Lídři G20 schválili globální minimální daň, hovořili o rozdělení vakcín ve světě

V italské metropoli se prvním dnem konal summit největších světových ekonomik G20, kde se státníci osobně sešli poprvé po téměř dvouleté pauze vyvolané pandemií. Právě zdravotní a ekonomická krize způsobená šířením koronaviru se stala jedním z důležitých témat dnešního jednání. Účastníci jednomyslně podpořili dohodu o nových mezinárodních daňových pravidlech, včetně zavedení globální minimální daně.

Premiér hostitelské země Mario Draghi apeloval, aby bohaté státy věnovaly větší úsilí tomu, aby do rozvojových zemí putovalo více vakcín, propastné rozdíly v podílu očkovaných obyvatel považuje za morálně nepřijatelné. Zatímco ve většině vyspělých zemí je naočkovaných přes 70 procent lidí nebo o něco méně, některé chudé země zvládly naočkovat pouze několik procent svých obyvatel. Cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) je, aby do konce tohoto roku bylo plně naočkováno 40 procent všech obyvatel planety.

O vakcínách prostřednictvím videokonference hovořil i ruský prezident Vladimir Putin, který do Itálie osobně nedorazil. Podle něho je potřeba, aby země G20 vzájemně uznávaly své covidové vakcíny.

Šéfové G20 by také na jednání měli uznat existenční hrozbu změn klimatu. Nepřijmou ale zřejmě žádné nové radikální závazky ke zmírnění globálního oteplování. Z návrhu komuniké, do kterého měla možnost nahlédnout agentura Reuters, vyplývá, že státy zřejmě jen mírně zpřísní své předchozí závazky v oblasti klimatu a nestanoví nové, přísné cíle. Mnozí z vedoucích představitelů skupiny odletí v neděli ze zasedání v Římě do Glasgow, kde v pondělí začne klimatický summit Organizace spojených národů COP26. Ten je považován za důležitý pro řešení hrozby globálního oteplování.

Na minimální dani se už začátkem října dohodla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), nyní ji následovala i skupina G20. Nadnárodní podniky mají podle dohody od roku 2023 platit sazbu ve výši nejméně 15 procent. OECD odhaduje, že díky minimální dani získají státy jako celek dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně.

Změnu daňového systému po čtyřech letech jednání na úrovni OECD schválilo 136 zemí a jurisdikcí včetně České republiky, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP). Ministři financí a šéfové centrálních bank zemí G20 dohodu schválili před dvěma týdny. Nová pravidla mají pomoci v boji proti daňovým rájům, a mnozí proto změnu daňového systému označují za přelomovou. Podle odhadů ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáše Kovandy by mohla česká státní pokladna díky dohodě získat navíc až šest miliard korun ročně.

V Římě je o víkendu kvůli summitu zvýšená bezpečnostní pohotovost a k udržení pořádku bylo nasazeno až 6000 policistů a 500 vojáků. Povolena byla dvě protestní shromáždění, demonstranti jsou ale drženi daleko od centra summitu.

Šéfové států a vlád cestu do Říma využili i k jednáním nad rámec summitu G20. Spojené státy a Evropská unie se dohodly na vyřešení vleklého obchodního sporu ohledně amerických cel na ocel a hliník. Spor zahájil v roce 2018 tehdejší americký prezident Donald Trump. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že nová dohoda umožní zemím EU vyvážet do Spojených států ročně 3,3 milionu tun oceli bez cla, a to v rámci systému celních kvót. Vyšší objemy dovozu budou podléhat clu, ale určité ocelářské produkty, které v minulém roce získaly výjimky z amerických cel, by se mohly dovážet bezcelně nad rámec kvót. Včetně výjimek by tak v příštím roce byl od cla osvobozen dovoz 4,3 milionu tun oceli.

Americký prezident Joe Biden se rovněž sešel s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a jejím pravděpodobným nástupcem na postu šéfa spolkové vlády Olafem Scholzem. Podle prohlášení zveřejněného na stránkách Bílého domu prezident zdůraznil, že je důležité "zajistit, aby Rusko nemohlo manipulovat dodávkami zemního plynu kvůli nekalým politickým účelům".

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Lídři EU vyzvali k přípravě dalších kroků na podporu ekonomiky
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se včera po šestihodinovém videosummitu zcela neshodli na podobě podpůrných opatření pro ekonomiky sužované koronavirovou krizí. Lídři dali ministrům financí další dva týdny na přípravu konkrétních kroků. V přijatém společném prohlášení také vyzvali Evropskou komisi a další unijní instituce, aby připravily akční plán na dobu po pandemii.
• Lídři EU začnou čtvrtý den summitu, Michel chystá nový kompromis
  Krátce před začátkem čtvrtého jednacího dne summitu Evropské unie připravuje předseda Evropské rady Charles Michel kompromisní návrh, který má dosud rozdělené lídry přivést ke shodě na fondu obnovy ekonomik a budoucím sedmiletém rozpočtu. Část politiků dává po desítkách hodin tvrdých vyjednávání najevo, že se přiblížila shoda v klíčových otázkách celkového objemu fondu a poměru grantů a úvěrů.
• Lídři EU zahájili debatu o balíku peněz na pomoc ekonomikám
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili dnes dopoledne v Bruselu debatu, která má přinést shodu na parametrech krizového fondu a příštího sedmiletého rozpočtu. Názory unijních lídrů na celkový objem peněz či způsob jejich rozdělování se ztím výrazně liší a unijní činitelé očekávají dlouhé jednání. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela je však dohoda během nadcházejících dnů možná.
• Lídři EU zahájili videosummit, v názorech na fond obnovy se liší
  Vůbec první debatu o společném záchranném plánu pokrizového oživení evropských ekonomik dnes zahájili prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jim představí plán, kterým chce Brusel ekonomikám nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Názory lídrů na parametry fondu se však rozcházejí a dnešní videosummit poslouží podle diplomatů spíše jako mapování terénu pro další jednání.
• Lídři G20 budou debatovat o ekonomice
  Konflikt v Sýrii, migrace a boj proti terorismu se s velkou pravděpodobností dostanou na pořad jednání...
• Lídři G20 budou jednat o podpoře růstu
  Podpora hospodářského růstu a další regulace finančních transakcí jsou některými z témat, jimiž se mají na summitu...
• Lídři G20 chtějí bojovat proti nerovnoměrné ekonomice
  Lídři dvacítky velkých světových ekonomik slíbili použít všechny nástroje ke zvládání nerovnoměrného...
• Lídři G20 jednají o podpoře světové ekonomiky a obchodu
  Nejvyšší představitelé zemí skupiny G20 by dnes na závěr dvoudenního summitu měli oficiálně slíbit, že...
• Lídři G20 jednají o posílení globálního růstu
  Nejvyšší finanční činitelé skupiny zemí G20 diskutují tento víkend v Austrálii o posílení globálního růstu, jako...
• Lídři G20 podpoří růst globální ekonomiky
  Představitelé zemí skupiny G20 se budou snažit výrazněji podpořit růst globální ekonomiky a naopak se postaví proti obchodnímu protekcionismu. Na dvoudenním summitu v Číně se shodli také na potřebě zmrazit finanční zdroje mezinárodního terorismu, v politické rovině jednali hlavně o otázkách syrské krize a migrace, vyplývá z jejich závěrečného komuniké. Schůzka prezidentů Spojených států a Ruska Baracka Obamy a Vladimira Putina zlom v řešení syrské otázky nepřinesla, podle šéfa Kremlu je však dohoda možná už v příštích dnech.
• Lídři G20 slíbili podporu ekonomiky, protekcionismus ovšem neodsoudili
  Lídři zemí skupiny G20 na summitu v Japonsku varovali před rostoucími riziky pro globální ekonomiku a slíbili, že budou společně pracovat na podpoře hospodářského růstu. Ochranářství ale v závěrečném komuniké včera opět neodsoudili. Součástí závěrů summitu je i závazek boje proti změnám klimatu, ačkoli Spojené státy si nepřály, aby se společné komuniké o tomto tématu zmiňovalo. Pařížskou dohodu o ochraně klimatu v závěrečném dokumentu opět podpořilo jen 19 zemí, zatímco Spojené státy potvrdily své rozhodnutí od dohody odstoupit.
• Lídři G20 varovali před hrozbou recese a vyzvali ke spolupráci
  Saúdskoarabský král Salmán dnes vyzval lídry největších světových ekonomik G20, aby na pandemii způsobenou koronavirem reagovali efektivně a koordinovaně. K výzvě ke spolupráci se na summitu, který se konal prostřednictvím videokonference, připojil také čínský prezident Si Ťin-pching. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.
• Lídři na summitu G20 schválili dohodu o zavedení globální minimální daně
  Lídři na summitu velkých světových ekonomik skupiny G20 jednomyslně podpořili dohodu o nových mezinárodních daňových pravidlech, včetně zavedení globální minimální daně. V prohlášení to dnes uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová. Oficiálně má být schválení dohody oznámeno v nedělním komuniké, informovala agentura Reuters. Na začátku října už se na minimální dani dohodla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
• Lídři skupiny G7 se zavázali k ukončení závislosti na ruské ropě
  Představitelé skupiny nejsilnějších ekonomik G7 se dnes zavázali ukončit závislost na ruské ropě, buď úplným zákazem, nebo postupným ukončením dovozu. Po dnešní virtuální konferenci to lídři zemí skupiny uvedli v prohlášení, které zveřejnil Bílý dům. Skupina bude pokračovat v opatřeních proti ruským bankám, které jsou napojené na světovou ekonomiku a důležité pro ruský finanční systém.
• Lídři států EU zahájí rozpočtový summit, ústupky zatím odmítají
  Lídři zemí Evropské unie dnes odpoledne dorazili do Bruselu na mimořádný summit, jehož cílem je sblížit jejich zatím zásadně odlišné pohledy na příští víceletý rozpočet EU. Velká část prezidentů a premiérů před začátkem jednání tvrdila, že ze svých požadavků nehodlá slevit a že dohodu bude velmi těžké nalézt. Předseda Evropské rady Charles Michel dal nicméně najevo, že je v případě potřeby připraven summit protáhnout na několik dní.
• Lídři zemí APEC jednají o spolupráci, připojil se i Trump
  Summit zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) dnes jedná o podobě spolupráce po skončení koronavirové krize. Setkání, které se kvůli nákaze koná jen virtuálně, se účastní také prezidenti Číny a Spojených států Si Ťin-pching a Donald Trump. Je to první Trumpovo vystoupení před mezinárodní komunitou od začátku listopadu, kdy neuspěl v prezidentských volbách. Uvedla to agentura Kjódó.
• Lídři zemí EU budou hledat cesty k růstu
  Lídři zemí Evropské unie budou zítra na neformálním summitu hledat cesty k oživení evropské ekonomiky. Jednání se uskutečňuje ve chvíli, kdy panují vážné obavy ohledně hospodářských potíží Španělska i nejisté budoucností Řecka, kde se kvůli vnitropolitické krizi budou příští měsíc konat nové volby. Dá se očekávat, že právě tato dvě témata se dostanou na přetřes setkání, jehož hlavním cílem je nicméně jednání o oživení unijní ekonomiky.
• Lídři zemí EU budou jednat o boji s pandemií i rozpočtové krizi
  Dalšímu společnému boji proti pandemii covidu-19 a jejím ekonomickým následkům bude věnována dnešní videokonference prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Původně se měli bavit především o tom, jak dále koordinovat pravidla testování či nákupy vakcín. Poté, co Maďarsko a Polsko zablokovaly schválení sedmiletého rozpočtu a fondu koronavirové pomoci ekonomikám se však patrně bude debata točit i okolo historicky největšího společného balíku unijních peněz.
• Lídři zemí EU budou jednat o ruském plynu, obraně i sankcích
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes ve francouzském Versailles zahájí dvoudenní neformální jednání, jehož hlavním tématem bude válka na Ukrajině. Summit se bude věnovat posilování společné evropské obrany, snižování energetické závislosti na Rusku či další pomocí Kyjevu a ukrajinským uprchlíkům.
• Lídři zemí EU debatují o cenách energií a nedostatku ruského plynu
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili v Bruselu závěrečný druhý den summitu, který věnují debatě o možných opatřeních proti vysokým cenám energie a omezeným dodávkám ruského plynu. Lídři před summitem navrhovali různé recepty od společných nákupů plynu po cenové stropy, na konkrétních společných řešeních se však patrně neshodnou. Konkrétním výstupem summitu by měl být souhlas se zavedením eura v Chorvatsku, na němž by se měli šéfové států shodnout v úvodní části dnešního jednání.