přitom jednali o rozpočtu na období 2021 až 2027 již před krizí v únoru, kdy se nebyli schopni shodnout na jeho základních parametrech. Část diplomatů však tvrdí, že nyní je větší šance na shodu, neboť politici si uvědomují naléhavost situace.

"Všechna témata, na nichž jsme se neshodli v únoru, se nyní zdají být zanedbatelná," podotkl jeden z diplomatů.

Páteční videokonference sice patrně nepřinese jasnou shodu na žádném ze sporných bodů, podle unijních činitelů by nicméně v ideálním případě měla potvrdit vůli všech států podpořit myšlenku půjčky a snahu rychle dospět k dohodě. Michel hned po konferenci hodlá zahájit separátní konzultace s lídry a v červenci by rád svolal jejich osobní jednání.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Lidí bez práce v Německu ubylo, míra nezaměstnanosti zůstala na šesti procentech
  Počet lidí bez práce v Německu v březnu podle sezonně přepočtených údajů klesl o 8000 na 2,745 milionu, zatímco míra nezaměstnanosti zůstala na šesti procentech, kde byla i v únoru. Oznámil to dnes spolkový úřad práce. Uzávěry, které vláda zavedla ve snaze zpomalit šíření epidemie, na pracovní trh příliš velký vliv neměly.
• Lidí bez práce v Německu ubylo, míra nezaměstnanosti zůstala na 5,5 procenta
  Počet lidí bez práce v Německu v lednu podle sezonně přepočtených údajů klesl přibližně o 15.000 na 2,498 milionu. Míra nezaměstnanosti pak zůstala na 5,5 procenta, oznámil ve své dnešní zprávě Spolkový úřad práce. Vývoj ukazuje, že trh práce v největší evropské ekonomice odolává nepříznivému vývoji, který představuje zejména vysoká inflace a její dopady na hospodářství.
• Lidí bez práce v Německu v červenci překvapivě ubylo
  Počet lidí bez práce v Německu v červenci podle předběžných a sezonně přepočtených údajů klesl zhruba o 18.000 na 2,92 milionu. Oznámil to dnes spolkový úřad práce. Je to překvapivý výsledek, analytici totiž předpokládali, že kvůli dopadům šíření nového koronaviru nezaměstnaných opět přibude. Míra nezaměstnanosti pak zůstala v červenci na 6,4 procenta.
• Lidí bez práce v Německu v květnu ubylo víc, než se čekalo
  Počet nezaměstnaných v Německu se v květnu podle sezonně přepočtených údajů ve srovnání s předchozím měsícem snížil o 15.000 na 2,74 milionu, což znamená větší pokles, než se čekalo. Firmy totiž díky úbytku počtu nakažených novým koronavirem, uvolňování pandemických opatření a zotavování ekonomiky přijímají více nových zaměstnanců. Míra nezaměstnanosti ale zůstala pátý měsíc beze změny a je na šesti procentech. Ve své předběžné zprávě to dnes uvedl spolkový úřad práce.
• Lidí bez práce v Německu v lednu ubylo, nezaměstnanost zůstala na 5,8 procenta
  Počet lidí bez práce v Německu se v lednu podle sezonně přepočtených údajů proti předchozímu měsíci nečekaně snížil o 2000 na 2,694 milionu, míra nezaměstnanosti zůstala na 5,8 procenta. Dnes to v předběžné zprávě oznámil Spolkový úřad práce. Analytici v anketě agentury Reuters naopak očekávali, že v lednu se počet nezaměstnaných zvýší, a to o 11.000 lidí. U nezaměstnanosti čekali zvýšení na 5,9 procenta.
• Lidovci apelují na ČNB, aby dál snížila úrokové sazby
  Lidovci apelují na Českou národní banku, aby snížila základní úrokovou sazbu kvůli budoucímu nastartování ekonomiky, až odezní epidemie koronaviru. Zároveň navrhují, aby vláda jednala s ČNB o využití zisku z devizových rezerv centrální banky pro podporu růstu ekonomiky. Dnes to na tiskové konferenci řekl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
• Lídry EU čeká debata o fondu na oživení ekonomik po pandemii
  Složitá debata s otevřeným koncem čeká dnes prezidenty a premiéry zemí Evropské unie, kteří budou na dálku probírat budoucí společnou pomoc ekonomikám ochromeným pandemií způsobenou koronavirem. Lídři jsou rozdělení v pohledu na to, kolik peněz by EU měla dát dohromady a jak je státům poskytovat. Předseda Charles Michel by po již čtvrtém videosummitu rád získal jasnější představu o parametrech fondu oživení, jehož návrhem by dnes měli političtí vůdci pověřit Evropskou komisi.
• Lídry EU čeká dlouhé jednání o rozpočtu a fondu krizové pomoci
  První tvrdá vyjednávání o balíku krizové pomoci ekonomikám a příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie čekají dnes prezidenty a premiéry členských zemí. Po pěti měsících se sejdou tváří v tvář v Bruselu, aby se pokusili dojít ke kompromisům v otázkách objemu, složení či způsobu rozdělování peněz z fondu, který má oživit hospodářství zasažené koronavirovým výpadkem. Krátce před schůzkou však přetrvávají neshody a podle unijních činitelů není úspěch summitu zdaleka jistý.
• Lídry EU čekají klíčová rozhodnutí o rozpočtu či emisích
  Překonat spor blokující schválení nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie a s ním spojeného krizového fondu se dnes pokusí prezidenti a premiéři členských zemí. Během prvního dne dvoudenního summitu v Bruselu budou mít na stole kompromisní návrh, který má Maďarsko a Polsko přesvědčit ke změně postoje znemožňujícího využít historicky největší balík společných unijních peněz. Schvalovat budou rovněž zpřísnění emisních cílů EU, možné nové sankce vůči Turecku či jednat o dalším společném boji proti covidu-19.
• Lídry EU čeká náročná debata o penězích na oživení ekonomik
  Dlouhodobý plán pro oživení ekonomik ochromených pandemií způsobenou koronavirem bude hlavní náplní čtvrtečního videosummitu lídrů zemí Evropské unie, kteří se budou snažit sblížit své často velmi odlišné postoje k objemu i charakteru unijní pomoci. Předseda Evropské rady Charles Michel dal před jednáním najevo, že neočekává konečnou dohodu, ale co největší posun v diskusi o vytvoření pokrizového fondu. Prezidenti a premiéři by se naproti tomu podle unijních činitelů měli bez zásadnějších obtíží shodnout na podpoře dříve navržených stimulů či koordinovaného plánu uvolňování koronavirových restrikcí.
• Lídry EU čeká v Bruselu zásadní debata o balíku krizové pomoci
  Hledat shodu na parametrech dosud největšího záchranného fondu Evropské unie budou od pátku prezidenti a premiéři členských zemí. Na prvním bruselském summitu po téměř pěti měsících se pokusí dojít ke kompromisu, který by ekonomikám stiženým koronavirovým útlumem umožnil získat až 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Ačkoli se názory unijních lídrů krátce před vrcholnou schůzkou v řadě bodů liší, shodnou se v jedné věci: tlačí je čas.
• Lídry EU čeká videosummit o koronaviru
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou dnes na dálku hledat cesty, jak společně co nejlépe omezit šíření koronaviru a zároveň zmírnit dopady očekávané recese na evropské ekonomiky. Během již třetího videosummitu se mimo jiné chystají vyzvat Evropskou komisi, aby připravila celounijní plán hospodářského zotavení v době po ústupu pandemie. Unijní pomoc členským zemím v boji proti nebezpečné chorobě a jejím následkům budou dnes při vůbec prvním dálkovém hlasování schvalovat poslanci Evropského parlamentu.
• Lídry EU při videosummitu rozdělily koronové dluhopisy
  Političtí vůdci evropských zemí jsou rozdělení v pohledu na to, jakou sílu mají mít opatření určená na pomoc ekonomikám poškozeným koronavirovou krizí. Během čtvrtečního videosummitu se nedokázali shodnout na tom, zda poskytovat zasaženým zemím úvěry ze záchranného fondu či vydávat speciální "koronové" dluhopisy. Zatímco Itálie a další jihoevropské země usilují o co nejštědřejší podporu ze společných peněz, tradičně šetrné země v čele s Německem nechtějí, aby kvůli stimulům bobtnal veřejný dluh.
• Lídři EU budou debatovat o Ukrajině či migraci, zavítá mezi ně Zelenskyj
  Setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dnes dopoledne lídři států Evropské unie zahájí mimořádný summit, jehož tématem je mimo jiné další pomoc zemi, která už téměř rok čelí ruské agresi. Kromě toho budou prezidenti a premiéři debatovat o možnostech omezení rostoucího počtu migrantů mířících do Evropy nebo o podpoře unijní ekonomiky v době masivních státních subvencí ve Spojených státech a Číně. Českou republiku bude na summitu zastupovat premiér Petr Fiala.
• Lídři EU budou hledat cesty, jak nastartovat ekonomiku
  V Bruselu se dnes navečer setkají šéfové států a vlád zemí Evropské unie.
• Lídři EU budou na dálku poprvé jednat o pokrizovém fondu
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie si dnes vůbec poprvé vymění názory na bezprecedentní balík peněz, který má evropským ekonomikám pomoci z koronavirové krize. Během videosummitu představí své zatím velmi odlišné postoje k fondu, který chce Evropská komise naplnit vypůjčeným tři čtvrtě bilionem eur (přes 20 bilionů korun). Šéf Evropské rady Charles Michel doufá, že jednání bude výchozím krokem ke konečné dohodě, kterou by chtěl zpečetit na osobním setkání lídrů v červenci.
• Lídři EU budou o fondu obnovy jednat 19. června na dálku
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou o fondu obnovy a příštím víceletém rozpočtu EU jednat na dálku. Oznámil to dnes mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela, podle něhož 19. června Michel svolá už pátý videosummit unijních špiček od vypuknutí koronavirové krize. Podle diplomatů je však málo pravděpodobné, že by při komplikovaném virtuálním jednání mohli političtí vůdci dospět k zásadní dohodě.
• Lídři EU debatují o jednotném trhu a soběstačnosti unie
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes druhým dnem pokračují ve vrcholné schůzce, jejímiž tématy jsou zejména jednotný trh a digitalizace. Političtí vůdci hledají na summitu shodu také v otázce, jak moc má být unie soběstačná například ve výrobě léků, citlivých technologií či energie.
• Lídři EU: Dohodu s Británií zatím nelze uzavřít
  Dosavadní jednání s Británií neumožňují uzavření dohody o budoucích vztazích a rozhovory by měly pokračovat i v dalších týdnech. Shodli se na tom ve čtvrtek lídři zemí Evropské unie, kteří chtějí zároveň posílit přípravy na rozchod bez dohody. Unie hodlá dál postupovat podle dosavadní strategie, a vyzvala Londýn, aby učinil „nutné kroky“ k uzavření dohody.
• Lídři EU hledají shodu na odblokování unijního rozpočtu
  Vyřešit patovou situaci kolem budoucího rozpočtu Evropské unie se dnes pokusí prezidenti a premiéři členských zemí na začínající vrcholné schůzce v Bruselu. Debatovat budou o kompromisním návrhu, který stanoví dodatečná pravidla pro spojení unijních peněz s vládou práva, což je podmínka dlouhodobě odmítaná Maďarskem a Polskem. Kromě toho budou také hledat shodu ohledně zpřísnění emisních limitů, sankcí vůči Turecku či dalšího společného boje proti covidu-19.