Lidí bez práce v Německu přibylo nad očekávání, míra nezaměstnanosti stoupla

Počet lidí bez práce v Německu se v říjnu podle sezonně přepočtených údajů zvýšil o 30.000 na 2,678 milionu, což je více, než se čekalo. Dnes to v předběžné zprávě oznámil Spolkový úřad práce, podle kterého se míra nezaměstnanosti proti září zvýšila o desetinu procentního bodu na 5,8 procenta. Obvyklé podzimní oživení na trhu práce se tak nekoná, uvedla agentura DPA. Šéfka úřadu práce Andrea Nahlesová se domnívá, že na vině je dlouhodobá stagnace německé ekonomiky.

Analytici v anketě agentury Reuters předpokládali, že nezaměstnaných přibude jen kolem 15.000. Pokud by se nebraly v úvahu sezonní výkyvy, pak se počet nezaměstnaných v říjnu zvýšil o 20.000 na 2,607 milionu, což je o 165.000 nezaměstnaných více než v říjnu loňského roku. Podle této metodiky míra nezaměstnanosti zůstala na 5,7 procenta.

"Německá ekonomika už dobrý rok víceméně přešlapuje na místě," uvedla Nahlesová. "Po tak dlouhé době se to neobejde bez viditelných důsledků pro trh práce. Vzhledem k hospodářským údajům se však drží relativně dobře," dodala šéfka úřadu.

Obvyklé podzimní oživení na trhu práce tak bylo poměrně slabé. Loni se počet nezaměstnaných o 43.000 snížil. Mezním datem pro říjnové údaje byl 12. říjen.

Poptávka po pracovní síle zůstává vysoká. V říjnu úřad práce registroval 749.000 volných pracovních míst, což je ale o 98.000 méně než před rokem.

Průzkum mezi nákupními manažery ve zpracovatelském průmyslu dnes ukázal, že v říjnu se výrazně zrychlil pokles počtu zaměstnanců v továrnách.

"Přesto se při srovnání s předchozími recesemi zdá být současný scénář zaměstnanosti vzhledem k celkové situaci ve výrobním sektoru relativně příznivý," uvedl analytik Cyrus de la Rubia z finančního ústavu Hamburg Commercial Bank (HCOB). Podle něj je to důsledek strukturálního nedostatku pracovních sil, který postihuje německou ekonomiku, což znamená, že většina podniků si drží lidi, které má.

Zdroj: Reuters, ČTK, HCOB, DPA

Čtěte více

• Libru trápí rostoucí britské dluhy
  Britská libra se po včerejších nepřesvědčivých číslech z trhu práce, kdy se trh nedočkal dalšího poklesu...
• Libry se tradeři bojí, EUR/GBP roste
  Od listopadu, kdy se dalo euro koupit za 70 pencí, už uběhlo hodně vody. Na měnovém páru EUR/GBP...
• Libře pomohla zpráva Bank of England
  Změna přišla 6.října po oznámení BoE, že zvýší vklad pro nákup aktiv o 75 miliard liber na celkových 275 miliard liber.
• Licenci ČNB pro investiční crowdfunging získaly Investown, Roier a Fingood
  Licenci České národní banky (ČNB) pro takzvaný investiční crowdfunding, tedy skupinové financování firem a jejich projektů, získaly společnosti Investown Technologies, Roier Invest a Fingood. ČNB to dnes sdělila ČTK. S ohledem na povinnost mlčenlivosti neuvedla informace o počtu podaných žádostí.
• Lidé investovali přes Diversity Capital stamiliony, firma má na učtu 2000 Kč
  Lidé v Česku investovali stamiliony korun přes společnost Diversity Capital napojenou na údajný Malajský královský fond, ale firma peníze nevyplácí. ČTK to sdělila advokátní kancelář Žižlavský, která zastupuje více než stovku klientů Diversity Capital. Podle kanceláře má firma na účtu, kam mířily investice, už jen zhruba 2000 korun. Soud podle advokátů poslal firmu do exekuce. Diversity Capital uvádí v dokumentech poskytnutých ČTK kanceláří Žižlavský, že je součástí skupiny IC Group, která koupila zámek v Protivíně na Písecku. Personální a akcionářské vazby firem kolem IC Group vedou na Slovensko a do Velké Británie a podle médií i do Ruska. Diversity Capital na svém webu neuvádí žádné kontakty či údaje o vedení firmy.
• Lidé v eurozóně nahromadili přes bilion eur
  Hodnota peněz v hotovosti loni v celé eurozóně vystoupila na více než bilion eur a skoro 30 procent z této...
• Lidé ze zkrachovalé kryptoměnové burzy FTX nakoupili nemovitosti na Bahamách
  Bývalý ředitel zkrachovalé kryptoměnové burzy FTX Sam Bankman-Fried, jeho rodina a vysoce postavení zaměstnanci firmy koupili na Bahamách za poslední dva roky nejméně 19 nemovitostí v hodnotě téměř 121 milionů dolarů (2,9 miliardy Kč). Podle médií to ukazují oficiální záznamy o majetku.
• Lidí bez práce je v Německu za srpen opět méně, vliv pandemie ale trvá
  Počet nezaměstnaných v Německu se v srpnu díky pokračujícímu oživení ekonomiky dál snižoval. Celkem bylo bez práce 2,58 milionu lidí, což je podle sezonně neupravených údajů skoro o 12.000 méně než v červenci a zhruba o 377.000 méně než ve stejném měsíci loni. Míra nezaměstnanosti pak zůstala na 5,6 procenta. Uvedl to dnes spolkový úřad práce.
• Lidí bez práce v EU v červenci opět ubylo, nezaměstnanost klesla na 6,9 procenta
  V zemích Evropské unie nadále ubývá lidí bez práce. V červenci klesla míra nezaměstnanosti na 6,9 procenta z červnových 7,1 procenta, a snížila se tak už třetí měsíc v řadě. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad Eurostat. Nezaměstnanost je výrazně nižší než loni v červenci, kdy během rychlého růstu způsobeného první vlnou pandemie dosáhla 7,6 procenta. Nejmenší zastoupení lidí bez práce zůstává podle Eurostatu v České republice, kde jich v červenci bylo stejně jako o měsíc dříve 2,8 procenta.
• Lidí bez práce v EU v srpnu opět ubylo, nezaměstnanost klesla na 6,8 procenta
  V zemích Evropské unie v srpnu již čtvrtý měsíc v řadě ubylo lidí bez práce. Míra nezaměstnanosti klesla proti červenci o desetinu procentního bodu na 6,8 procenta, oznámil dnes evropský statistický úřad Eurostat. Nezaměstnaných je výrazně méně než před rokem, kdy v době dopadu omezení spojených s první vlnou pandemie nezaměstnanost vystoupila na 7,7 procenta. Nejnižší hladinu nezaměstnanosti si i přes mírný růst podle Eurostatu udržuje Česká republika, kde bylo v srpnu bez práce 2,9 procenta lidí.
• Lidí bez práce v Německu ubylo, míra nezaměstnanosti zůstala na šesti procentech
  Počet lidí bez práce v Německu v březnu podle sezonně přepočtených údajů klesl o 8000 na 2,745 milionu, zatímco míra nezaměstnanosti zůstala na šesti procentech, kde byla i v únoru. Oznámil to dnes spolkový úřad práce. Uzávěry, které vláda zavedla ve snaze zpomalit šíření epidemie, na pracovní trh příliš velký vliv neměly.
• Lidí bez práce v Německu ubylo, míra nezaměstnanosti zůstala na 5,5 procenta
  Počet lidí bez práce v Německu v lednu podle sezonně přepočtených údajů klesl přibližně o 15.000 na 2,498 milionu. Míra nezaměstnanosti pak zůstala na 5,5 procenta, oznámil ve své dnešní zprávě Spolkový úřad práce. Vývoj ukazuje, že trh práce v největší evropské ekonomice odolává nepříznivému vývoji, který představuje zejména vysoká inflace a její dopady na hospodářství.
• Lidí bez práce v Německu v červenci překvapivě ubylo
  Počet lidí bez práce v Německu v červenci podle předběžných a sezonně přepočtených údajů klesl zhruba o 18.000 na 2,92 milionu. Oznámil to dnes spolkový úřad práce. Je to překvapivý výsledek, analytici totiž předpokládali, že kvůli dopadům šíření nového koronaviru nezaměstnaných opět přibude. Míra nezaměstnanosti pak zůstala v červenci na 6,4 procenta.
• Lidí bez práce v Německu v květnu ubylo víc, než se čekalo
  Počet nezaměstnaných v Německu se v květnu podle sezonně přepočtených údajů ve srovnání s předchozím měsícem snížil o 15.000 na 2,74 milionu, což znamená větší pokles, než se čekalo. Firmy totiž díky úbytku počtu nakažených novým koronavirem, uvolňování pandemických opatření a zotavování ekonomiky přijímají více nových zaměstnanců. Míra nezaměstnanosti ale zůstala pátý měsíc beze změny a je na šesti procentech. Ve své předběžné zprávě to dnes uvedl spolkový úřad práce.
• Lidí bez práce v Německu v lednu ubylo, nezaměstnanost zůstala na 5,8 procenta
  Počet lidí bez práce v Německu se v lednu podle sezonně přepočtených údajů proti předchozímu měsíci nečekaně snížil o 2000 na 2,694 milionu, míra nezaměstnanosti zůstala na 5,8 procenta. Dnes to v předběžné zprávě oznámil Spolkový úřad práce. Analytici v anketě agentury Reuters naopak očekávali, že v lednu se počet nezaměstnaných zvýší, a to o 11.000 lidí. U nezaměstnanosti čekali zvýšení na 5,9 procenta.
• Lidovci apelují na ČNB, aby dál snížila úrokové sazby
  Lidovci apelují na Českou národní banku, aby snížila základní úrokovou sazbu kvůli budoucímu nastartování ekonomiky, až odezní epidemie koronaviru. Zároveň navrhují, aby vláda jednala s ČNB o využití zisku z devizových rezerv centrální banky pro podporu růstu ekonomiky. Dnes to na tiskové konferenci řekl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
• Lídry EU čeká debata o fondu na oživení ekonomik po pandemii
  Složitá debata s otevřeným koncem čeká dnes prezidenty a premiéry zemí Evropské unie, kteří budou na dálku probírat budoucí společnou pomoc ekonomikám ochromeným pandemií způsobenou koronavirem. Lídři jsou rozdělení v pohledu na to, kolik peněz by EU měla dát dohromady a jak je státům poskytovat. Předseda Charles Michel by po již čtvrtém videosummitu rád získal jasnější představu o parametrech fondu oživení, jehož návrhem by dnes měli političtí vůdci pověřit Evropskou komisi.
• Lídry EU čeká dlouhé jednání o rozpočtu a fondu krizové pomoci
  První tvrdá vyjednávání o balíku krizové pomoci ekonomikám a příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie čekají dnes prezidenty a premiéry členských zemí. Po pěti měsících se sejdou tváří v tvář v Bruselu, aby se pokusili dojít ke kompromisům v otázkách objemu, složení či způsobu rozdělování peněz z fondu, který má oživit hospodářství zasažené koronavirovým výpadkem. Krátce před schůzkou však přetrvávají neshody a podle unijních činitelů není úspěch summitu zdaleka jistý.
• Lídry EU čekají klíčová rozhodnutí o rozpočtu či emisích
  Překonat spor blokující schválení nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie a s ním spojeného krizového fondu se dnes pokusí prezidenti a premiéři členských zemí. Během prvního dne dvoudenního summitu v Bruselu budou mít na stole kompromisní návrh, který má Maďarsko a Polsko přesvědčit ke změně postoje znemožňujícího využít historicky největší balík společných unijních peněz. Schvalovat budou rovněž zpřísnění emisních cílů EU, možné nové sankce vůči Turecku či jednat o dalším společném boji proti covidu-19.
• Lídry EU čeká náročná debata o penězích na oživení ekonomik
  Dlouhodobý plán pro oživení ekonomik ochromených pandemií způsobenou koronavirem bude hlavní náplní čtvrtečního videosummitu lídrů zemí Evropské unie, kteří se budou snažit sblížit své často velmi odlišné postoje k objemu i charakteru unijní pomoci. Předseda Evropské rady Charles Michel dal před jednáním najevo, že neočekává konečnou dohodu, ale co největší posun v diskusi o vytvoření pokrizového fondu. Prezidenti a premiéři by se naproti tomu podle unijních činitelů měli bez zásadnějších obtíží shodnout na podpoře dříve navržených stimulů či koordinovaného plánu uvolňování koronavirových restrikcí.